Navigation path

Left navigation

Additional tools

D/11/4

TEXTE CS

EVROPSKÁ RADA- ZÁVĚRY
Brusel, 1. - 2. BŘEZNA 2012

Delegace naleznou v příloze závěry Evropské rady (1. a 2. března 2012).

________________________

Evropská rada jednala o provádění hospodářské strategie EU. Cílem této strategie jsou jak pokračující fiskální konsolidace, tak i rozhodná opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. Udržitelný růst a zaměstnanost se totiž nemohou zakládat na schodcích a nadměrném zadlužení. Opatření přijatá ke stabilizaci situace v eurozóně již přinášejí výsledky.

Evropská rada potvrdila pět priorit, které ve své roční analýze růstu pro rok 2012 stanovila Komise. Zabývala se opatřeními, která je třeba přijmout na vnitrostátní úrovni. Členské státy musí dosáhnout rychlejšího pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 a zintenzivnit úsilí při provádění reforem obsažených v doporučeních jednotlivým zemím vydaných v roce 2011. Měly by sdělit opatření, která hodlají za tímto účelem přijmout ve svém národním programu reforem a v programu stability nebo konvergenčním programu. Evropská rada jednala rovněž o nezbytných opatřeních na úrovni EU v zájmu urychleného dotvoření jednotného trhu ve všech vnitřních i vnějších ohledech a podpory inovací a výzkumu.

V rámci zasedání Evropské rady podepsaly zúčastněné členské státy Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.

Evropská rada stanovila priority EU pro nadcházející zasedání skupiny G20 i pro konferenci Rio+20, se zvláštním důrazem na prorůstová opatření a reformy. Zhodnotila vývoj situace v souvislosti s arabským jarem a stanovila pokyny pro budoucí činnosti EU na podporu tohoto procesu.

Evropská rada udělila Srbsku status kandidátské země.

Dohodla se, že Rada by se měla vrátit k otázce přistoupení Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru s cílem přijmout své rozhodnutí v září.

Evropská rada znovu zvolila Hermana Van Rompuye do funkce svého předsedy.

I. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

  • Evropská unie přijímá veškerá nezbytná opatření, aby vrátila Evropu zpět na cestu k růstu a zaměstnanosti. To vyžaduje dvojkolejný přístup zahrnující jak opatření k zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, tak i opatření na podporu růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

  • „Evropa 2020“ je evropskou strategií pro zaměstnanost a růst a komplexní odpovědí Evropy na výzvy, kterým čelí. Zejména pět cílů stanovených pro rok 2020 je i nadále plně relevantních a zůstane vodítkem pro činnost členských států a Unie na podporu zaměstnanosti, ke zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, ke splnění našich cílů týkajících se změny klimatu a energetiky, ke zlepšení úrovně vzdělání a na podporu sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby.

  • Dosud vyvinuté úsilí nicméně k dosažení většiny z těchto cílů nadále nestačí. Proto je naléhavě třeba soustředit se na provádění reforem se zvláštním důrazem na opatření, která mají efekt na zaměstnanost a růst již v krátkodobém horizontu.

  • Pro rok 2012 potvrzuje Evropská rada pět priorit stanovených v roční analýze růstu vypracované Komisí pro opatření na úrovni EU a na úrovni členských států za účelem:

  • další diferencované fiskální konsolidace podporující růst,

  • obnovy běžného poskytování úvěrů ekonomice,

  • podpory růstu a konkurenceschopnosti,

  • řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a

  • modernizace veřejné správy.

Opatření na úrovni členských států

  • Evropská rada projednala předběžná zjištění a osvědčené postupy, pokud jde o plnění doporučení, která byla pro jednotlivé země vydána v roce 2011, i závazků přijatých na základě Paktu euro plus.

  • I když byla všemi členskými státy přijata důležitá opatření, reformy v některých oblastech zaostávají a jejich provádění je nerovnoměrné, jak je uvedeno v roční analýze růstu vypracované Komisí a ve zprávě předsednictví o evropském semestru.

