Navigation path

Left navigation

Additional tools

D/09/6

Figures and graphics available in PDF and WORD PROCESSED
COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES

TEXTE CS

CONSEIL EUROPEEN – BRUXELLES
10 & 11 décembre 2009
CONCLUSIONS DE LA PRÉSIDENCE



EVROPSKÁ RADA

Brusel 11. prosince 2009

(OR. en)

EUCO 6/09

CO EUR 6

CONCL 4

PRŮVODNÍ POZNÁMKA

Odesílatel:

Generální sekretariát Rady

Příjemce:

Delegace

Předmět:

EVROPSKÁ RADA

10. A 11. PROSINCE 2009

ZÁVĚRY

Delegace naleznou v příloze závěry ze zasedání Evropské rady (10. a 11. prosince 2009).

________________________

Nová Lisabonská smlouva umožní Unii plně se soustředit na řešení výzev, jež před námi stojí . V následujících měsících bude práce pokračovat s cílem zajistit její plné provedení, zejména pokud jde o zřízení Evropské služby pro vnější činnost a přijetí právních předpisů týkajících se iniciativy občanů. Evropská rada konstatovala, že hospodářská situace začíná vykazovat známky stabilizace, a zdůraznila význam, jaký má vypracování věrohodných a koordinovaných strategií ústupu od rozsáhlých stimulačních politik, jakmile bude plně zajištěno hospodářské oživení. V uplynulých měsících EU pokročila v posilování svého regulačního rámce, zejména zásluhou dohody, jíž Rada dosáhla ohledně zcela nové struktury finančního dohledu v Evropě. Vzhledem k důležitým strukturálním výzvám, jimž EU čelí, je nezbytné vyhodnotit dopad Lisabonské strategie a vytvořit novou strategii, která bude rovněž reagovat na nové výzvy. Evropská rada přijala nový víceletý program na období let 2010–2014, takzvaný Stockholmský program, který umožní další rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Evropská rada projednala způsoby, jak by EU mohla nejlépe přispět k úspěšnému výsledku kodaňské konference o změně klimatu. Evropská rada opětovně potvrdila stanovisko, na němž se dohodla na svém říjnovém zasedání, a uvedla, že EU a její členské státy jsou připraveny přispět k urychleně zahájenému financování pro období let 2010–2012 částkou 2,4 miliard EUR ročně. Evropská rada přijala prohlášení o Íránu a o Afghánistánu.

o

o o

Zasedání Evropské rady předcházel projev předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, po němž následovala výměna názorů.

o

o o

I. Institucionální otázky

  • Evropská rada vítá, že dne 1. prosince vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Smlouva poskytuje Unii stabilní a trvalý institucionální rámec a umožní jí plně se soustředit na řešení výzev, které před námi stojí.

  • Intenzivní přípravná činnost vykonaná během švédského předsednictví, jak je uvedeno ve zprávě předsednictví (EUCO 5/09), umožnila plynulý vstup Smlouvy v platnost. Dne 1. prosince se úřadu předsedy Evropské rady ujal Herman Van Rompuy a Catherine Ashtonová se ujala úřadu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

  • Evropská rada vyzývá vysokou představitelku, aby na základě zprávy předsednictví, kterou dne 29. října 2009 přijala Evropská rada, urychleně předložila návrh týkající se uspořádání a fungování Evropské služby pro vnější činnost za účelem jeho přijetí spolu se souvisejícími právními akty do konce dubna roku 2010. Členské státy se budou na tomto procesu i nadále podílet.

  • Evropská rada vítá, že Komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se iniciativy občanů. Vyzývá Komisi, aby co možná nejdříve předložila legislativní návrh v zájmu jeho přijetí v průběhu prvního pololetí roku 2010.

  • V návaznosti na závěry Evropské rady z prosince roku 2008 a června roku 2009 předložila španělská vláda návrh na změnu Smluv, pokud jde o přechodná opatření týkající se složení Evropského parlamentu. Evropská rada se rozhodla konzultovat Evropský parlament a Komisi, aby mohl být tento návrh urychleně posouzen.

