Navigation path

Left navigation

Additional tools

D/11/1

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED

COMMISSION EUROPÉENNE

SECRETARIAT GENERAL

Bruxelles, le 4 février 2011

TEXTE CS

CONSEIL EUROPEEN – BRUXELLES
04 février 2011
CONCLUSIONS DE LA PRÉSIDENCE

_________________

Delegace naleznou v příloze závěry Evropské rady (4. února 2011).

________________________

  • Kromě bezprostředních opatření potřebných pro řešení nejnaléhavějších problémů způsobených hospodářskou a finanční krizí je důležité i nadále vytvářet pevný základ pro udržitelný růst, jenž bude zdrojem pracovních míst. To je cílem strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst, přijaté v červnu loňského roku. Dnes se Evropská rada zaměřila na dvě odvětví – energetiku a inovace –, která mají pro budoucí růst a prosperitu Evropy klíčový význam. Dohodla se na řadě prioritních opatření, jejichž provedení významně přispěje ke zvýšení růstu a k posílení tvorby pracovních míst, jakož i k podpoře konkurenceschopnosti Evropy.

  • ENERGETIKA

  • Energie, jež by byla bezpečná z technického hlediska i z hlediska spolehlivosti dodávek, jež by byla udržitelná a cenově dostupná a jež by přispívala k evropské konkurenceschopnosti, je pro Evropu i nadále prioritou. Opatření na úrovni EU mohou a musí být při dosahování tohoto cíle přínosem. V souvislosti s hlavními směry energetické politiky EU bylo v průběhu let vykonáno mnoho práce, včetně stanovení ambiciózních cílů v oblasti energetiky a změny klimatu a včetně přijetí komplexní legislativy na podporu těchto cílů. Na dnešním zasedání Evropská rada zdůraznila odhodlání, s nímž EU k těmto cílům přistupuje, a vyjádřila ho v řadě operativních závěrů, jež jsou uvedeny níže.

  • EU potřebuje plně funkční, propojený a integrovaný vnitřní trh s energií. Je proto třeba, aby členské státy ve stanovených lhůtách urychleně a v plném rozsahu provedly právní předpisy, jež se vnitřního trhu s energií týkají. Rada a Evropský parlament se vyzývají, aby usilovaly o brzké přijetí návrhu nařízení o integritě a transparentnosti trhů s energií, jejž vypracovala Komise.

  • Vnitřní trh by měl být dokončen do roku 2014, aby byl umožněn volný tok plynu a elektrické energie. V tomto ohledu je zejména zapotřebí, aby vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přenosových/přepravních soustav ve spolupráci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů posílily činnost v oblasti propojování trhů (tzv. market coupling) a souvisejících pokynů a v oblasti kodexů sítě použitelných pro všechny evropské sítě. Členské státy se vyzývají, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány a s průmyslem urychlily práci na přijetí technických norem pro systémy nabíjení elektrických vozidel do poloviny roku 2011 a pro inteligentní sítě a měřicí přístroje do konce roku 2012. V souladu se závěry Rady ze dne 3. prosince 2010 bude Komise pravidelně podávat zprávy o fungování vnitřního trhu s energií a zvláštní pozornost přitom bude věnovat spotřebitelům, včetně těch zranitelnějších.

  • Za účelem modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a v zájmu dosažení přeshraničního propojení sítí je zapotřebí vyvinout značné úsilí, v souladu s prioritami, které Komise určila ve sdělení o energetické infrastruktuře. Takovéto úsilí má zásadní význam pro zajištění fungující solidarity mezi členskými státy, realizace alternativních zásobovacích a tranzitních tras a zdrojů energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie, které budou konkurovat tradičním zdrojům. Je důležité, aby byly zjednodušeny a zlepšeny schvalovací postupy pro budování nové infrastruktury, a to při zohlednění pravomocí a postupů jednotlivých členských států; Evropská rada v tomto ohledu s potěšením očekává nadcházející návrh Komise. Rozličné iniciativy členských států, jejichž cílem je integrace trhů a sítí na regionální úrovni, a dále iniciativy, na něž poukázalo sdělení Komise, k tomuto cíli přispívají a zasluhují podporu. Po roce 2015 by již žádný členský stát EU neměl být izolován od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí a energetická bezpečnost žádného členského státu EU by neměla být ohrožena nedostatkem odpovídajícího propojení.

