Navigation path

Left navigation

Additional tools

Závěry – 7. a 8. února 2013

Závěry – 7. a 8. února 2013

Závěry – 7. a 8. února 2013

EVROPSKÁ KOMISE

GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ

D/13/2

Brusel 8. února 201 3

EVROPSKÁ RADA- ZÁVĚRY
Brusel, 07-08/02/2013
(
MULTIANNUAL FINANCIAL FRAMEWORK)

Delegace naleznou v příloze závěry Evropské rady (7. a 8. února 2013) týkající se víceletého finančního rámce1.

________________________

OBECNĚ

  1. V reakci na výzvy spojené s hospodářskou a finanční krizí podnikla v uplynulých letech Evropská unie i její členské státy významné kroky. Z hlediska budoucí perspektivy musí příští víceletý finanční rámec nasměrovat rozpočet Evropské unie tak, aby Evropu vyvedl z krize. Rozpočet Evropské unie musí být katalyzátorem růstu a zaměstnanosti v celé Evropě, zejména posilováním investic do výrobního a lidského kapitálu. V budoucím víceletém finančním rámci by měly být v souladu se strategií Evropa 2020 mobilizovány výdaje na podporu růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a konvergence. Vzhledem k posilování fiskální kázně v Evropě je zároveň důležité, aby budoucí víceletý finanční rámec odrážel konsolidační úsilí členských států zaměřené na udržitelnější vývoj schodků a dluhů. Přínos každého vynaloženého eura je třeba pečlivě posoudit a zajistit, aby evropská přidaná hodnota a kvalita výdajů v budoucím víceletém finančním rámci byla zvýšena zejména slučováním zdrojů, katalyzačním efektem, umožněním úspor z rozsahu a prostřednictvím příznivých přeshraničních a umocňujících účinků, což napomůže účinnějšímu nebo rychlejšímu dosahování dohodnutých společných cílů politik a sníží výdaje členských států. K obnovení udržitelného růstu a zvýšení zaměstnanosti dojde pouze v případě, že bude uplatňován soudržný a komplexní přístup, který v sobě bude spojovat inteligentní fiskální konsolidaci neomezující investice do budoucího růstu, zdravé makroekonomické politiky a strategii aktivní politiky zaměstnanosti, jež zachovává sociální soudržnost. Politiky EU musí být v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a solidarity a musí poskytovat skutečnou přidanou hodnotu.

  2. Budoucí finanční rámec musí zajistit nejen vhodnou výši výdajů, ale také jejich kvalitu. Kvalita výdajů umožní lepší rozvoj politik a maximální využití příležitostí, které tyto politiky nabízejí z hlediska evropské přidané hodnoty, zejména v době velkého tlaku na rozpočty členských států. Všechny nástroje financování by proto měly být využívány co možná nejefektivněji. Úsilí o zlepšení kvality výdajů z finančních prostředků Unie proto musí mimo jiné zahrnovat lepší řízení politik včetně určitých podmíněností a soustředění a cílené zaměření finančních prostředků, pokud možno ve všech nástrojích financování a programech v rámci všech okruhů, na oblasti, které nejvíce přispívají k růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Mělo by být zajištěno pravidelné podávání zpráv, aby bylo možné na politické úrovni vyhodnotit výsledky všech politik a nástrojů financování. Mezi prvky zajišťující odpovídající kvalitu výdajů musí kromě toho patřit také flexibilita, pozitivní pobídky, soustředění prostředků do prorůstových opatření, hodnocení a přezkum, důraz na výsledky, zjednodušení realizace, vhodná technická pomoc, uplatňování zásady hospodářské soutěže při výběru projektů a vhodné využívání finančních nástrojů. Závěry obsahují celou řadu prvků, které stanoví uplatňování výše uvedených zásad. Dále je třeba, aby všechny orgány Unie v maximální míře usilovaly o to, aby odvětvové právní předpisy upravující příslušné nástroje financování obsahovaly ustanovení zaměřená na zlepšení kvality výdajů.

  1. Aby bylo možné podrobně posuzovat kvalitu výdajů a v souladu s výroční hodnotící zprávou o financích Unie, kterou Komise předkládá podle článku 318 SFEU, předloží Komise každý rok Radě a Evropskému parlamentu souhrnnou zprávu o programech v rámci fondů SSR (na základě výročních zpráv o provádění předložených členskými státy), jakož i shrnutí všech dostupných vyhodnocení programů. Kromě toho budou během programového období předloženy dvě strategické zprávy pro programy v rámci fondů SSR.

  1. Nový víceletý finanční rámec se bude týkat sedmiletého období mezi roky 2014 a 2020 a bude vypracován pro Evropskou unii skládající se z 28 členských států, s přihlédnutím k pracovnímu předpokladu, že v roce 2013 vstoupí do Unie Chorvatsko.

  1. Výdaje budou seskupeny do šesti okruhů, jež mají být odrazem politických priorit Unie a v zájmu efektivní alokace zdrojů poskytnout potřebnou flexibilitu.

Víceletý finanční rámec pro období 2014 až 2020 bude mít tuto strukturu:

  • podokruh 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“, který bude zahrnovat nástroj pro propojení Evropy;

  • podokruh 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“;

  • okruh 2 „Udržitelný růst: přírodní zdroje“, který bude zahrnovat dílčí strop pro výdaje související s trhem a přímé platby;

  • okruh 3 „Bezpečnost a občanství“;

  • okruh 4 „Globální Evropa“;

  • okruh 5 „Správa“, který bude zahrnovat dílčí strop pro správní výdaje;

  • okruh 6 „Vyrovnávací platby“.

  1. Evropská rada dosáhla politické dohody o tom, že maximální celkový objem výdajů EU-28 na období 2014 až 2020 činí 959 988 milionů EUR v přídělech na závazky, což představuje 1,00 % HND EU, a 908 400 milionů EUR v přídělech na platby, což představuje 0,95 % HND EU. Členění přídělů na závazky je popsáno níže. Tytéž údaje jsou rovněž uvedeny v tabulce v příloze I, která stanoví také rozvrh přídělů na platby. Všechny údaje jsou vyjádřeny ve stálých cenách roku 2011. Ročně se provede automatická technická úprava o inflaci. Na tomto základě bude nyní Rada usilovat o souhlas Evropského parlamentu v souladu s čl. 312 odst. 2 SFEU, který stanoví, že Rada přijme nařízení o víceletém finančním rámci po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Pro řízení ročních stropů plateb budou stanovena zvláštní pravidla, aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 SFEU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2014 až 2020.

Pro stanovení způsobilosti a přídělů pro fondy SSR a rovněž pro výpočet celkového HND se použijí statistické údaje a prognózy, které Komise použila pro aktualizaci svého návrhu nařízení o víceletém finančním rámci v červenci 2012 (dokument COM(2012) 388).

  1. Vzhledem k finančním potřebám nezbytným k tomu, aby v Evropě došlo k rozvoji investic, a s ohledem na snahu maximalizovat u opatření podpořených z rozpočtu EU pákový efekt, budou při realizaci příštího víceletého finančního rámce ve větší míře využívány finanční nástroje, včetně projektových dluhopisů. Finanční nástroje musí být zaměřeny na jeden nebo několik konkrétních politických cílů Unie, fungovat na nediskriminačním základě, mít jasně stanovenu dobu platnosti, dodržovat zásady řádného finančního řízení a doplňovat tradiční nástroje, jako jsou granty. Finanční závazky Unie z těchto finančních nástrojů v příštím víceletém finančním rámci budou omezeny na příspěvek z rozpočtu EU a nepovedou ke vzniku podmíněných závazků pro unijní rozpočet.

Finanční nástroje lze použít, pouze pokud budou splňovat přísné podmínky stanovené v novém finančním nařízení. Rozpočet EU by měl poskytovat prostředky pro účely finančních nástrojů jen v přiměřeném rozsahu a jestliže to přinese přidanou hodnotu.

  1. Zbývající závazky (reste à liquider) jsou nevyhnutelným vedlejším produktem víceletého plánování a rozlišených prostředků. Po skončení platnosti víceletého finančního rámce na období 2007 až 2013 však budou zbývající závazky z různých důvodů výrazně vyšší, než se předpokládalo. Pro zajištění zvládnutelné úrovně a profilu plateb ve všech okruzích je proto nedílnou součástí dohody o finančním rámci na období 2014 až 2020 několik iniciativ:

  • úrovně závazků jsou ve všech okruzích stanoveny na odpovídající úrovni;

  • ve všech okruzích budou přísně uplatňována pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické rušení;

  • míry předběžného financování jsou oproti období 2007 až 2013 sníženy;

  • u mechanismů regionální záchranné sítě v rámci politiky soudržnosti není uplatněno postupné snižování ročních závazků, a to s cílem přispět ke zvládnutelnému profilu závazků a plateb;

  1. EU má povinnost zajistit prostřednictvím určitých podmínek, důkladných kontrol a účinného měření výsledků lepší vynakládání finančních prostředků. Rovněž musí reagovat na potřebu zjednodušit své výdajové programy, aby se snížila administrativní zátěž a náklady příjemců finančních prostředků a všech zúčastněných stran jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Veškerá odvětvová legislativa týkající se příštího víceletého finančního rámce, nové finanční nařízení a interinstitucionální dohoda o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení by proto měly obsahovat podstatné prvky přispívající ke zjednodušení a zlepšující odpovědnost a efektivní vynakládání finančních prostředků EU. V oblasti tvorby i provádění právních předpisů bude vyvinuto zvláštní úsilí o to, aby byly plně zohledňovány zásady subsidiarity a proporcionality a aby při definování zjednodušených pravidel byly zohledněny specifické rysy malých programů v členských státech zahrnujících pouze jediný region.