II. Hospodářská a finanční situace a situace v oblasti zaměstnanosti

  • Hospodářská a finanční krize způsobila světové ekonomice závažné problémy a vyvolala nejtěžší hospodářskou recesi od 30. let 20. století. Ve snaze tuto krizi řešit zavedla EU a její členské státy celou řadu mimořádných opatření, k nimž patřil i plán evropské hospodářské obnovy z prosince roku 2008. Podpůrná opatření byla klíčová při obnovování důvěry ve finanční trhy a zajišťování jejich řádného fungování, stejně jako při zmírňování dopadu krize na růst a zaměstnanost.

  • Hospodářská situace začíná vykazovat známky stabilizace a důvěra vzrůstá. Prognózy naznačují, že v roce 2010 dojde k mírnému hospodářskému oživení, po němž by měl v roce 2011 následovat návrat k silnějšímu růstu. Nejistota a křehkost však přetrvávají, přičemž se očekává, že zaměstnanost a sociální situace se budou v roce 2010 dále zhoršovat. Proto by měly politiky na podporu ekonomiky zůstat zachovány a s jejich ukončováním by se mělo počkat až do doby, kdy bude hospodářské oživení plně zajištěno. Ve snaze ukotvit očekávání a posílit důvěru Evropská rada znovu potvrzuje význam, jaký má vypracování a zveřejnění věrohodných a koordinovaných strategií ústupu od rozsáhlých stimulačních politik.

Strategie ústupu od angažovanosti státu v ekonomice

  • Evropská rada zdůrazňuje, že strategie ústupu od fiskální angažovanosti bude prováděna v rámci Paktu o stabilitě a růstu, jenž zůstává základním kamenem rozpočtového rámce EU. Doporučení určená zemím v rámci postupu při nadměrném schodku, zejména jak je přijala Rada dne 2. prosince, představují významný nástroj pro návrat ke zdravým veřejným financím. V této souvislosti Evropská rada znovu zdůrazňuje své závěry ze dne 20. října o strategii ústupu od fiskální angažovanosti a připomíná, že tato strategie bude zahrnovat konsolidaci výrazně překračující referenční hodnotu 0,5 % HDP ročně a bude spojena se strukturálními reformami na podporu dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Budou-li prognózy Komise i nadále ukazovat, že hospodářské oživení posiluje a může bez vnějších zásahů pokračovat, měla by být fiskální konsolidace zahájena nejpozději v roce 2011, přičemž v některých členských státech, pokud to bude s ohledem na hospodářskou situaci vhodné, může začít i dříve.

  • Jsou však potřebné širší strategie ústupu od angažovanosti státu, které budou rovněž zohledňovat potřebu ukončit režimy finanční podpory. Další činnost v této oblasti se musí řídit zásadami pro stahování podpory poskytnuté finančnímu sektoru, které Rada stanovila dne 2. prosince 2009. Je naprosto nezbytné zaujmout koordinovaný přístup, který zohledňuje otázky finanční stability a situaci jednotlivých členských států a zajišťuje odpovídající stimuly motivující finanční instituce k tomu, aby ukončily svou závislost na veřejné finanční podpoře.

  • Evropská rada zdůraznila, že by postupné odstraňování opatření veřejné podpory mělo být mezi členskými státy řádně koordinováno, aby se zamezilo negativním vedlejším dopadům, že v souladu se závěry Rady ze dne 2. prosince 2009 je při načasování ústupových opatření třeba vzít v úvahu celou řadu prvků a že by postupné stahování podpory mělo začít vládními zárukami, v závislosti na situaci jednotlivých členských států.

  • Evropská rada vybízí Radu, aby ve své práci na ústupových strategiích pokračovala a do června roku 2010 jí podala zprávu týkající se jak fiskální oblasti, tak i finančního sektoru.

Finanční trhy, včetně dohledu

  • Finanční krize jasně poukázala na slabé stránky současného regulačního rámce a mechanismů dohledu v oblasti finančních institucí. Evropská rada vítá rychlá a rozhodná opatření přijatá Radou, která schválila zcela novou strukturu finančního dohledu v Evropě. Tato nová struktura bude vytvořena s cílem obnovit důvěru spotřebitelů a investorů ve finanční trhy, poskytnout větší ochranu proti budoucím spekulativním bublinám a krizím v ekonomice, posílit stabilitu a uvést dohled do souladu s realitou integrace trhů.

