D/11/1
SECRETARIAT GENERAL
Bruxelles, le 4 février 2011
TEXTE CS
CONSEIL EUROPEEN – BRUXELLES
04 février 2011
CONCLUSIONS DE LA PRÉSIDENCE
_________________
Delegace naleznou v příloze závěry Evropské rady (4. února 2011).
________________________
Kromě bezprostředních opatření potřebných pro řešení nejnaléhavějších problémů způsobených hospodářskou a finanční krizí je důležité i nadále vytvářet pevný základ pro udržitelný růst, jenž bude zdrojem pracovních míst. To je cílem strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst, přijaté v červnu loňského roku. Dnes se Evropská rada zaměřila na dvě odvětví – energetiku a inovace –, která mají pro budoucí růst a prosperitu Evropy klíčový význam. Dohodla se na řadě prioritních opatření, jejichž provedení významně přispěje ke zvýšení růstu a k posílení tvorby pracovních míst, jakož i k podpoře konkurenceschopnosti Evropy.
ENERGETIKA
Energie, jež by byla bezpečná z technického hlediska i z hlediska spolehlivosti dodávek, jež by byla udržitelná a cenově dostupná a jež by přispívala k evropské konkurenceschopnosti, je pro Evropu i nadále prioritou. Opatření na úrovni EU mohou a musí být při dosahování tohoto cíle přínosem. V souvislosti s hlavními směry energetické politiky EU bylo v průběhu let vykonáno mnoho práce, včetně stanovení ambiciózních cílů v oblasti energetiky a změny klimatu a včetně přijetí komplexní legislativy na podporu těchto cílů. Na dnešním zasedání Evropská rada zdůraznila odhodlání, s nímž EU k těmto cílům přistupuje, a vyjádřila ho v řadě operativních závěrů, jež jsou uvedeny níže.
EU potřebuje plně funkční, propojený a integrovaný vnitřní trh s energií. Je proto třeba, aby členské státy ve stanovených lhůtách urychleně a v plném rozsahu provedly právní předpisy, jež se vnitřního trhu s energií týkají. Rada a Evropský parlament se vyzývají, aby usilovaly o brzké přijetí návrhu nařízení o integritě a transparentnosti trhů s energií, jejž vypracovala Komise.
Vnitřní trh by měl být dokončen do roku 2014, aby byl umožněn volný tok plynu a elektrické energie. V tomto ohledu je zejména zapotřebí, aby vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přenosových/přepravních soustav ve spolupráci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů posílily činnost v oblasti propojování trhů (tzv. market coupling) a souvisejících pokynů a v oblasti kodexů sítě použitelných pro všechny evropské sítě. Členské státy se vyzývají, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány a s průmyslem urychlily práci na přijetí technických norem pro systémy nabíjení elektrických vozidel do poloviny roku 2011 a pro inteligentní sítě a měřicí přístroje do konce roku 2012. V souladu se závěry Rady ze dne 3. prosince 2010 bude Komise pravidelně podávat zprávy o fungování vnitřního trhu s energií a zvláštní pozornost přitom bude věnovat spotřebitelům, včetně těch zranitelnějších.
Za účelem modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a v zájmu dosažení přeshraničního propojení sítí je zapotřebí vyvinout značné úsilí, v souladu s prioritami, které Komise určila ve sdělení o energetické infrastruktuře. Takovéto úsilí má zásadní význam pro zajištění fungující solidarity mezi členskými státy, realizace alternativních zásobovacích a tranzitních tras a zdrojů energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie, které budou konkurovat tradičním zdrojům. Je důležité, aby byly zjednodušeny a zlepšeny schvalovací postupy pro budování nové infrastruktury, a to při zohlednění pravomocí a postupů jednotlivých členských států; Evropská rada v tomto ohledu s potěšením očekává nadcházející návrh Komise. Rozličné iniciativy členských států, jejichž cílem je integrace trhů a sítí na regionální úrovni, a dále iniciativy, na něž poukázalo sdělení Komise, k tomuto cíli přispívají a zasluhují podporu. Po roce 2015 by již žádný členský stát EU neměl být izolován od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí a energetická bezpečnost žádného členského státu EU by neměla být ohrožena nedostatkem odpovídajícího propojení.