  1. V některých oblastech politik závisí optimální dosahování cílů na systematickém začleňování priorit, jako je ochrana životního prostředí, do širokého spektra nástrojů v jiných oblastech politik. Cíle opatření v oblasti klimatu budou v období 2014 až 2020 představovat nejméně 20 % výdajů EU, a proto budou promítnuty do příslušných nástrojů, aby se zajistilo, že napomáhají posílení energetické bezpečnosti, při současném vytváření nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje, které bude odolné vůči změnám klimatu a které bude posilovat konkurenceschopnost Evropy a vytvářet více pracovních míst a ekologičtější pracovní místa.

  1. Aby mohl rozpočet EU sehrát svoji zásadní roli v podpoře růstu, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti, musí být nyní co nejdříve přijaty následující legislativní akty, a to postupy zakotvenými ve Smlouvě, které respektují úlohu jednotlivých orgánů. Zejména:

  • nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020;

  • interinstitucionální dohoda o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení;

  • rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropské unie a prováděcích opatření k němu.

Na základě výše závazků v této dohodě a s ohledem na orientační částky, které pro cíle ve všech okruzích navrhuje Komise, se Rada a Evropský parlament vyzývají, aby u každého z navržených nástrojů, programů a fondů financovaných v návaznosti na víceletý finanční rámec dosáhly včas dohody o jejich vhodném financování, včetně možnosti přezkumu.

Evropská rada připomíná intenzivní kontakty s Evropským parlamentem, jež v posledních měsících probíhaly při zasedáních Rady pro obecné záležitosti i na úrovni předsedů jednotlivých orgánů podle článku 324 SFEU, a vyzývá předsednictví, aby v jednáních s Evropským parlamentem rychle pokročilo.

Komise se vyzývá, aby poskytla veškerou pomoc a podporu, kterou pro usnadnění rozhodovacího procesu považuje za užitečnou.

  1. Evropská rada vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby urychleně přijali programy financování, kterými se provádí víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020, aby tak bylo zajištěno jejich včasné fungování od 1. ledna 2014. Připomíná sdílený cíl orgánů EU a členských států zjednodušit pravidla a postupy financování a jejich společnou odpovědnost v této oblasti. Evropská rada vítá pokrok dosažený v probíhajících jednáních a naléhavě vybízí spolutvůrce právních předpisů, aby se dohodli na jednodušších programech, jejichž administrativní náročnost pro veřejné orgány a příjemce bude znatelně nižší. Programy se tím stanou přístupnějšími, flexibilnějšími a přesně zaměřenými na dosažení výsledků v oblasti růstu a zaměstnanosti, v souladu s naší strategií Evropa 2020.

ČÁST I: VÝDAJE

PODOKRUH 1a – KONKURENCESCHOPNOST PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST

  1. Inteligentní růst podporující začlenění je oblast, ve které má činnost EU vysokou přidanou hodnotu. Programy spadající do tohoto okruhu mají velké předpoklady přispět k naplnění cílů strategie Evropa 2020, zejména pokud jde o podporu výzkumu, inovací a technického rozvoje, konkrétní opatření ve prospěch konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků, investice do vzdělávání a lidských dovedností prostřednictvím programu ERASMUS pro všechny a rozvoj sociální agendy. Při přidělování finančních prostředků v rámci tohoto okruhu by měla být dána přednost zejména zabezpečení podstatného a postupného zvýšení úsilí EU v oblasti výzkumu, vzdělávání a inovací, a to i pomocí zjednodušení postupů.

  1. S ohledem na jejich zvláštní přínos k dosažení cílů strategie Evropa 2020 bude financování programů Horizont 2020 a ERASMUS pro všechny představovat reálný nárůst oproti roku 2013.

  1. Výše závazků u tohoto podokruhu nepřekročí 125 614 milionů EUR:

PODOKRUH 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

(miliony EUR, v cenách roku 2011)

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

15 605

16 321

16 726

17 693

18 490

19 700

21 079

  1. Je naprosto nezbytné posílit a rozvinout excelenci vědecké základny Unie. Úsilí v oblasti výzkumu a vývoje se proto bude opírat právě o excelenci a současně zajistí širokou dostupnost pro účastníky ve všech členských státech; tím se společně s podstatným zjednodušením programu zajistí větší účelnost a účinnost budoucí evropské politiky v oblasti výzkumu, která také ve větší míře umožní malým a středním podnikům účastnit se programů. Všechny politiky budou koncipovány tak, aby přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti, a zvláštní pozornost bude věnována koordinaci činností financovaných v rámci programu Horizont 2020 s činnostmi, jež jsou podporovány na základě ostatních programů Unie, včetně politiky soudržnosti. V této souvislosti bude zapotřebí výrazné součinnosti mezi Horizontem 2020 a strukturálními fondy s cílem vytvořit „cestu k excelenci“, a posílit tak regionální kapacity v oblasti výzkumu a inovací, jakož i schopnost regionů s méně výraznými výsledky a méně rozvinutých regionů rozvíjet uskupení excelence.

Nástroj pro propojení Evropy

  1. Důležitým prvkem pro dokončení evropského jednotného trhu jsou propojené dopravní, energetické a digitální sítě. Investice do klíčových infrastruktur s přidanou hodnotou EU navíc mohou střednědobě a dlouhodobě posílit konkurenceschopnost Evropy ve složitých hospodářských souvislostech, jež charakterizuje pomalý růst a omezené veřejné rozpočty. Tyto investice do infrastruktur jsou v neposlední řadě rovněž nástrojem k tomu, aby EU mohla splnit své cíle v oblasti udržitelného růstu, které stanoví strategie Evropa 2020, a cíle EU „20-20-20“ v rámci politiky v oblasti energetiky a změny klimatu. Opatření v této oblasti budou současně respektovat hlavní odpovědnost aktérů na trhu, pokud jde o plánování a investování do energetické a digitální infrastruktury.

Finanční příděl k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014 až 2020 bude činit 29 299 milionů EUR, včetně částky 10 000 milionů EUR, která bude převedena z Fondu soudržnosti v souladu s písmenem a) níže. Tato celková částka se rozdělí mezi jednotlivá odvětví takto:

a) doprava: 23 174 milionů EUR, z čehož 10 000 milionů EUR bude převedeno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s nařízením o nástroji pro propojení Evropy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;

b) energetika: 5 126 milionů EUR;

c) telekomunikace: 1000 milionů EUR.

Prostředky převedené z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu v rámci nástroje pro propojení Evropy budou použity na spolufinancování předem určených projektů uvedených v příloze nařízení o nástroji pro propojení Evropy; do 31. prosince 2016 by měl být výběr projektů způsobilých pro financování prováděn tak, aby byla dodržena výše přídělů pro jednotlivé státy převedených z Fondu soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy. Po uplynutí uvedené lhůty by případné nevyužité prostředky mohly být prostřednictvím nových, hospodářskou soutěž podporujících výzev k předkládání návrhů přerozděleny na nové projekty.

  1. V rámci podokruhu 1a budou financovány tři velké infrastrukturní projekty – Galileo, ITER a GMES, přičemž prostředky budou činit 12 793 milionů EUR. V zájmu zajištění řádného finančního řízení a finanční kázně bude maximální výše závazků u každého z těchto projektů v nařízení o víceletém finančním rámci stanovena takto:

    • Galileo: 6 300 milionů EUR

    • ITER: 2 707 milionů EUR

    • GMES: 3 786 milionů EUR.

  1. Na podporu jaderné bezpečnosti v Evropě bude poskytnuta podpora na vyřazení těchto jaderných elektráren z provozu2:

  • 400 milionů EUR na jadernou elektrárnu Ignalina v Litvě na období 2014 až 2020;

  • 200 milionů EUR na jadernou elektrárnu Bohunice na Slovensku na období 2014 až 2020;

  • 260 milionů EUR na jadernou elektrárnu Kozloduj v Bulharsku na období 2014 až 2020.

PODOKRUH 1b – HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST

Politika soudržnosti

  1. Jedním z důležitých cílů Evropské unie je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Politika soudržnosti je v tomto ohledu hlavním nástrojem pro snižování rozdílů mezi evropskými regiony, a proto se musí zaměřit na méně rozvinuté regiony a členské státy. Politika soudržnosti je hlavním nástrojem pro investice, růst a vytváření pracovních míst na úrovni EU a pro strukturální reformy na úrovni členských států. Představuje významnou část veřejných investic v EU, přispívá k prohloubení vnitřního trhu, a díky tomu hraje významnou úlohu při podpoře hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Politika soudržnosti dále přispívá ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v celé Evropské unii. Tato politika bude prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS) sledovat následující cíle: „Investice pro růst a zaměstnanost“ v členských státech a regionech, který má být podporován všemi fondy, a „Evropská územní spolupráce“, který má být podporován fondem EFRR. Fond soudržnosti bude podporovat projekty v oblasti životního prostředí a dopravních transevropských sítí. Nezbytná podpora rozvoje lidského kapitálu bude zajištěna prostřednictvím přiměřeného podílu ESF na politice soudržnosti.