  • Evropská rada vítá obecný přístup, jehož Rada dosáhla k celému balíčku zavádějícímu v Evropské unii nový rámec dohledu. Díky novému Evropskému výboru pro systémová rizika bude mít Evropská unie k dispozici systém pro sledování makroobezřetnostních rizik a varování před riziky a vydávání doporučení ohledně nápravných opatření, jestliže budou tato rizika významná. Tři nové orgány dohledu nad bankovnictvím, pojišťovnictvím a trhy cenných papírů vypracují společné technické normy, budou mít výraznou koordinační úlohu v kolegiích orgánů dohledu, budou moci efektivně zasáhnout, pokud v oblasti financí nastanou mimořádné okolnosti, a zajistí důsledné uplatňování práva EU, mimo jiné prostřednictvím závazného zprostředkování. Evropská rada s potěšením očekává jednání s Evropským parlamentem s cílem tento balíček urychleně přijmout, aby mohl nový systém začít fungovat v průběhu roku 2010.

  • Skutečnost, že Rada přijala obecný přístup ke změnám směrnice o kapitálových požadavcích, představuje další krok na cestě k posílení finanční regulace s ohledem na finanční krizi. V rámci těchto změn se zvyšují kapitálové požadavky u některých bankovních činností a zavádí se jasná a závazná pravidla pro odměňování, která jsou v souladu s pravidly potvrzenými nejvyššími představiteli skupiny G-20. Politiky odměňování ve finančním sektoru musí podporovat řádné a účinné řízení rizik a měly by přispívat k předcházení budoucím krizím v ekonomice. Evropská rada nyní očekává rychlé dosažení konečné dohody v Evropském parlamentu. Evropská rada vyzývá finanční sektor, aby neprodleně zavedl řádné postupy odměňování, a vybízí v tomto ohledu členské státy, aby urychleně zvážily využitelné krátkodobé možnosti. Evropská rada vítá záměr Komise naplňování řádných zásad odměňování pozorně sledovat. Evropská rada rovněž vyzývá k dalšímu postupu, pokud jde o zabránění procykličnosti v bankovním sektoru, a vyzývá Komisi, aby v roce 2010 předložila další návrhy a zohlednila při tom práci Basilejského výboru.

  • Evropská rada zdůrazňuje, že je důležité obnovit hospodářskou a společenskou smlouvu mezi finančními institucemi a společností, jíž poskytuje služby, a zajistit veřejnosti užitek v dobách prosperity i ochranu před rizikem. Evropská rada vyzývá Mezinárodní měnový fond, aby ve své analýze uvážil celé spektrum možností včetně pojistného, fondů pro řešení problémů (resolution funds), mechanismů kontingentního kapitálu a globální daně z finančních transakcí.

V souladu se závěry Evropské rady z října roku 2009 vyzývá Radu a Komisi, aby stanovily hlavní zásady, kterými by se nová opatření na celosvětové úrovni musela řídit.

16. Evropská rada rovněž zdůrazňuje potřebu urychlit práci na návrhu směrnice o správcích alternativních investičních fondů, která by se měla zabývat rovněž otázkou vhodných politik odměňování. Vítá záměr Komise předložit v roce 2010 legislativní návrhy na zlepšení stability a transparentnosti trhů s deriváty.

Nová strategie EU 2020

17. Evropská unie čelí významným strukturálním výzvám. Proto byla před deseti lety zahájena Lisabonská strategie. Díky této strategii byl stanoven rámec pro posílení evropské konkurenceschopnosti a podporu strukturální reformy. Nyní je však třeba zhodnotit její dopad a především se zabývat budoucností. V souvislosti s hospodářským a sociálním dopadem krize a rovněž výzvami spojenými se stárnutím obyvatelstva, rostoucími nerovnostmi a změnou klimatu je nyní nového přístupu zapotřebí více než kdykoli předtím. Aby bylo možné dále zlepšit konkurenceschopnost a zvýšit potenciál EU pro udržitelný růst, musí se politiky zaměřit na dlouhodobé reformy v rámci nové ambiciózní a aktualizované strategie.

18. Je třeba vycházet z práce, která již byla vykonána, a využít čas zbývající do jarního zasedání Evropské rady k určení prvků takové strategie pro EU v roce 2020 a k prověření způsobů, jakými lze zajistit udržitelnost veřejných financí a zároveň i investic a systémů sociálního zabezpečení, vytvořit účinné trhy práce, které budou otevřené pro všechny, ještě více posílit vnitřní trh a jak plně využít oboustranných výhod zahraničního obchodu a otevřenosti. Další důležité otázky, kterými je třeba se zabývat, souvisejí s přínosy plynoucími z ekologičtějšího hospodářství, zlepšení podnikatelského prostředí, zejména v zájmu malých a středních podniků a průmyslové základny, a posílení znalostní základny našich ekonomik, včetně výzkumu a inovací. V této souvislosti by mělo být vyvinuto maximální úsilí s cílem zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a rovnost žen a mužů.