Většinu značných nákladů na investice v oblasti infrastruktury bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude zajištěna prostřednictvím tarifů. Je nezbytně důležité prosazovat regulační rámec, jenž bude z hlediska investic atraktivní. Zvláštní pozornost je třeba věnovat transparentnímu a nediskriminačnímu stanovení tarifů na úrovních odpovídajících potřebám financování a přiměřené alokaci nákladů v případě přeshraničních investic, a tím posílit hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost a zohlednit dopad na spotřebitele. Avšak u některých projektů, jež by byly opodstatněné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity, ale není možné pro ně zajistit dostatečné tržní financování, může vyvstat potřeba doplnit financování ze soukromých prostředků v omezené míře financováním z prostředků veřejných. Takové projekty je třeba vybrat na základě jasných a transparentních kritérií. Komise se vyzývá, aby do června roku 2011 předložila Radě číselné údaje o předpokládaných potřebných investicích a návrhy způsobů, jak reagovat na požadavky na financování a jak řešit případné překážky pro investice v oblasti infrastruktury.
V zájmu dalšího posílení bezpečnosti dodávek v Evropě by měl být vyhodnocen evropský potenciál v oblasti udržitelné těžby a využívání konvenčních i nekonvenčních (plyn vázaný v břidlicích a roponosná břidlice) zdrojů fosilních paliv.
Investice v oblasti energetické účinnosti zvyšují konkurenceschopnost a přispívají k zabezpečení dodávek energie a k udržitelnosti při nízkých nákladech. Cíle spočívajícího ve zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, na němž se dohodla Evropská rada v červnu roku 2010 a jehož dosavadní plnění není uspokojivé, musí být dosaženo. K tomu je zapotřebí rozhodného přístupu zaměřeného na využití značného potenciálu pro vyšší energetickou úsporu v budovách, v dopravě a u produktů a procesů. Od 1. ledna 2012 by se ve všech členských státech součástí veřejných zakázek na příslušné veřejné budovy a služby měly stát normy energetické účinnosti, jež budou zohledňovat hlavní cíl EU. Rada se vyzývá, aby co nejdříve posoudila připravovaný návrh Komise týkající se nového plánu v oblasti energetické účinnosti, v němž bude podrobněji stanoven soubor politik a opatření v rámci celého řetězce zásobování energií. Rada nejpozději v roce 2013 provede přezkum plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti a případně posoudí další opatření.
Komise se vyzývá, aby intenzivněji spolupracovala s členskými státy při provádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména pokud jde o konzistentní vnitrostátní režimy podpory a mechanismy spolupráce.
EU a její členské státy budou podporovat investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie a bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a zaměří se na provádění technologických priorit stanovených v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie. Komise se vyzývá k předložení nových iniciativ týkajících se inteligentních sítí, včetně iniciativ v oblasti vývoje čistých vozidel, skladování energie, udržitelných biopaliv a řešení pro úsporu energie ve městech.
Je zapotřebí dosáhnout lepší koordinace činností EU a členských států s cílem zajistit důsledný a soudržný postup v rámci vnějších vztahů EU s klíčovými producentskými, tranzitními a odběratelskými zeměmi. Komise se vyzývá, aby do června roku 2011 předložila sdělení o bezpečnosti dodávek a mezinárodní spolupráci, jež bude zaměřeno na další zvýšení soudržnosti a důslednosti vnější činnosti EU v oblasti energetiky. Členské státy se vyzývají, aby od 1. ledna 2012 informovaly Komisi o všech nových i stávajících dvoustranných dohodách uzavřených v oblasti energetiky se třetími zeměmi; Komise tyto informace odpovídajícím způsobem zpřístupní ostatním členským státům, přičemž bude brát ohled na ochranu informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Vysoká představitelka se vyzývá, aby dimenzi energetické bezpečnosti plně zohlednila ve své činnosti. Energetická bezpečnost by měla být plně zohledněna rovněž v evropské politice sousedství.