  • Nedávná zpráva Komise vypracovaná v rámci mechanismu varování, která představuje první krok nového postupu prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy, navíc poukazuje na některé výzvy a možná rizika vyplývající z makroekonomické nerovnováhy v některých členských státech. Rada zprávu důkladně posoudí. Evropská rada vyzývá Radu a Komisi, aby tento postup plně, efektivně a urychleně provedly, a členské státy, aby přijaly odpovídající kroky.

  • Fiskální konsolidace je základní podmínkou pro návrat k vyššímu růstu a zaměstnanosti. Musí být diferencována podle situace jednotlivých členských států. Všechny členské státy by měly i nadále dodržovat své závazky podle pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jež umožňují automatickým stabilizátorům působit v určitém rozmezí kolem dohodnuté trajektorie strukturální fiskální korekce a zároveň zajišťují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Země, se kterými byl sjednán program pomoci, by se měly držet cílů a strukturálních reforem dohodnutých v programu. Podobně by měly členské státy, které jsou pod tlakem trhu, splnit dohodnuté rozpočtové cíle a být připraveny uskutečnit v případě potřeby další konsolidační opatření. Souběžně s úsilím o konsolidaci musí být věnována specifická pozornost upřednostnění výdajů, které jsou investicí do budoucího růstu, se zvláštním důrazem na vzdělávání, výzkum a inovace.

  • K fiskální konsolidaci a růstu může přispět i daňová politika. Evropská rada uznává pravomoci členských států v této oblasti a v souladu se závěry Rady ze dne 21. února vyzývá členské státy, aby, je-li to vhodné, přezkoumaly své daňové systémy za účelem zvýšení jejich účinnosti a účelnosti, odstranění neodůvodněných výjimek, rozšíření daňové základny, přesunutí daňové zátěže směrem od zdanění práce, zefektivnění výběru daní a boje proti daňovým únikům. Rada a Komise se vyzývají, aby urychleně vypracovaly konkrétní způsoby zlepšení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům, a to i ve vztahu ke třetím zemím, a podaly o tom zprávu do června tohoto roku.

  • Dosažení 75% míry zaměstnanosti do roku 2020 vyžaduje rozhodná opatření. Směry, které stanovily hlavy států a předsedové vlád dne 30. ledna, poskytují další konkrétní pokyny členským státům, zejména v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí a vypracovávání národních plánů zaměstnanosti v rámci národních programů reforem. Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení vyžaduje provedení strategií aktivního začlenění, zahrnujících opatření zaměřená na oživení trhu práce. V souladu se závěry Rady ze 17. února 2012 a při současném respektování úlohy sociálních partnerů a svých systémů tvorby mezd by členské státy měly:

  • zvýšit úsilí o to, aby zaměstnavatelům usnadnily a zatraktivnily najímání pracovníků, v případě potřeby zlepšením mechanismů stanovení mezd;

  • odstranit překážky pro vytváření nových pracovních míst;

  • a provádět aktivní politiky na trhu práce, zejména s cílem posílit účast mladých lidí, žen a starších pracovníků.

  • Evropská rada se zájmem očekává nadcházející balíček návrhů Komise týkajících se zaměstnanosti, zaměřený na posílení růstu prostřednictvím mobilizace evropské pracovní síly, na podporu vytváření pracovních míst v klíčových odvětvích ekonomiky, na zlepšení řízení kvalifikačních potřeb, na podporu přechodů na trhu práce a na zlepšení geografické mobility. Zdůrazňuje význam dosažení pokroku při zlepšování vzájemného uznávání odborných kvalifikací, snižování počtu regulovaných profesí a odstraňování neodůvodněných regulačních překážek.

  • Je nanejvýš důležité, aby členské státy tyto priority a výzvy plně zohledňovaly prostřednictvím přesnějších, funkčních a měřitelných závazků ve svých národních programech reforem a programech stability či konvergenčních programech. Členské státy, které se účastní Paktu euro plus, by měly rovněž zahrnout další závazky zaměřené na několik zásadních, včasných a měřitelných reforem pro dosažení cílů paktu.

  • V tomto procesu, v němž hrají důležitou úlohu sociální partneři a regiony, budou plně využity nástroje poskytnuté novou správou ekonomických záležitostí v Evropské unii. Evropská rada vyzývá k přijetí obou zbývajících návrhů zaměřených na další posílení dohledu v eurozóně do června tohoto roku.