  1. Vzhledem ke struktuře tohoto okruhu a s přihlédnutím ke zvláštnostem politiky soudržnosti budou výdaje na soudržnost uvedeny v rámci okruhu 1 v podokruhu nazvaném „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Celková úroveň přídělů

  1. Výše závazků pro podokruh 1b nazvaný „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ nepřekročí 325 149 milionů EUR:

PODOKRUH 1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost

(miliony EUR, v cenách roku 2011)

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

44 678

45 404

46 045

46 545

47 038

47 514

47 925

  1. Prostředky na cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ budou činit celkem 313 197 milionů EUR a přidělí se takto:

        • celkem 164 279 milionů EUR pro méně rozvinuté regiony;

        • celkem 31 677 milionů EUR pro přechodové regiony;

          celkem 49 492 milionů EUR pro rozvinutější regiony;

          celkem 66 362 milionů EUR pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

        • celkem 1 387 milionů EUR jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy a severní řídce osídlené regiony splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 ke Smlouvě o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska.

    1. Prostředky na cíl „Evropská územní spolupráce“ budou činit celkem 8 948 milionů EUR a přidělí se takto:

    a) celkem 6 627 milionů EUR pro přeshraniční spolupráci;

    b) celkem 1 822 milionů EUR pro nadnárodní spolupráci;

    c) celkem 500 milionů EUR pro meziregionální spolupráci.

    1. Částka ve výši 0,35 % z celkových prostředků se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise. Technická pomoc se využívá zejména na podporu posílení institucí a budování administrativní kapacity pro účinné řízení fondů a na podporu členských států při určování a provádění vhodných projektů v rámci operačních programů, jejichž cílem je překonat aktuální ekonomické problémy.

    1. Částka 330 milionů EUR ze zdrojů strukturálních fondů určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na inovativní opatření z podnětu Komise v oblasti udržitelného rozvoje měst.

    Definice a způsobilost

    1. Prostředky na cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ se přidělí třem typům regionů, které jsou na základě poměru jejich HDP na obyvatele, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období 2007 až 2009, k průměrnému HDP v EU-27 za stejné referenční období definovány takto:

          • a) méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměrného HDP v EU-27;

            b) přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru HDP v EU-27;

            c) rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměru HDP v EU­27.

    1. Fond soudržnosti podpoří ty členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele, měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období 2008 až 2010, je nižší než 90 % průměrného HND na obyvatele v EU-27 za stejné referenční období.

    1. Pro účely přeshraniční spolupráce budou mezi podporované regiony patřit regiony Unie úrovně NUTS 3, které se nacházejí podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic, a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí programu spolupráce zřízených pro programové období 2007 až 2013.

    1. Pro účely nadnárodní spolupráce přijme Komise seznam nadnárodních oblastí, které mají získat podporu, rozdělených podle programů spolupráce a zahrnujících regiony úrovně NUTS 2, přičemž bude zároveň zajištěna kontinuita této spolupráce ve větších souvislých oblastech na základě předchozích programů.

    1. meziregionální spolupráce se podpora z EFRR bude vztahovat na celé území Unie.

    1. Regiony úrovně NUTS 2, které byly na základě nařízení Komise (EU) č. 31/2011 ze dne 17. ledna 2011 sloučeny, budou v případě, že uplatňování pozměněné klasifikace NUTS vede ke změnám kategorie způsobilosti jednoho či více dotčených regionů, na žádost členského státu součástí kategorie určené na úrovni pozměněného regionu NUTS.

    Metoda přidělování

    Metoda přidělování pro méně rozvinuté regiony

    1. Konkrétní úroveň přídělů každému členskému státu je založena na objektivní metodě a vypočtena takto:

    Příděl každému státu představuje součet přídělů pro jeho jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítávají takto:

    i) stanovení absolutní částky (v EUR) získané vynásobením počtu obyvatel daného regionu rozdílem mezi HDP na obyvatele tohoto regionu měřeným paritou kupní síly (PPP) a průměrným HDP na obyvatele v EU-27 (PPP);

    ii) výpočet finančního přídělu pro tento region jako procentního podílu z výše uvedené absolutní částky; tento procentní podíl je odstupňován, aby odrážel relativní prosperitu členského státu, ve kterém se způsobilý region nachází, měřenou paritou kupní síly (PPP) ve srovnání s průměrem EU-27, tj.:

    • pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele nedosahuje 82 % průměru EU: 3,15 %

    • pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele se pohybuje mezi 82 % a 99 % průměru EU: 2,70 %

    • pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele převyšuje 99 % průměru EU: 1,65 %;

    iii) k částce získané podle podbodu ii) se případně připočte částka vyplývající z přidělení prémie 1 300 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, uplatněné na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se míra nezaměstnanosti rovnala průměrné míře nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů EU;

    iv) nebude stanovena žádná městská prémie.

    1. Výsledek získaný s použitím této metodiky je omezen stropem.

    Metoda přidělování pro přechodové regiony

    1. Konkrétní úroveň přídělů každému členskému státu je založena na objektivní metodě a vypočtena takto:

    Příděl každému státu představuje součet přídělů pro jeho jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítávají takto:

    i) stanovení minimální a maximální teoretické intenzity podpory pro každý způsobilý přechodový region. Minimální úroveň podpory se stanoví podle průměrné intenzity podpory na obyvatele a členský stát před zohledněním regionální záchranné sítě ve výši 60 % přidělené rozvinutějším regionům tohoto členského státu. Maximální úroveň podpory se vztahuje na teoretický region s HDP na obyvatele ve výši 75 % průměru v EU-27 a vypočte se za použití metody stanovené v bodu 33 podbodech i) a ii) výše. Z částky získané touto metodou se zohlední 40 %;

    ii) výpočet počátečních regionálních přídělů při zohlednění regionálního HDP na obyvatele lineární interpolací relativního bohatství regionu v porovnání s EU-27;

    iii) k částce získané podle podbodu ii) se případně připočte částka vyplývající z přidělení prémie 1 100 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, uplatněné na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se míra nezaměstnanosti rovnala průměrné míře nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů EU;

    iv) nebude stanovena žádná městská prémie.

    1. Výsledek získaný s použitím této metodiky je omezen stropem.

    Metoda přidělování pro rozvinutější regiony

    1. Celkový počáteční teoretický finanční příděl se získá vynásobením průměrné intenzity podpory na obyvatele a rok ve výši 19,8 EUR počtem způsobilých obyvatel.

    1. Podíl každého dotčeného členského státu představuje součet podílů jeho způsobilých regionů, jež se stanoví na základě následujících kritérií s uvedenými váhovými koeficienty:

    • celkový počet obyvatel v regionu (váha 25 %),

    • počet nezaměstnaných v regionech úrovně NUTS 2 s mírou nezaměstnanosti vyšší, než je průměr ve všech rozvinutějších regionech (váha 20 %),

    • míra zaměstnanosti nutná pro dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je 75% regionální zaměstnanost (věková kategorie 20 až 64 let) (váha 20 %),

    • počet osob ve věku 30 až 34 let s dokončeným terciárním vzděláním, který je třeba k dosažení cíle strategie Evropa 2020 ve výši 40 % (váha 12,5 %),

    • počet osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu (ve věku 18 až 24 let), o něž je třeba celkový počet snížit, aby bylo dosaženo cíle strategie Evropa 2020 ve výši 10 % (váha 12,5 %),

    • rozdíl mezi zjištěným HDP v regionu (v PPP) a teoretickým regionálním HDP, pokud by měl region stejný HDP na obyvatele jako nejvíce prosperující region úrovně NUTS 2 (váha 7,5 %),

    • počet obyvatel v regionech úrovně NUTS 3 s hustotou obyvatel nižší než 12,5 obyvatel/km² (váha 2,5 %).

    Nebude stanovena žádná městská prémie.

    Metoda přidělování pro Fond soudržnosti

    1. Celkový teoretický finanční příděl se získá vynásobením průměrné intenzity podpory na obyvatele ve výši 48 EUR počtem způsobilých obyvatel. Předběžný příděl z tohoto teoretického finančního přídělu odpovídá u každého způsobilého členského státu procentnímu podílu založenému na počtu jeho obyvatel, rozloze a prosperitě státu a získá se na základě těchto kroků:

    i) výpočet aritmetického průměru podílů počtu obyvatel a rozlohy daného členského státu na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze všech způsobilých členských států. Pokud však podíl členského státu na celkovém počtu obyvatel převyšuje jeho podíl na celkové rozloze o pětinásobek nebo více, což dokládá mimořádně vysokou hustotu obyvatel, použije se v tomto bodu pouze podíl na celkovém počtu obyvatel;

    ii) úprava takto získaných procentních podílů pomocí koeficientu představujícího jednu třetinu procentního podílu, o který je HND na obyvatele daného členského státu (PPP) za období 2008–2010 vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele všech způsobilých členských států (průměr vyjádřený jako 100 %).

