Navigation path

Left navigation

Additional tools

Životní prostředí: vstupuje v platnost směrnice o řízení povodňových rizik

European Commission - IP/07/1766   26/11/2007

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

IP/07/1766

V Bruselu dne 26. listopadu 2007

Životní prostředí: vstupuje v platnost směrnice o řízení povodňových rizik

Snížení rizik a nepříznivých důsledků povodní v Evropské unii – to je cíl nové směrnice o řízení povodňových rizik, která dnes vstupuje v platnost. Směrnice požaduje, aby se o řízení povodňových rizik vedla přeshraniční jednání, a obsahuje důležité závazky za účelem zvýšení transparentnosti a zapojení občanů. Po členských státech se nyní vyžaduje, aby určily povodí řek a související pobřežní oblasti, ve kterých hrozí riziko povodní, a aby pro tyto oblasti vypracovaly mapy povodňových rizik a plány řízení.

Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas uvedl: „Pro členské státy je důležité zabránit povodním a ochránit oblasti, které jsou takovými událostmi ohroženy. Je rovněž nezbytné připravit evropské občany na to, aby se s možným výskytem povodní dokázali vyrovnat. Tento nový důležitý právní předpis ukládá členským státům posoudit povodňová rizika, informovat občany v potenciálně ohrožených oblastech a zapojit je do plánovacího procesu.“

Následky povodní v Evropě

Přestože mohou povodně hrát přirozenou úlohu v obnově fungování ekosystémů, mohou mít rovněž za následek rozsáhlé škody na životním prostředí. Znečišťující látky se při povodních mohou rozšířit do oblastí, ze kterých se čerpá pitná voda, a extrémně silné povodně mohou znamenat pohromu pro křehké ekosystémy.

Od roku 1998 postihlo Evropu přes 100 velkých povodní, včetně záplav v okolí řek Dunaj a Labe v létě 2002. Povodně následující v letech 2005 a 2007 potvrdily, že nebezpečí záplav v Evropě narůstá, a že je tedy třeba přijmout v této oblasti opatření. Od roku 1998 mají povodně v Evropě na svědomí více než 700 životů, přes půl milionu lidí donutily změnit bydliště a způsobily škody za více než 25 miliard eur.

Zatímco povodeň je přírodní jev, lidská činnost, jako je využívání půdy, a změna klimatu mohou zvýšit pravděpodobnost výskytu záplav. Přijmou-li se vhodná preventivní opatření, může být pravděpodobnost výskytu povodní snížena a jejich dopad minimalizován.

Třífázový proces

Nová směrnice[1] představuje významný doplněk právních předpisů Evropské unie v oblasti vody a byla pečlivě vypracována tak, aby byla slučitelná s rámcovou směrnicí o vodě. Vztahuje se na všechny druhy povodní, ať už kolem řek a jezer, nebo na záplavy vyskytující se v městských a pobřežních oblastech či na povodně způsobené bouřemi a tsunami. Zavedení směrnice v členských státech proběhne ve třech fázích; nejprve se provede předběžné hodnocení povodňového rizika v povodích a v souvisejících pobřežních oblastech, které by se mělo dokončit do roku 2011.

Poté bude následovat fáze vypracování map povodňových nebezpečí a map povodňových rizik, která bude probíhat do roku 2013. Mapy mají identifikovat oblasti s vysokým, středním a nízkým rizikem, včetně těch oblastí, kde se povodně považují za výjimečný jev. Mapy budou rovněž muset zahrnovat takové podrobnosti, jako jsou očekávané hloubky vody, hospodářské činnosti, které by mohly být postiženy, počty ohrožených obyvatel a potenciální škody na životním prostředí.

V poslední fázi budou muset členské státy do roku 2015 vytvořit plány řízení povodňových rizik. Tyto plány budou zahrnovat opatření pro snížení pravděpodobnosti povodní a jejich následků. Mají za úkol zaměřit se na prevenci neudržitelných postupů využívání půdy tak, že budou například odrazovat od další výstavby v oblastech náchylných k povodním. Tyto plány se rovněž budou muset soustředit na to, jak ochránit oblasti náchylné k povodním před možnými záplavami, a na snížení jejich možného dopadu pomocí obnovy záplavových oblastí nebo mokřadů. Dalším důležitým prvkem plánů řízení povodňových rizik je potřeba připravit na případné záplavy veřejnost.

Posouzení povodňových rizik bude samozřejmě přehodnoceno a přizpůsobeno s ohledem na následky změny klimatu a na intenzitu a frekvenci záplav z dlouhodobého hlediska.

Významnými aspekty nové směrnice jsou transparentnost a zapojení občanů. Členské státy musí vypracovat předběžná posouzení povodňových rizik, mapy a plány řízení, které budou k dispozici veřejnosti. Přípravy k sestavení plánů řízení povodňových rizik budou provedeny v koordinaci s účastí veřejnosti na plánech povodí uvedených v rámcové směrnici o vodě.

V rámci směrnice jsou členské státy povinny koordinovat své činnosti ve společných povodích s ostatními členskými státy nebo s třetími zeměmi a vyžaduje se po nich, aby neprováděly opatření, která by mohla vést ke zvýšení povodňových rizik po proudu i proti proudu řeky za předpokladu, že taková opatření nebyla s dotčeným členským státem dohodnuta.
Další informace o řízení povodňových rizik a o další politice EU v oblasti vody lze nalézt na adrese:
http://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/index.htm


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website