EU by měla v souladu se Smlouvami vyvíjet iniciativu na příslušných mezinárodních fórech a s klíčovými aktéry a v blízkosti strategických koridorů rozvíjet vzájemně přínosná partnerství v oblasti energetiky, se zaměřením na širokou škálu témat včetně regulačních přístupů, a to pokud jde o všechny otázky společného zájmu, mezi něž patří například energetická bezpečnost, bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové technologie, energetická účinnost, investiční prostředí a zachování a prosazovaní nejnáročnějších norem v oblasti jaderné bezpečnosti. Měla by podněcovat sousední země k tomu, aby přijaly za své příslušná pravidla EU pro vnitřní trh s energií, zejména rozšířením a prohloubením Smlouvy o Energetickém společenství a podporováním regionálních iniciativ spolupráce. V kontextu strategie Energie 2020 by v případě potřeby měla rovněž vypracovat opatření, jimiž budou výrobcům elektrické energie v EU zajištěny rovné podmínky ve srovnání s výrobci mimo Evropský hospodářský prostor. Evropské zásobovací trasy a zdroje energie je zapotřebí diverzifikovat. Komise se tudíž vyzývá, aby pokračovala v úsilí o usnadnění vývoje strategických koridorů určených k přepravě velkých objemů zemního plynu, jako je jižní koridor.
Co nejdříve by měla být zahájena práce zaměřená na vybudování spolehlivého a transparentního partnerství s Ruskem, jež bude založeno na pravidlech a jehož předmětem budou oblasti společného zájmu v odvětví energetiky, a to v rámci jednání o procesu navazujícím na dohodu o partnerství a spolupráci a s přihlédnutím k probíhající činnosti věnované partnerství pro modernizaci a dialogu o energetice.
EU bude spolupracovat se třetími zeměmi na řešení otázky nestálosti cen energií a bude v této činnosti pokračovat v rámci G-20.
Evropská rada s potěšením očekává vypracování strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 poskytující rámec pro dlouhodobá opatření v odvětví energetiky a v jiných souvisejících odvětvích. V kontextu snížení emisí, jehož musí rozvinuté země jako celek dosáhnout v souladu s Mezivládním panelem pro změnu klimatu, bude v zájmu splnění cíle EU, jenž byl dohodnut v říjnu roku 2009 a podle nějž má být do roku 2050 dosaženo snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % oproti roku 1990, zapotřebí provést v energetických systémech převratné změny, které je nutno zahájit již nyní. Náležitá pozornost by měla být věnována stanovení postupných fází na cestě k dosažení cíle pro rok 2050. Evropská rada bude vývoj v této oblasti pravidelně sledovat.
INOVACE
Investice do vzdělávání, výzkumu, technologií a inovací jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu a inovativní myšlenky, které je možno převést do podoby nových produktů a služeb uplatnitelných na trhu, napomáhají k vytváření růstu a kvalitních pracovních míst. Evropská rada vyzvala k uplatňování strategického a integrovaného přístupu k podpoře inovací a plnému využití intelektuálního kapitálu Evropy, což přinese prospěch občanům, podnikům – zejména malým a středním podnikům – a výzkumným pracovníkům. Evropská rada bude pokrok v této oblasti sledovat v rámci činností navazujících na strategii Evropa 2020.
Evropská rada v této souvislosti vzala na vědomí trendy a vývoj, na které poukázala stávající tabulka inovačních ukazatelů vypracovaná Komisí. Vyzvala Komisi, aby urychleně vypracovala jediný integrovaný ukazatel, který by umožnil lepší monitorování pokroku v oblasti inovací. Evropská rada bude vývoj související s výše uvedenou otázkou průběžně sledovat.
Inovace přispívají k řešení nejzávažnějších společenských výzev, které před námi v současnosti stojí. Je nezbytné soudržným způsobem mobilizovat odborné znalosti a zdroje, které má Evropa k dispozici, a podporovat součinnost mezi EU a členskými státy s cílem zajistit, aby byly inovace přínosné pro společnost rychleji uváděny na trh. Mělo by být rozvíjeno společné programování. V této souvislosti je důležitým krokem zahájení pilotního inovačního partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí. V zájmu dosažení dlouhodobých záměrů i konkrétních cílů, které mají být každoročně stanovovány, bude nezbytné, aby Rada prováděla pravidelné monitorování. Pokud jde o budoucí inovační partnerství, přijme Rada potřebná politická rozhodnutí před jejich zahájením.