Činnost na úrovni EU

  • Na svých zasedáních v říjnu a prosinci roku 2011 stanovila Evropská rada jasný rámec pro celou řadu návrhů zaměřených na podporu růstu. Na neformálním zasedání konaném dne 30. ledna 2012 se Evropská rada zabývala některými mimořádně naléhavými opatřeními, o nichž Rada podá zprávu v červnu. V zájmu prosazení tohoto balíčku opatření je nutné pokračovat v práci ve všech oblastech.

  • Zejména bude nadále vynakládáno úsilí s cílem:

  • přivést jednotný trh na nový vývojový stupeň posílením jeho správy a jeho lepším prováděním a prosazováním; Evropská rada v této souvislosti se zájmem očekává předložení sdělení Komise o jednotném trhu v červnu tohoto roku a její zprávu o směrnici o službách, jakož i její zprávu o výsledcích testů funkčnosti jednotného trhu v jednotlivých odvětvích. Evropská rada vítá záměr Komise navrhnout v druhé polovině letošního roku nový soubor opatření, jež by měla v rámci jednotného trhu otevřít nové oblasti podporující růst. V této souvislosti Evropská rada zdůrazňuje význam dotvoření jednotného trhu a odstranění zbývajících překážek;

  • dotvořit do roku 2015 jednotný digitální trh, zejména prostřednictvím přijetí opatření k posílení důvěry v obchodování online a zajištění lepšího širokopásmového pokrytí, mimo jiné snížením nákladů na vysokorychlostní širokopásmovou infrastrukturu; Evropská rada se zájmem očekává připravované návrhy Komise ohledně autorských práv;

  • snížit správní a regulační zátěž na úrovni EU a na úrovni členských států; Evropská rada vítá záměr Komise předložit sdělení o dalších krocích směrem k minimalizaci regulační zátěže, včetně opatření na podporu mikropodniků. Vyzývá Komisi, aby zohlednila odvětvové cíle;

  • odstranit překážky obchodu a zajistit lepší přístup na trh a investiční podmínky v souladu se závěry z října roku 2011 a prohlášením z ledna roku 2012; Evropská rada vítá novou zprávu Komise o překážkách bránících obchodu a investicím. V červnu letošního roku Evropská rada přezkoumá dosažený pokrok a bude jednat o tom, jak může Unie prohloubit své obchodní a investiční vztahy s klíčovými partnery.

  • Evropská rada je toho názoru, že posílený „vzájemný tlak“ napomůže zvýšení odpovědnosti na úrovni hlav států a předsedů vlád, pokud jde o úlohu, kterou zastává Rada a jednotlivé členské státy při rozvoji jednotného trhu a při dosahování souladu s jeho pravidly. Za tímto účelem Evropská rada vyzývá:

  • Komisi, aby zajistila transparentní srovnávací přehledy jako základ pro odpovídající srovnávání s referenčními hodnotami;

  • předsedu Evropské rady k prosazování toho, aby Evropská rada pravidelně monitorovala pokrok u klíčových návrhů v oblasti jednotného trhu dosažený v rámci jednotlivých složení Rady.

  • Zcela zásadní je podpora ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiky, která účinněji využívá zdroje. Evropská rada vyzývá k tomu, aby bylo do června dosaženo dohody o směrnici o energetické účinnosti. Připomíná své závěry z prosince 2011 a vyzývá rovněž k urychlenému pokroku ve strategii vytvoření nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 a v provádění plánu zaměřeného na účinnější využívání zdrojů v Evropě.

