Navigation path

Left navigation

Additional tools

EVROPSKÁ RADA 23. a 24. ČERVNA 2011 ZÁVĚRY

European Council - DOC/11/4   24/06/2011

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO GA

D/11/4

COMMISSION EUROPÉENNE

SECRETARIAT GENERAL

Bruxelles, le 24 juin 2011

TEXTE CS

CONSEIL EUROPEEN – BRUXELLES

23 & 24 juin 2011

_________________

Delegace naleznou v příloze závěry Evropské rady (23. a 24. června 2011).

________________________

Evropská rada uvítala blížící se dokončení provádění komplexního souboru opatření, na kterém se dohodla letos v březnu, aby Evropu vrátila na cestu k udržitelnému růstu spojenému s tvorbou pracovních míst a posílila správu ekonomických záležitostí. Uvítala zejména dohodu, které bylo dosaženo o budoucím Evropském mechanismu stability a změně evropského nástroje finanční stability, jakož i zásadní pokrok v projednávání legislativních návrhů týkajících se správy ekonomických záležitostí. Uzavřela první evropský semestr společným posouzením programů členských států provedeným na základě hodnocení Komise a potvrzením doporučení určených jednotlivým zemím, jež mají tyto země zohlednit při nadcházejícím rozhodování o rozpočtech a strukturálních reformách. V této souvislosti vzala na vědomí, že členské státy účastnící se Paktu euro plus přislíbily v příštím roce zvýšit míru ambicí a konkrétnosti svých závazků. Evropská rada posoudila situaci členských států realizujících ozdravné programy. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny se dohodli na dalším postupu ohledně Řecka a vyzvali své ministry financí, aby dokončili tento úkol s cílem umožnit přijetí nezbytných rozhodnutí počátkem července.

Po rozsáhlé diskusi stanovila Evropská rada směry pro rozvoj migrační politiky EU, pokud jde o správu schengenského prostoru, ochranu vnějších hranic, rozvíjení partnerství se zeměmi jižního sousedství a dokončení společného evropského azylového systému do roku 2012.

Evropská rada souhlasila s uzavřením přístupových jednání s Chorvatskem do konce června 2011, a potvrdila tak své důrazné odhodlání, pokud jde o perspektivu rozšíření týkající se západního Balkánu.

Evropská rada jednala o vývoji v zemích jižního sousedství a přijala k tomuto tématu samostatné prohlášení.

°

° °

  • I. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

  • Tímto zasedáním Evropské rady se uzavírá první evropský semestr, jenž umožňuje na úrovni EU společně posoudit vnitrostátní opatření plánovaná členskými státy. Na základě této první zkušenosti se Evropská rada domnívá, že se evropský semestr může stát účinnou metodou správy ekonomických záležitostí přispívající k tomu, aby byly politiky na úrovni EU i na úrovni členských států vytvářeny integrovaně, transparentně a v náležitém časovém rámci. Souběžné předkládání programů stability / konvergenčních programů a národních programů reforem umožňuje Evropské unii posoudit růstové a fiskální strategie členských států současně a zároveň řešit případná rizika, nerovnováhy či kompromisy.

  • Na základě posouzení provedeného Komisí projednala Evropská rada politiky a opatření, jež členské státy představily. Ty představují kvalitní odrazový můstek pro udržení hospodářského oživení v Evropě, pro řešení fiskálních výzev a pro uskutečnění ambicióznějších reforem na úrovni členských států. Evropská rada bere na vědomí jednoznačné odhodlání všech členských států učinit vše potřebné pro plné dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Členské státy dosáhly značného pokroku při vymezování činností zaměřených na naplnění hlavních cílů a mezníků strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a udržitelný růst. Některé z těchto cílů jsou plněny uspokojivým tempem, jiné cíle (týkající se zaměstnanosti, energetické účinnosti, výzkumu a vývoje, chudoby a terciárního vzdělávání) vyžadují další úsilí. Prioritou by rovněž mělo být zajištění zdravého makroekonomického prostředí, obnovení fiskální udržitelnosti, odstranění makroekonomických nerovnováh a posílení finančního sektoru.

  • Evropská rada potvrzuje doporučení pro jednotlivé země schválená Radou a vyzývá všechny členské státy, aby je zohlednily při svém rozhodování o rozpočtu a strukturálních reformách a aby se zabývaly nedostatky, jež byly v této souvislosti odhaleny.