K tomu, aby mohla přilákat talentované pracovníky a investice, potřebuje Evropa jednotný výzkumný prostor. Je proto nezbytné urychleně vyřešit zbývající nedostatky a do roku 2014 dokončit Evropský výzkumný prostor, aby bylo možné vytvořit skutečný jednotný trh v oblasti znalostí, výzkumu a inovací. Zejména by mělo být vyvinuto úsilí směřující ke zlepšení mobility a kariérních možností výzkumných pracovníků, mobility absolventů vysokých škol a přitažlivosti Evropy z hlediska výzkumných pracovníků ze zahraničí. Kromě toho je třeba při zachování práv duševního vlastnictví lépe rozšiřovat informace o výzkumu a vývoji financovaných z veřejných prostředků, a to zejména vytvořením databáze výzkumu a vývoje financovaných ze strany EU, která by byla propojena s obdobnými databázemi programů v oblasti výzkumu a vývoje financovaných na vnitrostátní úrovni.
Je třeba podporovat soukromé investice do inovativních produktů a služeb, a to zejména zlepšováním rámcových podmínek. V této souvislosti se Komise vyzývá, aby:
vypracovala návrhy na urychlení, zjednodušení a modernizaci normalizačních postupů, a to zejména s cílem umožnit, aby se normy vypracované průmyslem mohly za určitých okolností stát evropskými normami;
poskytla pokyny ohledně uplatňování směrnic o veřejných zakázkách; zadávání veřejných zakázek je z obecnějšího hlediska třeba lépe zaměřit na vytváření větší poptávky po inovativním zboží a službách;
v průběhu roku 2011 provedla přezkum v polovině období týkající se příslušných rámců státní podpory;
přezkoumala, jaké jsou možnosti vytvoření nástroje pro zužitkovávání práv duševního vlastnictví na evropské úrovni, a to zejména s cílem usnadnit přístup malých a středních podniků na trh se znalostmi, a aby do konce roku 2011 podala Radě zprávu.
Komise se vyzývá, aby urychleně pokročila v klíčových oblastech digitálního hospodářství s cílem zajistit do roku 2015 vytvoření digitálního jednotného trhu, což mimo jiné zahrnuje podporu a ochranu tvořivosti, rozvoj elektronického obchodování a dostupnost informací o veřejném sektoru.
Je třeba vynaložit veškeré úsilí na odstranění zbývajících právních a administrativních překážek bránících přeshraničním tokům rizikového a rozvojového kapitálu. Komise se vyzývá, aby do konce roku 2011 předložila návrhy:
na zavedení celoevropského mechanismu v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, jenž by se opíral o Evropský investiční fond a další příslušné finanční instituce a jenž by vycházel ze spolupráce s vnitrostátními subjekty;
na posílení finančního nástroje pro sdílení rizik; a
na posouzení způsobů, jak nejlépe vyjít vstříc potřebám rychle rostoucích inovativních podniků na základě tržního přístupu. Komise se v této souvislosti dále vyzývá, aby posoudila možnost vytvoření programu inovačního výzkumu pro malé podniky.
Při provádění fiskální konsolidace by se členské státy měly prioritně zaměřit na výdaje podporující udržitelný růst, jako jsou výdaje v oblasti vědy a inovací, vzdělávání a energetiky.
Toto úsilí by mělo být spojeno s jasnými reformními opatřeními zaměřenými na zvýšení účinnosti systémů v oblasti výzkumu a inovací členských států. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, členské státy připomínají, že jsou připraveny věnovat přinejmenším 50 % příjmů ze systému pro obchodování s emisemi na financování opatření týkajících se klimatu, včetně inovativních projektů. Členské státy by rovněž měly zlepšovat využívání stávajících strukturálních fondů určených pro výzkumné a inovační projekty.
Nástroje EU zaměřené na podporu výzkumu, vývoje a inovací je nezbytné zjednodušit tak, aby se usnadnilo jejich využívání ze strany nejlepších vědeckých pracovníků a nejvíce inovativních podniků, čehož lze dosáhnout zejména tím, že se příslušné instituce dohodnou na nové rovnováze mezi důvěrou a kontrolou a mezi akceptací a vyvarování se rizika. Komise se vyzývá, aby do konce roku předložila návrhy zajišťující, že veškeré nástroje financování výzkumu a inovací budou fungovat společně v jednotném strategickém rámci. Je třeba se zabývat vytvořením mechanismů financování, které by odpovídajícím způsobem zajišťovaly financování významných evropských projektů, jež jsou důležitou hnací silou výzkumu a inovací. Více než kdy jindy je nezbytné dosáhnout co největší efektivnosti veřejných výdajů na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni EU. V této souvislosti by mělo být do konce roku přijato zjednodušení finančního nařízení, a to v zájmu zajištění účinných mechanismů provádění politik EU.
