Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/08/1617

Brusel, dne 3. listopadu 2008

Podzimní hospodářská prognóza pro léta 2008 až 2010: Růst HDP v EU a eurozóně stagnuje

Hospodářský růst Evropské unie by měl v roce 2008 dosáhnout 1,4 %, což je polovina růstu v roce 2007. V roce 2009 by pak měl prudce poklesnout na 0,2 % a v roce 2010 postupně znovu vystoupat na 1,1 % (pro eurozónu platí údaje 1,2 %, 0,1 % a 0,9 %). Podzimní prognóza Komise ukazuje, že na ekonomiky zemí EU silně doléhá finanční krize a ztěžuje tak v několika zemích korekci trhu s nemovitostmi v okamžiku, kdy vnější poptávka rychle klesá. Významná opatření přijatá v zájmu stabilizace finančních trhů postupně obnovují důvěru, situace je však nadále nejistá a rizika prognózy značná. V důsledku toho se po vytvoření šesti milionů nových pracovních míst v letech 2007–2008 očekává v průběhu sledovaného období 2009–2010 jen marginální zvýšení zaměstnanosti a růst nezaměstnanosti přibližně o 1 procentní bod poté, co byl déle než deset let na nejnižší historické úrovni. Je pozitivní, že se díky klesajícím cenám ropy snižují inflační tlaky a současně klesá i riziko druhotných účinků. Očekává se, že celkový rozpočtový stav se po dosažení nejlepší úrovně od roku 2000 bude zhoršovat a záchranné balíčky by navíc mohly zvýšit veřejný dluh.

„V důsledku finanční krize, která doléhá na ekonomiku Evropské unie a která se během podzimu prohloubila, hospodářský horizont značně potemněl, a krize si vybírá daň v podobě klesající důvěry podniků a spotřebitelů. Rozvíjející se ekonomiky se prozatím drží lépe než EU a USA, ale ani ony zřejmě nevyváznou bez úhony. Na podporu ekonomiky je třeba podobných koordinovaných opatření na úrovni EU, jaké podpořily finanční sektor. Minulý týden Komise vymezila ozdravný rámec, který se zaměřuje na podporu investic a udržení zaměstnanosti a poptávky. S velkým zájmem očekáváme stanoviska členských států a snažíme se najít společný postup na úrovni EU,“ řekl Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.

Podle hospodářské prognózy, kterou dnes Komise zveřejnila, hospodářský růst v EU v roce 2008 prudce poklesne na 1,4 %. V roce 2007 činil 2,9 %. Očekává se, že v roce 2009 poklesne ekonomika EU až ke stagnaci na úrovni 0,2 % a v roce 2010 opět vzroste na 1,1 %. Pro eurozónu dosahují odpovídající údaje za stejné období 1,2 %, 0,1 % a 0,9 %. V roce 2007 to bylo 2,7 %.

Celosvětový růst se prudce zpomaluje

Předpokládá se, že po mimořádně vysokém průměru ve výši 5 % v letech 2004─2007 bude celosvětový růst v tomto roce výrazně zpomalovat až na 3,75 % a na 2,25 % v roce 2009. Nejvíce budou zasaženy rozvinuté ekonomiky, ale důsledky se postupně nevyhnou ani rozvíjejícím se ekonomikám. Je to výsledek finanční krize spolu s pokračující korekcí cen nemovitostí v mnoha ekonomikách, a stejně tak opožděných účinků vysokých cen komodit. Očekává se, že v průběhu roku 2010 se bude hospodářský růst díky stabilizovaným finančním trhům postupně zvyšovat a podpoří tak důvěru a obchod.

Výhledy i nadále zatemňuje značná nejistota, kdo nakonec ponese tíhu úvěrových ztrát a jaký bude rozsah těchto ztrát. Úvěrové podmínky se značně zpřísnily a očekává se, že bankovní sektor bude navzdory nedávným kapitálovým injekcím nadále snižovat svou zadluženost (deleverage) a při poskytování úvěrů zůstane zdrženlivý.

