Tisk a informace

Tribunál Evropské unie TISKOVÁ ZPRÁVA č. 6/13 V Lucemburku dne 22. ledna 2013 Rozsudek ve spojených věcech T‑225/06 RENV, T‑255/06 RENV, T‑257/06 RENV a T‑309/06 RENV Budějovický Budvar, národní podnik v. OHIM

Tribunál zamítá žaloby podané podnikem Budějovický Budvar směřující k zabránění zápisu ochranné známky Společenství „BUD“ přihlášené společností Anheuser‑Busch pro pivo

Tuto ochrannou známku lze zapsat vzhledem k tomu, že užívání označení původu „bud“ ve Francii a v Rakousku není významné.

Nařízení o ochranné známce Společenství¹ stanoví, že majitel označení užívaného v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, může podat námitky proti zápisu ochranné známky Společenství.

V letech 1996 až 2000 požádal americký pivovar Anheuser‑Busch Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis obrazového a slovního označení BUD jako ochranné známky Společenství pro určité druhy výrobků, včetně piv.

Český pivovar Budĕjovický Budvar podal proti zápisu ochranné známky Společenství námitky, a to pro všechny výrobky uvedené v přihláškách. Na podporu svých námitek uplatňoval český podnik existenci označení „bud“, jak je chráněno ve Francii, Itálii a Portugalsku na základě Lisabonské dohody², a v Rakousku na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou³.

OHIM zamítl námitky podniku Budĕjovický Budvar v plném rozsahu zejména z toho důvodu, že důkazy o užívání označení původu „bud“ v Rakousku, ve Francii, v Itálii a v Portugalsku, které český podnik poskytl, nejsou dostatečné.

Budĕjovický Budvar podal žalobu k Tribunálu, který v prvním rozsudku rozhodnutí OHIM zamítající námitky českého pivovaru zrušil⁴. Společnost Anheuser‑Busch podala proti rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru, který jej částečně zrušil⁵. Soudní dvůr zejména rozhodl, že zeměpisné označení chráněné v členském státě může zabránit zápisu ochranné známky Společenství pouze tehdy, pokud je skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku na podstatné části území tohoto státu. Vzhledem k tomu, že spor nebyl ve stavu, v němž by o něm soudní řízení dovolovalo rozhodnout, Soudní dvůr vrátil věci Tribunálu. Ten měl tak přezkoumat, zda ve světle rozsudku Soudního dvora vydaného v rámci kasačního opravného prostředku umožňovalo užívání označení původu „bud“ podnikem Budĕjovický Budvar zabránit zápisu požadovanému společností Anheuser‑Busch.

Ve svém rozsudku z dnešního dne Tribunál nejprve konstatuje, že ve věci T‑309/06 RENV nepředložil podnik Budějovický Budvar OHIM žádný důkaz, který by mohl prokázat užívání – přede dnem podání přihlášky ochranné známky Společenství společnosti Anheuser‑Busch, tedy před 1. dubnem 1996 – staršího označení, jehož význam není pouze místní, v obchodním styku. Tribunál z tohoto důvodu žalobu v této věci zamítl.

Dále, co se týče ostatních věcí, Tribunál uvádí, že k prokázání skutečného užívání označení „bud“ ve Francii český pivovar předložil OHIM faktury. Tribunál v tomto ohledu konstatuje, že některé z těchto faktur musí být z přezkumu vyloučeny, jelikož byly vystaveny po dni podání přihlášky dotčené ochranné známky Společenství. Tribunál rovněž rozhodl, že se ostatní předložené faktury týkají velmi omezeného objemu výrobků a s nimi související dodávky se omezovaly nanejvýše na tři města na francouzském území, a to Thiais, Lille a Štrasburk. Za těchto okolností Tribunál rozhodl, že podmínka týkající se užívání označení, jehož význam není pouze místní, v obchodním styku, není ve vztahu k francouzskému území splněna.

Tribunál rovněž uvádí, že dokumenty předložené podnikem Budějovický Budvar k prokázání skutečného užívání označení „bud“ v Rakousku ukazují velmi nízké prodeje, jak co se týče objemu, tak co se týče obratu. Nadto, i když český pivovar prodal pivo pod tímto označením v několika městech v Rakousku, prodeje uskutečněné mimo Vídeň představují zanedbatelné objemy. Tribunál na základě toho dospěl k závěru, že podmínka týkající se užívání označení, jehož význam není pouze místní, v obchodním styku, není splněna ani ve vztahu k rakouskému území.

Za těchto podmínek Tribunál žaloby podniku Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu.

UPOZORNĚNÍ: Proti rozhodnutí Tribunálu lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho oznámení podat k Soudnímu dvoru kasační opravný prostředek omezující se jen na právní otázky.

UPOZORNĚNÍ: Cílem žaloby na neplatnost je zrušení aktů orgánů Unie, které jsou v rozporu s právem Unie. Za určitých podmínek mohou členské státy, evropské orgány i jednotlivci podat žalobu na neplatnost k Soudnímu dvoru nebo Tribunálu. Je‑li žaloba opodstatněná, akt bude zrušen. Příslušný orgán je povinen odstranit případnou právní mezeru vzniklou v důsledku zrušení aktu.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který Tribunál nezavazuje.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499