Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropský bankovní dohled dostává podobu, tvrdí auditoři EU

Court of Auditors - ECA/14/30   02/07/2014

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Tisková zpráva

ECA/14/30
Lucemburk 2. července 2014

Evropský bankovní dohled dostává podobu, tvrdí auditoři EU

    Ve zprávě, kterou dnes zveřejnil Evropský účetní dvůr (EÚD), se uvádí, že reforma právních předpisů bankovního sektoru provedená Komisí a zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví představovaly první důležité kroky v reakci na finanční krizi. V rámci svých zdrojů a omezeného právního mandátu zajistil Evropský orgán pro bankovnictví prvky nového regulatorního a dohledového systému pro bankovní sektor. Byly však zjištěny nedostatky v oblasti přeshraničního bankovního dohledu, posuzování odolnosti bank EU a podpory ochrany spotřebitele.

„Finanční krize otřásla bankovním sektorem v celé EU a vedla k hospodářské krizi a krizi státního dluhu. EU na stabilizaci bankovního sektoru podnikla aktivní opatření“, uvedl Milan Martin Cvikl, člen EÚD odpovědný za tuto zprávu. „Evropský orgán pro bankovnictví však nemá v oblasti sbližování dohledu pravomoc přijímat rozhodnutí a tato rozhodnutí vymáhat a měl omezený právní mandát i počet pracovníků na provedení zátěžových testů v roce 2011. Vzhledem k tomu, že se nyní dospělo k dohodě o jednotném mechanismu dohledu a dalších prvcích bankovní unie, v současné době jsou připravována další důležitá opatření.“

V reakci na finanční a hospodářskou krizi se přistoupilo ke krizovým opatřením ve snaze znovunastolit důvěru ve finanční instituce. Po těchto opatřeních následovaly regulatorní reformy a reformy dohledu. Účetní dvůr tyto reformy přezkoumal, přičemž se zaměřil na období od roku 2011 do počátku roku 2013. Zjistil, že Komise a EBA na finanční krizi zareagovaly rozsáhlou regulatorní agendou. Čas na konzultaci se zainteresovanými stranami byl však omezený a chybělo také meziodvětvové posouzení dopadu.

Evropský orgán pro bankovnictví přispěl ke zkvalitnění přeshraničního dohledu nad bankami, a to jako zprostředkovatel a koordinátor činnosti vnitrostátních orgánů dohledu. Každodenní dohled nad bankami však prováděly vnitrostátní orgány dohledu a Evropský orgán pro bankovnictví neměl přímý přístup do bank. Sbližování v oblasti dohledu prostřednictvím kolegií bylo omezené a kolegia věnovala příliš času projednávání postupů namísto toho, aby se zaměřovala na rizika. EBA nemá v oblasti sbližování dohledu pravomoc přijímat rozhodnutí a tato rozhodnutí vymáhat, ani řešit spory mezi vnitrostátními orgány dohledu.

Evropský orgán pro bankovnictví měl omezený právní mandát i nedostatečné personální zdroje při provádění zátěžových testů v roce 2011 a tyto testy byly navíc realizovány bez toho, aby byla na úrovni EU přijata opatření pro finanční jištění. Ačkoli zátěžové testy byly užitečné v tom, že vedly k rekapitalizaci velkého počtu bank, odhalila se při nich také omezení, kterou testy mají, když nejsou spojeny s hodnocením kvality portfolia aktiv.

Auditoři EU proto předkládají řadu doporučení za účelem zvýšení účinnosti kolegií orgánů dohledu, spolehlivosti zátěžových testů bank a zajištění úspěšné bankovní unie a účinného bankovního dohledu.

Poznámka pro redaktory:

Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora jsou zveřejňovány v průběhu celého roku a uvádějí výsledky vybraných auditů konkrétních oblastí rozpočtu EU či témat z oblasti správy a řízení.

V této zvláštní zprávě (č. 5/2014) nazvané „Evropský bankovní dohled dostává podobu – Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v měnícím se kontextu“ Účetní dvůr posuzoval, zda Komise a EBA uspokojivým způsobem plnily své povinnosti při zavádění nových mechanismů pro systém regulace bankovního sektoru a dohledu nad ním. Audit měl též přezkoumat, jak úspěšně tyto nové mechanismy fungují.