19. Evropská rada zároveň vyzývá k novým úvahám o metodice, která má být použita; je zapotřebí účinnější a transparentnější řídicí struktury zaměřené na dosažení hmatatelných výsledků. Klíčové v této oblasti je sledování a hodnocení politických opatření. Je třeba se rovněž hlouběji zabývat tím, jak zlepšit koordinaci hospodářských politik a jak co nejlépe využít doporučení určená pro jednotlivé země s cílem zlepšit propojení mezi opatřeními přijatými na úrovni členských států a na úrovni EU a posílit odpovědnost jednotlivých zemí pomocí aktivnějšího zapojení sociálních partnerů, jakož i regionálních a místních orgánů.

20. Evropská rada bere na vědomí konzultace, které o budoucí strategii zahájila Komise, a se zájmem očekává diskusi o ambiciózním návrhu co nejdříve v roce 2010, aby mohl být plně projednán v rámci Evropské rady, a to i na jejím jarním zasedání v roce 2010.

Strategie pro udržitelný rozvoj

21. Udržitelný rozvoj zůstává podle Lisabonské smlouvy jedním ze základních cílů Evropské unie. Jak zdůraznila zpráva předsednictví týkající se přezkumu strategie Unie pro udržitelný rozvoj v roce 2009 (16818/09), bude tato strategie sloužit i nadále jako dlouhodobá vize a jako obecný politický rámec pro všechny politiky a strategie EU.

22. Řada aspektů odporujících udržitelnému rozvoji vyžaduje okamžitá opatření. Je třeba vyvinout značné další úsilí v zájmu omezení změny klimatu a přizpůsobení se jí, snížení vysoké spotřeby energie v odvětví dopravy a zvrácení stávajícího trendu úbytku biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů. Přechod k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství s nízkými vstupy si v budoucnosti vyžádá intenzivnější pozornost. Při budoucích přezkumech by měla být přesněji určena prioritní opatření. Řízení, včetně mechanismů pro provádění, monitorování a kontrolu, by mělo být posíleno například prostřednictvím jasnějšího propojení s budoucí strategií EU 2020 a dalšími průřezovými strategiemi.

23. Evropská rada vítá záměr Komise zřídit fórum nejvzdálenějších regionů Evropy otevřené všem členským státům a nejvzdálenějším regionům, jak je uvedeno v jejím sdělení předloženém dne 17. října 2008. Zahajovací fórum se uskuteční v Bruselu ve dnech 27. a 28. května 2010 a bude se konat každé dva roky.

24. Evropská rada připomíná cíl, jímž je provedení úplného přezkumu rozpočtu zahrnujícího všechny aspekty výdajů a zdrojů. Evropská rada vyzývá Komisi k předložení zprávy, aby bylo možné v průběhu roku 2010 stanovit základní pokyny k prioritám. Evropská rada s potěšením očekává, že Komise nejpozději do července roku 2011 předloží návrh příštího víceletého finančního rámce.

III. Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je

25. Evropská rada opětovně potvrzuje, že je odhodlána i nadále rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, který slouží občanům EU a osobám žijícím v tomto prostoru a chrání je. Pět let po Haagském programu je vhodná doba k tomu, aby Evropská unie provedla přezkum své politiky s cílem účinně přistoupit k novým výzvám a současně plně využít možností, jež skýtá Lisabonská smlouva. Evropská rada za tímto účelem přijala nový víceletý program na období let 2010–2014, takzvaný Stockholmský program.

26. Evropská rada je toho názoru, že prioritou pro následující léta by mělo být zaměření pozornosti na zájmy a potřeby občanů a ostatních osob, za které EU nese odpovědnost. Náročným úkolem bude zajistit respektování základních práv a svobod a integrity a zároveň zaručit bezpečnost v Evropě. Je nanejvýš důležité, aby donucovací opatření a opatření na ochranu práv jednotlivců, právní stát a předpisy v oblasti mezinárodní ochrany byly soudržné a vzájemně se posilovaly. Stockholmský program se zaměřuje na následující hlavní priority.

