Navigation path

Left navigation

Additional tools

„Výrazné rozdíly v nákladech mezi silničními projekty spolufinancovanými EU“

Court of Auditors - ECA/13/22   15/07/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO


EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

TISKOVÁ ZPRÁVA

ECA/13/22

Lucemburk 15. července 2013

„Výrazné rozdíly v nákladech mezi silničními projekty spolufinancovanými EU“

Příliš optimistické prognózy intenzity provozu vedly k nákladnějším silničním projektům.

V letech 2000 až 2013 přidělila EU přibližně 65 miliard EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti na spolufinancování výstavby a rekonstrukce silnic. Účetní dvůr provedl audit 24 projektů investic do silnic v rámci EFRR a Fondu soudržnosti v Německu, Řecku, Polsku a Španělsku, aby posoudil, zda tyto projekty dosáhly svých cílů s přiměřenými náklady. Celkové náklady projektů, které byly předmětem auditu, přesáhly 3 miliardy EUR.

Jedním z velmi zajímavých zjištění Účetního dvora byla skutečnost, že mezi silničními projekty spolufinancovanými EU byly výrazné rozdíly.

Účetní dvůr vypočetl celkové náklady, celkové náklady výstavby a náklady výstavby vozovky vždy na 1 000 m2 silnice. Nejnižší náklady na 1 000 m2 ve všech třech kategoriích měly kontrolované projekty v Německu (průměrné celkové náklady 287 043 EUR v Německu, 496 208 EUR ve Španělsku; viz graf 2 zprávy). Neexistují důkazní informace, že tuto skutečnost lze vysvětlit náklady práce.

Všechny projekty, které Účetní dvůr zkoumal, přinesly úspory cestovní doby a zlepšily bezpečnost silničního provozu. Účetní dvůr ale zjistil, že nebyla věnována dostatečná pozornost zajištění nákladové efektivity. Většina projektů, které byly předmětem auditu, byla ovlivněna nepřesnými prognózami intenzity provozu. Zvolený typ silnice tak nebyl nejvhodnější pro intenzitu provozu na dané komunikaci. Tam, kde mohly potřeby provozu vyřešit rychlostní silnice, byly upřednostňovanou volbou dálnice. Z 19 projektů zaznamenalo 14 nižší využití, než se předpokládalo. V porovnání s původními plány činil nárůst průměrných nákladů 23 %. Doba prodlení dosahovala průměrně devíti měsíců neboli 41 % ve srovnání s původně sjednanými lhůtami.

„Větší neznamená vždy lepší,“ uvedl člen Účetního dvora zodpovědný za zprávu Harald Wögerbauer. „Dálnice by se měly z peněz EU financovat jen tehdy, když to dopravní podmínky jasně vyžadují. Pokud se k projektantům a inženýrům dostanou správné informace, budou moci náklady na výstavbu silnic udržet na nižší úrovni.“

Auditoři předkládají tři hlavní doporučení: spolufinancování silničních projektů ze strany EU by mělo vycházet z jasných cílů a cílových hodnot, pokud jde o úspory cestovní doby, přínosy v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zlepšení kapacity a dopadů na ekonomiku, platby by měly být podmíněny použitím nákladově efektivních technologií výstavby silnic v souladu s osvědčenými postupy a členské státy by měly u stavebních projektů zajistit mezinárodní hospodářskou soutěž a orientovat systémy zadávání veřejných zakázek na zajištění nejhospodárnějších nabídek.

Poznámka pro redaktory:

Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora jsou zveřejňovány v průběhu celého roku a uvádějí výsledky vybraných auditů konkrétních oblastí rozpočtu EU či témat z oblasti správy a řízení.