  • Úsilí vyvíjené členskými státy musí být podpořeno opatřeními na úrovni Unie, zejména s cílem uvolnit veškerý potenciál Evropy pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. V tomto kontextu je třeba urychlit činnost zaměřenou na naplnění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 a Aktu o jednotném trhu a zaměřit se přitom na priority stanovené Radou dne 30. května 2011. Zejména je třeba dále snížit regulační zátěž malých a středních podniků a ve vhodných případech vyjmout z působnosti některých budoucích právních předpisů mikropodniky, nebo je alespoň podřídit volnějšímu režimu. V této souvislosti Evropská rada vítá závazek Komise posuzovat dopad budoucích právních předpisů na mikropodniky a prozkoumat, od kterých stávajících povinností v rámci acquis by bylo možné mikropodniky osvobodit. Dohodla se, že se k této otázce vrátí na svém zasedání letos v prosinci. Komise se rovněž vyzývá, aby vypracovala časový plán pro dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015. Komise se vyzývá, aby v říjnu 2011 podala zprávu o těchto oblastech podporujících růst s cílem dosáhnout pokroku do jarního zasedání Evropské rady v roce 2012.

  • Členské státy účastnící se Paktu euro plus již předložily své závazky představující ve svém úhrnu více než 100 jednotlivých opatření1. Tyto závazky jsou pozitivním prvním krokem k dosažení cílů paktu a musí být nyní na úrovni členských států uskutečněny. Hlavy států a předsedové vlád se k některým aspektům paktu vrátí v prosinci letošního roku, před zahájením dalšího evropského semestru.

  • Při přípravě svých příštích závazků zúčastněné členské státy zajistí:

    - širší rozsah: závazky by se měly více zaměřovat na urychlení prorůstových reforem s cílem podpořit konkurenceschopnost, například v síťových odvětvích a v sektoru služeb, a větší pozornost je třeba věnovat posílení finanční stability;

    - konkrétnější přístup: členské státy by měly usilovat o to, aby jejich budoucí závazky byly co nejkonkrétnější a co nejlépe měřitelné, a podrobně uvedly, jakým způsobem a kdy budou závazky naplněny, aby bylo možné měřit pokrok v čase a usnadnilo se srovnání s ostatními členskými státy i se strategickými partnery Evropy;

    - vyšší ambicióznost: členské státy by měly oznámit, pokud byly v reakci na pakt zahájeny do budoucna zaměřené projekty reforem, a měly by zohlednit osvědčené postupy;

    - pragmatickou koordinaci daňových politik: Komise a ministři financí zúčastněných členských států se vyzývají, aby do prosince 2011 předložili zprávu týkající se pokroku při strukturovaných jednáních o otázkách daňové politiky, zejména s cílem zajistit výměny osvědčených postupů, otázkách zamezení škodlivým praktikám a o návrzích na boj proti podvodům a daňovým únikům. Komise v souladu s paktem předložila návrh týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob.

  • Pokrok dosažený členskými státy při plnění doporučení Rady i závazků v rámci paktu pak Evropská rada vyhodnotí na základě roční analýzy růstu, kterou vypracuje Komise, na svém zasedání v březnu 2012.

  • Uzavření rozvojového kola z Dohá by podstatným způsobem posílilo ekonomický růst a podpořilo konkurenceschopnost. Evropská rada znovu zdůrazňuje odhodlání EU pokročit v procesu liberalizace obchodu a tvorby pravidel pro posílení mnohostranného systému a svou připravenost prozkoumat všechny možnosti jednání za účelem uzavření kola z Dohá, a to včetně zohlednění priorit nejméně rozvinutých zemí v souladu s mandátem z Dohá.

