Navigation path

Left navigation

Additional tools

Other available languages: EN FR DE IT

IP/07/678

V Bruselu dne 16. května 2007

Vytváření ucelené evropské politiky migrace: Postihy za zaměstnávání nelegálních přistěhovalců, podpora kruhové migrace a partnerství pro mobilitu

Evropská komise je odhodlána zaměřit se na zaměstnavatele, kteří poskytují práci na černo, a tím přitahují nelegální přistěhovalce. Dnes proto předložila návrh směrnice o sankcích vůči takovým zaměstnavatelům. Tato směrnice je součástí ucelené evropské politiky migrace, která podporuje legální migraci, bojuje s nelegální migrací, buduje spolupráci se třetími zeměmi a navazuje na program rozvojové pomoci. Dnes byla zveřejněna rovněž dvě další sdělení o vnějším rozměru migrace.

Místopředseda Evropské komise Franco Frattini, který odpovídá za oblast spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, prohlásil: „Musíme si přiznat, že vysoká pravděpodobnost nalezení nelegálního zaměstnání v členských státech EU je hlavní motivací nelegálního přistěhovalectví ze třetích zemí. Nelegální zaměstnávání je nejen protizákonné, ale i škodlivé". Dodal: „Mnozí lidé přicházejí do Evropy za prací, ale jejich sny se často střetnou s tvrdou realitou vykořisťování a otrockých podmínek – práce na stavbách nebo s nebezpečnými pesticidy bez ochranných prostředků, dvanáctihodinové nebo šestnáctihodinové směny denně, někdy za pouhých 30 EUR. Práce na černo, která potenciální přistěhovalce přitahuje, je bohužel rovněž spojena s nebezpečnou cestou, často organizovanou obchodníky s lidmi, při níž každý rok zemře tři až čtyři tisíce nelegálních přistěhovalců. Práce na černo také narušuje hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu. Proto musíme jednat přísně a důsledně a musíme s tímto jevem jednotně a energicky bojovat tím, že stanovíme podobné postihy pro všechny zaměstnavatele a zajistíme jejich účinné uplatňování."

Místopředseda Frattini rovněž uvedl, že „zkušenosti ukazují, že stávajícími postihy se nepodařilo dosáhnout plného dodržování zákazů ze strany zaměstnavatelů. Evropská rada již na svém zasedání v prosinci 2006 podpořila návrh Komise na posílení příslušných opatření. Je naprosto nutné zajistit, aby všechny členské státy zavedly podobná opatření a účinně je prosazovaly. V současné době se jen zřídka kontrolují záznamy podniků o jejich zaměstnancích – v roce 2006 taková kontrola proběhla jen ve 2 % podniků. Riziko odhalení práce na černo je téměř nulové. Podle předloženého návrhu by členské státy měly zkontrolovat přinejmenším 10 % svých podniků ročně. Doufám, že tato směrnice zaměstnavatele dostatečným způsobem odradí od poskytování práce nelegálním přistěhovalcům.“

„Když budeme přísní, budeme moci nabídnout místo nelegálního přistěhovalectví legální alternativy, aniž bychom oslabili důvěryhodnost evropské politiky migrace," vysvětlil místopředseda Frattini. „Evropská unie potřebuje legální přistěhovalce. Počet obyvatel bude klesat, a proto pro ně musíme z Evropy udělat přitažlivý cíl. Věřím, že naše návrhy na kruhovou migraci, partnerství pro mobilitu a posílení vztahů se sousedními zeměmi a dalšími státy nám pomůže řešit problematiku přistěhovalectví efektivnějším způsobem."

Současná situace

Je těžké získat přesné údaje, nejnovější odhady počtu nelegálních přistěhovalců v EU však hovoří o 4,5 až 8 milionech lidí. Toto číslo se každý rok zvyšuje o 350 až 500 000. 7 až 16 % HDP EU pravděpodobně pochází ze stínového hospodářství, v kterém ovšem nepracují pouze nelegální přistěhovalci. Stavebnictví, zemědělství, domácí práce, úklid, stravování a další podobné služby jsou hospodářská odvětví s největším podílem práce na černo obecně a práce nelegálních přistěhovalců zvlášť.

Členské státy již sice zavedly sankce za nelegální zaměstnávání, tyto sankce jsou však v každém státě jiné a liší se i jejich používání. Zkušenosti ukazují, že tyto sankce nedosáhly požadovaného cíle. Jestliže členské státy zavedou podobné postihy a budou je účinně uplatňovat, přestane být jednotný vnitřní trh narušován nekalou soutěží zaměstnavatelů nelegálních přistěhovalců. V EU v současné době existuje 22 milionů řádně založených podniků. Kontroly jejich zaměstnanců jsou velice řídké – v roce 2006 se kontroly týkaly pouze 2 % podniků. Riziko odhalení je téměř nulové. Návrh proto vyžaduje, aby členské státy každoročně zkontrolovaly přinejmenším 10 % svých podniků.

Podle návrhu budou muset zaměstnavatelé sami zkontrolovat určité údaje, než zaměstnají příslušníka třetí země, a budou muset o jeho zaměstnání informovat příslušný státní úřad. Zaměstnavatele, kteří nebudou schopni prokázat, že splnili tyty povinnosti, bude možno pokutovat a přijmout vůči nim další správní opatření. Členské státy by podle návrhu musely vymezit trestní sankce pro čtyři závažné případy: opakované porušování zákonů, zaměstnávání velkého počtu cizích státních příslušníků bez povolení k pobytu, práci za zvláště neúnosných podmínek a pro případ, kdy zaměstnavatel ví, že jeho zaměstnanec byl obětí obchodu s lidmi. Nelegální přistěhovalci totiž často přicházejí do EU s vidinou práce a lepšího života, ale skončí v tvrdých, téměř otrockých podmínkách – práce na stavbách nebo s nebezpečnými pesticidy bez ochranných pomůcek, dvanáctihodinové až šestnáctihodinové směny denně, to vše někdy za pouhých 30 EUR.

Ve sdělení o kruhové migraci a partnerství pro mobilitu mezi Evropskou unií a třetími zeměmi se navrhuje vytvořit partnerství mezi EU a třetími zeměmi, které mají zájem spolupracovat s EU na potírání nelegální migrace. Státním příslušníkům takových zemí by měly být nabídnuty příležitosti pro legální migraci, například krátkodobá víza. Sdělení se rovněž zabývá možnostmi usnadnění kruhové migrace. Ta by mohla EU pomoci vyřešit problém s poptávkou po pracovní síle a přispět k rozvoji zemí, z nichž pracovníci přicházejí. Kruhová migrace by rovněž zamezila odlivu mozků, protože přistěhovalci by se po práci v EU vraceli do své země původu a přinášeli by s sebou znalosti a zdroje.

Sdělení o globálním přístupu k migraci z regionů, které na východě a jihovýchodně sousedí s Evropskou unií, obsahuje návrh na zeměpisné rozšíření úspěšného globálního přístupu, který se dosud vztahoval na Afriku a státy Středozemí. Nově by měl zahrnovat Turecko, země západního Balkánu a země na východě a Blízkém východě, na které se vztahuje politika evropského sousedství.

Informace o další práci místopředsedy Frattiniho naleznete na stránce: http://www.ec.europa.eu/commission_barroso/frattini/index_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website