    1. Aby se zohlednily významné potřeby členských států, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později, pokud jde o infrastrukturu dopravy a životního prostředí, jejich podíl z Fondu soudržnosti se stanoví na jednu třetinu jejich celkového konečného finančního přídělu po uplatnění stropu (strukturální fondy plus Fond soudržnosti) obdrženého v průměru za dané období.

    1. Členské státy, které jsou sice plně způsobilé k financování z Fondu soudržnosti v období 2007 až 2013, avšak jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 % průměrného HND na obyvatele v EU-27, obdrží podporu z Fondu soudržnosti přechodně a za specifických podmínek. Tato přechodná podpora bude v roce 2014 činit 48 EUR na obyvatele a do roku 2020 se postupně zruší.

    1. Výsledek získaný s použitím této metodiky je omezen stropem.

    Metoda přidělování pro „Evropskou územní spolupráci“

    1. Příděly prostředků jednotlivým členským státům pro přeshraniční a nadnárodní spolupráci se stanoví jako vážený součet podílu počtu obyvatel v příhraničních regionech a podílu celkového počtu obyvatel každého členského státu. Váha se stanoví podle příslušných podílů přeshraniční a nadnárodní složky spolupráce. Podíl přeshraniční složky spolupráce činí 77,9 % a podíl nadnárodní složky spolupráce 22,1 %.

    Metoda přidělování pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony a ostrovy

    1. Nejvzdálenější a severní řídce osídlené regiony úrovně NUTS 2 obdrží zvláštní dodatečné příděly s intenzitou podpory ve výši 30 EUR na obyvatele a rok. Příděly budou rozdělovány na region a členský stát poměrně k celkovému počtu obyvatel v těchto regionech. Zvláštní postavení ostrovních regionů musí být rovněž zohledněno.

          • Stanovení stropů

    1. S cílem přispět k dosažení odpovídající koncentrace finančních prostředků na podporu soudržnosti v nejméně rozvinutých regionech a členských státech a k omezení rozdílů v průměrných intenzitách podpory na obyvatele se maximální úroveň převodů jednotlivým členským státům stanoví na 2,35 % HDP. Stropy budou uplatňovány na ročním základě a případně omezí poměrným způsobem všechny převody (s výjimkou převodů pro rozvinutější regiony a cíl „Evropská územní spolupráce“) dotčenému členskému státu s cílem dosáhnout maximální úrovně převodu. Pro členské státy, jež přistoupily k Unii před rokem 2013 a jejichž průměrný růst reálného HDP za roky 2008 až 2010 byl nižší než -1 %, bude maximální úroveň převodu zvýšena o 10 %, takže strop bude dosahovat 2,59 %.

    1. S přihlédnutím ke stávající ekonomické situaci nemohou pravidla pro stanovování stropů vést k vyšším přídělům pro jednotlivé členské státy než 110 % jejich úrovně v reálném vyjádření za období 2007 až 2013.

    Záchranné sítě

    1. Pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007 až 2013 nižší než 75 % průměru EU-25, ale jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru EU-27, bude minimální úroveň podpory na období 2014 až 2020 v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ odpovídat každý rok 60 % jejich předchozího orientačního průměrného ročního přídělu v rámci prostředků přidělených na konvergenci, který Komise vypočítala v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2007 až 2013.

    1. Minimální celkový příděl (Fond soudržnosti a strukturální fondy) pro členský stát odpovídá 55 % jeho individuálního celkového přídělu na období 2007 až 2013. Úpravy potřebné ke splnění tohoto požadavku se použijí úměrně k přídělům z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů s výjimkou přídělů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

    1. Žádný přechodový region neobdrží nižší příděl, než jaký by obdržel, kdyby se jednalo o region rozvinutější. Pro účely stanovení úrovně tohoto minimálního přídělu se metoda přidělování pro rozvinutější regiony uplatní v případě všech regionů s HDP na obyvatele ve výši nejméně 75 % průměru v EU-27.

    Další ustanovení o zvláštních přídělech

    1. Řada členských států byla zvláště zasažena hospodářskou krizí v rámci eurozóny, což mělo přímý dopad na jejich úroveň prosperity. V zájmu řešení této situace a s cílem posílit v těchto členských státech růst a tvorbu pracovních míst budou ze strukturálních fondů poskytnuty následující dodatečné příděly: 1,375 miliardy EUR pro rozvinutější regiony Řecka; 1 miliarda EUR pro Portugalsko, jež bude rozdělena takto: 450 milionů EUR pro rozvinutější regiony, z toho 150 milionů EUR pro Madeiru, 75 milionů pro přechodový region a 75 milionů EUR pro méně rozvinuté regiony; 100 milionů EUR pro irský region Border, Midland and Western; 1,824 miliardy EUR pro Španělsko, z toho 500 milionů EUR pro Extremaduru; a dále 1,5 miliardy EUR pro méně rozvinuté regiony Itálie, z toho 500 milionů EUR pro mimoměstské oblasti.

    1. Aby byly zohledněny výzvy plynoucí z postavení ostrovních členských států a z odlehlosti některých částí Evropské unie, po uplatnění bodu 48 bude poskytnut dodatečný příděl Maltě ve výši 200 milionů EUR a Kypru ve výši 150 milionů EUR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ a tyto prostředky budou rozděleny následovně: jedna třetina z Fondu soudržnosti a dvě třetiny ze strukturálních fondů. Ceutě a Melille bude ze strukturálních fondů poskytnut dodatečný příděl ve výši 50 milionů EUR. Nejvzdálenějšímu regionu Mayotte bude ze strukturálních fondů poskytnut celkový příděl ve výši 200 milionů EUR.

    1. Aby byla usnadněna adaptace určitých regionů na změny v jejich způsobilosti nebo na dlouhotrvající účinky současného vývoje jejich hospodářství, poskytnou se následující příděly: 133 milionů EUR pro Belgii (z toho 66,5 milionu EUR pro Limburk a 66,5 milionu EUR pro Valonsko), 710 milionů EUR pro Německo (z toho 510 milionů pro bývalé konvergenční regiony a 200 milionů EUR pro Lipsko). Bez ohledu na bod 45 bude ze strukturálních fondů méně rozvinutým regionům Maďarska poskytnut dodatečný příděl ve výši 1,56 miliardy EUR, méně rozvinutým regionům České republiky dodatečný příděl ve výši 900 milionů EUR (z toho 300 milionů EUR bude převedeno z přídělu České republiky na rozvoj venkova) a méně rozvinutému regionu Slovinska dodatečný příděl ve výši 75 milionů UR.

    1. Programu PEACE bude přiděleno celkem 150 milionů EUR.

    Ustanovení o přezkumu

    1. Aby byla zohledněna zvláště obtížná situace Řecka a dalších zemích postižených krizí, provede Komise v roce 2016 přezkum celkových přídělů pro všechny členské státy v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ politiky soudržnosti pro období 2017–2020 za použití metody přidělování vymezené v bodech 33 až 49 na základě nejaktuálnějších statistických údajů, které budou v té době k dispozici, a na základě srovnání mezi kumulovaným HDP daného členského státu za roky 2014–2015 a jeho kumulovaným HDP odhadovaným v roce 2012. Jestliže kumulativní rozdíl přesáhne +/- 5 %, provede úpravu těchto celkových přídělů. Celkový čistý dopad těchto úprav však nesmí překročit 4 miliardy EUR. Nezbytná úprava bude rovnoměrně rozložena v letech 2017–2020 a odpovídající strop finančního rámce se podle toho upraví.

    Míry spolufinancování

    1. Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ nepřesáhne:

          • a) 85 % pro Fond soudržnosti;

            b) 85 % pro méně rozvinuté regiony členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období 2007 až 2009 byl nižší než 85 % průměru EU-27 v průběhu stejného období, a pro nejvzdálenější regiony;

            c) 80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmeni b), které jsou ke dni 1. ledna 2014 způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti;

            d) 80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmenech b) a c) a pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele za období 2007 až 2013 byl nižší než 75 % průměru EU-25 za referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % HDP průměru EU-27, jakož i pro regiony definované v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1083/2006, které na období 2007 až 2013 čerpají přechodnou podporu;

            e) 60 % pro přechodové regiony, které nejsou uvedeny v písmeni d);

            f) 50 % pro rozvinutější regiony, které nejsou uvedeny v písmeni d).

    Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ nepřesáhne 85 %. U programů, v jejichž rámci je alespoň jeden méně rozvinutý region podílející se na míře spolufinancování v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, může být navýšena až na 85 %.

    Míra spolufinancování dodatečných přídělů pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 ke Smlouvě o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska nepřesáhne 50 %.

    1. Zvýšení plateb pro členský stát s dočasnými rozpočtovými problémy.

    Pokud je členskému státu poskytnuta finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 SFEU, lze uplatnit vyšší sazbu spolufinancování (o 10 procentních bodů), čímž se sníží potřeba zdrojů z rozpočtů členských států v době fiskální konsolidace a celkové financování ze strany EU přitom zůstane na stejné úrovni. Toto pravidlo bude pro uvedené členské státy platné do roku 2016, kdy se znovu posoudí v rámci přezkumu podle bodu 54.

    Regionální podpora

    1. Pravidla regionální státní podpory nesmějí narušovat hospodářskou soutěž. Evropská rada vybízí Komisi, aby urychleně přistoupila k přijetí revidovaných pokynů k regionální podpoře, které předložila. V této souvislosti Komise zajistí, aby členské státy byly s to zohlednit zvláštní postavení regionů, jež sousedí s konvergenčními regiony.

