Navigation path

Left navigation

Additional tools

Homofobní prohlášení „patrona“ profesionálního fotbalového klubu může tento klub zatížit důkazním břemenem k prokázání, že neuplatňuje diskriminační politiku v oblasti zaměstnávání

Court of Justice - CJE/13/52   25/04/2013

Other available languages: EN FR DE ES NL IT EL HU PL SK SL BG RO

Tisk a informace

Soudní dvůr Evropské unie

TISKOVÁ ZPRÁVA č. 52/13

Lucemburku dne 25. dubna 2013

Rozsudek ve věci C‑81/12

Asociația Accept v. Consiliul Național pentru Combaterea Discriminării

Homofobní prohlášení „patrona“ profesionálního fotbalového klubu může tento klub zatížit důkazním břemenem k prokázání, že neuplatňuje diskriminační politiku v oblasti zaměstnávání

Údajná diskriminace na základě sexuální orientace může být vyvrácena prostřednictvím souboru shodujících se indicií

Směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání1 stanoví obecný rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v zaměstnání a povolání. Podle této směrnice platí, že pokud jsou skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k diskriminaci, prokázány u soudního nebo jiného příslušného orgánu, přísluší dotyčným žalovaným prokázat, že přestože se jeví, že došlo k diskriminaci, nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

Accept, nevládní organizace, jejímž předmětem činnosti je podpora a ochrana práv lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů v Rumunsku, podala dne 3. března 2010 stížnost k Národní radě pro boj proti diskriminaci (CNCD) proti profesionálnímu fotbalovému klubu SC Fotbal Club Steaua București SA (dále jen „FC Steaua“) a G. Becalimu, který vystupuje jako „patron“ tohoto klubu. Accept tvrdila, že došlo k porušení zásady rovného zacházení v oblasti přijímání do zaměstnání. V rámci rozhovoru o možném přestupu nejmenovaného profesionálního fotbalisty totiž G. Becali údajně v podstatě prohlásil, že by nikdy nepřijal homosexuálního sportovce. Pokud jde o dalšího odpůrce v řízení před CNCD, a sice FC Steaua, Accept tvrdí, že tento klub se nikdy od prohlášení G. Becaliho nedistancoval. CNCD měla zejména za to, že tyto okolnosti nespadají do pracovněprávní oblasti vzhledem k tomu, že prohlášení G. Becaliho nemohou být považována za prohlášení učiněná zaměstnavatelem nebo osobou pověřenou náborem zaměstnanců. CNCD nicméně shledala, že tato prohlášení představují diskriminaci ve formě obtěžování2, a uložila G. Becalimu sankci napomenutí. Tato sankce byla v oné době jedinou možnou sankcí podle rumunského práva, jelikož rozhodnutí CNCD bylo vydáno déle než šest měsíců po dni, kdy nastaly vytýkané skutečnosti. Accept podala proti tomuto rozhodnutí odvolání ke Curtea de Apel Bucureşti (odvolací soud v Bukurešti, Rumunsko), který položil Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu směrnice.

V rozsudku z dnešního dne Soudní dvůr poukazuje na to, že se směrnice může použít v takové situaci, jako je situace, která je základem sporu v původním řízení u Curtea de Apel Bucureşti, jež se týká prohlášení souvisejících s podmínkami přístupu k zaměstnání, včetně podmínek přijímání zaměstnanců. Soudní dvůr zdůrazňuje, že zvláštnosti přijímání profesionálních fotbalistů nejsou v tomto ohledu rozhodující, neboť výkon sportovní činnosti jako hospodářská činnost spadá do působnosti unijního práva.

Pokud jde o postoj FC Steaua ve sporu v původním řízení, Soudní dvůr uvádí, že samotná skutečnost, že taková prohlášení, jako jsou prohlášení G. Becaliho, nepocházejí přímo od určitého žalovaného, nebrání tomu, aby mohla být ve vztahu k tomuto účastníku řízení shledána existence „skutečností nasvědčujících tomu, že došlo k diskriminaci“ ve smyslu směrnice. Žalovaný zaměstnavatel proto nemůže vyvrátit existenci skutečností nasvědčujících tomu, že uplatňuje diskriminační politiku v oblasti zaměstnávání, tím, že se omezí na tvrzení, že prohlášení nasvědčující existenci homofobní politiky v oblasti zaměstnávání pocházejí od osoby, která přestože tvrdí, že hraje významnou roli v rámci řízení tohoto zaměstnavatele, a zřejmě ji skutečně hraje, není právně způsobilá zavazovat ho v oblasti zaměstnávání. Podle Soudního dvora může být skutečnost, že se tento zaměstnavatel jasně nedistancoval od těchto prohlášení, zohledněna v rámci posouzení jeho politiky v oblasti zaměstnávání.

Soudní dvůr dále upřesňuje, že důkazní břemeno, jak je upraveno ve směrnici, nemá za následek, že je vyžadováno podání důkazu, jehož předložením by nutně bylo porušeno právo na respektování soukromého života. Existence údajné diskriminace na základě sexuální orientace totiž může být vyvrácena prostřednictvím souboru shodujících se indicií, aniž žalovaný musí prokázat, že v minulosti zaměstnal osoby s určitou sexuální orientací. Mezi takové indicie může patřit zejména jeho jasné distancování se od diskriminačních veřejných prohlášení, jakož i existence výslovných ustanovení v jeho politice přijímání do zaměstnání určených k zajištění dodržování zásady rovného zacházení.

Soudní dvůr konečně uvádí, že směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, podle které lze v případě shledání diskriminace na základě sexuální orientace po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy nastaly rozhodné skutečnosti, uložit pouze „napomenutí“, jestliže tato sankce není účinná, přiměřená a odrazující. Rumunskému soudu však přísluší posoudit, zda je tomu tak v projednávaném případě.

UPOZORNĚNÍ: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Unie nebo platnosti aktu Unie. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazový záznam z vyhlášení rozsudku je dostupný na Europe by Satellite (+32) 2 2964106

1 :

Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16).

2 :

Podle směrnice se obtěžování považuje za diskriminaci, pokud dojde k nežádoucímu chování souvisejícímu zejména se sexuální orientací, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website