IP/09/625

V Bruselu dne 23. dubna 2009

EU posiluje svazky se svými sousedy a dál podporuje jejich reformy

Ve svých výročních zprávách o pokroku představuje Evropská komise konkrétní výsledky reforem, jichž dosáhly cílové země evropské politiky sousedství v roce 2008, a vymezuje oblasti, které si žádají dalšího úsilí. V dnes předloženém politickém dokumentu o provádění evropské politiky sousedství Komise prezentuje vývoj ve dvanácti zemích, na něž se uvedená politika zaměřuje. Zdůrazňuje rovněž dopad finanční krize na tyto země a navrhuje řadu způsobů, jakými by mohla EU napomoci jejich hospodářskému oživení. Navzdory složité situaci v roce 2008, kterou charakterizovaly politické a hospodářské výzvy a celkové zpomalení dynamiky reforem zejména v oblasti veřejné správy, zaznamenaly partnerské země řadu úspěchů v klíčových oblastech spolupráce, např. v podobě mnohem těsnějších politických kontaktů, větší obchodní výměny, hlubší spolupráce ve výzkumu a inovacích, větší mobility mladých lidí atd. Významnému posílení svazků napomohla i Unie pro Středomoří a východní partnerství – dva nové regionální rámce, které plní v diferencovaných bilaterálních vztazích doplňkovou funkci. K uvedenému politickému dokumentu jsou přiloženy zprávy o pokroku zemí, s nimiž byl dojednán akční plán v rámci evropské politiky sousedství^[1], a dále zpráva o pokroku jednotlivých odvětví.

„Rok 2008 jasně ukázal strategický význam evropské politiky sousedství. Hospodářská a finanční krize, násilné konflikty v našem sousedství a politická nestabilita, to vše má dopad na bezpečnost a prosperitu občanů EU. Pro EU je tedy nadále klíčové poskytovat svým sousedům v zájmu společné bezpečnosti a prosperity hmatatelnou, cílenou a věrohodnou podporu,“ uvedla Benita Ferrero-Waldnerová, komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství.

Navzdory celkově obtížným podmínkám (globální hospodářská a finanční krize, rusko-gruzínský konflikt v srpnu 2008, izraelský zásah v Gaze na přelomu prosince 2008 a ledna 2009) se sousedské vztahy EU v roce 2008 dále zintenzivnily. Partneři EU dosáhli pokroku v reformách svých ekonomik a v úsilí o modernizaci, která jejich společnosti otevírá lepší příležitosti.

Jak dodává komisařka Benita Ferrero-Waldnerová: „Navzdory složitému mezinárodnímu kontextu v roce 2008 přinášela evropská politika sousedství nadále výsledky a byla dále prohloubena dvěma novými iniciativami: Unií pro Středomoří a východním partnerstvím. Naši partneři dosáhli značného pokroku v klíčových oblastech, jakými jsou obchod, daně a lepší podmínky pro podnikání. Musí však vykonat podstatně více, zejména v oblasti politických reforem, řádné správy věcí veřejných a lidských práv. Evropská politika sousedství tedy bude EU nadále sloužit jako nástroj na podporu reforem v jejím bezprostředním sousedství.“

Posílení politické spolupráce

• V souladu s výzvou sladily Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina své postoje s naprostou většinou příslušných prohlášení v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aby na mezinárodní scéně hovořily společně s EU jedním hlasem.
• Evropská komise spolupředsedala dárcovské konferenci pro Palestince, na níž se zavázala poskytnout v roce 2008 částku 440 milionů EUR. Podporuje rovněž politickou stabilizaci a národní usmíření (reformu volebního zákona) v Libanonu.
• EU sehrála klíčovou roli při sjednávání příměří v Gruzii během ozbrojeného konfliktu s Ruskem, podpořila její územní celistvost, bezodkladně do země vyslala pozorovatele EU, poskytla přímou humanitární pomoc dočasně vysídleným osobám a převzala záštitu na ženevskými rozhovory o vyřešení konfliktu. Evropská komise spolupředsedala mezinárodní dárcovské konferenci pro Gruzii a zavázala se poskytnout této zemi v období let 2008–2010 částku až 500 milionů EUR.