  • Komplexní soubor opatření schválený Evropskou radou letos v březnu je nyní již téměř plně proveden. Bylo dosaženo dohody o smlouvě o Evropském mechanismu stability a o změně evropského nástroje finanční stability. Členské státy by měly přijmout veškeré kroky požadované k zajištění toho, aby smlouva o Evropském mechanismu stability byla ratifikována do konce roku 2012 a změna evropského nástroje finanční stability vstoupila urychleně v platnost. V projednávání legislativního balíčku pro posílení správy ekonomických záležitostí došlo k výraznému pokroku a jeho přijetí v prvním čtení je na dosah. V bankovním sektoru probíhají zátěžové testy. Je zcela zásadní, aby tyto testy byly naprosto důvěryhodné a transparentní a byly provedeny v úplném souladu s metodikou a pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví a dále aby se všichni, kdo se na nich podílejí, zasadili o co nejkvalitnější výsledek. Musejí být urychleně přijata veškerá nezbytná opatření plně slučitelná s mezinárodními standardy, jež budou řešit jakákoli případná slabá místa, která u bank tyto testy odhalí.

  • Evropská rada vítá pokrok dosažený Irskem při provádění reformního programu, které probíhá uspokojivým tempem. Vítá rovněž pevné odhodlání nově zvolené portugalské vlády provést v plném rozsahu svůj program reforem. Důsledné provedení těchto programů, vycházející z konsensu napříč politickým spektrem ohledně potřeby reforem, zajistí udržitelnost dluhu a přispěje k návratu Irska a Portugalska na finanční trhy.

  • Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny znovu opakují své odhodlání učinit vše potřebné pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku.

  • Hospodářské oživení v eurozóně má uspokojivé tempo a dosáhlo udržitelné křivky stabilního růstu. Euro se opírá o zdravé základy a my jsme nadmíru spokojeni s výsledky v oblasti cenové stability, jichž bylo od počátku jeho existence dosaženo.

  • Pokud jde o Řecko, Evropská rada uznává významný pokrok, jehož bylo v průběhu posledního roku dosaženo, zejména v oblasti fiskální konsolidace. Vítá vytrvalé a důrazné odhodlání řecké vlády uskutečnit ozdravný program.

  • Evropská rada vyzývá řecké orgány, aby i nadále odhodlaně usilovaly o nápravu, jež je nezbytná pro návrat země k udržitelnému rozvoji. V nadcházejících dnech musí být naléhavě dokončen komplexní reformní balíček, na němž se dohodla Komise v součinnosti s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, a řecký parlament musí přijmout klíčové zákony o fiskální strategii a privatizaci. V návaznosti na žádost řecké vlády, kterou přednesl její předseda, tak bude vytvořen základ pro stanovení hlavních parametrů nového programu, který v souladu se současnou praxí společně podpoří partneři Řecka z eurozóny a Mezinárodní měnový fond; zároveň bude na tomto základě možné včas vyplatit prostředky, které bude Řecko v červenci potřebovat k pokrytí svých finančních potřeb.

  • Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny se dohodli, že požadované dodatečné prostředky budou financovány prostřednictvím veřejných i soukromých zdrojů. Potvrzují přístup, na kterém se dne 20. června dohodla Euroskupina, pokud jde o snahu o dobrovolné zapojení soukromého sektoru prostřednictvím neformálního a dobrovolného rolování stávajícího řeckého dluhu v okamžiku jeho splatnosti, aby se v jednotlivých letech podstatně snížilo financování nezbytné v rámci programu, aniž by to znamenalo vyhlášení selektivní platební neschopnosti.

  • Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzývají ministry financí, aby dokončili práci na zbývajících prvcích, tak aby nezbytná rozhodnutí mohla být přijata na začátku července.

  • Evropská rada vyzývá všechny politické strany v Řecku, aby podpořily hlavní cíle programu a klíčová politická opatření, a zajistily tak jeho důsledné a urychlené provedení. Jednotnost na vnitrostátní úrovni je s ohledem na délku, rozsah a povahu potřebných reforem v Řecku nezbytným předpokladem úspěchu.

  • Evropská rada vítá záměr Komise posílit součinnost mezi úvěrovým programem a fondy EU. Evropská rada podporuje veškeré úsilí o zvýšení absorpční kapacity Řecka ve vztahu k fondům EU s cílem podpořit růst a zaměstnanost. Tohoto cíle lze dosáhnout, pokud budou přeorientovány na zlepšování konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst. Evropská rada dále vítá a podporuje přípravu komplexního programu technické pomoci Řecku, kterou ve spolupráci s členskými státy provádí Komise.