  • Většinu značných nákladů na investice v oblasti infrastruktury bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude zajištěna prostřednictvím tarifů. Je nezbytně důležité prosazovat regulační rámec, jenž bude z hlediska investic atraktivní. Zvláštní pozornost je třeba věnovat transparentnímu a nediskriminačnímu stanovení tarifů na úrovních odpovídajících potřebám financování a přiměřené alokaci nákladů v případě přeshraničních investic, a tím posílit hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost a zohlednit dopad na spotřebitele. Avšak u některých projektů, jež by byly opodstatněné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity, ale není možné pro ně zajistit dostatečné tržní financování, může vyvstat potřeba doplnit financování ze soukromých prostředků v omezené míře financováním z prostředků veřejných. Takové projekty je třeba vybrat na základě jasných a transparentních kritérií. Komise se vyzývá, aby do června roku 2011 předložila Radě číselné údaje o předpokládaných potřebných investicích a návrhy způsobů, jak reagovat na požadavky na financování a jak řešit případné překážky pro investice v oblasti infrastruktury.

  • V zájmu dalšího posílení bezpečnosti dodávek v Evropě by měl být vyhodnocen evropský potenciál v oblasti udržitelné těžby a využívání konvenčních i nekonvenčních (plyn vázaný v břidlicích a roponosná břidlice) zdrojů fosilních paliv.

  • Investice v oblasti energetické účinnosti zvyšují konkurenceschopnost a přispívají k zabezpečení dodávek energie a k udržitelnosti při nízkých nákladech. Cíle spočívajícího ve zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, na němž se dohodla Evropská rada v červnu roku 2010 a jehož dosavadní plnění není uspokojivé, musí být dosaženo. K tomu je zapotřebí rozhodného přístupu zaměřeného na využití značného potenciálu pro vyšší energetickou úsporu v budovách, v dopravě a u produktů a procesů. Od 1. ledna 2012 by se ve všech členských státech součástí veřejných zakázek na příslušné veřejné budovy a služby měly stát normy energetické účinnosti, jež budou zohledňovat hlavní cíl EU. Rada se vyzývá, aby co nejdříve posoudila připravovaný návrh Komise týkající se nového plánu v oblasti energetické účinnosti, v němž bude podrobněji stanoven soubor politik a opatření v rámci celého řetězce zásobování energií. Rada nejpozději v roce 2013 provede přezkum plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti a případně posoudí další opatření.

  • Komise se vyzývá, aby intenzivněji spolupracovala s členskými státy při provádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména pokud jde o konzistentní vnitrostátní režimy podpory a mechanismy spolupráce.

  • EU a její členské státy budou podporovat investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie a bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a zaměří se na provádění technologických priorit stanovených v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie. Komise se vyzývá k předložení nových iniciativ týkajících se inteligentních sítí, včetně iniciativ v oblasti vývoje čistých vozidel, skladování energie, udržitelných biopaliv a řešení pro úsporu energie ve městech.

  • Je zapotřebí dosáhnout lepší koordinace činností EU a členských států s cílem zajistit důsledný a soudržný postup v rámci vnějších vztahů EU s klíčovými producentskými, tranzitními a odběratelskými zeměmi. Komise se vyzývá, aby do června roku 2011 předložila sdělení o bezpečnosti dodávek a mezinárodní spolupráci, jež bude zaměřeno na další zvýšení soudržnosti a důslednosti vnější činnosti EU v oblasti energetiky. Členské státy se vyzývají, aby od 1. ledna 2012 informovaly Komisi o všech nových i stávajících dvoustranných dohodách uzavřených v oblasti energetiky se třetími zeměmi; Komise tyto informace odpovídajícím způsobem zpřístupní ostatním členským státům, přičemž bude brát ohled na ochranu informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Vysoká představitelka se vyzývá, aby dimenzi energetické bezpečnosti plně zohlednila ve své činnosti. Energetická bezpečnost by měla být plně zohledněna rovněž v evropské politice sousedství.