  • 27. Podpora občanství a základních práv: pojem „evropské občanství“ musí nabýt hmatatelné a reálné podoby. Prostor svobody, bezpečnosti a práva musí být především jednotným prostorem, v němž jsou chráněna základní práva. Musí pokračovat rozšiřování schengenského prostoru. Základními hodnotami je úcta k lidské bytosti, lidské důstojnosti a dalším právům zakotveným v Listině základních práv a v Evropské úmluvě o lidských právech. Tak například výkon těchto svobod a soukromí občanů musí být chráněny i za hranicemi jednotlivých států, a to zejména prostřednictvím ochrany osobních údajů. Je třeba zohlednit zvláštní potřeby ohrožených osob a občané EU i další osoby musí mít možnost plně vykonávat svá konkrétní práva v rámci Evropské unie a v případě potřeby i mimo ni.

    28. Evropa jako prostor práva a spravedlnosti: Je třeba dále pracovat na upevnění evropského prostoru práva s cílem překonat současnou roztříštěnost. Prioritou by mělo být zavedení mechanismů usnadňujících přístup ke spravedlnosti tak, aby lidé mohli uplatňovat svá práva v celé Unii. Je také zapotřebí zlepšit spolupráci mezi odborníky ze státních správ a jejich odbornou přípravu a zajistit prostředky k odstranění překážek v uznávání právních rozhodnutí v jiných členských státech.

29. Evropa jako ochránce: Měla by být vypracována strategie vnitřní bezpečnosti s cílem dále zvyšovat bezpečnost v Unii, a chránit tak život a bezpečnost evropských občanů a řešit problémy související s organizovanou trestnou činností, terorismem a dalšími hrozbami. Strategie by měla mít za cíl posílení spolupráce v oblasti vymáhání práva, správy hranic, civilní ochrany, zvládání katastrof, jakož i justiční spolupráce v trestních věcech, a to v zájmu bezpečnější Evropy. Evropská unie by navíc měla v rámci své činnosti vycházet ze solidarity mezi členskými státy a plně využívat článek 222 SFEU.

30. Přístup k Evropě v globalizovaném světě: Je třeba zajistit účelnější a účinnější přístup k Evropě pro ty, kdo jsou považováni za osoby mající oprávněný zájem o vstup na území EU. Současně s tím musí Unie a její členské státy zaručit svým občanům bezpečnost. Politika v oblasti integrované správy hranic a vízová politika by měly být koncipovány tak, aby sloužily výše uvedeným cílům.

31. Evropa jako prostor odpovědnosti, solidarity a partnerství v záležitostech migrace a azylu: vypracování komplexní evropské politiky v oblasti migrace, jež bude založena na solidaritě a odpovědnosti a bude zaměřená do budoucna, je i nadále klíčovým politickým cílem Evropské unie. Je třeba přistoupit k účinnému provádění všech relevantních právních nástrojů a plně využívat příslušné agentury a úřady působící v této oblasti. Náležitě řízená migrace může být přínosem pro všechny zúčastněné strany. Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu je jasně vymezeným základem pro další rozvoj v této oblasti. Evropa bude potřebovat flexibilní politiku, která reaguje na priority a potřeby členských států a umožňuje migrantům, aby plně využili svého potenciálu. Cíl, kterým je zavedení společného azylového systému v roce 2012, zůstává i nadále platný a lidem, kteří potřebují ochranu, musí být zajištěn přístup k právně bezpečným a účinným azylovým řízením. Aby bylo možné zachovat v EU důvěryhodný a udržitelný přistěhovalecký a azylový systém, je navíc nutné předcházet nelegální migraci, potlačovat ji a bojovat proti ní, protože EU, a zejména pak členské státy na jejích vnějších hranicích, včetně jižních hranic, čelí rostoucímu tlaku nelegálních migračních toků, jak vyplývá ze závěrů Evropské rady přijatých v říjnu roku 2009.

32. Úloha Evropy v globalizovaném světě – vnější rozměr: vzhledem k významu vnějšího rozměru politiky EU, pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, je třeba tyto politiky stále výrazněji začleňovat do všeobecných politik Evropské unie. Vnější rozměr má zásadní význam z hlediska řešení klíčových úkolů, které před námi stojí, a z hlediska poskytování občanům EU více příležitostí k práci a obchodování se zeměmi celého světa. Vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva má zásadní význam pro úspěšné splnění cílů tohoto programu a měl by být především plně v souladu se všemi dalšími aspekty zahraniční politiky EU a být v těchto aspektech zohledňován.