EÚD zjistil, že Komise a EBA na finanční krizi zareagovaly rozsáhlou regulatorní agendou. Komise obecně včas připravovala návrhy právních předpisů pro bankovní sektor. Krátké termíny, zapříčiněné celosvětovými dohodami jak v rámci G20, tak Basilejského výboru a zpožděními v politických jednáních, však zkrátily čas, který externí zainteresované strany měly na předložení svých stanovisek formou veřejné konzultace. Dalším důsledkem bylo, že EBA měl také málo času na přípravu technických norem a orgán se nemohl systematicky vyjadřovat k mandátům a načasování legislativního procesu. Ačkoli v posledních letech bylo vypracováno mnoho legislativních návrhů (a jiné se v současnosti připravují), neexistuje žádné meziodvětvové posouzení dopadu celého tohoto balíčku návrhů.

EBA přispěl ke zkvalitnění přeshraničního dohledu nad bankami jako zprostředkovatel a koordinátor činností vnitrostátních orgánů dohledu. Jeho role v otázkách souvisejících s bankovním dohledem však byla v mnoha ohledech omezená. Každodenní dohled nad bankami zůstává v kompetenci vnitrostátních orgánů dohledu a EBA neprovádí přímý dohled nad finančními institucemi. Sbližování dohledu prostřednictvím kolegií orgánů dohledu je omezené a tato kolegia věnovala příliš času projednávání procedurálních otázek místo toho, aby se zaměřovala na problematiku rizik.

EBA nemá v oblasti sbližování dohledu pravomoc přijímat rozhodnutí a tato rozhodnutí vymáhat, ani řešit spory mezi vnitrostátními orgány dohledu. Ačkoli EBA vynaložil výrazné úsilí k řešení sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu, při zprostředkování má jen omezený právní mandát. Při zátěžových testech provedených v roce 2011 sehrál EBA zprostředkovatelskou a koordinační roli, ale k zajištění spolehlivosti těchto zátěžových testů neměl ani potřebné personální zdroje, ani mandát. Zátěžové testy byly navíc provedeny bez toho, aby byla na úrovni EU přijata opatření pro finanční jištění. Ačkoli zátěžové testy z roku 2011 byly užitečné v tom, že vedly k rekapitalizaci velkého počtu bank, odhalila se při nich také omezení, kterou testy mají, když nejsou spojeny s hodnocením kvality portfolia aktiv.

Od podzimu 2014 bude mít Evropská centrální banka (ECB) pravomoc k dohledu nad bankovním sektorem ve všech členských státech eurozóny a v ostatních členských státech, které se budou chtít tohoto procesu účastnit. Tento jednotný mechanismus dohledu (SSM) bude předpokládat spolupráci mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu, přičemž za celkové fungování jednotného mechanismu dohledu bude odpovědná ECB. Jako regulatorní orgán má EBA mandát k vytváření technických norem a pro pokračování v tomto úkolu může užitečně využívat své odborné zkušenosti. Vyvstávají však otázky ohledně jeho budoucí role v bankovním dohledu, neboť úloha tohoto orgánu je omezena na koordinaci a zprostředkování práce vnitrostátních orgánů dohledu a EBA nemá pravomoc ukládat vnitrostátním orgánům konkrétní rozhodnutí. V důsledku toho vzniká riziko nejistoty ohledně úloh a odpovědnosti a také riziko překrývání kompetencí EBA a ECB.

V rámci řady svých doporučení má Účetní dvůr za to, že úspěšný bankovní dozor na úrovni celé EU vyžaduje jasné oddělení úloh a odpovědnosti mezi EBA, ECB a vnitrostátními orgány dohledu, a to jak těmi, které jsou účastníky SSM, tak těmi, které účastníky nejsou. Aby se předešlo riziku zdvojování úkolů a také nejasné odpovědnosti mezi ECB, vnitrostátními orgány dohledu a EBA v některých oblastech, doporučují auditoři EU dále vyjasnit role a odpovědnost v právních předpisech i memorandech o porozumění. Účetní dvůr dále doporučuje zavést postupy, které zajistí úzkou a častou spolupráci a výměnu informací mezi jednotlivými subjekty, a věnovat zvláštní pozornost přechodnému období, než bude plně zaveden SSM.

Na adrese https://www.youtube.com/user/EUAuditorsECA je k dispozici krátký videorozhovor se členem odpovědným za tuto zprávu.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website