  • EU by měla v souladu se Smlouvami vyvíjet iniciativu na příslušných mezinárodních fórech a s klíčovými aktéry a v blízkosti strategických koridorů rozvíjet vzájemně přínosná partnerství v oblasti energetiky, se zaměřením na širokou škálu témat včetně regulačních přístupů, a to pokud jde o všechny otázky společného zájmu, mezi něž patří například energetická bezpečnost, bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové technologie, energetická účinnost, investiční prostředí a zachování a prosazovaní nejnáročnějších norem v oblasti jaderné bezpečnosti. Měla by podněcovat sousední země k tomu, aby přijaly za své příslušná pravidla EU pro vnitřní trh s energií, zejména rozšířením a prohloubením Smlouvy o Energetickém společenství a podporováním regionálních iniciativ spolupráce. V kontextu strategie Energie 2020 by v případě potřeby měla rovněž vypracovat opatření, jimiž budou výrobcům elektrické energie v EU zajištěny rovné podmínky ve srovnání s výrobci mimo Evropský hospodářský prostor. Evropské zásobovací trasy a zdroje energie je zapotřebí diverzifikovat. Komise se tudíž vyzývá, aby pokračovala v úsilí o usnadnění vývoje strategických koridorů určených k přepravě velkých objemů zemního plynu, jako je jižní koridor.

  • Co nejdříve by měla být zahájena práce zaměřená na vybudování spolehlivého a transparentního partnerství s Ruskem, jež bude založeno na pravidlech a jehož předmětem budou oblasti společného zájmu v odvětví energetiky, a to v rámci jednání o procesu navazujícím na dohodu o partnerství a spolupráci a s přihlédnutím k probíhající činnosti věnované partnerství pro modernizaci a dialogu o energetice.

  • EU bude spolupracovat se třetími zeměmi na řešení otázky nestálosti cen energií a bude v této činnosti pokračovat v rámci G-20.

  • Evropská rada s potěšením očekává vypracování strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 poskytující rámec pro dlouhodobá opatření v odvětví energetiky a v jiných souvisejících odvětvích. V kontextu snížení emisí, jehož musí rozvinuté země jako celek dosáhnout v souladu s Mezivládním panelem pro změnu klimatu, bude v zájmu splnění cíle EU, jenž byl dohodnut v říjnu roku 2009 a podle nějž má být do roku 2050 dosaženo snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % oproti roku 1990, zapotřebí provést v energetických systémech převratné změny, které je nutno zahájit již nyní. Náležitá pozornost by měla být věnována stanovení postupných fází na cestě k dosažení cíle pro rok 2050. Evropská rada bude vývoj v této oblasti pravidelně sledovat.

  • INOVACE

  • Investice do vzdělávání, výzkumu, technologií a inovací jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu a inovativní myšlenky, které je možno převést do podoby nových produktů a služeb uplatnitelných na trhu, napomáhají k vytváření růstu a kvalitních pracovních míst. Evropská rada vyzvala k uplatňování strategického a integrovaného přístupu k podpoře inovací a plnému využití intelektuálního kapitálu Evropy, což přinese prospěch občanům, podnikům – zejména malým a středním podnikům – a výzkumným pracovníkům. Evropská rada bude pokrok v této oblasti sledovat v rámci činností navazujících na strategii Evropa 2020.

  • Evropská rada v této souvislosti vzala na vědomí trendy a vývoj, na které poukázala stávající tabulka inovačních ukazatelů vypracovaná Komisí. Vyzvala Komisi, aby urychleně vypracovala jediný integrovaný ukazatel, který by umožnil lepší monitorování pokroku v oblasti inovací. Evropská rada bude vývoj související s výše uvedenou otázkou průběžně sledovat.

  • Inovace přispívají k řešení nejzávažnějších společenských výzev, které před námi v současnosti stojí. Je nezbytné soudržným způsobem mobilizovat odborné znalosti a zdroje, které má Evropa k dispozici, a podporovat součinnost mezi EU a členskými státy s cílem zajistit, aby byly inovace přínosné pro společnost rychleji uváděny na trh. Mělo by být rozvíjeno společné programování. V této souvislosti je důležitým krokem zahájení pilotního inovačního partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí. V zájmu dosažení dlouhodobých záměrů i konkrétních cílů, které mají být každoročně stanovovány, bude nezbytné, aby Rada prováděla pravidelné monitorování. Pokud jde o budoucí inovační partnerství, přijme Rada potřebná politická rozhodnutí před jejich zahájením.