  • Hlavy států a předsedové vlád si uvědomují úsilí, jehož vynaložení ozdravná opatření vyžadují od řeckých občanů, a jsou přesvědčeni o tom, že tyto oběti jsou nezbytné v zájmu hospodářského zotavení a přispějí k budoucí stabilitě a prosperitě země.

II. MIGRACE

  • Volný pohyb osob, jak jej stanoví Smlouva, je jedním z nejhmatatelnějších a největších úspěchů evropské integrace, ale také základní svobodou. Je třeba dále posílit politické vedení a spolupráci v schengenském prostoru, aby se zvýšila vzájemná důvěra mezi členskými státy, které nesou rovným dílem odpovědnost za zabezpečení účinného uplatňování všech schengenských pravidel v souladu s dohodnutými společnými standardy a se základními zásadami a normami. Vnější hranice Evropy musí být řízeny účinným a soudržným způsobem, na základě společné odpovědnosti, solidarity a větší praktické spolupráce.

  • V souladu se závěry Rady z 9. a 10. června 2011 by mělo být vymáhání společných pravidel, zejména prostřednictvím systému schengenského hodnocení, dále zlepšeno a prohloubeno, aby bylo schopno účinně reagovat na budoucí výzvy. Pro zajištění výše uvedeného je nezbytný účinný a spolehlivý systém sledování a hodnocení. Budoucí systém schengenského hodnocení přinese posílení, přizpůsobení a rozšíření kritérií založených na acquis EU. Hodnocení by mělo probíhat na úrovni EU a zapojeni by do něj měli být odborníci z členských států, Komise a příslušných agentur. Komise se vyzývá, aby pravidelně podávala zprávy o výsledcích hodnocení a v případě potřeby navrhla opatření pro nápravu všech zjištěných nedostatků.

  • Měl by být zaveden mechanismus umožňující reagovat na mimořádné okolnosti ohrožující celkové fungování schengenské spolupráce, aniž by došlo k ohrožení zásady volného pohybu osob. Měl by sestávat z řady opatření uplatňovaných postupným, diferencovaným a koordinovaným způsobem, aby pomohl členským státům, které čelí silnému tlaku na vnějších hranicích. Opatření by mohla zahrnovat inspekční návštěvy a technickou a finanční podporu, jakož i pomoc, koordinaci a zásahy ze strany agentury Frontex.

Ve skutečně kritické situaci, kdy by členský stát již nebyl schopen plnit své povinnosti podle schengenských pravidel, by v rámci tohoto mechanismu mohla být ve zcela krajním případě zavedena ochranná doložka umožňující výjimečné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Takové opatření by bylo přijato na základě stanovených objektivních kritérií a společného vyhodnocení, a to pouze v nezbytně nutném rozsahu a délce trvání a s ohledem na to, že je třeba zajistit schopnost v naléhavých případech reagovat. Tímto opatřením nebudou dotčena práva osob na svobodu pohybu stanovenou Smlouvami.

Komise se vyzývá, aby v září předložila návrh takového mechanismu.

  • Za ochranu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, které při plnění tohoto úkolu zároveň jednají ve společném zájmu všech členských států. Za účelem zajištění účinné správy vnějších evropských hranic a uplatňování stejných norem po celém území musí být všechny příslušné nástroje využívány optimálním způsobem a v případě potřeby uzpůsobeny. Prioritou je další rozvoj evropského systému ostrahy hranic, jehož provoz by měl být zahájen do roku 2013 a jenž umožní orgánům členských států vykonávajícím činnosti související s ostrahou hranic sdílet operativní informace a zlepšit spolupráci.

  • K tomuto úsilí rovněž přispěje uspíšení práce týkající se otázky „inteligentních hranic“ s cílem zajistit, že pro řešení otázek souvisejících s ochranou hranic budou využity nové technologie. Konkrétně by měl být zaveden systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících. Evropská rada vítá dosažení dohody o agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

  • Je třeba průběžně sledovat fungování agentury Frontex a dalších agentur s cílem zajistit, aby se stále stejnou účinností napomáhaly členským státům při správě vnějších hranic, v boji s nedovoleným přistěhovalectvím a při řešení otázky uprchlíků. Frontex bude spolupracovat s dotčenými třetími zeměmi. Evropská rada vítá dosažení dohody o revizi nařízení Frontex, což zvýší účinnost operační schopnosti této agentury. V souladu se Stockholmským programem bude dále rozvíjen rámec pro spolupráci pohraničních stráží členských států, a to zejména podporou společné odborné přípravy a sdílením kapacit a standardů. Komise se vyzývá, aby v úzké spolupráci s agenturou Frontex do konce roku předložila v tomto ohledu další podněty.

