Sélecteur de langues
Chemin de navigation
IP/09/190
V Bruselu dne 29. ledna 2009
Komisařka EU pro záležitosti spotřebitelů Meglena Kuneva uvedla: „V otázce bezpečnosti nelze přistoupit na žádné kompromisy. Těší mě, že systém RAPEX řádně funguje a že díky němu budou nebezpečné výrobky obsahující DMF rychle odstraněny z trhu. Je však nutné podniknout další urychlená opatření na úrovni EU, abychom vyřešili samotnou příčinu tohoto problému. Zákaz používání DMF při výrobě veškerého spotřebního zboží v celé EU by měl zamezit závažným zdravotním rizikům, zvláště pak prudkým alergickým reakcím, jež utrpěli někteří spotřebitelé, kteří se dostali do kontaktu s touto chemickou látkou jednoduše tak, že používali běžné kožené výrobky.“
Rizika plynoucí z DMF
Dimethylfumarát (DMF) používají výrobci jako biocid hubící plísně, které mohou způsobit zničení kůže, z níž je vyroben nábytek nebo obuv, během skladování a přepravy ve vlhkém prostředí. DMF, umístěný v sáčcích, které se upevňují uvnitř nábytku nebo se vkládají do krabic s obuví, se vypařuje a je pohlcován kůží, kterou tak chrání před plísněmi. Bylo však zjištěno, že má vážné důsledky i pro spotřebitele, kteří s danými výrobky přišli do styku. DMF pronikl přes oděv na kůži mnoha spotřebitelů[1] a způsobil jim bolestivé kožní potíže. Problém je o to naléhavější, že závažné případy se zvlášť obtížně léčí. Přítomnost DMF tedy představuje vážné riziko.
Tato nebezpečná chemická látka nejprve vzbudila pozornost, když byla oznámena orgány mnohých členských států v rámci systému Společenství pro rychlou výměnu informací o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru (RAPEX).
Oznámení se týkala pohovek, křesel a obuvi, přičemž klinické testy potvrdily, že kožní problémy, jimiž spotřebitelé trpěli v důsledku kontaktu s těmito výrobky, byly vyvolány DMF[2]. Francie a Belgie poté přistoupily k zákazu DMF na svém území a tentýž krok připravuje i Španělsko. Nové rozhodnutí, které bylo dnes schváleno, se bude vztahovat na všechny členské státy.
Stávající pravidla
DMF je již nyní zakázán při výrobě zboží v EU, jelikož biocidy obsahující DMF nejsou podle směrnice 98/8/ES o biocidních přípravcích povoleny. Výrobci mimo EU však mohou tyto nepovolené biocidy používat a své výrobky poté vyvážet do EU. Dnešní rozhodnutí tak chrání evropské spotřebitele před ohrožením DMF v dovážených výrobcích stejně, jako jsou chráněni doma.
Nová opatření zavedená členskými státy
V prosinci 2008 Francie přijala vyhlášku[3], kterou se na jeden rok zakazuje dovoz sedacího nábytku a obuvi s obsahem DMF a jejich uvádění na trh. Francouzská vyhláška rovněž požaduje odvolání veškerého sedacího nábytku a obuvi, které viditelně obsahují nebo jejichž obal viditelně obsahuje DMF. V lednu 2009 vydala Belgie vyhlášku[4], která zakazuje uvádění veškerých předmětů a výrobků s obsahem DMF na trh. Španělsko zavedení takového opatření zvažuje.
Souvislosti – RAPEX
RAPEX je systém Společenství pro rychlou výměnu informací o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru, díky němuž se členské státy mohou vzájemně rychle informovat a na jehož základě Komise může zakázat uvádění na trh nebo používání výrobků představujících závažné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.
Další informace viz: http://ec.europa.eu/consumers/safety/rapex/index_en.htm
[1] Williams JDL, et al (2008). An outbreak of furniture dermatitis in the U.K. British Journal of Dermatology 159: 233–234.
[2] Rantanen T. (2008). The cause of the Chinese sofa/chair dermatitis epidemic is likely to be contact allergy to dimethylfumarate, a novel potent contact sensitizer. Concise communication. British Journal of Dermatology 159: 218–221.
[3] Ministerstvo hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti, vyhláška ze dne 4. prosince 2008, kterou se pozastavuje uvádění sedacího nábytku a obuvi obsahujících DMF na trh. Úřední věstník Francouzské republiky, 10. prosince 2008, text 17 ze 108.
[4] Ministr zdravotnictví a ministr pro ochranu spotřebitele, ministerská vyhláška týkající se zákazu uvádění předmětů a výrobků obsahujících DMF na trh. Belgický úřední věstník, 12. ledna 2009.