  • Inovace a výzkum jsou ústředními prvky strategie Evropa 2020. EU má silnou vědeckou základnu, avšak je třeba zlepšit schopnost přetvářet výzkum v nová inovativní řešení odpovídající poptávce na trhu. Evropská rada na základě zprávy předložené předsednictvím zhodnotila pokrok dosažený při provádění závěrů z února roku 2011 a dohodla se, že je zapotřebí zintenzivnit úsilí s cílem:

  • dotvořit do roku 2014 Evropský výzkumný prostor; v této souvislosti Evropská rada přivítala záměr Komise předložit v červnu letošního roku návrh rámce tohoto výzkumného prostoru;

  • zlepšit mobilitu a profesní vyhlídky výzkumných pracovníků;

  • urychleně vytvořit a používat databázi výzkumu a vývoje financovaných ze strany EU a jednotný ukazatel inovací;

  • zohledňovat nástroj pro zhodnocení práv duševního vlastnictví na evropské úrovni;

  • zajistit, aby nejpozději v červnu letošního roku dosáhly zúčastněné členské státy konečné dohody ohledně poslední nevyřešené otázky týkající patentového balíčku;

  • vytvořit co nejlepší prostředí pro podnikatele za účelem komerčního uplatnění jejich myšlenek a vytváření pracovních míst a jako hlavní hnací sílu evropské politiky výzkumu a vývoje stanovit inovace motivované poptávkou; zejména vytvořit účinný režim pro rizikový a rozvojový kapitál platný v celé EU, včetně „pasu EU“, program financování na podporu inovativních malých a středních podniků, zvážit zřízení „fondu fondů“, který by poskytoval přeshraniční rizikový kapitál, jakož i efektivněji využívat zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi na podporu inovačních a technologických podniků;

  • posílit klíčové základní technologie, které jsou systémově důležité pro inovační schopnost průmyslu a celého hospodářství.

  • Pokud jde o energetiku, je důležité provádět orientační pokyny dohodnuté v únoru a prosinci roku 2011, splnit závazek dotvořit do roku 2014 vnitřní trh s energií, mimo jiné i prostřednictvím úplného provedení třetího energetického balíčku v dohodnutých lhůtách, a propojit sítě přes hranice. Evropská rada se zájmem očekává sdělení Komise, jehož předložení se očekává v červnu tohoto roku a v němž bude posouzen stupeň liberalizace a integrace vnitřního trhu s energií.

  • Evropská rada zdůrazňuje významný přínos průmyslu pro evropský růst, konkurenceschopnost, vývoz a tvorbu pracovních míst; průmysl je současně hybnou silou z hlediska produktivity a inovací.

  • Je třeba pokračovat v práci a v diskusích v souvislosti s návrhy Komise týkajícími se zdanění energie, společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, daně z finančních transakcí i v souvislosti s návrhem na revizi směrnice o zdanění příjmů z úspor. Urychleně je třeba přijmout směrnice pro jednání o dohodách o zdanění příjmů z úspor se třetími zeměmi. Rada a Komise budou pravidelně podávat zprávy o aktuální situaci v této oblasti, poprvé v červnu 2012.

  • Stejně tak je důležité urychleně dokončit reformu regulace finančního sektoru. Nedávno dosažená politická dohoda by nyní měla umožnit, aby nařízení o infrastruktuře evropských trhů bylo přijato co nejdříve. Dále je třeba do června letošního roku dosáhnout dohody ohledně návrhu týkajícího se požadavků na kapitál bank a do prosince tohoto roku dohody o návrhu týkajícím se trhů finančních nástrojů s tím, že cílem je vytvořit jednotný kodex, a zajistit včasné a důsledné provedení rámce Basel III. Co nejrychleji by měly být přijaty změny nařízení o ratingových agenturách. Evropská rada se zájmem očekává výsledky probíhajícího přezkumu Komise zaměřeného na kogentní odkazy na ratingy zveřejňované ratingovými agenturami, jež jsou obsaženy v legislativě EU.

  • Je důležité obnovit důvěru investorů v bankovní sektor v EU a zajistit úvěrové toky do reálné ekonomiky, zejména posílením kapitálových pozic bank, aniž by došlo k přílišnému snižování finanční páky (deleveraging), a v případě potřeby i opatřeními na podporu přístupu bank k financování. Rada bude pozorně sledovat provádění rozhodnutí, která byla v této souvislosti přijata v říjnu loňského roku. Komise se vyzývá, aby zvážila případné posílení stávajícího rámce týkajícího se odměňování vedoucích pracovníků.