33. Evropská rada vyzývá Komisi, aby předložila akční plán na provedení Stockholmského programu, který bude přijat nejpozději v červnu roku 2010, a aby do června roku 2012 předložila přezkum v polovině období.

IV. Kodaňská konference o změně klimatu

34. Kodaňská konference představuje pro mezinárodní společenství historickou příležitost ke společnému postupu při řešení problému změny klimatu. Evropská rada připomíná vyjednávací postoj, který přijala dne 30. října 2009. Všechny strany se musí plně zaměřit na dosažení celosvětové, komplexní, ambiciózní a politicky závazné kodaňské dohody, která bude zahrnovat všechny základní prvky Balijského akčního plánu a bude vycházet z hlavních prvků Kjótského protokolu. Předpokladem pro kodaňskou dohodu je využití společně dohodnutých, transparentních, mezinárodních norem pro vyhodnocování, vykazování a ověřování, čímž se zajistí transparentnost a soulad závazků, opatření a podpory. V této souvislosti bude Evropská unie podporovat úsilí o posílení mezinárodní správy záležitostí týkajících se životního prostředí. Dohoda by měla vést k finalizaci právně závazného nástroje pro období začínající dnem 1. ledna 2013, a to pokud možno do šesti měsíců od konání kodaňské konference.

35. Evropská rada v této souvislosti vítá, že řada zemí nedávno přislíbila snížení emisí. Společně musíme usilovat o dodržení hranice pro globální oteplování ve výši 2ºC, která vychází z vědeckých poznatků. Některé strany dosud nepředložily nabídky na snížení emisí odpovídající tomuto cíli. Evropská rada naléhavě vyzývá rozvinuté země, aby tak neprodleně učinily, a rozvojové země, především ty vyspělejší, aby se zavázaly k příslušným opatřením na zmírňování.

36. Evropská unie stojí v čele úsilí v oblasti boje proti změně klimatu. Jako příspěvek k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 znovu opakuje svou podmíněnou nabídku zvýšit svůj závazek na snížení emisí oproti hodnotám z roku 1990 na 30 % do roku 2020 za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a svým možnostem.

37. Kodaňská dohoda by měla zahrnovat ustanovení o okamžitých opatřeních, jež budou zahájena v roce 2010. Evropská rada uznává, že je k tomu zapotřebí postupně se zvyšující finanční podpory. Urychleně zahájená mezinárodní veřejná podpora by měla zahrnovat konkrétní a oddělenou podporu pro přizpůsobení, zmírňování, a to i v oblasti lesnictví a budování kapacit, se zvláštním důrazem na ohrožené a nejméně rozvinuté země . EU vyzývá rozvinuté země, aby v souladu se závěry říjnového zasedání Evropské rady oznámily své příspěvky k této podpoře. EU je přesvědčena, že celkové roční částky 7 miliard EUR bude dosaženo. EU a její členské státy jsou připraveny přispět k urychleně zahájenému financování pro období let 2010 až 2012 částkou 2,4 miliard EUR ročně.

  • Evropská rada dále uznává, že do roku 2020 je třeba dosáhnout podstatného zvýšení veřejných a soukromých finančních toků, a znovu poukazuje na své závěry z října roku 2009. V této souvislosti Evropská rada opětovně potvrzuje svůj závazek přispět k mezinárodní veřejné podpoře spravedlivým dílem.

V. Rozšíření

  • Evropská rada potvrzuje závěry Rady o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení ze dne 8. prosince 2009.

VI. Vnější vztahy

Rozvoj

40. Evropská rada uznává pokračující dopad hospodářské krize na nejchudší, opětovně potvrzuje své závazky v rámci oficiální rozvojové pomoci a bude se touto otázkou znovu zabývat na svém zasedání v červnu roku 2010 před konáním summitu OSN.

Východní partnerství a Unie pro Středomoří

41. Evropská rada vítá skutečnost, že v návaznosti na zahájení Východního partnerství na summitu konaném v Praze dne 7. května 2009 bylo přistoupeno k jeho provádění, a bere s uspokojením na vědomí všechny kroky a iniciativy, které byly nedávno přijaty k posílení a prohloubení vztahů mezi EU a partnery. Evropská rada zdůrazňuje, že Evropská unie je odhodlána pokračovat v provádění Východního partnerství a prosazovat politické a socioekonomické reformy partnerských zemí, a tím napomoci sbližování s Evropskou unií.

