Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Energetická účinnost EU: investičních cílů nebylo dosaženo, průměrná doba návratnosti přesahuje 50 let (v extrémních případech 150 let)

Cour des comptes - ECA/12/55   14/01/2013

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

TISKOVÁ ZPRÁVA

ECA/12/55

Lucemburk 14. ledna 2013

Energetická účinnost EU: investičních cílů nebylo dosaženo, průměrná doba návratnosti přesahuje 50 let (v extrémních případech 150 let)

Náklady na zvýšenou spotřebu energie, vyčerpávání zásob fosilních paliv a vliv lidské činnosti na globální změnu klimatu jsou hlavní hnací silou politik energetické účinnosti v posledních letech. Prostřednictvím fondů politiky soudržnosti poskytla Evropská unie od roku 2000 téměř 5 miliard EUR na spolufinancování opatření členských států v oblasti energetické účinnosti. Za řádné finanční řízení těchto prostředků odpovídají společně Evropská komise a členské státy.

Evropský účetní dvůr posuzoval, zda byly investice do energetické účinnosti financované v rámci politiky soudržnosti nákladově efektivní.

Účetní dvůr zjistil, že projekty vybrané členskými státy k financování neměly z hlediska nákladové efektivity, tj. nákladů na jednotku ušetřené energie, racionální cíle. Zaměřovaly se na úsporu energie a zvýšení komfortu, ale nebyly vybrány na základě svého potenciálu mít finanční přínosy, které by vyplynuly z energetických úspor. Budovy se zpravidla považovaly za „připravené“ k financování, pokud potřebovaly renovaci a pokud dokumentace k budově byla v souladu s příslušnými požadavky.

„U žádného z projektů, které jsme viděli, nebylo provedeno posouzení potřeb a dokonce ani analýza potenciálu úspor energie v poměru k investovaným prostředkům“, uvedl člen Účetního dvora Harald Wögerbauer, odpovědný za tuto zprávu. „Členské státy v podstatě používaly obdržené peníze na renovaci veřejných budov, a otázka energetické účinnosti byla přinejlepším až druhotná.“

Plánovaná doba návratnosti investic činila v průměru 50 let, a v některých případech až 150 let. To znamená, že prostředky nebyly vynaloženy rozumně, protože životnost renovovaných prvků nebo budov je kratší, a z hlediska energetické účinnosti je lze tedy do značné míry považovat za ztrátové.

Poznámka pro redaktory:

Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora jsou zveřejňovány v průběhu celého roku a uvádějí výsledky vybraných auditů konkrétních oblastí rozpočtu EU či témat z oblasti správy a řízení.

V této zvláštní zprávě (č. 21/2012) s názvem „Nákladová efektivita investic do energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti“ se posuzuje, zda byly investice do energetické účinnosti financované v rámci politiky soudržnosti nákladově efektivní. Při hledání odpovědi na tuto otázku Účetní dvůr zkoumal, zda i) byly pro plánování a financování nastaveny vhodné podmínky tak, aby byla zajištěna nákladová efektivita investic do energetické účinnosti, a zda ii) projekty energetické účinnosti veřejných budov byly nákladově efektivní.

Audit proběhl v České republice, Itálii a Litvě, což jsou státy, které z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj získaly na opatření energetické účinnosti v programovém období 2007–2013 největší příspěvky a do roku 2009 také přidělily na projekty v této oblasti největší částky. V rámci auditu se prověřovaly čtyři operační programy a vzorek 24 investičních projektů týkajících se energetické účinnosti ve veřejných budovách.

Při auditu se dospělo k závěru, že pro plánování a financování nebyly nastaveny vhodné podmínky, které by zajišťovaly nákladovou efektivitu investic do energetické účinnosti a že kontrolované projekty týkající se energetické účinnosti ve veřejných budovách nebyly nákladově efektivní. Důvodem byla skutečnost, že u kontrolovaných operačních programů chybělo patřičné posouzení potřeb, které by umožnilo určit, v kterých konkrétních odvětvích by bylo možné dosáhnout úspor energie a jak toho docílit nákladově efektivním způsobem, a zdůvodnit tak zvolená opatření a s nimi související náklady.

Koncept nákladové efektivity, neboli nejlepší vztah mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky, nebyl pro členské státy při přidělování finančních prostředků na opatření energetické účinnosti a konkrétní projekty rozhodujícím kritériem. Nákladovou efektivitu neposuzovala ani Komise před schválením operačních programů.

Přestože se u kontrolovaných projektů realizovaly plánované hmotné výstupy, jako např. výměna oken a dveří nebo zateplení fasády a střechy, náklady na ně byly v poměru k možné úspoře energie vysoké. Potřeba renovovat veřejné budovy byla důležitějším kritériem než energetická účinnost. Ačkoliv se kontrolované projekty zaměřovaly na úsporu energie a zvýšení komfortu, výsledný poměr mezi energetickými úsporami a investičními náklady nebyl dobrý. Průměrná doba návratnosti investic byla přibližně 50 let, což je vzhledem k životnosti renovovaných prvků budov i budov samotných příliš dlouho.

Energetické audity buď nebyly povinné (Itálie, Litva), anebo pokud se vyžadovaly (Česká republika), investiční varianty doporučené energetickým auditorem byly až příliš nákladné. V 18 z 24 kontrolovaných projektů nebylo lze skutečné úspory energie ověřit, protože se spolehlivě neměřily.

Pro zlepšení investic do energetické účinnosti Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby financování opatření energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti podmínila patřičným posouzením potřeb, pravidelným monitorováním a používáním srovnatelných ukazatelů výkonnosti a také uplatňováním transparentních kritérií pro výběr projektů a standardních investičních nákladů na jednotku ušetřené energie při maximální přijatelné prosté době návratnosti.

Kontaktní osoba:

Aidas Palubinskas

tiskový mluvčí

Evropský účetní dvůr

Pevná linka.: +352 4398 45410 Mobil: +352 621 552224

press@eca.europa.eu www.eca.europa.eu Twitter: https://twitter.com/EUAuditorsECA


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site