  • Vzhledem k tomu, že je zapotřebí stimulovat soukromé financování klíčových projektů v oblasti infrastruktury, je třeba zintenzívnit práci na pilotní fázi iniciativy spočívající ve využívání projektových dluhopisů, která je součástí strategie Evropa 2020, s cílem dosáhnout do června tohoto roku dohody.

II. MEZINÁRODNÍ SUMMITY

    G20 a G8

    • Evropská rada se dohodla, že v souvislosti se summitem skupiny G20 je třeba prosazovat tyto priority:

    • zajištění účinné koordinace na celosvětové úrovni v zájmu dosažení výrazného, udržitelného a vyváženého růstu a pokroku při provádění akčního plánu z Cannes;

    • plnění závazků skupiny G20 v oblasti reformy finančních trhů, včetně důsledného monitorování s cílem zajistit rovné podmínky na celosvětové úrovni;

    • provádění akčního plánu z roku 2011 týkajícího se volatility cen v oblasti potravin a zemědělství; posílení transparentnosti na trzích s komoditami; pokračování v uplatňování akčního plánu pro rozvoj přijatého v Soulu a zaměřeného na infrastrukturu a zelený růst;

    • podpora zeleného růstu a udržitelného rozvoje; boj zejména proti změně klimatu a mobilizace zdrojů na financování opatření v oblasti změny klimatu;

    • boj proti protekcionismu a podpora aktivního jednacího programu WTO, mimo jiné v případě nejméně rozvinutých zemí;

    • řešení sociálního rozměru globalizace, zejména pak nezaměstnanosti mladých lidí.

    • Evropská rada byla informována o jednáních o podstatném navýšení zdrojů MMF, která probíhají na úrovni skupiny G20. Připomněla, že členské státy eurozóny se již zavázaly poskytnout 150 miliard EUR do všeobecných zdrojů MMF prostřednictvím dvoustranných půjček a že další členské státy EU rovněž projevily ochotu podílet se na navyšování zdrojů MMF. Evropská rada vybídla ministry financí zemí skupiny G20, aby pokračovali v práci, a mohli tak na příštím zasedání v dubnu dosáhnout dohody o navýšení zdrojů MMF, s cílem posílit schopnost MMF plnit své systémové povinnosti při podpoře svých členů na celém světě.

    • Evropská rada byla informována o aktuálním stavu příprav na summit skupiny G8.

    Konference OSN Rio+20 zaměřená na udržitelný rozvoj

    • Evropská rada zdůraznila, že pevně podporuje ambiciózní výsledky konference OSN Rio+20 zaměřené na udržitelný rozvoj. Zvláště poukázala na to, že je třeba, aby byl na konferenci výrazně zastoupen soukromý sektor a občanská společnost. Stanovila několik klíčových zásad, kterými se EU bude řídit v rámci příprav na tuto konferenci:

    • konference by měla urychlit globální přechod k zelené ekonomice, a tím podpořit ochranu životního prostřední, přispět k vymýcení chudoby a stimulovat nízkouhlíkový a nákladově efektivní růst;

    • měla by usilovat o stanovení jasných reálných cílů a konkrétních opatření na vnitrostátní a mezinárodní úrovni v dohodnutých časových rámcích;

    • měla by přispět k posílenému globálnímu institucionálnímu rámci udržitelného rozvoje, což by mělo zahrnovat přeměnu UNEP na specializovanou agenturu;

    • měla by urychlit práci na stanovení globálních a soudržných cílů v oblasti udržitelného rozvoje pro období po roce 2015, mimo jiné se zohledněním přezkumu rozvojových cílů tisíciletí.