42. Evropská rada vyzdvihuje význam posíleného partnerství mezi EU a středomořskými partnerskými zeměmi a vítá proces upevňování vztahů, jakož i úsilí o další posílení spolupráce a dialogu a zřizování struktur Unie pro Středomoří.

Írán

43. Evropská rada přijímá připojené prohlášení o Íránu.

Afghánistán

44. Evropská rada přijímá připojené prohlášení o Afghánistánu.

_____________________

PŘÍLOHA I

PROHLÁŠENÍ O ÍRÁNU

Evropská rada zdůrazňuje, že Evropská unie od roku 2004 pracovala na diplomatickém řešení otázky íránského jaderného programu. Evropská rada je vážně znepokojena tím, že Írán doposud neučinil nic pro opětovné získání důvěry mezinárodního společenství ohledně výhradně mírové povahy svého jaderného programu. Skutečnost, že Írán vybudoval tajné zařízení na obohacování uranu poblíž města Qom, čímž porušil své závazky, a prohlášení o úmyslu vybudovat další zařízení jen dále prohloubily znepokojení Evropské rady.

Evropská rada znovu naléhavě vyzývá Írán, aby zcela a bezodkladně splnil své závazky plynoucí z příslušných usnesení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a MAAE, zejména požadavky stanovené usnesením Rady guvernérů MAAE ze dne 27. listopadu 2009.

Evropská rada lituje, že Írán nesouhlasil s plánem MAAE týkajícím se dodávek jaderného paliva pro výzkumný reaktor v Teheránu, což by přispělo k budování důvěry a zároveň uspokojilo potřebu Íránu v oblasti radioaktivních izotopů pro lékařské účely.

Evropská rada s velkým znepokojením konstatuje, že Írán nepřijal opakované nabídky Číny, Francie, Německa, Ruska, Spojeného království, Spojených států a vysokého představitele EU Javiera Solany na další projednání jeho jaderného programu a jiných záležitostí společného zájmu. Je nicméně i nadále odhodlána pracovat na diplomatickém řešení otázky íránského jaderného programu a nabídka jednání stále trvá.

Evropská unie bude pokračovat v přezkumu všech aspektů íránského jaderného programu a v kontextu přístupu ve dvou rovinách brzy rozhodne o dalších krocích. V tomto ohledu zůstává Evropská unie připravena jednat s Íránem s cílem dohodnout řešení této otázky, pokud Írán přijme za tímto účelem konkrétní rozhodnutí. Nicméně trvalé neplnění mezinárodních závazků a zjevný nezájem o další jednání ze strany Íránu vyžadují jasnou reakci, a to i za použití vhodných opatření. V souladu s přístupem ve dvou rovinách by Evropská unie podpořila opatření Rady bezpečnosti OSN, pokud nebude Írán ani nadále spolupracovat s mezinárodním společenstvím ohledně svého jaderného programu. V souvislosti s tímto postupem Rady bezpečnosti OSN je Evropská unie připravena přijmout nezbytné doplňující kroky. Evropská rada žádá ministry zahraničních věcí EU, aby na příštím zasedání Rady pro zahraniční věci zvážili možnosti dalších kroků za tímto účelem.

Evropská rada znovu zdůrazňuje své hluboké znepokojení ohledně pokračujícího porušování lidských práv v Íránu. EU bude íránské vládě nadále připomínat své znepokojení a mezinárodní závazky Íránu, včetně závazků v rámci mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Evropská rada znovu zdůrazňuje rostoucí znepokojení, pokud jde o situaci zaměstnanců zastupitelských úřadů Evropské unie a evropských občanů v Íránu, kteří byli v poslední době postaveni před soud, a nadále vyzývá k jejich neprodlenému a bezpodmínečnému propuštění. Jakákoli akce proti jednomu členskému státu EU je považována za akci proti celé EU.

_____________________

PŘÍLOHA II

PROHLÁŠENÍ O AFGHÁNISTÁNU

Evropská rada opětovně vyjadřuje silné odhodlání EU podporovat stabilitu a rozvoj v Afghánistánu a v Pákistánu.