  • K tomu, aby mohla přilákat talentované pracovníky a investice, potřebuje Evropa jednotný výzkumný prostor. Je proto nezbytné urychleně vyřešit zbývající nedostatky a do roku 2014 dokončit Evropský výzkumný prostor, aby bylo možné vytvořit skutečný jednotný trh v oblasti znalostí, výzkumu a inovací. Zejména by mělo být vyvinuto úsilí směřující ke zlepšení mobility a kariérních možností výzkumných pracovníků, mobility absolventů vysokých škol a přitažlivosti Evropy z hlediska výzkumných pracovníků ze zahraničí. Kromě toho je třeba při zachování práv duševního vlastnictví lépe rozšiřovat informace o výzkumu a vývoji financovaných z veřejných prostředků, a to zejména vytvořením databáze výzkumu a vývoje financovaných ze strany EU, která by byla propojena s obdobnými databázemi programů v oblasti výzkumu a vývoje financovaných na vnitrostátní úrovni.

  • Je třeba podporovat soukromé investice do inovativních produktů a služeb, a to zejména zlepšováním rámcových podmínek. V této souvislosti se Komise vyzývá, aby:

  • vypracovala návrhy na urychlení, zjednodušení a modernizaci normalizačních postupů, a to zejména s cílem umožnit, aby se normy vypracované průmyslem mohly za určitých okolností stát evropskými normami;

  • poskytla pokyny ohledně uplatňování směrnic o veřejných zakázkách; zadávání veřejných zakázek je z obecnějšího hlediska třeba lépe zaměřit na vytváření větší poptávky po inovativním zboží a službách;

  • v průběhu roku 2011 provedla přezkum v polovině období týkající se příslušných rámců státní podpory;

  • přezkoumala, jaké jsou možnosti vytvoření nástroje pro zužitkovávání práv duševního vlastnictví na evropské úrovni, a to zejména s cílem usnadnit přístup malých a středních podniků na trh se znalostmi, a aby do konce roku 2011 podala Radě zprávu.

  • Komise se vyzývá, aby urychleně pokročila v klíčových oblastech digitálního hospodářství s cílem zajistit do roku 2015 vytvoření digitálního jednotného trhu, což mimo jiné zahrnuje podporu a ochranu tvořivosti, rozvoj elektronického obchodování a dostupnost informací o veřejném sektoru.

  • Je třeba vynaložit veškeré úsilí na odstranění zbývajících právních a administrativních překážek bránících přeshraničním tokům rizikového a rozvojového kapitálu. Komise se vyzývá, aby do konce roku 2011 předložila návrhy:

  • na zavedení celoevropského mechanismu v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, jenž by se opíral o Evropský investiční fond a další příslušné finanční instituce a jenž by vycházel ze spolupráce s vnitrostátními subjekty;

  • na posílení finančního nástroje pro sdílení rizik; a

  • na posouzení způsobů, jak nejlépe vyjít vstříc potřebám rychle rostoucích inovativních podniků na základě tržního přístupu. Komise se v této souvislosti dále vyzývá, aby posoudila možnost vytvoření programu inovačního výzkumu pro malé podniky.

  • Při provádění fiskální konsolidace by se členské státy měly prioritně zaměřit na výdaje podporující udržitelný růst, jako jsou výdaje v oblasti vědy a inovací, vzdělávání a energetiky.

  • Toto úsilí by mělo být spojeno s jasnými reformními opatřeními zaměřenými na zvýšení účinnosti systémů v oblasti výzkumu a inovací členských států. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, členské státy připomínají, že jsou připraveny věnovat přinejmenším 50 % příjmů ze systému pro obchodování s emisemi na financování opatření týkajících se klimatu, včetně inovativních projektů. Členské státy by rovněž měly zlepšovat využívání stávajících strukturálních fondů určených pro výzkumné a inovační projekty.

  • Nástroje EU zaměřené na podporu výzkumu, vývoje a inovací je nezbytné zjednodušit tak, aby se usnadnilo jejich využívání ze strany nejlepších vědeckých pracovníků a nejvíce inovativních podniků, čehož lze dosáhnout zejména tím, že se příslušné instituce dohodnou na nové rovnováze mezi důvěrou a kontrolou a mezi akceptací a vyvarování se rizika. Komise se vyzývá, aby do konce roku předložila návrhy zajišťující, že veškeré nástroje financování výzkumu a inovací budou fungovat společně v jednotném strategickém rámci. Je třeba se zabývat vytvořením mechanismů financování, které by odpovídajícím způsobem zajišťovaly financování významných evropských projektů, jež jsou důležitou hnací silou výzkumu a inovací. Více než kdy jindy je nezbytné dosáhnout co největší efektivnosti veřejných výdajů na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni EU. V této souvislosti by mělo být do konce roku přijato zjednodušení finančního nařízení, a to v zájmu zajištění účinných mechanismů provádění politik EU.