  • Berouc na vědomí nelehkou situaci, které některé členské státy v současnosti čelí, Evropská rada opětovně potvrzuje, že je zapotřebí skutečné a praktické solidarity vůči členským státům, jichž se migrační toky dotýkají nejvíce. V návaznosti na opatření schválená Radou dne 11. dubna 2011 budou EU a členské státy v závislosti na vývoji situace nadále poskytovat nezbytnou operativní a finanční podporu. S cílem zajistit pokračování a v případě potřeby zintenzívnění činností na podporu těchto členských států budou poskytnuty nezbytné finanční prostředky a technické a lidské zdroje. Evropská rada vítá rozšíření pilotního projektu na dobrovolném základě pro osoby požívající mezinárodní ochrany na Maltě. Očekává sdělení Komise o solidaritě uvnitř EU později v tomto roce.

  • K řízení mobility v bezpečném prostředí je nutná soudržná strategická politika. Cílem musí být strukturální řešení základních příčin migrace. Za tímto účelem budou v rámci evropské politiky sousedství rozvíjena partnerství se zeměmi jižního a východního sousedství.

  • Jak navrhla v nedávném sdělení Komise, prvním krokem bude zahájení širokého strukturovaného dialogu o migraci, mobilitě a bezpečnosti s těmito zeměmi, s cílem zajistit hmatatelný přínos jak jim, tak i Evropské unii. S partnerskými zeměmi, jež projeví ochotu i schopnost ke konstruktivní práci na uvedených otázkách, by měly tyto dialogy začít co možná nejdříve. Partnerství pro mobilitu budou odstupňována podle individuálních výsledků partnerských zemí; sjednána s každou z partnerských zemí odděleně; podmíněna úsilím a pokrokem ve všech oblastech (migrace, readmise, mobilita a bezpečnost); a jejich součástí bude účinný kontrolní mechanismus. V rámci dostupných prostředků by měly být hledány cesty k navýšení financování určeného těmto oblastem.

  • Komise se vyzývá, aby předložila hodnocení globálního přístupu k migraci, jež vytyčí cestu k soudržnějšímu, systematičtějšímu a strategičtějšímu politickému rámci pro naše vztahy se všemi příslušnými třetími zeměmi, včetně konkrétních návrhů na rozvoj klíčových partnerství Unie, přičemž prioritou je sousedství Unie jako celek.

  • Nedávný vývoj vystavil evropskou azylovou politiku velkému tlaku. Pro osoby, jež potřebují ochranu, jsou potřeba bezpečná a účinná azylová řízení. To na druhou stranu vyžaduje plné uplatňování acquis EU pro danou oblast. Je zásadní, aby byl do roku 2012 dokončen společný evropský azylový systém, jenž bude založen na vysoké úrovni ochrany spojené se spravedlivým a účinným řízením schopným zabránit zneužití a umožňujícím rychlé posuzování žádostí o azyl tak, aby byla zajištěna udržitelnost systému. Novým základem pro jednání, jež budou zahájena o dvou důležitých stavebních prvcích společného evropského azylového systému, by měly být upravené návrhy, které nedávno předložila Komise a které se týkají směrnice o azylovém řízení a směrnice o podmínkách pro přijímání. Změny by neměly ve svém důsledku podpořit předkládání neodůvodněných nároků nebo zvýšit celkové náklady členských států. V zájmu splnění klíčových cílů vymezených výše by nyní měla tato jednání vytrvale postupovat vpřed, a to na základě vyváženého uceleného přístupu, který zahrnuje všechny předložené návrhy.