V této souvislosti Rada zdůrazňuje, že EU je připravena podporovat prezidenta Hámida Karzaje při plnění závazků, které vyjádřil ve svém inauguračním projevu a které se vztahují k pěti klíčovým oblastem, jimiž jsou: bezpečnost, správa věcí veřejných a boj proti korupci, hospodářský rozvoj zahrnující zemědělství, mír a usmíření a regionální spolupráce. V tomto ohledu je nezbytné důkladně a strategicky koordinovat mezinárodní úsilí pod vedením mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA).

Evropská rada připomíná, že EU iniciovala rozhodné kroky vedoucí k posílení a k větší soudržnosti a jednotnosti přístupu k opatřením EU v Afghánistánu a v Pákistánu, a to prostřednictvím svého akčního plánu pro tento region.

Evropská rada vítá nedávné oznámení prezidenta Baracka Obamy, podle něhož Spojené státy v Afghánistánu a Pákistánu zvýší svou angažovanost a úsilí. Toto oznámení přichází v době, kdy dochází k oživení zájmu a angažovanosti mezinárodního společenství jako celku. Evropská unie je připravena při řešení výzev v Afghánistánu úzce spolupracovat s Afghánistánem, Spojenými státy i s regionálními partnery a dalšími členy mezinárodního společenství.

Evropská unie zdůrazňuje, že k výzvám v Afghánistánu je zapotřebí i nadále uplatňovat komplexní přístup a využívat přitom kombinace polických, civilních/rozvojových a vojenských nástrojů. Pozornost se musí soustředit na to, aby bylo vládě Afghánistánu na celostátní i na nižší úrovni umožněno postupné převzetí úplné odpovědnosti za bezpečnost, stabilizaci a sociální i hospodářský rozvoj země a dosažení hmatatelných výsledků. V tomto kontextu Evropská rada zejména vyzdvihuje potřebu budování kapacit v Afghánistánu. Kromě rozsáhlých příspěvků členských států EU k bezpečnostnímu úsilí v rámci mise ISAF vynakládá Evropská unie a její členské státy již dnes každoročně téměř 1 miliardu EUR na nejrůznější občanské, politické a rozvojové činnosti v Afghánistánu. Pokud jde o afghánské policejní složky a afghánské soudnictví, Evropská rada opětovně poukazuje na angažovanost EU, jež se uskutečňuje mimo jiné prostřednictvím policejní mise EU v Afghánistánu.

Dne 28. ledna 2010 se v Londýně bude konat mezinárodní konference. Evropská rada očekává, že při této příležitosti afghánská vláda vysloví jednoznačné závazky v oblasti správy věcí veřejných, zejména na nižší než celostátní úrovni, v oblasti boje proti korupci a boje proti obchodování s drogami, v oblasti reintegrace a socioekonomického rozvoje, jakož i v oblasti budování pevných vztahů se sousedními zeměmi a v regionu. Na druhé straně očekáváme obnovenou politickou podporu ze strany mezinárodního společenství, pokud jde o bezpečnost, správu věcí veřejných a hospodářský rozvoj, mimo jiné prostřednictvím posílené struktury mezinárodní koordinace. Uvedená konference bude tudíž krokem směřujícím k předání odpovědnosti afghánským orgánům.

_____________________

PŘÍLOHA III

SEZNAM DOKUMENTŮ PŘEDLOŽENÝCH EVROPSKÉ RADĚ

  • Zpráva předsednictví o pokroku určená Evropské radě – provádění Lisabonské smlouvy (dokument EUCO 5/09)

  • Přezkum strategie EU pro udržitelný rozvoj za rok 2009 – zpráva předsednictví (dokument 16818/09)

- Prohlášení ministrů: Deset let EBOP – výzvy a příležitosti (dokument 15649/09 + COR1 + COR2)

- Závěry Rady ze dne 8. prosince 2009 o rozšíření / procesu stabilizace a přidružení (dokument 17169/1/09 REV1)

- Závěry přijaté Radou dne 2. prosince o strategiích ústupu od angažovanosti státu (dokument 17066/09)

- Dopis předsedy Rady pro hospodářské a finanční věci o pokroku dosaženém v oblasti finančního dohledu (dokument 17398/09)

- Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (dokument 17024/09)

- Závěry přijaté Radou dne 16. listopadu 2009 o integrované námořní politice (dokument  15175/1/09 REV1)

______________________


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website