    III. ZAHRANIČNÍ POLITIKA

      29. V době, kdy uplynul jeden rok od počátku arabského jara, Evropská rada posoudila nové trendy a poznatky získané z vývoje situace v regionu a zhodnotila podporu, kterou EU dosud poskytla. EU se zasazuje o demokratickou transformaci v zemích jižního sousedství i v širším regionu Blízkého východu a Perského zálivu a tuto transformaci podporuje. Je i nadále odhodlána rozvíjet partnerství se zeměmi jižního sousedství založená na diferenciaci, vzájemné odpovědnosti a respektování všeobecně platných hodnot, včetně ochrany náboženských menšin (mimo jiné i křesťanů). V souladu se zásadami a cíli stanovenými v dřívějších prohlášeních i v závěrech Rady ze dne 20. června 2011 se Evropská rada dohodla, že další angažovanost a příspěvky EU v rámci procesu se budou řídit těmito směry:

    • EU vybízí všechny země ve svém jižním sousedství, aby zahájily významné politické reformy, jejichž cílem je vybudování a upevnění demokracie, zavedení a posílení právního státu a podpora dodržování lidských práv a občanských svobod, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na práva žen a menšin;

    • s ohledem na skutečnost, že řada zemí v tomto regionu čelí hospodářským a finančním výzvám, bude EU dále mobilizovat své nástroje, více se zaměří na pomoc v oblasti správy věcí veřejných a vytváření pracovních míst a bude pokračovat v úsilí v rámci zasedání pracovní skupiny, se zapojením zainteresovaných stran z řad podniků; Evropská rada v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byl urychleně ratifikován rozšířený mandát Evropské banky pro obnovu a rozvoj;

    • v této souvislosti je EU odhodlána poskytovat pomoc v závislosti na dosažené úrovni demokratizace s tím, že větší podporu nabídne těm partnerům, kteří dosahují pokroku směrem k pluralitnímu demokratickému zřízení, zatímco v případech útlaku nebo závažného či systematického porušování lidských práv poskytování podpory přehodnotí;

    • EU bude nadále posilovat partnerství s občanskou společností, mimo jiné zavedením nástroje sousedství pro občanskou společnost;

    • je třeba urychleně dosáhnout pokroku v probíhajících obchodních jednáních a při přípravě jednání o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu, které zajistí postupnou integraci ekonomik partnerských zemí do jednotného trhu EU a rozšíří příležitosti ke vstupu na trh;

    • dialogy o migraci, mobilitě a bezpečnosti budou rozšířeny s cílem posílit mezilidské kontakty, kontakty mezi podniky a vzájemné porozumění; v této souvislosti bude i nadále vyvíjeno společné úsilí rovněž v zájmu předcházení nedovolenému přistěhovalectví, v souladu s globálním přístupem EU k migraci.

      30. Evropská rada vyzývá Komisi a vysokou představitelku, aby do konce tohoto roku předložily plán, jenž vymezí a nasměruje provádění politiky EU vůči našim partnerům z jižního Středomoří, bude obsahovat cíle, nástroje a opatření a zaměří se na součinnost s Unií pro Středomoří a dalšími regionálními iniciativami.

      31. Evropská unie je rozhořčena situací v Sýrii a potvrzuje závěry Rady ze dne 27. února 2012. V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN ze dne 1. března žádá syrské orgány, aby okamžitě ukončily rozsáhlé násilí a porušování lidských práv, jemuž je vystaveno civilní obyvatelstvo. Evropská rada je i nadále odhodlána zajistit, aby osoby podílející se na páchání hrůzných činů, k nimž v Sýrii dochází, byly za své činy povolány k odpovědnosti, a bude intenzivně koordinovat svou činnost a spolupracovat s těmi, kdo se snaží tyto otřesné zločiny zdokumentovat. Evropská rada potvrzuje své odhodlání dále zesílit tlak na syrský režim, pokud bude násilí a porušování lidských práv pokračovat, a vyzývá Radu, aby vůči tomuto režimu připravila další cílená omezující opatření. Vyzývá prezidenta Assada, aby odstoupil, a umožnil tak pokojné změny v zájmu celé země. Jakmile bude proces demokratické transformace zahájen, je EU připravena vytvořit nové partnerství a poskytnout pomoc.

      32. Evropská rada znovu opakuje, že je důležité zajistit nezávislým humanitárním agenturám plný a neomezený přístup, aby bylo možné poskytnout v souladu s humanitárními zásadami pomoc těm, kteří ji potřebují. Unie již mobilizovala prostředky na financování humanitární pomoci a je připravena je dále navýšit, jakmile podmínky na místě humanitárním organizacím umožní operace na poskytnutí pomoci rozšířit.

