Navigation path

Left navigation

Additional tools

Udržitelnost veřejných financí: výzva pro budoucnost a podmínka udržitelné obnovy

European Commission - IP/09/1510   14/10/2009

Other available languages: EN FR DA ES NL IT SV PT FI EL ET LT LV MT PL SK SL RO

IP/09/1510

V Bruselu dne 14. října 2009

Udržitelnost veřejných financí: výzva pro budoucnost a podmínka udržitelné obnovy

Fiskální politika v EU se v minulém roce se pohotově a úspěšně zaměřila na zotavení hospodářství z krize. Diskreční opatření a integrované fiskální stimuly zmírnily pokles hospodářské činnosti a přispěly k nedávnému zlepšení. Tento postup však zároveň vedl ke zhoršení stavu veřejných financí, což – jak se uvádí ve sdělení Komise o udržitelnosti veřejných financí pro obnovující se hospodářství – v souvislosti s předpokládaným demografickým vývojem v důsledku stárnutí obyvatelstva činí z dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí naléhavý úkol. Je třeba, aby vlády nadále poskytovaly hospodářství pomoc a zabránily ukončení obnovy v jejím zárodku. Nyní je však čas začít zjišťovat jejich konsolidační strategie a posoudit, jak krize ovlivnila jejich podmínky udržitelnosti.

Řešení otázek dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je jedním z klíčových faktorů naší strategie zotavení ," říká evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia. „Musíme dále podporovat úsilí o obnovu, avšak v souvislosti s vážně narušenými veřejnými financemi mohou opatření na zvýšení důvěry a podporu poptávky přinést úspěch jedině tehdy, pokud je trhy a veřejné mínění budou vnímat jako dočasná a napomáhající dlouhodobé udržitelnosti. Vypracováním jasných strategií pro překonání krize posílíme účinnost podpůrných opatření v krátkodobém horizontu a vytvoříme podmínky pro trvalý a vyvážený hospodářský růst v budoucnosti.“

Dnešní sdělení a doprovodná zpráva o udržitelnosti na rok 2009 hodnotí udržitelnost veřejných financí v EU s ohledem na dopady krize.

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí je v zájmu všech zemí EU, třebaže v míře, která se v různých členských státech výrazně liší. Na základě řady podrobných ukazatelů a analýz citlivosti podávají sdělení i technická zpráva celkové hodnocení rizik, která ohrožují udržitelnost v různých členských státech. Nedostatky v oblasti udržitelnosti se v důsledku hospodářské krize ve většině zemí prohloubily a v několika zemích se zhoršilo hodnocení jejich dlouhodobé rizikovosti.

Vlády zemí EU dosáhly v posledním desetiletí při řešení problematiky stárnoucí populace pokroku díky tomu, že postupovaly podle strategie navržené v roce 2001 na zasedání Evropské rady ve Stockholmu. V roce 2007 byla jejich souhrnná rozpočtová situace nejlepší za třicet let při deficitu 0,8 % pro celou EU. Mnoho členských států tak získalo nezbytný prostor pro podporu svých ekonomik během krize. Míra zaměstnanosti vzrostla a u některých kategorií dosáhla cíle stanoveného v Lisabonské strategii (konkrétně u starších pracujících a žen). Rovněž reformy důchodových systémů v řadě zemí přispěly k jejich zachování pro budoucí generace a zároveň posílily jejich udržitelnost.

Přestože krize částečně tento proces zvrátila, strategie usilující o dosažení tří cílů, jež spočívají ve snižování schodku a zadluženosti, zvyšování zaměstnanosti a reformě systémů sociálního zabezpečení, zůstává v platnosti. Zatímco však původně byly jednotlivé složky možnostmi, z nichž si jednotlivé země mohly vybrat, dnes jsou všechny tři pro většinu zemí EU nevyhnutelností.

Musíme za každou cenu zabránit tomu, aby se nezaměstnanost stala neměnným stavem. Je proto nezbytně nutné prosazovat princip flexibility a jistoty a další strukturální reformy, které v minulosti pomohly zvýšit míru zaměstnanosti.

V souvislosti s prodlužováním průměrné délky života je rovněž nezbytné zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu. Několik zemí zvažuje kroky k naplnění tohoto cíle. Lidé se dožívají vyššího věku v lepší zdravotní kondici než kdykoliv předtím. Jestliže se stávající politika nezmění, průměrný věk, v němž lidé v EU opouštějí trh práce, se do roku 2060 zvýší pouze o jeden rok – z 62 let na 63 let (viz věková hranice pro odchod do důchodu na str. 60 zprávy). Průměrná délka života v 62 letech by se však měla ve stejném období zvýšit o celých šest let – z 20,2 na 26,2 roku.

Sdělení Komise dále zdůrazňuje potřebu zvážit reformy ve zdravotnictví, protože je nezbytné zvýšit kvalitu veřejných financí, aby se omezily neproduktivní výdaje a prostředky převedly na vzdělání a výzkum a jiné cíle politik (sociální, ekologické, zdravotní). Fiskální konsolidace založená na zvyšování dodatečných příjmů by měla případně zohlednit účinnost pobídky, efektivitu a konkurenceschopnost a zaměřit se na opatření s nejmenším rizikem deformací.

Ze sdělení vyplývá, že úspěšná fiskální expanze v boji proti recesi a dlouhodobá udržitelnost jsou vzájemně neslučitelné.

Je třeba bezodkladně vypracovat strategií ukončení fiskálních opatření zaměřenou na dosažení ambiciózních a realistických střednědobých cílů a koordinovaně ji provádět ihned, jakmile dojde k oživení, s ohledem na konkrétní podmínky jednotlivých zemí. Na podporu požadovaných reforem a posílení důvěryhodnosti fiskálních úprav – které budou nevyhnutelně trvat několik let – mohou členské státy rovněž dále rozvíjet své vlastní rozpočtové rámce. V oblasti Paktu o stabilitě a růstu by významnou a výraznou úlohu by při dohledu měla hrát udržitelnost schodku.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website