Podpora hospodářské integrace a obchodní výměny

• Ukrajina se stala členem Světové obchodní organizace a vyjednává s EU o podrobné a komplexní dohodě o volném obchodu v souvislosti s novou dohodou o přidružení (první tohoto druhu s východním sousedem).
• Byly dokončeny studie o možnosti uzavřít v budoucnu podrobné a komplexní dohody o volném obchodu s Gruzií a Arménií.
• Byla ukončena obchodní jednání o zemědělských produktech a produktech rybolovu s Egyptem a Izraelem, v případě Maroka a Tuniska tato jednání pokračují. S Egyptem, Marokem a Tuniskem byla zahájena jednání o liberalizaci služeb a usazování.
• Pro cílové země evropské politiky sousedství je EU hlavním obchodním partnerem. Egypt, Jordánsko, Libanon a Ukrajina zaznamenaly v roce 2008 dvouciferný nárůst vývozu do EU.

Zjednodušení vízového styku a boj proti nedovolené migraci

• Dne 1. ledna 2008 vstoupily v platnost dohody s Ukrajinou a Moldavskem o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob.
• V říjnu 2008 byl s Ukrajinou zahájen dialog o vízové povinnosti, jehož cílem je zavést v dlouhodobém horizontu s touto zemí bezvízový styk. Byl posílen dialog s Gruzií s cílem uzavřít dohody o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob a nastolit partnerství v oblasti mobility, jež bude usnadňovat legální migraci a potírat migraci nedovolenou. V případě Moldavska bylo partnerství v oblasti mobility zahájeno v polovině roku 2008.
• Byl posílen politický dialog a bezpečnostní spolupráce s Marokem v oblasti boje proti nedovolené migraci.
• Tunisko zmodernizovalo své vybavení a infrastrukturu v zájmu lepší kontroly hranic a zavedlo nové biometrické pasy. Navzdory tomu však v roce 2008 významně vzrostl počet ilegálních přistěhovalců tuniského původu.

Spolupráce v oblasti soudnictví

• Díky zřízení palestinského institutu odborné přípravy v soudnictví financovaného z prostředků EU se zlepšily podmínky pro odborné vzdělávání palestinských soudců a státních zástupců. V Libanonu probíhají přípravy na odborné vzdělávání soudců, právníků a úředníků.
• Komise výrazně zvýšila efektivnost palestinské civilní policie dodávkami vozidel.
• Gruzie zaznamenala významný pokrok v boji proti korupci, zlepšila podmínky zadržovaných osob a posílila boj proti mučení a špatnému zacházení.
• Nové arménské právní předpisy týkající se uprchlíků a azylového řízení mají za cíl přiblížit se normám EU a mezinárodním standardům.

Nová fáze spolupráce v oblasti energetiky

• Byla zahájena jednání o přistoupení Moldavska a Ukrajiny ke Smlouvě o Energetickém společenství, která stanoví povinnost postupného sbližování s pravidly vnitřního trhu EU s energií.
• Financování z prostředků EU je klíčové pro zvýšení jaderné bezpečnosti na Ukrajině cestou modernizace reaktorů sovětského typu. Komise nadále poskytuje finanční pomoc Arménii s cílem zajistit minimální bezpečnostní standardy v jaderné elektrárně Medzamor.
• EU podepsala memorandum o porozumění o energetické spolupráci s Egyptem, významným výrobcem elektrické energie. Ázerbájdžán je strategickým partnerem EU, pokud jde o zdroje ropy a zemního plynu v oblasti Kaspického moře. Toto postavení zastává jako výrobce i jako tranzitní země.
• Izrael, palestinská samospráva a Evropská komise znovu zahájily třístrannou spolupráci v oblasti energetiky pod názvem „Sluneční energie pro mír“. Palestinská samospráva současně vypracovala plán na vybudování solární elektrárny v Jerichu.
• Summit Unie pro Středomoří konaný dne 13. července 2008 schválil středomořský solární program jakožto prioritní iniciativu Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří.

