Navigation path

Left navigation

Additional tools

Other available languages: EN FR DE ES NL IT PT EL HU PL SK SL BG RO

Tisk a informace

TISKOVÁ ZPRÁVA č. 20/09

10. března 2009

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-345/06

Gottfried Heinrich

SEZNAM PŘEDMĚTŮ ZAKÁZANÝCH NA PALUBÁCH LETADEL NEMŮŽE BÝT UPLATŇOVÁN VŮČI JEDNOTLIVCŮM, NEBYL-LI ZVEŘEJNĚN

Nařízení Společenství nevyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie není závazné v rozsahu, ve kterém má ukládat povinnosti jednotlivcům.

Článek 254 ES stanoví, že nařízení jsou vyhlašována v Úředním věstníku Evropské unie.

V roce 2002 přijaly Parlament a Rada nařízení 2320/2002 o letecké bezpečnosti 1 . Příloha tohoto nařízení stanovila společné základní normy pro opatření v oblasti letecké bezpečnosti. Mimo jiné stanovila obecný seznam předmětů zakázaných na palubách letadel, mezi kterými byly uvedeny „Obušky: zabijáky, kyje [Tupé předměty: obušky, palice], baseballové pálky nebo podobné nástroje [předměty]“. Nařízení rovněž určovalo, že určitá opatření nebudou zveřejňována, ale pouze zpřístupňována příslušným orgánům. Toto nařízení a jeho příloha byly zveřejněny.

V dubnu 2003 přijala Komise nařízení 622/2003 2 , provádějící nařízení 2320/2002. Dotčená opatření byla stanovena v příloze. Tato příloha, změněná v roce 2004 3 , nebyla nikdy vyhlášena, přestože pozměňující nařízení ve svých bodech odůvodnění zdůraznilo nezbytnost jasného informování cestujících o pravidlech vztahujících se k zakázaným předmětům.

Dne 25. září 2005 neprošel Gottfried Heinrich bezpečnostní kontrolou na letišti Vídeň-Schwechat z důvodu, že ve svém kabinovém zavazadle převáží tenisové rakety, které jsou považovány za předměty zakázané nařízeními Společenství. G. Heinrich přesto do letadla s tenisovými raketami ve svém zavazadle nastoupil. Bezpečnostní personál ho poté vyzval, aby letadlo opustil.

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 07/07, s. 181).

2 Nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 89, s. 9; Zvl. vyd. 07/07, s. 252).

3 Nařízení Komise (ES) č. 68/2004 ze dne 15. ledna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 10, s. 14) (neoficiální překlad).


Gottfried Heinrich podal žalobu k Unabhängiger Verwaltungssenat im Land Niederösterreich (Nezávislý správní senát spolkové země Dolní Rakousy), ve které se domáhal prohlášení opatření, která byla vůči němu přijata, za protiprávní. Rakouský soud položil Soudnímu dvoru otázku, zda mohou být nařízení nebo části nařízení závazné, přestože nebyly vyhlášeny v Úředním věstníku.

Soudní dvůr připomíná, že z článku 254 ES vyplývá, že nařízení Společenství může vyvolávat právní účinky, pouze pokud bylo vyhlášeno v Úředním věstníku. Mimoto akt, jehož autorem je orgán Společenství, nelze uplatňovat vůči jednotlivcům před tím, než měly tyto osoby možnost se s ním seznámit prostřednictvím řádného vyhlášení v Úředním věstníku. Tytéž zásady se vztahují i na vnitrostátní opatření provádějící právo Společenství.

Soudní dvůr uvádí, že cílem nařízení 2320/2002 je uložení povinností jednotlivcům, jelikož v seznamu tvořícím přílohu tohoto nařízení jsou uvedeny určité obecně definované předměty zakázané na palubě letadel.

Jelikož příloha k nařízení č. 622/2003 nebyla vyhlášena, Soudní dvůr nemá možnost rozhodnout o tom, zda se týká rovněž seznamu zakázaných předmětů, a je-li tedy jejím účelem rovněž uložení povinností jednotlivcům. Nelze nicméně vyloučit, že tomu tak je. Skutečnost, že nařízení měnící nařízení 622/2003 ve svých bodech odůvodnění upřesňuje, že je nezbytné přijmout harmonizovaný seznam, který bude přístupný veřejnosti, ve kterém budou odděleně uvedeny zakázané předměty, znamená, že seznam tvořící přílohu nařízení 2320/2002 byl skutečně změněn. Případné dotčené změny v seznamu zakázaných předmětů nebyly každopádně zveřejněny v Úředním věstníku.

Soudní dvůr dále konstatuje, že seznam zakázaných předmětů nespadá do žádné z kategorií opatření a informací, které jsou podle nařízení 2320/2002 kvalifikovány jako tajné a které nejsou zveřejňovány. Komise tak nemohla uplatňovat režim utajení na opatření přizpůsobující tento seznam. Z toho plyne, že v případě, že by nařízení 622/2003 skutečně přizpůsobovalo uvedený seznam zakázaných předmětů, bylo by toto nařízení v příslušném rozsahu nutně neplatné.


Soudní dvůr došel k závěru, že příloha nařízení 622/2003 není v rozsahu, ve kterém má ukládat povinnosti jednotlivcům, závazná.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Dostupné jazyky: BG, ES, CS, DE, EL, EN, FR, IT, HU, NL, PL, PT, RO, SK, SL

Úplný text rozsudku se nachází na internetové stránce Soudního dvora

http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=CS&Submit=rechercher&numaff=C-345/06

Zpravidla ho lze konzultovat od 12 hod SEČ v den vydání.

Pro více informací kontaktujte prosím Balázse Lehoczkého Tel.: (00352) 4303 5499 Fax: (00352) 4303 2028

Filmové nahrávky z vyhlášení rozsudku jsou k dispozici prostřednictvím Europe by Satellite (EbS), služby poskytované Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro tisk a informace, L-2920 Lucemburk, Tel: (00352) 4301 35177 Fax: (00352) 4301 35249 nebo B-1049 Brusel, Tel: (0032) 2 2964106 Fax: (0032) 2 2965956


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website