      33. Evropská rada připomíná svou podporu úsilí Ligy arabských států o ukončení násilí v Sýrii a plně podporuje mise bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana jakožto společného zvláštního vyslance Organizace spojených národů a Ligy arabských států pro syrskou krizi. Podporuje zahájení činnosti skupiny přátel syrského lidu a závěry z jejího prvního setkání dne 24. února 2012.

      34. Evropská rada opětovně vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN, zejména Rusko a Čínu, aby se společně podílely na úsilí o ukončení násilí. Evropská unie podporuje syrskou opozici v jejím boji za svobodu, důstojnost a demokracii, uznává Syrskou národní radu jakožto subjekt legitimně zastupující Syřany a vyzývá všechny členy syrské opozice, aby se sjednotili ve svém pokojném boji za novou Sýrii, ve které všichni občané požívají stejných práv. Evropská unie vyzývá všechny strany k podpoře procesu směřujícího k politickému řešení.

      35. Evropská rada zdůrazňuje odpovědnost syrských orgánů, pokud jde o bezpečnost zahraničních státních příslušníků v Sýrii, včetně novinářů, zejména usnadněním evakuace těch, kteří to potřebují.

      36. Evropská rada vítá konferenci o Somálsku konanou v Londýně dne 23. února tohoto roku. Evropská rada připomíná strategický rámec EU pro oblast Afrického rohu přijatý Radou dne 14. listopadu 2011 a na základě výsledku londýnské konference vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku, aby se v Somálsku nadále komplexně angažovaly. V souladu se strategickým rámcem EU by Rada pro zahraniční věci měla podat v říjnu Evropské radě zprávu o provádění dohodnutých opatření.

      37. Evropská rada vítá pokrok dosažený v rámci Východního partnerství při rozvoji politického přidružování a hospodářské integrace s EU. Toto partnerství vychází ze závazku ke společným hodnotám, kdy strany, které se nejvíce angažují v oblasti reforem, získají ze svých vztahů s EU větší prospěch. Evropská rada se zájmem očekává plán pro Východní partnerství s ohledem na příští summit Východního partnerství ve druhé polovině roku 2013.

      38. Evropská rada vyjadřuje vážné a prohlubující se obavy ohledně dalšího zhoršování situace v Bělorusku. Vítá rozhodnutí, k němuž dospěla Rada, rozšířit seznam osob odpovědných za závažné porušování lidských práv či za represivní opatření proti občanské společnosti a demokratické opozici, jakož i osob podporujících Lukašenkův režim či majících z něj prospěch, vůči kterým má být namířen zákaz cestování a zmrazení aktiv. Evropská rada vyzývá Radu, aby pokračovala v práci na dalších opatřeních. Opětovně zdůrazňuje závazek Unie posílit svou angažovanost ve vztahu k běloruské občanské společnosti a podpořit demokratické ambice běloruského lidu.

      IV. OSTATNÍ OTÁZKY

      39. Evropská rada potvrzuje závěry Rady o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení ze dne 28. února 2012 a souhlasí s udělením statusu kandidátské země Srbsku.

      40. Evropská rada připomíná svá jednání v loňském roce a opětovně zdůrazňuje, že veškeré právní podmínky k přijetí rozhodnutí o přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru byly splněny.

      41. Evropská rada rovněž oceňuje nepřetržité úsilí, které Bulharsko a Rumunsko vynakládají.

      42. Evropská rada žádá Radu, aby v mezičase určila a provedla opatření, která by přispěla k úspěchu rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

      43. Evropská rada žádá Radu, aby se k této otázce vrátila s cílem přijmout rozhodnutí na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v září tohoto roku.

      44. Evropská rada připomíná své závěry z června 2011 o posílení správy schengenského prostoru a zdůrazňuje zejména význam urychleného dosažení dohody o nařízení o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis. Tento mechanismus by se měl rovněž zaměřit na požadované fungování orgánů zapojených do uplatňování schengenského acquis.

      45. Evropská rada znovu zvolila Hermana Van Rompuye do funkce předsedy Evropské rady na období od 1. června 2012 do 30. listopadu 2014.


Side Bar