Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/08/1305

V Bruselu dne 10. září 2008

Průběžná prognóza EU: nečekaně výraznější zpomalení

Hospodářský růst by měl v Evropské unii v letošním roce dosáhnout míry 1,4 % (v eurozóně 1,3 %) – zhruba o ½ procenta méně, než se předpokládalo v dubnu. Naplnila se hlavní rizika uvedená v jarních prognózách: prohloubila se finanční nestabilita, prudce stoupaly ceny komodit a některé trhy s nemovitostmi byly ve stále větší míře vystaveny otřesům. Inflace v EU by podle očekávání měla v důsledku trvajícího růstu cen komodit dosáhnout v tomto roce v průměru 3,8 %, v eurozóně 3,6 %. To představuje úpravu směrem nahoru, třebaže vzhledem k postupnému oslabování dopadu předchozího růstu cen energie a potravin v nadcházejících měsících by mohlo ve vývoji inflace dojít k obratu.

„Nestabilita na finančních trzích, která trvá již rok, téměř dvojnásobný růst cen energie ve stejném období a korekce na některých trzích s nemovitostmi mají dopad na hospodářství, přestože nedávný pokles cen ropy a dalších komodit a snížení kurzu eura přinesly jisté uklidnění. V této obtížné a nejisté situaci se musíme poučit z chyb, kterých jsme se dopustili v minulosti, a udržovat stabilní kurz. Dosažení pokroku při prosazování evropských reforem má zásadní význam pro další vytváření pracovních míst a schopnost lépe se vypořádat s otřesy přicházejícími zvnějšku. Musíme urychlit provádění plánu na obnovení důvěry ve finanční trhy a zachovat zlepšení v oblasti veřejných financí, aby se nezvyšovala zátěž pro příští generace, které se již dnes potýkají s problémem stárnoucí populace, prohlásil Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.

Pod sílícím tlakem nepříznivého celosvětového vývoje začala v druhém čtvrtletí tohoto roku v několika vyspělých ekonomikách oslabovat výroba, což bylo v některých zemích způsobeno také krizí v odvětví bydlení. HDP se snížil v EU o 0,1 % a v eurozóně o 0,2 %. Částečně je tomu tak v důsledku nečekaně silného růstu v prvním čtvrtletí, který byl do jisté míry vyvolán přechodnými faktory. Pokračující vzestup cen komodit, přetrvávající neklid na finančních trzích a v některých případech otřesy na trhu s realitami kromě toho způsobily úpadek důvěry, další nárůst kapitálových nákladů a růst inflace ve spotřebitelských cenách, a tím i oslabení domácí poptávky.

Generální ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti nyní na rok 2008 předpovídá růst ve výši 1,4 % v EU a 1,3 % v eurozóně, což ve srovnání s jarní prognózou představuje snížení o 0,6 a 0,4 procentního bodu. Tento výpočet je založen na aktualizovaných výhledech pro Francii, Německo, Itálii, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Spojené království, které celkem tvoří 80 % HDP Evropské unie.

Stále nepříznivější vnější podmínky

Celosvětová hospodářská situace a vyhlídky jsou i nadále neobyčejně nejisté. Rok po vypuknutí neklidu na finančních trzích zůstává situace v mezinárodním finančním systému nestabilní a několik klíčových úvěrových trhů je těžce narušeno. Ceny komodit, zejména energie a potravin, od posledního čtvrtletí roku 2007 prudce stouply a vyvolaly inflaci – a to i přesto, že ceny ropy a dalších komodit na začátku léta začaly klesat. Důvěra podnikatelů a spotřebitelů významně oslabila na úroveň podstatně nižší, než je její dlouhodobý průměr. Zatímco v nově se rozvíjejících ekonomikách zůstává růst stále velmi silný, na obzoru se rýsuje zpomalení světové ekonomiky jako celku.

Evropské ekonomiky se před vypuknutím neklidu na finančních trzích loni v létě obecně nacházely v dobrém stavu. V EU ani v eurozóně celkově nenastaly žádné nestabilní situace, i když to možná neplatí o všech odvětvích a členských státech. Hospodářská činnost se udržovala na relativně dobré úrovni, přestože finanční potíže se okamžitě negativně projevily na některých ukazatelích důvěry. Protože však celosvětové tlaky v uplynulých čtvrtletích sílily, oslabení ukazatelů důvěry se šířilo všemi odvětvími a členskými státy (zvlášť výrazné oslabení ukazatelů celkového hospodářského klimatu se projevilo ve Španělsku a Spojeném království). Nakonec začala slábnout i měřítka hospodářské činnosti. Různé ukazatele, např. průmyslové produkce, zakázek a maloobchodního prodeje, naznačují, že se v uplynulých měsících zpomalilo základní tempo růstu jak v EU, tak v eurozóně. Nejnovější studie rovněž přinášejí pro další vývoj ekonomik EU neradostné vyhlídky.

Jedním z faktorů, které mohou přinést zvrat ve vývoji, je předpokládané zmírnění inflace, jež by ve čtvrtém čtvrtletí mělo výrazněji zvýšit disponibilní příjem a spotřebu domácností.

Obrat ve vývoji inflace

Inflace ve spotřebitelských cenách, poháněná vysokými cenami komodit, v posledních měsících dále rostla. Podíl cen energie a potravin na stoupající celkové inflaci významně vzrostl a v červenci dosáhl míry 1,7 % u energie a 1,2 % u potravin. Celková míra inflace v eurozóně mírně poklesla z rekordní výše zaznamenané v červenci (4 %) na 3,8 % v srpnu.

Úprava odhadu inflace směrem nahoru je odrazem horších výsledků, než jaké se očekávaly od jarní prognózy. Postupné oslabování dopadu dřívějšího růstu cen energie a potravin v nadcházejících měsících však naznačuje, že ve vývoji inflace by mohl nastat obrat. Klíčový význam pro prognózy inflace v obou oblastech však bude mít další vývoj na trzích s komoditami a schopnost omezit sekundární účinky.

Posouzení rizik

Rizika prognózy růstu spočívají ve stále klesající tendenci. Významným způsobem bude i nadále určovat vyhlídky růstu zejména vývoj na komoditních a finančních trzích a negativně mohou překvapit i technické předpoklady, jak tomu bylo již v minulých předpovědích. Jiná rizika mohou souviset s rozhodující silou hospodářství Spojených států, novými výzvami k zavedení ochranářských a jiných opatření, která narušují obchod, ale i se schopností některých evropských ekonomik vypořádat se s vnitřní i vnější nestabilitou. Rizika prognózy inflace se zdají být poněkud vyváženější, třebaže stále mají vzestupnou tendenci. Nelze vyloučit riziko sekundárních účinků, zejména pokud se ekonomická aktivita výrazně zpomalí, třebaže zatím nejsou patrné žádné známky všeobecného rozšíření těchto účinků.

Podrobnosti lze nalézt na adrese:
http://ec.europa.eu/economy_finance/thematic_articles/article12054_en.htm

Tabulka 1: Reálný růst HDP
[ ]
Pozn.: čtvrtletní údaje jsou upraveny s ohledem na pracovní dny a roční období, roční údaje upraveny nejsou.


Tabulka 2: Inflace ve spotřebitelských cenách
[ ]


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website