    Pomoc nejchudším osobám

    1. Podpora pro pomoc nejchudším osobám bude pro období 2014 až 2020 činit 2 500 milionů EUR a bude pocházet z přídělu ESF.

    Iniciativa zaměřená na zaměstnanost mladých lidí

    1. Evropská rada již několikrát zdůraznila, že podpora zaměstnanosti mladých lidí by měla být nejvyšší prioritou. V lednu roku 2012 této otázce věnovala zvláštní zasedání a důrazně ji vyzdvihla v rámci Paktu pro růst a zaměstnanost. Očekává, že Rada brzy přijme doporučení týkající se „záruky pro mladé lidi“. Vybízí Komisi, aby v nadcházejících týdnech dokončila rámec kvality stáží, vytvořila alianci pro učňovskou přípravu a předložila návrhy k novému nařízení o portálu EURES. Z rozpočtu EU by měly být uvolněny prostředky na podporu těchto činností. Uznávajíc zvláště obtížnou situaci mladých lidí v určitých regionech, Evropská rada rozhodla o vytvoření iniciativy zaměřené na zaměstnanost mladých lidí, jejímž prostřednictvím bude doplněna a posílena velmi značná podpora poskytovaná již nyní ze strukturálních fondů EU. Do iniciativy se budou moci zapojit všechny regiony (úroveň NUTS 2), v nichž míra nezaměstnanosti mladých lidí převyšuje 25 %. V jejím rámci budou podporována opatření stanovená v balíčku týkajícím se zaměstnanosti mladých lidí, který Komise navrhla v prosinci roku 2012, a zejména „záruka pro mladé lidi“, jakmile bude přijata. Iniciativa bude podpořena částkou 6 000 milionů EUR na období 2014 až 2020.

    1. Částka 3 000 milionů EUR bude pocházet z cílených investic z Evropského sociálního fondu ve způsobilých regionech úrovně NUTS 2, a to v poměru odpovídajícím počtům nezaměstnaných mladých lidí v těchto regionech; zbývající 3 000 milionů EUR budou pocházet ze zvláštní rozpočtové položky vyčleněné na zaměstnanost mladých lidí v podokruhu 1b. Způsobilost a počty nezaměstnaných mladých lidí budou určovány na základě údajů Unie za rok 2012. Každá podpora poskytnutá ve způsobilém regionu z ESF bude doplněna ekvivalentní částkou z uvedené zvláštní rozpočtové položky. Tato odpovídající částka nebude podléhat pravidlům pro stanovování stropů podle bodů 45 a 46.

    OKRUH 2 – UDRŽITELNÝ RŮST: PŘÍRODNÍ ZDROJE

    1. Cílem společné zemědělské politiky (SZP) je zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly, a zajistit tak zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství, stabilizovat trhy, zabezpečit dostupnost dodávek a zajistit, aby se dodávky dostaly ke spotřebitelům za přiměřené ceny. Je třeba zohlednit sociální strukturu zemědělství a strukturální a přírodní rozdíly mezi různými zemědělskými oblastmi.

    1. S ohledem na tyto skutečnosti musí reformy zajistit 1) životaschopnou produkci potravin; 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu; a 3) vyvážený územní rozvoj. Společná zemědělská politika by dále měla být důkladně začleněna do plnění cílů strategie Evropa 2020, zejména pokud jde o cíl udržitelného růstu, při plném respektování cílů této politiky stanovených ve Smlouvě.

    1. Prostředky na závazky pro tento okruh, který zahrnuje zemědělství, rozvoj venkova, rybářství a finanční nástroj pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu, nepřesáhnou 373 179 milionů EUR, z čehož 277 851 milionů EUR bude přiděleno na výdaje související s trhem a přímé platby:

    UDRŽITELNÝ RŮST: PŘÍRODNÍ ZDROJE

    (miliony EUR, v cenách roku 2011)

    2014

    2015

    2016

    2017

    2018

    2019

    2020

    55 883

    55 060

    54 261

    53 448

    52 466

    51 503

    50 558

    z toho: výdaje související s trhem a přímé platby

    41 585

    40 989

    40 421

    39 837

    39 079

    38 335

    37 605

    Společná zemědělská politika pro období 2014 až 2020 bude nadále vycházet z dvoupilířové struktury:

    1. pilíř I zajistí přímou podporu zemědělcům a bude financovat opatření v oblasti trhu. Přímá podpora a opatření v oblasti trhu budou financovány plně a výhradně z rozpočtu EU tak, aby se zajistilo uplatňování společné politiky v rámci celého jednotného trhu a při využití integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);

    1. pilíř II společné zemědělské politiky zajistí konkrétní environmentální veřejné statky, zlepší konkurenceschopnost odvětví zemědělství a lesnictví a podpoří diverzifikaci ekonomické činnosti a kvalitu života ve venkovských oblastech, včetně regionů se specifickými problémy. Opatření v rámci pilíře II budou spolufinancována členskými státy v souladu s ustanoveními bodu 73, což pomůže zajistit splnění základních cílů a posílí pákový efekt politiky rozvoje venkova.

    Pilíř I

    Úroveň a model pro rozdělení přímé podpory – podrobné údaje ohledně konvergence mezi členskými státy

    1. S cílem přizpůsobit celkovou úroveň výdajů v okruhu 2 při dodržení zásad postupného zavádění přímých plateb, jak jsou stanoveny v přístupových smlouvách, bude průměrná výše přímých plateb na hektar v EU v běžných cenách během daného období snížena. Přímá podpora bude spravedlivěji rozdělována mezi členské státy, přičemž budou zohledněny dosud existující rozdíly ohledně úrovní mezd, kupní síly, produkce zemědělského odvětví a vstupních nákladů tím, že se postupně oslabí napojení na historické referenční údaje a vezme se ohled na celkový kontext společné zemědělské politiky a unijního rozpočtu. Při celkovém přidělování podpory v rámci společné zemědělské politiky je třeba zohlednit zvláštní okolnosti, jako například zemědělské oblasti s vysokou přidanou hodnotou a případy, v nichž se účinky konvergence projevují nepřiměřeným způsobem.

    Všechny členské státy s přímými platbami na hektar pod 90 % průměru EU sníží v průběhu příštího období o jednu třetinu rozdíl mezi stávající úrovní svých přímých plateb a 90 % průměru EU. Do roku 2020 by však měly všechny členské státy dosáhnout alespoň úrovně 196 EUR na hektar v běžných cenách. Toto sbližování bude financováno všemi členskými státy s přímými platbami nad průměrem EU, proporcionálně k tomu, jak se liší od průměru EU. Tento postup bude prováděn postupně se zvyšujícím tempem po dobu 6 let od rozpočtového roku 2015 do rozpočtového roku 2020.

    Omezování podpory velkým zemědělským podnikům

    1. Členské státy dobrovolně zavedou omezování přímých plateb velkým příjemcům.

    Metoda pro zajištění finanční kázně

    1. Aby se zajistilo, že částky pro financování SZP budou v souladu s ročními stropy stanovenými ve víceletém finančním rámci, měl by být zachován mechanismus finanční kázně v současnosti stanovený v článku 11 nařízení č. 73/2009, podle něhož se úroveň přímé podpory upraví, pokud odhady ukazují, že je dílčí strop okruhu 2 v daném rozpočtovém roce překročen; uvedený mechanismus by měl být zachován, avšak bez bezpečného rozpětí ve výši 300 milionů EUR.

    Ekologizace přímých plateb

    1. Celková environmentální výkonnost společné zemědělské politiky bude posílena ekologizací přímých plateb prostřednictvím určitých zemědělských postupů, které budou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky; tyto postupy budou přínosem pro klima a životní prostředí, nebudou představovat zbytečnou administrativní zátěž a budou je muset dodržovat všichni zemědělci. K financování těchto postupů využijí členské státy 30 % svého ročního vnitrostátního stropu, přičemž pro členské státy bude jasně definována flexibilita v souvislosti s volbou rovnocenných ekologizačních opatření. Požadavek, aby každý zemědělský podnik měl plochu využívanou v ekologickém zájmu, bude uplatňován způsobem, který nebude vyžadovat, aby byla daná půda vyřazena z produkce, a který zemědělcům nebude způsobovat bezdůvodnou ztrátu příjmů.

    Flexibilita mezi pilíři

    1. Členské státy se mohou rozhodnout, že na dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV uvolní až 15 % svých ročních vnitrostátních stropů na kalendářní roky 2014 až 2019 stanovených v příloze II nařízení o přímých platbách. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.

    1. Členské státy se mohou rozhodnout, že na přímé platby podle nařízení o přímých platbách uvolní až 15 % částky přidělené na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV v období 2015 až 2020. Členské státy s přímými platbami na hektar nedosahujícími 90 % průměru EU se mohou rozhodnout uvolnit jako přímé platby dodatečných 10 % částky přidělené na podporu opatření souvisejících s rozvojem venkova. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podpory v rámci programů rozvoje venkova.