  • HOSPODÁŘSKÁ SITUACE

  • Evropská rada znovu posoudila hospodářskou situaci a konstatovala, že celkový ekonomický výhled se zlepšuje, ačkoliv důležité výzvy přetrvávají. Dohodla se na dalším postupu do svého březnového zasedání.

  • Evropská rada vyzvala Radu, aby v březnu dosáhla obecného přístupu ohledně legislativních návrhů Komise týkajících se správy ekonomických záležitostí, s cílem zajistit úplné provedení doporučení pracovní skupiny, aby bylo do konce června dosaženo konečné dohody s Evropským parlamentem. Následně bude možno posílit Pakt o stabilitě a růstu a provádět nový makroekonomický rámec.

  • Evropská rada vyzvala Evropský orgán pro bankovnictví a jiné příslušné orgány, aby provedly náročné zátěžové testy, a vybídla členské státy, aby pro banky, u nichž zátěžové testy odhalí slabá místa, zajistily vypracování konkrétních plánů, které budou v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

  • V rámci evropského semestru a na základě roční analýzy růstu předložené Komisí budou na březnovém zasedání Evropské rady stanoveny priority týkající se strukturálních reforem a fiskální konsolidace pro další kolo programů stability a konvergenčních programů, jakož i v oblastech spadajících do pravomoci EU, včetně jednotného trhu. Na tomto základě
    a v souladu s integrovanými hlavními pokyny obsaženými ve strategii Evropa 2020 se členské státy vyzývají, aby v dubnu předložily národní programy reforem a programy stability nebo konvergenční programy.

  • Na březnovém zasedání Evropské rady bude rovněž přijato konečné rozhodnutí o omezené změně Smlouvy s cílem zřídit evropský mechanismus stability.

  • Evropská rada uvítala připojené prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny a orgánů EU.

IV. VNĚJŠÍ VZTAHY

  • Evropská rada přijala prohlášení o Egyptu a středomořském regionu (příloha II).

  • Evropská rada zdůraznila, že vzhledem k událostem ve středomořském regionu je nyní ještě důležitější, aby byly dodržovány dosavadní mírové dohody a aby bylo urychleně dosaženo pokroku v rámci mírového procesu na Blízkém východě. Vyjádřila očekávání, že pro tento proces bude zásadním přínosem zasedání Kvarteta konající se dne 5. února 2011 v Mnichově.

  • Evropská rada potvrdila závěry o Bělorusku přijaté Radou pro zahraniční věci na zasedání konaném dne 31. ledna, včetně rozhodnutí uvalit omezující opatření. Evropská unie opětovně potvrzuje, že přikládá velký význam posilování svých vztahů s běloruskou občanskou společností. Evropská unie je odhodlána pokračovat ve své politice kritické angažovanosti, jež je podmíněna dodržováním zásad demokracie, právního státu a lidských práv, a využít přitom mimo jiné dialogu a Východního partnerství. Rada pro zahraniční věci bude situaci v Bělorusku pravidelně posuzovat, přičemž je připravena případně zvážit další cílená opatření ve všech oblastech.

PŘÍLOHA I

PROHLÁŠENÍ HLAV STÁTŮ A PŘEDSEDŮ VLÁD EUROZÓNY A ORGÁNŮ EU

V návaznosti na své prohlášení z prosince roku 2010 a potvrzujíce znovu, že jsou připraveni učinit vše nezbytné pro zajištění stability eurozóny jako celku, hlavy států a předsedové vlád eurozóny a orgány EU přezkoumali pokrok v provádění komplexní strategie, jejímž cílem je zachovat finanční stabilitu a zajistit, že eurozóna vyjde z krize posílena.

Tato strategie zahrnuje legislativní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí, zátěžové testy a ozdravění finančního sektoru a provádění evropského semestru. Dále se hlavy států a předsedové vlád eurozóny a orgány EU dohodli na následujících krocích v rámci globálního balíčku, který má být dokončen v březnu:

  • budou i nadále úspěšně prováděny stávající programy s Řeckem a Irskem,

  • Komise společně s Evropskou centrální bankou posoudí pokrok, jehož členské státy eurozóny dosáhly v provádění opatření přijatých k posílení fiskálních pozic a vyhlídek na růst,

  • Euroskupina předloží konkrétní návrhy k posílení evropského nástroje finanční stability s cílem zajistit účinnost nezbytnou pro poskytnutí odpovídající pomoci,

  • v souladu s mandátem dohodnutým v prosinci budou za vedení předsedy Euroskupiny finalizovány operační aspekty evropského mechanismu stability.