III. CHORVATSKO

  • Evropská rada oceňuje intenzivní úsilí Chorvatska, které umožnilo, aby přístupová jednání dospěla do závěrečné fáze. Rada nyní za úplného dodržení přísné podmíněnosti a v souladu s rámcem pro jednání posuzuje zbývající kapitoly jednání. V návaznosti na dosažený pokrok a kladné hodnocení Komise Evropská rada vyzvala Radu, aby přijala veškerá rozhodnutí, která jsou zapotřebí k uzavření přístupových jednání s Chorvatskem do konce června 2011 na základě návrhů společných postojů nedávno předložených Komisí, aby mohlo dojít k podpisu smlouvy o přistoupení do konce tohoto roku. Chorvatsko by mělo i nadále pokračovat ve svém reformním úsilí se stejným důrazem, zejména pokud jde o soudnictví a základní práva, aby mohlo plně dostát všem závazky vyplývajícím z členství od data svého přistoupení. Kontrola tohoto reformního úsilí do okamžiku přistoupení poskytne nezbytné záruky Chorvatsku a stávajícím členským státům. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout veškerá vhodná opatření.

  • Uvedený vývoj je novým impulsem pro evropskou perspektivu západního Balkánu, budou-li tyto země pokračovat v reformním úsilí. Evropská rada se touto záležitostí bude znovu zabývat na svém zasedání letos v prosinci. V této souvislosti vítá zadržení Ratka Mladiče a jeho předání haagskému tribunálu, jež představuje pozitivní krok jak z hlediska mezinárodní justice, tak pro perspektivu Srbska ve vztahu k Evropské unii.

o

o o

DALŠÍ BODY

    Evropská rada

  • jmenovala Maria DRAGHIHO prezidentem Evropské centrální banky na období od 1. listopadu 2011 do 31. října 2019;

  • přijala prohlášení o jižním sousedství (příloha); potvrdila nový přístup ve vztazích v rámci sousedství Evropské unie, jak je uveden v závěrech Rady ze dne 20. června 2011, a zdůraznila význam summitu Východního partnerství, který se ve dnech 29. a 30. září 2011 bude konat ve Varšavě;

  • potvrdila strategii EU pro Podunají a vyzvala všechny příslušné aktéry k jejímu neprodlenému uplatňování, jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 13. dubna 2011; členské státy se vybízejí, aby ve spolupráci s Komisí pokračovaly v práci týkající se možných budoucích makroregionálních strategií, zejména pokud jde o jadransko-jónský region;

  • konstatujíc její zásadní význam, potvrdila zprávu předsednictví týkající se začleňování Romů a vyzvala k urychlenému provedení závěrů Rady ze dne 19. května 2011 týkajících se rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, zejména pokud jde o přípravu, aktualizaci a rozvoj strategií členských států pro integraci Romů nebo integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování týkajících se zlepšení postavení Romů, do konce roku 2011;

  • přivítala výroční zprávu o cílech v oblasti rozvojové pomoci EU, konstatujíc, že i když EU byla i v roce 2010 jednoznačně největším světovým dárcem, nebylo dosaženo kolektivního průběžného cíle pro rok 2010; opětovně potvrdila svůj závazek dosáhnout cílů v oblasti rozvojové pomoci do roku 2015, jak je stanoveno v jejích závěrech z června roku 2005.

PŘÍLOHA

prohlášení o jižním sousedství

  • Evropská rada potvrzuje zásady a cíle, jež jsou stanoveny v jejím prohlášení a závěrech o jižním sousedství přijatých ve dnech 11. a 25. března 2011. Vítá společné sdělení vysoké představitelky a Evropské komise vydané dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami. Plně potvrzuje závěry Rady o evropské politice sousedství přijaté dne 20. června 2011 a vyzývá k urychlenému pokroku při provádění konkrétních opatření v souladu se zásadami a cíli, na nichž se Rada dohodla.

  • Evropská rada vítá podporu, kterou skupina G8 poskytuje procesu demokratické transformace v zemích jižního sousedství Evropské unie. Opětovně zdůrazňuje význam Unie pro Středomoří a důležitost rychlého zahájení konkrétních a významných projektů v jejím rámci.

  • Evropská rada vítá opatření směřující k demokratické transformaci v oblasti, jež jsou v současné době v regionu přijímána, zejména v Egyptě a Tunisku. Oceňuje oznámení hlavních prvků nové marocké ústavy, vítá obnovené odhodlání k politickým reformám včetně přezkumu ústavy v Jordánsku a s uspokojením bere na vědomí zrušení výjimečného stavu a plánovanou ústavní reformu v Alžírsku. Zdůrazňuje, že reformní proces musí být otevřený a probíhat na základě dialogu, a uvádí, že provádění těchto reforem bude pozorně sledovat.