    Pilíř II

    Zásady rozdělení podpory rozvoje venkova

    1. Podpora rozvoje venkova bude rozdělována mezi členské státy na základě objektivních kritérií a předcházející výkonnosti, přičemž se zohlední cíle rozvoje venkova a celkový kontext společné zemědělské politiky a rozpočtu Unie.

    1. Celková částka podpory pro rozvoj venkova bude činit 84 936 milionů EUR. Roční rozdělení stanoví Evropský parlament a Rada. Částky pro jednotlivé členské státy budou upraveny tak, aby byla zohledněna výše uvedená ustanovení obsažená v bodech 68 a 69.

    1. Rozdělení celkové částky pro rozvoj venkova mezi členské státy bude založeno na objektivních kritériích a předcházející výkonnosti.

    Pro omezený počet členských států, které v odvětví zemědělství čelí zvláštním strukturálním problémům nebo které silně investovaly do účinného realizačního rámce pro výdaje spadající do pilíře II, budou vyčleněny níže uvedené dodatečné příděly: Rakousko (700 milionů EUR), Francie (1 000 milionů EUR), Irsko (100 milionů EUR), Itálie (1 500 milionů EUR), Lucembursko (20 milionů EUR), Malta (32 milionů EUR), Litva (100 milionů EUR), Lotyšsko (67 milionů EUR), Estonsko (50 milionů EUR), Švédsko (150 milionů EUR), Portugalsko (500 milionů EUR), Kypr (7 milionů EUR), Španělsko (500 milionů EUR), Belgie (80 milionů EUR), Slovinsko (150 milionů EUR) a Finsko (600 milionů EUR). V případě členských států, kterým je poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 SFEU, bude tento dodatečný příděl podléhat míře spolufinancování ve výši 100 %. Uvedené Toto pravidlo bude pro uvedené členské státy platné do roku 2016, kdy se znovu posoudí.

    Míry spolufinancování podpory rozvoje venkova

    1. V programech rozvoje venkova bude stanovena jednotná sazba příspěvku z EZFRV, která se vztahuje na všechna opatření. Pro méně rozvinuté regiony, přechodové regiony a pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 se případně stanoví zvláštní sazba příspěvku z EZFRV. Maximální sazba příspěvku z EZFRV bude činit:

      • 75 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech, nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93;

        • 75 % způsobilých veřejných výdajů pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007 až 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;

          • 63 % způsobilých veřejných výdajů pro přechodové regiony jiné než uvedené v předchozí odrážce;

          • 53 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech;

            • 75 % pro operace přispívající k cílům v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

              • 100 % pro částky přesunuté z pilíře I do pilíře II uvedené v bodě 68 jako dodatečná podpora v rámci rozvoje venkova.

              Minimální sazba příspěvku z EZFRV bude činit 20 %. Další maximální sazby příspěvku ke konkrétním opatřením budou stanoveny v nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

              Pokud je členskému státu poskytnuta finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 SFEU, lze uplatnit vyšší sazbu spolufinancování (o 10 procentních bodů); sníží se tím tlak na rozpočty členských států v době fiskální konsolidace a celkové financování EU přitom zůstane na stejné úrovni. Toto pravidlo bude pro uvedené členské státy platné do roku 2016, kdy se znovu posoudí v rámci přezkumu podle bodu 54.

              * *

              *

              1. Financování v rámci okruhu 2 bude rovněž podporovat společnou rybářskou politiku a integrované námořní politiky, zejména prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu a finančního přídělu pro mezinárodní dimenzi společné rybářské politiky a aktivity v oblastech klimatu a životního prostředí prostřednictvím programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE).

              Nová rezerva pro případ krizí v zemědělství

              1. Nová rezerva pro případ krizí v zemědělství, jejímž cílem je poskytovat podporu v době závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci nebo distribuci, bude zahrnuta do okruhu 2 a její výše bude činit 2 800 milionů EUR. Rezerva bude vytvořena tak, že se na začátku každého roku uplatní snížení na přímé platby, pro které platí mechanismus finanční kázně. Částka rezervy bude zapsána přímo do ročního rozpočtu, a nebude-li uvolněna na krizová opatření, bude vyplacena formou přímých plateb.

              USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ, EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, FONDU SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA A EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU

              Společný strategický rámec

              1. Strukturální fondy a Fond soudržnosti budou sloučeny s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF) do společného strategického rámce s cílem maximalizovat jejich účinnost a optimalizovat jejich součinnost. Znamená to, že bude třeba vypracovat seznam tematických cílů v souladu se strategií Evropa 2020.

              Makroekonomická podmíněnost

              1. Těsnějším propojením politiky soudržnosti se správou ekonomických záležitostí Unie se zajistí, že účinnost výdajů z fondů společného strategického rámce bude podpořena zdravými hospodářskými politikami a že prostředky z těchto fondů budou moci být v případě nutnosti přesměrovány tak, aby mohly řešit hospodářské problémy dotčených zemí. Z tohoto důvodu bude v nařízení o společném strategickém rámci zavedena postupná makroekonomická podmíněnost.

              1. Komise může požádat členský stát, aby přezkoumal svou smlouvu o partnerství a příslušné programy a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady nebo maximalizoval účinek fondů společného strategického rámce na růst v členském státě přijímajícím finanční pomoc EU. Tuto žádost je možné učinit, aby se podpořila realizace:

              a) doporučení v rámci hlavních směrů hospodářských politik;

              b) doporučení v oblasti zaměstnanosti;

              c) zvláštních opatření určených členským státům eurozóny v souladu s čl. 136 odst. 1;

              d) doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku;

              e) doporučení v rámci postupu při nadměrné nerovnováze;

              f) podpory Unie v rámci nástroje na střednědobou pomoc platebním bilancím;

              g) podpory Unie v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace;

              h) finanční pomoci v rámci Evropského mechanismu stability.

              1. Nepřijme-li členský stát účinná opatření v reakci na žádost Komise, aby přezkoumal svou smlouvu o partnerství a příslušné programy a navrhl změny, mohou být veškeré platby nebo jejich část pozastaveny.

              1. Dospěje-li se k závěru, že určitý členský stát nepodnikl dostatečné kroky v rámci:

              a) zvláštních opatření určených členským státům eurozóny v souladu s čl. 136 odst. 1;

              b) postupu při nadměrném schodku;

              c) postupu při makroekonomické nerovnováze;

              d) programu v rámci nástroje na střednědobou pomoc platebním bilancím;

              e) programu v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace;

              f) finanční pomoci v rámci Evropského mechanismu stability,

              veškeré závazky a platby nebo jejich část se pozastaví.

              1. Návrh na pozastavení závazků předkládá Komise. Tento návrh se považuje za automaticky přijatý Radou, pokud ho Rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nezamítne. Rozhodnutí o pozastavení plateb přijímá Rada na návrh Komise. Jakákoli rozhodnutí o pozastavení budou přiměřená a účinná, a to při zohlednění hospodářské a sociální situace dotčených členských států, a budou dodržovat rovné zacházení s členskými státy, zejména pokud jde o dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Přednostně by měly být pozastavovány závazky; platby by měly být pozastaveny pouze v případě, kdy je požadováno okamžité opatření, a v případě neplnění požadavků.

              1. Pozastavení závazků podléhá metodice „dvojího omezení“:

                • omezení na úrovni nejvýše 50 % fondů SSR při prvním uplatnění postupu při nadměrném schodku a nejvýše 25 % fondů SSR při prvním uplatnění postupu při nadměrné nerovnováze. Úroveň pozastavení by měla být postupná a v závislosti na závažnosti porušení požadavků by se měla zvyšovat na nejvýše 100 % fondů SSR v případě postupu při nadměrném schodku a 50 % fondů SSR v případě postupu při nadměrné nerovnováze;

                • omezení na úrovni nejvýše 0,5 % nominálního HDP, které se uplatní při prvním porušení postupu při nadměrném schodku podle čl. 21 odst. 6 písm. b) nařízení o společném strategickém rámci, a nejvýše 0,25 % nominálního HDP, které se uplatní při prvním porušení postupu při nadměrné nerovnováze podle čl. 21 odst. 6 písm. c) nařízení o společném strategickém rámci. Bude-li členský stát v nedodržování požadavků pokračovat, měla by se procentní hodnota tohoto omezení ve vztahu k HDP zvyšovat v závislosti na závažnosti porušení požadavků postupně na nejvýše 1 % nominálního HDP při dalším porušení postupu při nadměrném schodku podle čl. 21 odst. 6 písm. b) nařízení o společném strategickém rámci a na nejvýše 0,5 % nominálního HDP při dalším porušení postupu při nadměrné nerovnováze podle čl. 21 odst. 6 písm. c) nařízení o společném strategickém rámci.

              1. Aniž jsou dotčena pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, o zrušení pozastavení závazků rozhoduje Komise. Rozhodnutí zrušující pozastavení plateb přijímá Rada na návrh Komise. Finanční prostředky budou dotčenému členskému státu znovu zpřístupněny, jakmile dotčený členský stát přijme nezbytná opatření.

              1. Bod 79 ve vztahu k bodu 78 písm. a), b), d) a e) a bodu 80 písm. b) a c) se v důsledku Protokolu (č. 15) připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU nepoužije na Spojené království (viz zpráva pracovní skupiny ze dne 21. října 2010 o posílení správy ekonomických záležitostí v EU).