Na základě nového rámce pro správu ekonomických záležitostí hlavy států a předsedové vlád podniknou další kroky k dosažení nové kvality koordinace hospodářských politik v eurozóně s cílem posílit konkurenceschopnost, což povede k většímu sblížení, aniž by však byl oslaben jednotný trh. K účasti na koordinaci budou přizvány i státy, které nejsou členy eurozóny. Předseda Evropské rady povede konzultace s hlavami států a předsedy vlád členských států eurozóny a podá zprávu poukazující na další konkrétní postup v souladu se Smlouvou. Za tímto účelem bude úzce spolupracovat s předsedou Komise. Dále zajistí, aby do tohoto procesu byly řádně zapojeny hlavy států a předsedové vlád států, které nejsou členy eurozóny a projeví o účast zájem.

PŘÍLOHA II

PROHLÁŠENÍ O EGYPTU A STŘEDOMOŘSKÉM REGIONU

Evropská rada sleduje s největším znepokojením zhoršující se situaci v Egyptě. Důrazně odsoudila násilí a všechny, kdo se k násilí uchylují a kdo k němu podněcují. Vyzdvihla právo všech občanů svobodně a pokojně demonstrovat a požívat přitom řádné ochrany pořádkových orgánů. Jakýkoliv pokus omezit volný pohyb informací, včetně napadání a zastrašování novinářů a obránců lidských práv, je nepřijatelný.

Evropská rada vyzvala egyptské orgány, aby na přání egyptského lidu reagovaly politickou reformou, nikoli represí. Všechny strany by se měly chovat zdrženlivě a vyvarovat se dalšího násilí a měly by přistoupit ke spořádanému přechodu k vládě založené na širokém konsensu. Evropská rada zdůraznila, že tento přechod musí být zahájen nyní. Vztahy EU s Egyptem musí vycházet ze zásad stanovených v dohodě o přidružení a v přijatých závazcích.

Evropská rada uvítala, že obyvatelé Tuniska a Egypta vyjádřili mírovou a důstojnou cestou své legitimní, demokratické, hospodářské a sociální ambice, jež se shodují s hodnotami prosazovanými Evropskou unií v Evropě i na celém světě. Evropská rada zdůraznila, že na demokratické ambice občanů je třeba reagovat dialogem a politickými reformami plně respektujícími lidská práva a základní svobody a svobodnými a spravedlivými volbami. Vyzvala všechny strany, aby za tímto účelem zahájily smysluplný dialog.

Evropská unie je odhodlána plně podpořit procesy změn směřující k demokratické správě věcí veřejných, pluralitě, lepším podmínkám pro hospodářskou prosperitu a sociální začlenění
a k posílené regionální stabilitě. Evropská rada přikládá význam novému partnerství, jež bude v budoucnu zahrnovat účinnější podporu zemí provádějících politické a hospodářské reformy; tato podpora se bude uskutečňovat mimo jiné prostřednictvím evropské politiky sousedství a v rámci Unie pro Středomoří.

V této souvislosti Evropská rada

- požádala vysokou představitelku, aby naše stanovisko tlumočila během své nadcházející návštěvy Tuniska a Egypta;

- vyzvala vysokou představitelku, aby v rámci uvedeného partnerství vypracovala soubor opatření, jejichž prostřednictvím bude procesu změn a transformace poskytnuta podpora Evropské unie (posílení demokratických orgánů, podpora demokratické správy věcí veřejných, sociální spravedlnost a pomoc při přípravě a organizování svobodných a spravedlivých voleb), a aby posílila vazbu evropské politiky sousedství a Unie pro Středomoří k těmto cílům; a

- vyzvala vysokou představitelku a Komisi, aby urychleně přizpůsobily příslušné nástroje Evropské unie, zpřístupnily humanitární pomoc a navrhly opatření a projekty, jež budou v regionu stimulovat spolupráci, výměny a investice s cílem podpořit hospodářský a sociální rozvoj, včetně rozšířeného statusu Tuniska.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website