Posílení dopravních spojení

• Díky dohodě s Marokem o letecké dopravě z roku 2007 vzrostla přeprava o 17 %, bylo zprovozněno 52 nových linek a na trh vstoupilo 12 nových leteckých společností. Tato dohoda snižuje letecké tarify, rozšiřuje nabídku pro turisty a pomáhá budovat cestovní ruch a vytvářet nová pracovní místa. S Ukrajinou byla zahájena jednání o uzavření podobné dohody, v případě Gruzie jsou tato jednání plánována.
• Byly podepsány horizontální dohody o letecké dopravě s Arménií, Izraelem a Jordánskem. S oběma posledně uvedenými zeměmi byla zahájena jednání o uzavření dohod v oblasti letectví mezi EU a partnery ze Středomoří.
• Na jižním Kavkazu byla zahájena rekonstrukce železniční trati mezi Jerevanem a Tbilisi (Arménie-Gruzie).
• Z projektů podporovaných z finančních příspěvků investiční facility sousedství lze uvést např. investice do tramvajové dopravy v Rabatu a výstavby silnic na venkově v Maroku či modernizaci kišiněvského letiště a rekonstrukci silnic v Moldavsku.

A dále...

• Evropská komise finančně podporuje nevládní organizace a místní orgány v Egyptě, Gruzii, Jordánsku, na Okupovaných palestinských územích, v Tunisku a na Ukrajině.
• Finanční podpora reformy vzdělávacího systému v Maroku se zaměřuje na snížení negramotnosti (týkající se až 38 % populace, zejména žen).
• Další zlepšení zaznamenalo postavení žen a ochrana jejich práv v Jordánsku, Tunisku a Egyptě.
• Podpora EU umožnila zavést povinné zdravotní pojištění v Maroku a je klíčovým faktorem reformy zdravotnictví v Moldavsku.
• Díky finančnímu přispění EU bylo zlepšeno zásobování vodou v Jordánsku s cílem řešit potřeby iráckých uprchlíků v regionu Zarqa.
• V roce 2008 byl v zájmu pomoci Gruzii po válce s Ruskem mobilizován mechanismus civilní ochrany Společenství. Tento mechanismus dále pomohl Ukrajině a Moldavsku vypořádat se s katastrofálními záplavami.
• Úspěšnými účastníky výzev k předkládání návrhů v rámci 7. rámcového programu pro výzkum byly Izrael (jako přidružený člen), Egypt, Jordánsko a zejména Maroko.
• V cílových zemích evropské politiky sousedství se výrazně více mladých lidí (+ 87,5 %) zapojilo do programu EU „Mládež v akci“. Podstatně se rozšířily i výměny mladých lidí a mladých pracovníků (+ 23 %).

Unie pro Středomoří vzešlá z barcelonského procesu dodala nový impuls vztahu Evropy k jejím jižním sousedům. Evropská komise dále navrhla ambiciózní východní partnerství s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, které nabízí široký a ambiciózní program na prohloubení jejich svazků s EU.

EU v roce 2008 dále navýšila pomoc svým partnerům v rámci evropské politiky sousedství, kdy na závazky přidělila 1,71 miliardy EUR oproti 1,67 miliardy EUR v roce 2007.

Dokumenty k dispozici:

Na následující internetové stránce lze nalézt Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění evropské politiky sousedství v roce 2008 (Brusel, 23. dubna 2009), zprávy o pokroku dosaženém v případě Arménie, Ázerbájdžánu, Egypta, Gruzie, Izraele, Jordánska, Libanonu, Maroka, Moldavska, Okupovaných palestinských území, Tuniska a Ukrajiny a zprávu o pokroku jednotlivých odvětví:

http://ec.europa.eu/world/enp/documents_en.htm

Shrnutí situace v jednotlivých zemích jsou k dispozici na této internetové stránce:
Arménie MEMO/09/182
Ázerbájdžán MEMO/09/183
Egypt MEMO/09/179
Gruzie MEMO/09/184
Izrael MEMO/09/185
Jordánsko MEMO/09/186
Libanon MEMO/09/187
Maroko MEMO/09/188
Moldavsko MEMO/09/180
Okupovaná palestinská území MEMO/09/181
Tunisko MEMO/09/178
Ukrajina MEMO/09/189

Více informací o evropské politice sousedství lze nalézt na internetové stránce: http://ec.europa.eu/world/enp/index_en.htm.

^[1] Arménie, Ázerbájdžán, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Moldavsko, Okupovaná palestinská území, Tunisko a Ukrajina.