Navigation path

Left navigation

Additional tools

Dotace pro potravinářskou oblast: „neexistuje důkaz, že vytvářejí přidanou hodnotu“, tvrdí auditoři EU

Court of Auditors - ECA/13/9   10/04/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

tisková zpráva

ECA/13/9

Lucemburk 10. dubna 2013

Dotace pro potravinářskou oblast: „neexistuje důkaz, že vytvářejí přidanou hodnotu“, tvrdí auditoři EU

Jako součást společné zemědělské politiky jsou podnikům, které zpracovávají zemědělské produkty a uvádějí tyto produkty na trh, k dispozici dotace v rámci politiky rozvoje venkova EU, a to prostřednictvím opatření s názvem „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“. Na tuto podporu je v rozpočtu EU vyčleněna pro období 2007–2013 částka 5,6 miliardy EUR. Toto financování doplňuje vnitrostátní podpora, takže celkové veřejné výdaje na danou oblast představují 9 miliard EUR.

Členské státy jsou povinny vypracovávat plány rozvoje venkova, v nichž se podpora přizpůsobí jejich potřebám prostřednictvím národních či regionálních cílů a v nichž se určí rozsah opatření tak, aby se zajistilo efektivní využití prostředků. Auditoři však zjistili, že byly stanoveny pouze obecné cíle, které neprokazovaly, jak má financování přidat hodnotu zemědělským produktům či zvýšit konkurenceschopnost zemědělství. Navzdory tomuto nedostatečnému zacílení Komise programy schválila. Audit Účetního dvora se týkal šesti národních a regionálních programů rozvoje venkova, které byly vybrány hlavně na základě své velikosti: Španělsko (Kastilie a León), Francie, Itálie (Latium), Litva, Polsko a Rumunsko.

Auditoři EU zjistili, že členské státy nezacílily financování na projekty, které mají prokazatelnou potřebu veřejné podpory. Bez této prokazatelné potřeby se z opatření stává plošná dotace podnikům, jež realizují investice do potravinářského odvětví, z čehož plynou další rizika: narušení hospodářské soutěže a plýtvání veřejnými prostředky, kterých je nedostatek.

Téměř 20 % finančních prostředků EU vyčleněných na zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství je vypláceno potravinářským společnostem, ale mechanismy pro monitorování a hodnocení neshromaždují informace o dosažené přidané hodnotě ani o účincích na konkurenceschopnost zemědělství. U stávajících mechanismů je nepravděpodobné, že by poskytovaly informace, které jsou nezbytné k prokázání úspěšnosti financování nebo ke zlepšení jeho účelnosti a efektivnosti pro období 2014–2020.

Členské státy jasně neidentifikují potřebu financování nebo nestanovují smysluplné cíle“, říká Jan Kinšt (CZ), člen Účetního dvora odpovědný za tuto zprávu, „Komise by přitom měla schvalovat jen takové programy, které tato kritéria splňují, jinak se z tohoto opatření stane jakési rozdávání prostředků potravinářským společnostem“.

Poznámka pro redaktory:

Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora jsou zveřejňovány v průběhu celého roku a uvádějí výsledky vybraných auditů konkrétních oblastí rozpočtu EU či témat z oblasti správy a řízení.

Tato zvláštní zpráva (č. 1/2013) má název „Byla podpora EU potravinářskému průmyslu na přidávání hodnoty zemědělským produktům účelná a efektivní?“. Účetní dvůr v ní zkoumá, zda bylo dané opatření koncipováno a realizováno způsobem, který zajistil efektivní financování projektů zaměřených na jasně stanovené potřeby, a zda je toto opatření monitorováno a hodnoceno způsobem, který umožňuje prokázat výsledky opatření.

V kontextu tohoto auditu se projekty považovaly za účelné v případě, že byly udržitelné a že přispívaly jak ke konkrétním cílům programu rozvoje venkova, tak k přidávání hodnoty zemědělským produktům. Financování se považovalo za efektivní v případě, že efekt mrtvé váhy byl omezený a případný efekt přesunu byl odůvodněn.

Součástí auditu byl přezkum příslušných programů rozvoje venkova, prověrka řídicích systémů členských států a samostatné auditní návštěvy u 24 ukončených potravinářských projektů v těchto členských státech, včetně čtyř projektů, které členské státy označily za příklad osvědčené praxe. Zbytek projektů byl Účetním dvorem vybrán tak, aby představoval celou škálu typických projektů financovaných v daném členském státě.

Účetní dvůr zjistil, že projekty většinou zlepšily finanční výkonnost příslušných podniků a řada kontrolovaných projektů může přinést určitou přidanou hodnotu. To však nelze přičíst ani koncepci opatření, ani systémům pro výběr projektů, které členské státy používají. Chyběly dostatečné důkazní informace o tom, že podporované společnosti dotaci potřebovaly, a chyběly také konkrétní cíle politiky, jichž se mělo pomocí dotace dosáhnout. Účetní dvůr dospěl k závěru, že podpora nesměřovala systematicky k projektům, které účelně a efektivně přidávaly hodnotu zemědělským produktům.

Účetní dvůr formuloval následující doporučení:

        • V programech členských států by měla být jednoznačně stanovena potřeba financování a uvedeny cíle, které jsou smysluplné a měřitelné; Komise by pak měla schvalovat pouze takové programy, které tyto podmínky splňují.

        • Aby se zajistilo efektivní využití prostředků EU, tato kritéria by měla být přísně uplatňována, a to i v případě, že rozpočet postačuje k financování všech způsobilých projektů.

        • Komise a členské státy by se měly zasazovat o přijetí osvědčených postupů na zmírnění rizika efektu mrtvé váhy a efektu přesunu.

        • Rámec pro monitorování a hodnocení, který se používá pro financované projekty, by měl být pro následující programové období zkvalitněn, aby se zajistilo, že bude možné řádným způsobem měřit účelnost vynaložených finančních prostředků.

Kontaktní osoba:

Aidas Palubinskas

tiskový mluvčí

Evropský účetní dvůr

Pevná linka: +352 4398 45410 Mobil: +352 621 552224

press@eca.europa.eu www.eca.europa.eu Twitter: @EUAuditorsECA


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website