  • Evropská rada potvrzuje svou plnou podporu rezolucím Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973, týkajícím se Libye, a úsilí, které členské státy EU vynakládají při jejich provádění. Plně potvrzuje závěry Rady o Libyi přijaté dne 20. června 2011 a opětovně vyzývá Muammara Kaddáfího, aby se neprodleně vzdal moci. Demokratická přeměna Libye je i nadále hlavním zájmem Evropské unie. Evropská rada zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v tomto procesu hraje přechodová národní rada jakožto nositelka ambicí libyjského lidu.

  • Evropská rada co nejdůrazněji odsuzuje pokračující represe a nepřijatelné a hrůzné násilí, které syrský režim nadále uplatňuje vůči svým občanům. S vážným znepokojením bere na vědomí zprávy o vojenské aktivitě Sýrie v Khirbet al-Jouz v blízkosti hranice s Tureckem a znovu opakuje své předcházející výzvy k maximální zdrženlivosti. Tím, že se režim vydal cestou represe namísto naplnění svých vlastních slibů o širokých reformách, zpochybňuje svou vlastní legitimitu. Osoby odpovědné za zločiny a násilí proti civilnímu obyvatelstvu budou volány k odpovědnosti. Evropská rada potvrzuje závěry o Sýrii přijaté Radou dne 20. června 2011 a vítá přijetí nových sankcí. Evropská rada rovněž vyjadřuje svou plnou podporu diplomatickému úsilí, jehož cílem je zajistit, aby se Rada bezpečnosti OSN zhostila svého úkolu a na situaci v Sýrii patřičným způsobem odpověděla.

  • Evropská rada zůstává znepokojena situací v Jemenu a naléhavě vyzývá všechny strany k ukončení násilností, dodržování lidských práv a zachování trvalého příměří a v tomto ohledu vítá závazek jeho viceprezidenta. Opakovaně zdůrazňuje naléhavost řádné a otevřené politické transformace prováděné v souladu s iniciativou Rady pro spolupráci v Zálivu. Evropská rada je znepokojena situací, jež panuje v Bahrajnu v souvislosti se soudními procesy se členy opozice a s jejich odsuzováním. Vyzývá Bahrajn, aby zajistíl úplné dodržování lidských práv a základních svobod.

  • Evropská rada konstatuje, že situace v pásmu Gazy zůstává znepokojivá. Humanitární pomoc poskytovaná obyvatelstvu v této oblasti by měla být v souladu s příslušným rámcem a rozhodnutími OSN a při jejím poskytování je třeba dbát na to, aby nebyly ohroženy lidské životy.

  • Zásadní změny v arabském světě zdůrazňují potřebu pokroku v mírovém procesu na Blízkém východě a překonání stávající patové situace, přičemž budou respektovány předcházející dohody a závazky. Evropská rada vyzývá všechny strany, aby urychleně zahájily jednání. Pouze obnovení přímých jednání by mohlo přinést reálnou šanci na zlepšení situace v oblasti, což by směřovalo k trvalému a komplexnímu řešení. Evropská rada zdůrazňuje ústřední úlohu Kvartetu a oceňuje úsilí, jež v tomto ohledu vynakládají členské státy EU a vysoká představitelka a vítá nedávné návrhy prezidenta Obamy, a to v souladu s předchozími postoji EU. Plně podporuje výzvu vysoké představitelky určenou Kvartetu, týkající se vytvoření věrohodné perspektivy urychleného obnovení mírového procesu. Evropská rada vyzývá všechny strany, aby se zdržely jednostranných kroků, které nepřispívají ke komplexnímu řešení. Rovněž podporuje iniciativu směřující ke svolání pařížské konference, na které by byla poskytnuta ekonomická podpora pro vybudování palestinského státu v rámci obnoveného mírového procesu. Evropská rada vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s osudem Gilada Šalita, kterého Hamás vězní ve zřetelném rozporu s všeobecným mezinárodním humanitárním právem. V době, kdy od jeho zajetí uplynulo pět let, žádá Evropská rada jeho okamžité propuštění.

1 :

Viz dokument EUCO 24/11.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website