HOSPODÁŘSKÁ SITUACE
Evropská rada znovu posoudila hospodářskou situaci a konstatovala, že celkový ekonomický výhled se zlepšuje, ačkoliv důležité výzvy přetrvávají. Dohodla se na dalším postupu do svého březnového zasedání.
Evropská rada vyzvala Radu, aby v březnu dosáhla obecného přístupu ohledně legislativních návrhů Komise týkajících se správy ekonomických záležitostí, s cílem zajistit úplné provedení doporučení pracovní skupiny, aby bylo do konce června dosaženo konečné dohody s Evropským parlamentem. Následně bude možno posílit Pakt o stabilitě a růstu a provádět nový makroekonomický rámec.
Evropská rada vyzvala Evropský orgán pro bankovnictví a jiné příslušné orgány, aby provedly náročné zátěžové testy, a vybídla členské státy, aby pro banky, u nichž zátěžové testy odhalí slabá místa, zajistily vypracování konkrétních plánů, které budou v souladu s pravidly EU pro státní podporu.
V rámci evropského semestru a na základě roční analýzy růstu předložené Komisí budou na březnovém zasedání Evropské rady stanoveny priority týkající se strukturálních reforem a fiskální konsolidace pro další kolo programů stability a konvergenčních programů, jakož i v oblastech spadajících do pravomoci EU, včetně jednotného trhu. Na tomto základě
a v souladu s integrovanými hlavními pokyny obsaženými ve strategii Evropa 2020 se členské státy vyzývají, aby v dubnu předložily národní programy reforem a programy stability nebo konvergenční programy.Na březnovém zasedání Evropské rady bude rovněž přijato konečné rozhodnutí o omezené změně Smlouvy s cílem zřídit evropský mechanismus stability.
Evropská rada uvítala připojené prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny a orgánů EU.
IV. VNĚJŠÍ VZTAHY
Evropská rada přijala prohlášení o Egyptu a středomořském regionu (příloha II).
Evropská rada zdůraznila, že vzhledem k událostem ve středomořském regionu je nyní ještě důležitější, aby byly dodržovány dosavadní mírové dohody a aby bylo urychleně dosaženo pokroku v rámci mírového procesu na Blízkém východě. Vyjádřila očekávání, že pro tento proces bude zásadním přínosem zasedání Kvarteta konající se dne 5. února 2011 v Mnichově.
Evropská rada potvrdila závěry o Bělorusku přijaté Radou pro zahraniční věci na zasedání konaném dne 31. ledna, včetně rozhodnutí uvalit omezující opatření. Evropská unie opětovně potvrzuje, že přikládá velký význam posilování svých vztahů s běloruskou občanskou společností. Evropská unie je odhodlána pokračovat ve své politice kritické angažovanosti, jež je podmíněna dodržováním zásad demokracie, právního státu a lidských práv, a využít přitom mimo jiné dialogu a Východního partnerství. Rada pro zahraniční věci bude situaci v Bělorusku pravidelně posuzovat, přičemž je připravena případně zvážit další cílená opatření ve všech oblastech.
PŘÍLOHA I
PROHLÁŠENÍ HLAV STÁTŮ A PŘEDSEDŮ VLÁD EUROZÓNY A ORGÁNŮ EU
V návaznosti na své prohlášení z prosince roku 2010 a potvrzujíce znovu, že jsou připraveni učinit vše nezbytné pro zajištění stability eurozóny jako celku, hlavy států a předsedové vlád eurozóny a orgány EU přezkoumali pokrok v provádění komplexní strategie, jejímž cílem je zachovat finanční stabilitu a zajistit, že eurozóna vyjde z krize posílena.
Tato strategie zahrnuje legislativní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí, zátěžové testy a ozdravění finančního sektoru a provádění evropského semestru. Dále se hlavy států a předsedové vlád eurozóny a orgány EU dohodli na následujících krocích v rámci globálního balíčku, který má být dokončen v březnu:
budou i nadále úspěšně prováděny stávající programy s Řeckem a Irskem,
Komise společně s Evropskou centrální bankou posoudí pokrok, jehož členské státy eurozóny dosáhly v provádění opatření přijatých k posílení fiskálních pozic a vyhlídek na růst,
Euroskupina předloží konkrétní návrhy k posílení evropského nástroje finanční stability s cílem zajistit účinnost nezbytnou pro poskytnutí odpovídající pomoci,
v souladu s mandátem dohodnutým v prosinci budou za vedení předsedy Euroskupiny finalizovány operační aspekty evropského mechanismu stability.
