IP/07/1750
V Bruselu dne 22. listopadu 2007
„Energetická politika pro Evropu si žádá novou průmyslovou revoluci. Podobně jako všechny průmyslové revoluce i tato bude vycházet z vyspělých technologií a je nejvyšší čas převést naši politickou vizi do konkrétních činů. Rozhodnutí přijatá během příštích 10 až 15 let budou mít vážné důsledky pro zabezpečování energie, pro klimatické změny a pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropě. Zůstaneme-li pozadu ve stále intenzivnějším celosvětovém boji o získání trhů s nízkouhlíkovými technologiemi, riskujeme, že budeme našich cílů dosahovat s dováženými technologiemi,“ uvedl evropský komisař pro energii Andris Piebalgs.
Janez Potočnik, komisař pro vědu a výzkum, řekl:
„Máme šanci být prvními na světě v
oblasti nízkouhlíkových technologií, ale pokud nebude Evropa
jednat společně a efektivněji, promeškáme tuto
příležitost a hospodářský zisk z přechodu na
nízkouhlíkové hospodářství bude plynout jinam.
Myšlenky, které dnes Komise předkládá, umožní
Evropě rozvinout portfolio cenově dostupných, čistých,
účinných a nízkouhlíkových technologií
světové úrovně.“
Evropa stojí před
skutečnými problémy spojenými s dodávkami energie
a klimatickými změnami. Se současnými trendy a technologiemi
EU a svět nedosáhne svých cílů v oblasti
klimatických změn za cenu, která je hospodářsky
udržitelná. Výzkum a inovace zaměřené na
energetické technologie jsou proto pro dosažení cíle EU,
kterým je snížit emise skleníkových plynů do roku
2050 o 60 až 80 %, zásadní.
Pokud však nedojde k výrazné změně přístupu EU k těmto technologiím, existuje vážné nebezpečí, že těchto cílů buď nebude dosaženo, nebo že technologie použité pro jejich dosažení nebudou pocházet z EU. Postup energetických inovací, od počáteční koncepce až po proniknutí na trh, trpí strukturálními nedostatky. O tyto technologie není ani přirozený zájem na trhu, ani z nich v krátkodobém horizontu nevyplývají zřetelně rozpoznatelné obchodní zisky. V členských státech EU se navíc od osmdesátých let 20. století obecně výrazně snížily veřejné rozpočty pro energetický výzkum. Je jasné, že mnohé z technických problémů, jimž čelí energetická politika EU, není možno vyřešit nástroji nebo modely spolupráce, které jsou v současné době používány. Je třeba k problematice přistoupit novým způsobem.
Evropská komise proto navrhuje nový přístup, který
se více zaměřuje na společné plánování,
lepší využívání potenciálu, kterým
disponuje Evropský výzkumný a inovační prostor, a na
plné využití možností poskytovaných
vnitřním trhem. Plán obsahuje zejména závazek
uskutečnit řadu nových prioritních evropských
průmyslových iniciativ zaměřených na rozvoj
technologií, u nichž bude spolupráce na úrovni
Společenství představovat nejvyšší přidanou
hodnotu. Plán navrhuje posílit průmyslový výzkum a
inovace propojením činností na úrovni Evropy,
jednotlivých států a průmyslových činností;
rovněž navrhuje vytvořit Evropskou alianci energetického
výzkumu, aby byla zajištěna mnohem větší
spolupráce mezi organizacemi zabývajícími se
energetickým výzkumem a také dokonalejší
plánování a prognózy pro energetickou infrastrukturu a
systémy na evropské úrovni. Komise zřetelně poukazuje
na potřebu posílit financování této oblasti a své
návrhy na financování nízkouhlíkových
technologií předloží během roku 2008.
Zřídí informační systém, který poskytne
jasnou představu o energetických technologiích v celé
Evropě, a zavede postup pro členské státy, pomocí
kterého bude možno společně plánovat výzkum v
oblasti energetických technologií. V roce 2009 bude svolána
evropská vrcholná schůzka o energetických
technologiích, na níž bude přezkoumán
dosažený pokrok.
Podrobnosti o výše uvedeném
tématu naleznete v dokumentu MEMO/07/493
a v Evropském strategickém plánu pro energetické
technologie (plán SET), který je k dispozici na internetové
adrese:
http://ec.europa.eu/energy/res/setplan/communication_2007_en.htm;
v dokumentu MEMO/07/494. naleznete odpovědi na některé často kladené dotazy.