Navigation path

Left navigation

Additional tools

Generální advokát Yves Bot zastává názor, že se na výrobky pocházející z okupovaných území nemůže vztahovat preferenční celní režim zavedený Dohodou EHS-Izrael

Court of Justice - CJE/09/97   29/10/2009

Other available languages: EN FR DE ES NL IT EL HU PL SK BG RO

Tisk a informace

Soudní dvůr Evropských společenství

TISKOVÁ ZPRÁVA č. 97/09

V Lucemburku dne 29. října 2009

 

Stanovisko generálního advokáta ve věci C-386/08

Brita GmbH v. Hauptzollamt Hamburg-Hafen

Generální advokát Yves Bot zastává názor, že se na výrobky pocházející z okupovaných území nemůže vztahovat preferenční celní režim zavedený Dohodou EHS-Izrael

Celní orgány Společenství musí zamítnout žádost o uznání izraelského původu těchto výrobků.

V rámci evropsko-středomořského partnerství byly uzavřeny dvoustranné dohody mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a většinou středomořských států na straně druhé. Tyto dohody zejména stanoví, že výrobky pocházející z dotčených středomořských zemí mohou být do Evropské unie dováženy bez cel a že příslušné orgány smluvních stran spolupracují za účelem určení přesného původu výrobků, na které se vztahuje preferenční režim.

Společenství a jeho členské státy uzavřely takovou dohodu jak s Izraelem1 (Dohoda EHS-Izrael), tak i s Organizací pro osvobození Palestiny2 (Dohoda EHS-OOP), která jedná za palestinskou samosprávu na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

Brita je německá společnost, která dováží přístroje na výrobu sycených nápojů, jakož i příslušenství a nápojové koncentráty vyrobené společností Soda Club Ltd, usazenou v Mishor Adumin na Západním břehu Jordánu, východně od Jeruzaléma.

Společnost Brita chtěla do Německa dovézt zboží dodané společností Soda-Club. Německým celním orgánům sdělila, že zboží pochází z Izraele, a požádala tedy o poskytnutí preferenčního zacházení uplatňovaného na základě Dohody EHS-Izrael. Jelikož se německé orgány domnívaly, že výrobky pocházejí z okupovaných území, požádaly izraelské celní orgány, aby jim potvrdily, že toto zboží nebylo na těchto územích vyrobeno.

I když izraelské orgány potvrdily, že dotčené zboží pochází z oblasti, která spadá do jejich pravomoci, neodpověděly nicméně na otázku, zda toto zboží bylo vyrobeno na okupovaných územích. Z tohoto důvodu německé orgány nakonec zamítly přiznat společnosti Brita preferenční režim, jelikož nemohlo být s jistotou ověřeno, že dovezené zboží spadá do působnosti Dohody EHS-Izrael.

1 Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 20. listopadu 1995.

2 Evropsko-středomořská prozatímní dohoda o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 24. února 1997.


Společnost Brita toto rozhodnutí soudně napadla a Finanzgericht Hamburg (soud pro finanční záležitosti v Hamburku, Německo) se Soudního dvora dotázal, zda se na zboží vyrobené na okupovaných palestinských územích, jehož izraelský původ byl potvrzen izraelskými orgány, může vztahovat preferenční režim, zavedený Dohodou EHS-Izrael.

V dnes předneseném stanovisku generální advokát Y. Bot připomíná, že mechanismus správní spolupráce zavedený Dohodou EHS-Izrael spočívá na vzájemné důvěře mezi celními orgány smluvních států a na vzájemném uznávání aktů jimi vydaných.

V této souvislosti poznamenává, že existuje domněnka, podle které mají celní orgány vyvážejícího státu nejlepší předpoklady k tomu, aby přímo ověřily skutečnosti, které určují původ výrobku. Celní orgány dovážejícího státu jsou tedy v zásadě vázány výsledkem dodatečného ověření, které provedly celní orgány vyvážejícího státu.

V projednávaném případě se však generální advokát domnívá, že jelikož je původ dovezených výrobků znám a není zpochybněn, týká se spor ve skutečnosti otázky, zda místo výroby, které se nachází na palestinských územích, spadá do oblasti působnosti Dohody EHS-Izrael.