Na základě nového rámce pro správu ekonomických záležitostí hlavy států a předsedové vlád podniknou další kroky k dosažení nové kvality koordinace hospodářských politik v eurozóně s cílem posílit konkurenceschopnost, což povede k většímu sblížení, aniž by však byl oslaben jednotný trh. K účasti na koordinaci budou přizvány i státy, které nejsou členy eurozóny. Předseda Evropské rady povede konzultace s hlavami států a předsedy vlád členských států eurozóny a podá zprávu poukazující na další konkrétní postup v souladu se Smlouvou. Za tímto účelem bude úzce spolupracovat s předsedou Komise. Dále zajistí, aby do tohoto procesu byly řádně zapojeny hlavy států a předsedové vlád států, které nejsou členy eurozóny a projeví o účast zájem.
PŘÍLOHA II
PROHLÁŠENÍ O EGYPTU A STŘEDOMOŘSKÉM REGIONU
Evropská rada sleduje s největším znepokojením zhoršující se situaci v Egyptě. Důrazně odsoudila násilí a všechny, kdo se k násilí uchylují a kdo k němu podněcují. Vyzdvihla právo všech občanů svobodně a pokojně demonstrovat a požívat přitom řádné ochrany pořádkových orgánů. Jakýkoliv pokus omezit volný pohyb informací, včetně napadání a zastrašování novinářů a obránců lidských práv, je nepřijatelný.
Evropská rada vyzvala egyptské orgány, aby na přání egyptského lidu reagovaly politickou reformou, nikoli represí. Všechny strany by se měly chovat zdrženlivě a vyvarovat se dalšího násilí a měly by přistoupit ke spořádanému přechodu k vládě založené na širokém konsensu. Evropská rada zdůraznila, že tento přechod musí být zahájen nyní. Vztahy EU s Egyptem musí vycházet ze zásad stanovených v dohodě o přidružení a v přijatých závazcích.
Evropská rada uvítala, že obyvatelé Tuniska a Egypta vyjádřili mírovou a důstojnou cestou své legitimní, demokratické, hospodářské a sociální ambice, jež se shodují s hodnotami prosazovanými Evropskou unií v Evropě i na celém světě. Evropská rada zdůraznila, že na demokratické ambice občanů je třeba reagovat dialogem a politickými reformami plně respektujícími lidská práva a základní svobody a svobodnými a spravedlivými volbami. Vyzvala všechny strany, aby za tímto účelem zahájily smysluplný dialog.
Evropská unie je odhodlána plně podpořit procesy změn směřující k demokratické správě věcí veřejných, pluralitě, lepším podmínkám pro hospodářskou prosperitu a sociální začlenění
a k posílené regionální stabilitě. Evropská rada přikládá význam novému partnerství, jež bude v budoucnu zahrnovat účinnější podporu zemí provádějících politické a hospodářské reformy; tato podpora se bude uskutečňovat mimo jiné prostřednictvím evropské politiky sousedství a v rámci Unie pro Středomoří.
V této souvislosti Evropská rada
- požádala vysokou představitelku, aby naše stanovisko tlumočila během své nadcházející návštěvy Tuniska a Egypta;
- vyzvala vysokou představitelku, aby v rámci uvedeného partnerství vypracovala soubor opatření, jejichž prostřednictvím bude procesu změn a transformace poskytnuta podpora Evropské unie (posílení demokratických orgánů, podpora demokratické správy věcí veřejných, sociální spravedlnost a pomoc při přípravě a organizování svobodných a spravedlivých voleb), a aby posílila vazbu evropské politiky sousedství a Unie pro Středomoří k těmto cílům; a
- vyzvala vysokou představitelku a Komisi, aby urychleně přizpůsobily příslušné nástroje Evropské unie, zpřístupnily humanitární pomoc a navrhly opatření a projekty, jež budou v regionu stimulovat spolupráci, výměny a investice s cílem podpořit hospodářský a sociální rozvoj, včetně rozšířeného statusu Tuniska.