Ponuré vyhlídky pro EU

Vzhledem k uvedeným celkovým podmínkám a po dalším zhoršení předpovědí a konkrétních údajů za poslední měsíce se ve třetím čtvrtletí roku 2008 očekává pokles HDP jak v EU, tak v zemích eurozóny. Vyhlídky zůstávají ponuré a ekonomiku některých zemí EU už zasáhl hospodářský pokles, nebo jim bezprostředně hrozí.

Investicím, které představovaly ústřední hnací sílu předchozího zlepšení, hrozí náhlý pokles, který způsobilo několik šoků: oslabená poptávka a značný pokles důvěry investorů, přísnější podmínky financování a menší dostupnost úvěrů.

Spotřeba by v těchto nejistých časech měla zůstat zdrženlivá, přestože růst skutečného disponibilního příjmu by se měl znovu zvyšovat, protože inflační vliv na vyšší ceny komodit polevuje.

Prognóza předpokládá, že čistý vývoz bude mít na HDP pozitivní dopad, protože dovoz zřejmě oslabí více než vývoz, částečně díky nedávné devalvaci reálných směnných kurzů eura.

Trh práce a veřejné finance silně zasaženy

Očekává se, že zaměstnanost se v letech 2009–2010 zvýší přibližně o čtvrt milionu pracovních míst v EU a půl milionu pracovních míst v zemích eurozóny, což je podstatně méně než šest milionů pracovních míst vytvořených v letech 2007–2008 (z nichž čtyři miliony byly v zemích eurozóny). V důsledku toho se očekává v příštích dvou letech růst nezaměstnanosti přibližně o jeden procentní bod. To by pro rok 2009 odpovídalo míře nezaměstnanosti ve výši 7,8 % v EU a 8,4 % v zemích eurozóny a další zvýšení v roce 2010.

Předpokládá se, že nepříznivé vyhlídky si vyberou daň také v oblasti veřejných financí a za obvyklého předpokladu nezměněné politiky povedou k tomu, že deficit státních rozpočtů v EU poroste z méně než 1 % HDP v roce 2007 postupně na 1,6 % v roce 2008, 2,3 % v roce 2009 a 2,6 % v roce 2010. Pro eurozónu se počítá s růstem deficitu letos na 1,3 %, v roce 2009 na 1,8 % a v roce 2010 na 2 %. Dotkne se to většiny zemí, i když různou měrou. Nejistota týkající se daňových důsledků finančních záchranných balíčků také zakaluje daňovou prognózu.

Inflace by měla rychle klesat

Potěšitelnou zprávou je, že inflace by měla dosáhnout vrcholu a měla by v EU rychle klesnout pod 2,5 % v roce 2009 a 2,25 % v roce 2010 (v eurozóně 2,2 %, resp. 2,1 %). Tato předpověď zahrnuje mírné zvýšení oproti jarní prognóze vzhledem k růstu cen komodit v průběhu léta. Nedávný velký pokles cen komodit společně se značným oslabením výhledu růstu a s tím spojené uvolnění situace na trhu práce však značně snižuje riziko druhotných účinků.

Převažují rizika poklesu

Tato prognóza je zatížena značnou nejistotou a riziky poklesu. Finanční tlak by se mohl ještě zvýšit, mohl by trvat déle nebo mít větší dopad na reálnou ekonomiku, čímž by opět vedl k negativním důsledkům. Posílila by se probíhající korekce některých trhů s nemovitostmi, bilance by se dostaly pod tlak, a to by narušilo nezbytný proces snižování zadluženosti ve finančním sektoru a negativními účinky na blahobyt a důvěru snížilo soukromou spotřebu. Na druhou stranu je pravděpodobnější, že v důsledku zhoršených růstových prognóz ceny komodit v budoucnu spíše poklesnou, než porostou. Uvolnily by se tak inflační tlaky a inflační rizika by se vyrovnala.

Podrobnou zprávu lze nalézt na této adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/thematic_articles/articles13288_en.htm

[ ]

[ ]

[ ]

[ ]

[ ]


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website