Domněnka ohledně autenticity ověření správnosti skutečností celními orgány vyvážejícího státu se tak nemůže v projednávaném případě uplatnit, poněvadž žádná ze stran této dohody zde nemá nejlepší předpoklady k vydání jednostranného stanoviska k oblasti působnosti této dohody.

V důsledku toho nejsou německé celní orgány vázány výsledkem dodatečného ověření provedeného izraelskými celními orgány.

Generální advokát odmítá rovněž argument, podle něhož musí být preferenční režim každopádně přiznán výrobcům usazeným na okupovaných územích, buď na základě Dohody EHS-Izrael, nebo na základě Dohody EHS-OOP.

V první řadě konstatuje, že přiznání preferenčního režimu se přímo váže na původ zboží a že ověření tohoto původu představuje nezbytnou součást systému. Osvědčení vydané celními orgány vyvážejícího státu tedy musí jednoznačně osvědčovat, že dotčený výrobek pochází z určeného státu, za tím účelem, aby se preferenční režim, který se vztahuje k tomuto státu, použil na tento výrobek.

V této souvislosti generální advokát připomíná, že hranice Izraele byly vymezeny Plánem na rozdělení Palestiny3, schváleným dne 29. listopadu 1947 Organizací spojených národů. Podle tohoto plánu nejsou přitom území Západního břehu Jordánu a pásma Gazy součástí území Izraele. Navíc Izrael a OOP považují na základě izraelsko-palestinské dohody4 jak Západní břeh Jordánu, tak pásmo Gazy za jednu územní jednotku.


Společenství dále uzavřelo Dohodu EHS-OOP za účelem rozvinout obchodních toky ze Západního břehu Jordánu a pásma Gazy a do něj a napravit anomálii spočívající v tom, že tato území byla jedinými územími v regionu, jejichž výrobcům nebyl poskytnut preferenční režim. Společenství tedy zavedlo takový režim právě pro palestinská území, protože se domnívalo, že výrobky pocházející z těchto území nemohly požívat preferenčního zacházení na základě Dohody EHS-Izrael.

3 Tento plán vypracoval United Nations Special Committee On Palestine. Tento výbor složený z jedenácti států, zřízený Valným shromážděním OSN v roce 1947, byl pověřen nalezením řešení v palestinském konfliktu a především vypracováním plánu na rozdělení Palestiny.

4 Izraelsko-palestinská prozatímní dohoda o Západním břehu Jordánu a pásmu Gazy, podepsaná ve Washingtonu dne 28. září 1995.

 

V důsledku toho se preferenční režim na základě Dohody EHS-Izrael nemůže uplatnit na zboží pocházející ze Západního břehu Jordánu a obecněji z okupovaných území.

Nakonec generální advokát Bot dochází k závěru, že celní preference na základě Dohody EHS-OOP lze výrobkům vyrobeným na okupovaných územích poskytnout pouze v případě, kdy palestinské orgány vydají v souladu s touto dohodou nezbytná osvědčení o původu.

 

UPOZORNĚNÍ: Soudní dvůr není stanoviskem generálního advokáta vázán. Úlohou generálních advokátů je zcela nezávisle navrhnout Soudnímu dvoru právní řešení věci, která jim je přidělena. Soudci Soudního dvora začínají nyní v uvedené věci rozhodovat. Rozsudek bude vydán později.

UPOZORNĚNÍ: V řízení o předběžné otázce mohou soudy členských států v rámci sporu, který jim byl předložen, položit Soudnímu dvoru otázku ohledně výkladu práva Společenství nebo platnosti aktu Společenství. Soudní dvůr nerozhoduje o vnitrostátním sporu. Je na vnitrostátním soudu, aby ve věci rozhodl v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat totožný problém.

 

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění stanoviska se na internetové stránce CURIA zveřejňuje v den, kdy je generální advokát přednesl.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazový záznam z přednesení stanoviska je dostupný na Europe by Satellite ((+32) 2 2964106


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website