Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/10/1067

V Bruselu dne 24. srpna 2010

Přeshraniční trestná činnost: Komise vydává stanovisko k návrhům členských států ohledně sdílení důkazů

Vyšetřovatelé, kteří usilují o důkazní prostředky v jiné zemi EU, mají k dispozici spletitá, padesát let stará pravidla. K získání různých důkazů musí používat různé formuláře a postupy. Zahraniční úřady mohou žádost ignorovat nebo si stanovit svou vlastní lhůtu. Evropská komise dnes přijala stanovisko k návrhu sedmi členských států EU (Belgie, Bulharsko, Estonsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) ohledně evropského vyšetřovacího příkazu, resp. systému, který justičním orgánům usnadňuje zajišťování důkazů při mezinárodních trestních řízeních (či vyšetřováních). Návrh by orgánům umožnil požádat jejich protějšky o vyšetřování, sdílení a shromažďování důkazních prostředků. Pokud se například švédští vyšetřovatelé dostanou na stopu pachateli, jenž se ukrývá ve Španělsku, mohou své kolegy požádat o provedení domovní prohlídky. Komise ve svém dnešním stanovisku uznává přidanou hodnotu jednotného právního rámce, který by nahradil stávající roztříštěný systém vyšetřovacích postupů. Rovněž zaznamenává potřebu jasných a podrobných pravidel, která by byla v plném souladu s Listinou základních práv EU. Opatření by zahrnovala jednak minimální standardy pro shromaždování důkazů, aby nebyla zpochybněna jejich přípustnost u soudu, jednak vysoké standardy pro ochranu údajů v případě citlivých informací.

„Pro spolupráci na účinném potírání přeshraniční trestné činnosti potřebují vnitrostátní orgány jasná a nebyrokratická pravidla. Vyšetřovatel pátrající po mezinárodním zločinném gangu nebo jedinci, jenž se dopustil ve vícero zemích znásilnění, by neměl ztrácet čas vyplňováním mnoha formulářů. Zároveň musíme pečlivě dbát o správné procesní záruky pro osoby, jichž se vyšetřování týká, zejména podezřelých, jejichž vina ještě nebyla prokázána,“ prohlásila místopředsedkyně Komise a komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová a dodala: „Zajistit spolupráci mezi justičními orgány založenou na vzájemné důvěře je zásadní úkol i ožehavé téma. Komise již předložila návrhy na zlepšení práv podezřelých v Evropě a zvýšení důvěry v jiné vnitrostátní justiční systémy. Diskusi o evropském vyšetřovacím příkazu budeme sledovat. Jsme připravení pomáhat členským státům při zajištění toho, aby jejich návrhy respektovaly Listinu základních práv EU během vyjednávání a později při praktickém používání tohoto nástroje EU.“

Komise dnes přijala analýzu návrhu na sdílení důkazů – bez standardů přípustnosti – předloženého sedmi členskými státy EU (Belgie, Bulharsko, Estonsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) dne 21. května 2010. Přání ohledně účasti na navrhované směrnici oznámilo rovněž Spojené království.

Komise považuje návrh členských států EU ohledně jednoduššího a sjednoceného systému za přínosný, pokud by byl podložen odpovídajícími procesními standardy a standardy v oblasti základních práv. Vyšetřovatelé by mohli použít jeden vzorový formulář, se kterým by se na své protějšky přímo obraceli s žádostí o všechny druhy důkazních prostředků – od sdílení svědeckých výpovědí po pokyn k domovní prohlídce. Oběti by díky možnosti podat svědectví prostřednictvím videokonference nemusely opětovně zažívat své utrpení či vícekrát cestovat k soudům v příslušném státě.

Orgány by mohly odmítnout uznat či vykonat příkazy v omezeném počtu situací, jako jsou obavy o národní bezpečnost.

Komise nicméně podotýká, že bez vzájemné důvěry, pokud jde o způsob zajištění důkazů, jako jsou bankovní údaje, záznamy o telefonních hovorech nebo DNA, nebudou orgány tyto sdílené důkazy ochotny využívat. Proto je třeba návrh doplnit o společné minimální standardy pro shromažďování důkazů po celé EU, aby byla zajištěna jejich přípustnost u soudu i respekt k základním právům a právu na spravedlivý proces. Veškeré výměny údajů by musely být v souladu s předpisy EU o ochraně údajů.

Všech 27 členských států EU bude nyní jednat o konečném návrhu, o kterém pak bude hlasovat Evropský parlament v rámci postupu spolurozhodování. Komise poté rozhodne, zda je třeba předložit samostatné návrhy, zejména pokud jde o zajišťování či přípustnost důkazů. Všechny návrhy předpisů EU musí být v souladu s Listinou základních práv EU.

Souvislosti

Evropský důkazní příkaz, schválený v prosinci 2008, umožňuje určitým vyšetřovatelům vzájemně žádat o sdílení existujících důkazů, nikoliv však shromažďovat nové důkazy. Jelikož však vstoupil v platnost pouze v jednom členském státě (Dánsko), nebyl vydán ani jeden – oproti 14 000 evropských zatýkacích rozkazů za rok 2008.

V prosinci loňského roku schválili hlavní evropští představitelé Stockholmský program. Komise tyto politické cíle promítla do akčního plánu na období 2010–2014 (IP/10/447).

Stávající dohody představují pro justiční orgány pouze základ pro vzájemnou pomoc, nikoliv však pro vzájemné uznávání svých rozhodnutí. Rada Evropy přijala v roce 1959 Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních. V rámci Evropské úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech ze dne 29. května 2000 chtěla Rada ministrů EU podpořit spontánní spolupráci justičních, policejních a celních orgánů.

Další informace:

Stanovisko Komise k navrhované směrnici o evropském vyšetřovacím příkazu je k dispozici na:

http://ec.europa.eu/justice/news/intro/news_intro_en.htm

Navrhovaná směrnice je k dispozici na:

http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/10/st09/st09288-ad01.cs10.pdf

Internetová stránka Viviane Redingové, místopředsedkyně Komise a komisařky EU pro spravedlnost, základní práva a občanství:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/reding/index_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website