              Výkonnostní rezerva

              1. Všechny členské státy vytvoří národní výkonnostní rezervu pro cíl politiky soudržnosti „Investice pro růst a zaměstnanost“, jakož i pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond, a to ve výši 7 % svého celkového přídělu, přičemž tato rezerva posílí zaměření na výkonnost a plnění cílů strategie Evropa 2020. Na výši závazků, které jsou každoročně vyčleňovány do národní výkonnostní rezervy, se nevztahují pravidla zrušení závazku (N+3), dokud tato rezerva není přidělena. Rezerva bude přidělena po provedení přezkumu výkonnosti v roce 2019.

              Míry předběžného financování

              1. Platba předběžného financování na počátku programů zajišťuje, aby členské státy měly od začátku prostředky na podporu příjemců při provádění programu. Proto by měly být použity tyto úrovně předběžného financování:

              Počáteční částka předběžného financování bude vyplacena v těchto splátkách:

              a) v roce 2014: 1 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program a 1,5 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 SFEU nebo z Evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2013 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143;

              b) v roce 2015: 1 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program a 1,5 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program, pokud členský stát přijímá od roku 2010 finanční pomoc v souladu s články 122 a 143 SFEU nebo z Evropského nástroje finanční stability nebo pokud přijímá ke dni 31. prosince 2014 finanční pomoc v souladu s články 136 a 143;

              c) v roce 2016: 1 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program.

              Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

              Jiná regulativní ustanovení

              1. Na všechny programy se bude vztahovat postup pro zrušení přidělení prostředků na závazek stanovený tak, že se přidělení částek na určitý závazek zruší, jestliže se tyto částky nestanou předmětem předběžného financování nebo žádosti o platbu během období N+3.

              Evropská rada vyzývá Komisi, aby v případě Rumunska a Slovenska hledala praktická řešení za účelem snížení rizika automatického zrušení závazků k prostředkům z přídělu pro jednotlivé země na období 2007 až 2013, včetně změny nařízení č. 1083/2006.

              Hodnocení

              1. Na základě stanoveném v bodě 3 bude Rada pro obecné záležitosti jednat každé dva roky o provádění a výsledcích fondů SSR a poskytne příspěvek k celkovému posouzení všech politik a nástrojů EU zaměřených na růst a zaměstnanost v celé Evropské unii, které bude prováděno na jarních zasedáních Evropské rady.

              1. Projekty, jejichž celkové způsobilé náklady převyšují 50 milionů EUR (75 milionů EUR v případě projektů v oblasti dopravy), budou podléhat rozsáhlejšímu předběžnému hodnocení ze strany Komise v zájmu zajištění jejich souladu se smlouvou o partnerství a toho, že přispívají k cíli programu a že jsou ekonomicky racionální.

              1. Je nezbytné, aby se Komise a členské státy na začátku programového období dohodly na ambiciózních cílech. Cíle musí být měřitelné a zahrnovat finanční ukazatele a ukazatele výstupů. Komise pravidelně přezkoumává pokrok při dosahování cílů a podává zprávu Radě a Evropskému parlamentu podle bodu 3. Existují-li důkazy o závažných nedostatcích při dosahování dohodnutých cílů, může Komise uplatnit finanční opravy.

              Uplatnění zásady hospodářské soutěže při výběru projektů

              1. Členské státy musí zajistit takový výběr projektů, jenž bude založen na postupech a kritériích, jež jsou nediskriminační, transparentní a v plném souladu s právními předpisy Unie i jednotlivých členských států, aby byly vybrány pouze ty nejlepší projekty.

              DPH

              1. DPH není způsobilá pro příspěvek z fondů SSR a z částky 10 000 milionů EUR převedené z Fondu soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy. Částky DPH jsou nicméně způsobilé, pokud jsou nevratné podle vnitrostátního práva v oblasti DPH.

              OKRUH 3 – BEZPEČNOST A OBČANSTVÍ

              1. Činnosti spadající do tohoto okruhu představují rozmanitou škálu programů zaměřených na bezpečnost a na občany tam, kde spolupráce na úrovni Unie nabízí přidanou hodnotu. Patří sem zejména činnosti vztahující se k azylu a migraci a iniciativy v oblasti vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti, jakož i opatření v oblasti soudnictví. Zvláštní důraz bude kladen na ostrovní společnosti, které čelí neúměrným migračním výzvám. Prostřednictvím činností v rámci tohoto okruhu se rovněž dostává podpory snaze o propagaci účasti občanů na dění v Evropské unii, mimo jiné za využití kultury, jazykové rozmanitosti a kreativního odvětví. Dále se tento okruh vztahuje na opatření směřující ke zlepšení zdraví obyvatelstva a zvýšení ochrany spotřebitelů. Zjednodušením programů bude do budoucna zajištěno účinnější a účelnější provádění činností v této oblasti.

              Výše závazků u tohoto okruhu nepřekročí 15 686 milionů EUR:

              OKRUH 3 – BEZPEČNOST A OBČANSTVÍ

              (miliony EUR, v cenách roku 2011)

              2014

              2015

              2016

              2017

              2018

              2019

              2020

              2 053

              2 075

              2 154

              2 232

              2 312

              2 391

              2 469

              OKRUH 4 – GLOBÁLNÍ EVROPA

              1. Vnější politiky jsou pro EU jednou z hlavních oblastí činnosti, která byla v novém institucionálním rámci Lisabonské smlouvy posílena. Víceletý finanční rámec musí podpořit odhodlání EU rozvíjet svoji úlohu aktivního hráče na mezinárodní scéně se zájmy a odpovědnostmi na regionální i celosvětové úrovni. Příslušné nástroje financování posílí spolupráci EU s partnery a podpoří cíle v podobě prosazování hodnot EU v zahraničí a uplatňování politik EU na podporu řešení významných celosvětových výzev, posílení dopadu rozvojové spolupráce EU, investování do dlouhodobé prosperity a stability v sousedství EU, procesu rozšíření EU, posílení evropské solidarity v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, zlepšení předcházení krizím a jejich řešení a boje proti změně klimatu. Podpora poskytovaná partnerům bude v náležitých případech a podle objektivních kritérií přizpůsobena jejich situaci z hlediska rozvoje a jejich angažovanosti a pokroku v oblasti lidských práv, demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných. K výše uvedenému přispěje větší flexibilita v rámci okruhu 4 a účinné provádění.

              Výše závazků u tohoto okruhu nepřekročí 58 704 milionů EUR:

              OKRUH 4 – GLOBÁLNÍ EVROPA

              (miliony EUR, v cenách roku 2011)

              2014

              2015

              2016

              2017

              2018

              2019

              2020

              7 854

              8 083

              8 281

              8 375

              8 553

              8 764

              8 794

              1. Klíčovou prioritou pro členské státy je respektovat oficiální závazek EU, že do roku 2015 kolektivně vynaloží 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc, a učiní tak rozhodující krok k naplnění rozvojových cílů tisíciletí. V rámci tohoto závazku by tudíž Evropská unie měla v období 2014 až 2020 zajistit, aby bylo nejméně 90 % její celkové vnější pomoci započítáno jako oficiální rozvojová pomoc podle současné definice, jak ji stanovil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD.

              OKRUH 5 – SPRÁVA

              1. Nutnost konsolidace veřejných financí v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu vyžaduje ze strany každého orgánu veřejné správy a jeho zaměstnanců mimořádné úsilí o zvýšení účinnosti a účelnosti a o přizpůsobení se měnícímu se hospodářskému prostředí. Výdaje v rámci tohoto okruhu musí zohlednit kapacitu institucí vykonávat své úkoly podle Smluv, rostoucí právní závazky EU a příští rozšíření EU. Instituce EU si dále musí zachovat schopnost přilákat a udržet si vysoce profesionální a geograficky vyvážený personál zajišťující správu EU.

              1. Výše závazků u tohoto okruhu nepřekročí 61 629 milionů EUR:

              OKRUH 5 – SPRÁVA

              (miliony EUR, v cenách roku 2011)

              2014

              2015

              2016

              2017

              2018

              2019

              2020

              8 218

              8 385

              8 589

              8 807

              9 007

              9 206

              9 417

              1. V rámci takto stanoveného stropu nepřekročí výdaje na správní výdaje orgánů, kromě důchodů a evropských škol, 49 798 milionů EUR v rámci níže uvedeného dílčího stropu.

              Dílčí strop pro správní výdaje (kromě důchodů a evropských škol)

              (miliony EUR, v cenách roku 2011)

              2014

              2015

              2016

              2017

              2018

              2019

              2020

              6 649

              6 791

              6 955

              7 110

              7 278

              7 425

              7 590

              1. Tyto stropy zahrnují účinky následujících úspor:

              1. všechny orgány, subjekty a agentury EU a jejich administrativa sníží v období 2013 až 2017 počet svých zaměstnanců o 5 %. Toto snížení bude kompenzováno prodloužením pracovní doby zaměstnanců bez platové úpravy;

              1. snížení jiných výdajů než těch, které se vztahují k zaměstnancům, další reformy služebního řádu a jiná vnitřní opatření administrativní povahy;

              2. v rámci reformy služebního řádu budou na dva roky pozastaveny u všech zaměstnanců platové úpravy a úpravy důchodů metodou pro úpravu platů;

              3. výše uvedené úspory se rovnoměrně rozloží mezi všechny orgány a další subjekty podle distribučního klíče a stanou se závaznými tím, že budou vloženy do interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Očekává se, že každý orgán, subjekt nebo agentura předloží v rámci ročního rozpočtového procesu odhady výdajů, které budou v souladu s výše uvedenými pokyny. V rámci reformy služebního řádu bude rovněž řešen vývoj nákladů na důchody. Jako součást reformy služebního řádu a reformy metody pro úpravu platů bude opětovně zaveden solidární odvod ve výši 6 %. Tato opatření budou mít významný dopad na důchodové náklady ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

              1. Výše uvedenými stropy je stanoven rámec pro postup spolurozhodování, kterým se rozhodne o konkrétním provádění těchto a ostatních opatření navržených Komisí (jako jsou omezení týkající se předčasného odchodu do důchodu, prodloužení věku odchodu do důchodu a metoda stanovení ročních úprav).

              HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY – NÁSTROJE VYČLENĚNÉ MIMO VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A FLEXIBILITA

              1. Víceletý finanční rámec bude vždy obsahovat všechny položky, pro něž je financování EU určeno, jako prostředek k zajištění transparentnosti a náležité rozpočtové kázně. Nástroj pružnosti, Fond solidarity, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Rezerva na pomoc při mimořádných událostech a Evropský rozvojový fond však budou vzhledem ke svým zvláštnostem vyčleněny mimo něj.

              1. Unie potřebuje kapacitu, která jí umožní reagovat na mimořádné situace, ať už interní nebo externí povahy. Nutnost flexibility však musí být současně zvážena s ohledem na zásadu rozpočtové kázně a transparentnosti výdajů EU včetně schválené výše výdajů. Z toho důvodu je do víceletého finančního rámce začleněn tento nástroj pružnosti: v rámci okruhu 2 je vytvořena nová rezerva pro případ krizí v zemědělství na poskytování podpory v případě závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci nebo distribuci.

              Z povahy nástrojů pružnosti vyplývá, že k jejich mobilizaci dochází výhradně v případě potřeby.

              1. Fond solidarity Evropské unie, jehož cílem je poskytovat finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof, bude nadále financován mimo víceletý finanční rámec a jeho maximální roční částka bude činit 500 milionů EUR (v cenách roku 2011).

              1. Nástroj pružnosti, jehož cílem je financovat přesně určené a nečekané výdaje, bude nadále financován mimo víceletý finanční rámec a jeho maximální roční částka bude činit 471 milionů EUR (v cenách roku 2011).

              1. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech, jejímž cílem je zajistit kapacitu pro rychlou reakci na specifické a nepředvídatelné požadavky na pomoc třetím zemím (humanitární operace, civilní řešení krizí a civilní ochrana, migrační tlaky) bude i nadále financována mimo víceletý finanční rámec a její maximální roční částka bude činit 280 milionů EUR (v cenách roku 2011).

              1. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci bude nadále financován mimo víceletý finanční rámec a jeho maximální roční částka bude činit 150 milionů EUR (v cenách roku 2011).

              1. Mimo stropy finančního rámce na období 2014 až 2020 se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce a musí být v souladu se stropem vlastních zdrojů. Částky, které jsou k dispozici prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události, musí být plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom či více okruzích finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky. Takto vyrovnané částky nesmějí být uvolněny v kontextu finančního rámce. Využití rozpětí pro nepředvídané události nesmí vést k překročení celkových stropů prostředků na závazky a prostředků na platby, které jsou ve víceletém finančním rámci stanoveny na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky.

              1. Pomoc EU poskytovaná zemím AKT je tradičně financována mimo rozpočet EU, a to z historických i právních důvodů. Za současných okolností a vzhledem k tomu, že v roce 2020 má skončit platnost dohody z Cotonou, zůstane Evropský rozvojový fond (ERF) mimo víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020, přičemž Komise zamýšlí navrhnout zahrnutí ERF do rozpočtu od roku 2021. Celková částka, kterou bude mít ERF k dispozici, bude činit 26 984 milionů EUR. Klíč pro příspěvky do 11. ERF je uveden v příloze 2.

              1. Aby se Unii umožnilo plnit její závazky, bude se v zájmu dosažení souladu s článkem 323 SFEU uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita. To bude součástí mandátu, na jehož základě bude předsednictví pokračovat v jednáních s Evropským parlamentem v souladu s bodem 11.

              Větší a intenzivnější zapojení Evropské investiční banky

              1. Evropská investiční banka (EIB) již nyní výrazně podporuje růst např. poskytováním půjček členským státům, které by jinak nemohly zajistit spolufinancování strukturálních fondů, nebo používáním společných finančních nástrojů. Zapojení EIB by mělo být posíleno:

              a) využitím odborných znalostí EIB v raném stadiu projektů spolufinancovaných EU a EIB;

              b) zajištěním informovanosti EIB o projektech, které dostávají podporu EU;

              c) zapojením EIB do předběžného hodnocení velkých projektů, také prostřednictvím programu Jaspers;

              d) zapojením EIB do činností souvisejících s technickou pomocí, kdykoli to bude vhodné.

              ČÁST II: PŘÍJMY

              1. Úprava vlastních zdrojů by se měla řídit obecnými cíli jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti. Celková výše vlastních zdrojů přidělených rozpočtu Unie na krytí ročních přídělů na platby nesmí překročit 1,23 % ze součtu HND všech členských států. Celková výše přídělů na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie nesmí překročit 1,29 % ze součtu HND všech členských států. Mezi příděly na závazky a příděly na platby se zachovává řádný poměr, aby byla zajištěna jejich slučitelnost.

              1. Nový systém vlastních zdrojů Evropské unie vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího poté, co jeho přijetí oznámí poslední členský stát. Všechny jeho prvky budou použitelné zpětně od 1. ledna 2014.

              Tradiční vlastní zdroje

              1. Systém výběru tradičních vlastních zdrojů se nezmění.
                Od 1. ledna 2014 si však budou členské státy jako náklady na výběr ponechávat 20 % částek, které vyberou.

              Vlastní zdroj z DPH

              1. Evropská rada vyzývá Radu, aby pokračovala v práci na návrhu Komise týkajícím se nového vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty (DPH) s cílem učinit jej co možná nejjednodušším a nejtransparentnějším, posílit vazbu s politikou EU v oblasti DPH a skutečnými příjmy z DPH a zajistit rovné zacházení s daňovými poplatníky ve všech členských státech. Nový vlastní zdroj z DPH by mohl nahradit stávající vlastní zdroj založený na DPH.

              Vlastní zdroj z daně z finančních transakcí

              1. Dne 22. ledna 2013 přijala Rada rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí. Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby posoudily, zda by se tato daň mohla stát základem pro nový vlastní zdroj rozpočtu EU. Toto rozhodnutí by nemělo dopad na nezúčastněné členské státy ani na výpočet opravy pro Spojené království.

              Vlastní zdroj z HND

              1. Metoda spočívající v určení příspěvků členských států ke stávajícímu vlastnímu zdroji založenému na hrubém národním důchodu (HND) pomocí jednotné sazby zůstane nezměněna, aniž jsou dotčeny body 115 a 118.

              Prováděcí nařízení

              1. Na základě čl. 311 čtvrtého pododstavce SFEU bude vypracováno nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření.

              Opravy

              1. Stávající mechanismus opravy pro Spojené království zůstane v platnosti.

              Pouze v období 2014 až 2020:

              • sazba pro vlastní zdroj z DPH pro Německo, Nizozemsko a Švédsko činí 0,15 %;

              • nárok na hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND budou mít Dánsko (130 milionů EUR), Nizozemsko (695 milionů EUR) a Švédsko (185 milionů EUR). Nárok na hrubé snížení ročního příspěvku založeného na HND bude mít Rakousko (30 milionů EUR v roce 2014, 20 milionů EUR v roce 2015 a 10 milionů EUR v roce 2016).

              ______________

              PŘÍLOHA I

              Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED
              Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

              PŘÍLOHA II

              Klíč pro příspěvky do 11. Evropského rozvojového fondu

              Klíč pro příspěvky do 11. ERF

              BE

              3,25 %

              BG

              0,22 %

              CZ

              0,80 %

              DK

              1,98 %

              DE

              20,58 %

              EE

              0,09 %

              IE

              0,94 %

              EL

              1,51 %

              ES

              7,93 %

              FR

              17,81 %

              IT

              12,53 %

              CY

              0,11 %

              LV

              0,12 %

              LT

              0,18 %

              LU

              0,26 %

              HU

              0,61 %

              MT

              0,04 %

              NL

              4,78 %

              AT

              2,40 %

              PL

              2,01 %

              PT

              1,20 %

              RO

              0,72 %

              SI

              0,22 %

              SK

              0,38 %

              FI

              1,51 %

              SE

              2,94 %

              UK

              14,68 %

              HR

              0,23 %

              1 :

              Závěry o ostatních bodech jsou obsaženy v dokumentu 3/13.

              2 :

              Aniž jsou dotčeny Protokol č. 4 o Jaderné elektrárně Ignalina v Litvě a Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice na Slovensku připojené k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944) a Protokol o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie.


            Side Bar

            My account

            Manage your searches and email notifications


            Help us improve our website