Navigation path

Left navigation

Additional tools

IP/06/779

V Bruselu dne 13. června 2006

Veřejné finance v roce 2006 – uplatňování nového Paktu o stabilitě a růstu začalo úspěšně, čekají jej ale zatěžkávací zkoušky

Po prvním roce uplatňování reformovaného Paktu o stabilitě a růstu jsou jeho výsledky celkově příznivé, zatěžkávací zkoušky jej ale stále ještě čekají. Nový pakt se odrazil ve větším důrazu na pravidla rozpočtové kázně na vnitrostátní úrovni, což je důsledkem hospodářské orientace, která zajišťuje, že jsou lépe zohledněny hospodářské rozdíly mezi zeměmi. Konsolidační úsilí je strukturovanější, trvalejší a kvalitnější. Posouzení „preventivní části“ paktu – tj. zajištění řádné rozpočtové bilance ve střednědobém výhledu – je ale poněkud méně optimistické. Daná situace je o to znepokojivější, že při současné hospodářské konjunktuře v Evropské unii, včetně eurozóny, se otevírá prostor k většímu konsolidačnímu úsilí, a nikoli naopak. Tyto závěry jsou obsaženy ve sdělení Parlamentu a Radě, které bylo dnes přijato a které vychází z výroční zprávy o situaci veřejných financí v Evropské unii.

„Reforma dává větší prostor pro hospodářský úsudek, a podněcuje tak konstruktivnější a průhlednější dialog v oblasti hospodářské politiky na úrovni EU. Posílila vzájemnou podporu a vzájemný tlak a přispěla k plynulému a účinnému fungování paktu. Nejobtížnější však nadále je, abychom nezůstali jen u odstranění nadměrných schodků, ale aby byl zajištěn dostatečný střednědobý stav rozpočtů, a to zvyšováním konsolidačního úsilí v současné době, kdy se situace zlepšuje,“ uvedl komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, Joaquin Almunia. „Chceme-li si vytvořit bezpečný manévrovací prostor pro dobu nepříznivého hospodářského vývoje a – což je nutností – též snižovat nadměrné zadlužení, nemůžeme opakovat chyby z minulosti.“

Komise dnes přijala sdělení, které zachycuje hlavní politické závěry její zprávy z roku 2006 o veřejných financích v EMU. Poprvé též hodnotí uplatňování Paktu o stabilitě a růstu v jeho pozměněném znění z června minulého roku a nadcházející úkoly.

Díky reformě Paktu o stabilitě a růstu z roku 2005 se značně zlepšilo uplatňování postupu při nadměrném schodku.

Reforma umožnila lépe zohledňovat specifika jednotlivých zemí, v souvislosti s hospodářským růstem a situací jejich veřejných financí. Nadále však určuje, že všechny země se schodkem nad 3 % jsou podrobeny postupu při nadměrném schodku.

Pro opravu nadměrných schodků byly stanoveny realistické lhůty, aby byl zohledněn slabý hospodářský růst, avšak doporučené strukturální fiskální úpravy jsou značné. To platí tím spíše, že úprava se nyní vyjadřuje bez jednorázových a dočasných vlivů, čímž je zajištěno, že opravy nadměrných schodků mají trvalejší charakter.

Je významné, že zvýšení flexibility a vytvoření prostoru pro úsudek se obešlo bez narušení systému pro fiskální politiku založeného na pravidlech, který všem členským státům zaručuje rovné zacházení.

Podle rozpočtových výsledků v roce 2005 se nominální schodek v EU snížil z 2,6 % HDP v roce 2004 na 2,3 % (v eurozóně tyto hodnoty představovaly 2,8 % v roce 2004 a 2,4 % za rok 2005). Ze strukturálního hlediska představuje tento vývoj zlepšení ve výši přibližně 0,75 % HDP, což je největší úprava rozpočtu od roku 1997.

Preventivní část

Pakt se samozřejmě netýká pouze oprav nadměrných schodků. Hlavním cílem je zajistit schůdné střednědobé cíle pro oblast veřejných financí, jejichž úroveň je nyní doporučena v rozsahu mezi hodnotou –1 % HDP pro země s nízkým zadlužením / vysokým růstovým potenciálem na jedné straně a mezi rovnovážným stavem či přebytkem pro země s vysokým zadlužením / nízkým růstovým potenciálem na druhé straně.

Z přezkoumání prvního souboru programů stability a konvergence předloženého po reformě paktu vyplývá, že členské státy si stanovily střednědobé cíle, které jsou celkově v souladu s dohodnutými zásadami. Další příznivý vývoj se odráží v tom, že se rozpočtové výhledy v téměř všech případech zakládají na realistických odhadech růstu a jen minimálně zahrnují jednorázová a další dočasná opatření. V některých případech však střednědobé rozpočtové plány přesto nevyjadřují nezbytné odhodlání snížit rozpor mezi současnou fiskální situací a střednědobými rozpočtovými cíli. K rozsáhlejším fiskálním úpravám je v souvislosti s hospodářským oživením potřeba přistoupit především v roce 2006 a též 2007.

Zpráva z roku 2006 o veřejných financích v EMU rovněž obsahuje dva analytické oddíly, které se zaměřují a) na roli pravidel vnitrostátní fiskální politiky (např. limity výdajů, „vnitrostátní pakty“) a orgánů, které mohou účelně doplňovat práci orgánů v rámci Paktu o stabilitě a růstu; b) na fiskální politiku v období konjunktury. Nedávný vývoj a prognóza Komise z jara 2006 potvrzují, že v eurozóně a v EU dochází k hospodářskému oživení. Je potřeba, aby se členské státy vyvarovaly minulých chyb a patřičně využily období konjunktury ke zvýšení konsolidačního úsilí v souvislosti s rozpočtem.

Souvislosti

Pakt o stabilitě a růstu se skládá z ustanovení Smlouvy o EU k hospodářské a měnové politice (hlava VII) a dvou nařízení z roku 1997 o dohledu nad stavy rozpočtů a o odstranění nadměrných schodků. Tato nařízení byla v červnu roku 2005 pozměněna. Nedílnou součástí systému rozpočtového dohledu EU je rovněž zpráva o zdokonalení provádění Paktu o stabilitě a růstu, přijatá ministry financí EU v březnu 2005.
Celé znění zprávy je k dispozici na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publicfinance_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website