Tato zvláštní zpráva č. 5/2013 se nazývá „Jsou prostředky z fondů politiky soudržnosti EU vynakládány na silnice řádně?“. Účetní dvůr posuzoval, zda projekty silniční infrastruktury v rámci fondů politiky soudržnosti EU dosáhly svých cílů s přiměřenými náklady. Audit se zaměřil na spolufinancované silniční projekty v Německu (DE), Řecku (EL), Polsku (PL) a Španělsku (ES). Těmto čtyřem členským státům je na silniční projekty v rámci politiky soudržnosti v období 2000–2013 přidělen největší objem prostředků, které představují přibližně 62 % veškerého spolufinancování EU určeného na silnice. Audit zahrnul dálnice (10 projektů), rychlostní silnice (10 projektů) a běžné hlavní silnice se dvěma jízdními pruhy (4 projekty).

Auditoři zjistili, že všechny projekty, které byly předmětem auditu, zvýšily kapacitu a kvalitu silničních sítí a vedly k úsporám cestovní doby a větší bezpečnosti silničního provozu. Cíle v oblasti hospodářského rozvoje však nebyly měřitelné a nejsou k dispozici informace o dopadu projektů na ekonomiku na místní nebo celostátní úrovni. Skutečná hospodářská životaschopnost vypočtená pomocí podílu přínosů a nákladů na základě skutečných nákladů a využití byla u poloviny projektů významně nižší oproti předpokladům přijatým ve fázi plánování s významně nižšími náklady anebo vyšším provozem.

Účetní dvůr zjistil, že dostatečná pozornost nebyla věnována zajištění nákladové efektivity projektů: a) Většina projektů, které byly předmětem auditu, byla ovlivněna nepřesnými prognózami intenzity provozu. Pouze čtyři z 19 projektů, o nichž byly k dispozici dostatečné informace, obsluhovaly objemy provozu, které byly v souladu s prognózami. b) Zvolený typ silnice nebyl nejvhodnější pro intenzitu provozu na dané komunikaci: upřednostňovanou volbou výstavby byly dálnice, které mají daleko vyšší náklady než rychlostní silnice (průměrné celkové náklady na kilometr činí přibližně 11 milionů EUR u dálnic a 6,2 milionu EUR, tedy o 43 % méně, u rychlostních silnic), a to i v úsecích, kde mohly potřeby provozu vyřešit rychlostní silnice. c) Během realizace projektu se u projektů, které byly předmětem auditu, zvýšily náklady a projekty vykazovaly prodlení, přičemž průměrné zvýšení původní smluvní ceny činilo 23 % a doba prodlení dosahovala průměrně devíti měsíců neboli 41 % plánované doby.

Vzhledem k výsledkům auditu Účetní dvůr doporučuje následující:

a) Komise by měla analyzovat rozdíly v nákladech výstavby vozovky mezi členskými státy, aby určila příčiny jejich významných cenových rozdílů, a v budoucnosti by měla zajistit používání osvědčených postupů;

b) spolufinancování silničních projektů ze strany EU by mělo být podmíněno existencí jasných cílů doprovázených ukazateli úspor cestovní doby, přínosů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zlepšení kapacity a dopadů na ekonomiku. Spolufinancování by mělo záviset na použití přiměřených a nákladově efektivních technických řešení, která budou v souladu s nejlepšími zjištěnými postupy, na krocích členských států k zajištění mezinárodní hospodářské soutěže na vnitrostátních anebo regionálních stavebních trzích a také na orientaci systémů zadávání veřejných zakázek na zajištění nejhospodárnějších nabídek;

c) Komise by měla prosazovat výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními správami pozemních komunikací, pokud jde o optimální technická řešení pro silniční projekty na základě spolehlivých prognóz intenzity provozu;

d) Komise by měla zvážit zřízení databáze informací o jednotkových nákladech pro celou EU pro inženýry připravující odhady pro nové projekty, aby pomohla příjemcům snižovat ceny v zadávacích řízeních.

Kontaktní osoba:

Aidas Palubinskas

tiskový mluvčí

Evropský účetní dvůr

Pevná linka: +352 4398 45410 Mobil: +352 621 552224

press@eca.europa.eu www.eca.europa.eu Twitter: @EUAuditorsECA


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website