Navigation path

Left navigation

Additional tools

ČLENSKÝ STÁT MŮŽE SUBJEKTŮM TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ULOŽIT POVINNOST VYČLENIT ČÁST SVÝCH PROVOZNÍCH PŘÍJMŮ NA FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝCH KINEMATOGRAFICKÝCH DĚL A TELEVIZNÍCH FILMŮ

Court of Justice - CJE/09/18   05/03/2009

Other available languages: EN FR DE ES NL IT EL HU PL SK

Tisk a informace

TISKOVÁ ZPRÁVA č. 18/09

5. března 2009

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-222/07

UTECA v. Administración General del Estado

ČLENSKÝ STÁT MŮŽE SUBJEKTŮM TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ULOŽIT POVINNOST VYČLENIT ČÁST SVÝCH PROVOZNÍCH PŘÍJMŮ NA FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝCH KINEMATOGRAFICKÝCH DĚL A TELEVIZNÍCH FILMŮ

Vnitrostátní právní úprava může rovněž stanovit zvláštní sazbu určenou pro financování děl, jejichž původní jazyk je úředním jazykem tohoto členského státu.

Španělská právní úprava provádějící do právního řádu směrnici o televizním vysílání 1 ukládá subjektům televizního vysílání povinnost vyčlenit 5 % svých provozních příjmů za předchozí rok pro předběžné financování produkce evropských dlouhometrážních a krátkometrážních kinematografických děl a televizních filmů. Sazba 60 % z tohoto financování musí být vyhrazena pro produkci děl, jejichž původní jazyk je ve Španělsku úředním jazykem.

Unión de Televisiones Comerciales Asociadas (UTECA) podala u Tribunal Supremo žalobu, jíž se domáhala, aby tato vnitrostátní právní úprava byla prohlášena za nepoužitelnou z důvodu, že je v rozporu s právem Společenství.

Tento soud se rozhodl obrátit se na Soudní dvůr, aby mohl ověřit slučitelnost španělské právní úpravy se směrnicí o televizním vysílání, jakož i s některými ustanoveními Smlouvy.

Soudní dvůr připomněl, že členské státy jsou oprávněny uplatňovat přísnější nebo podrobnější předpisy, než jsou předpisy obsažené v této směrnici. Při výkonu takové pravomoci však musí být dodržovány základní svobody zaručené Smlouvou.

Soudní dvůr nejprve konstatoval, že opatření přijaté Španělskem představuje, pokud stanoví zvláštní sazbu určenou pro financování děl, jejichž původní jazyk je úředním jazykem tohoto členského státu, omezení několika základních svobod, a sice volného pohybu služeb, svobody usazování, volného pohybu kapitálu a volného pohybu pracovníků. Takové omezení může být nicméně odůvodněno, pokud odpovídá naléhavým důvodům obecného zájmu, pokud je způsobilé zajistit uskutečnění cíle, který sleduje, a pokud nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

1 Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 298, s. 23; Zvl. vyd. 06/01, s. 224), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997.


V tomto případě měl Soudní dvůr za to, že kulturní důvody ochrany španělské mnohojazyčnosti, jimiž je dotčené opatření odůvodněno, představují naléhavý důvod obecného zájmu. S ohledem na to, že opatření ukládá povinnost přispívat na kinematografická díla a televizní filmy, jejichž původní jazyk je úředním jazykem členského státu, zdá se být způsobilé zajistit uskutečnění takového cíle. Kromě toho takové opatření nepřekračuje meze toho, co je k dosažení sledovaného cíle nezbytné. Skutečnost, že jazykové kritérium může představovat zvýhodnění pro podniky, které jsou příjemci financování, jež jsou většinou kinematografickými produkčními společnostmi se sídlem v tomto členském státě, nemůže sama o sobě představovat důkaz nepřiměřenosti opatření dotčeného v původním řízení, protože jinak by uznání cíle sledovaného členským státem, který spočívá v ochraně a podpoře jednoho či více jeho úředních jazyků, za naléhavý důvod obecného zájmu, bylo zbaveno svého smyslu.

Soudní dvůr shledal, že právo Společenství nebrání opatření členského státu, které subjektům televizního vysílání ukládá povinnost vyčlenit 5 % svých provozních příjmů pro předběžné financování evropských kinematografických děl a televizních filmů a konkrétněji vyhradit 60 % z těchto 5 % pro díla, jejichž původní jazyk je úředním jazykem tohoto členského státu.

Co se týče slučitelnosti takového opatření s právní úpravou v oblasti státních podpor, Soudní dvůr nejprve připomněl podmínky, které musí financování splnit, aby mohlo být kvalifikováno jako státní podpora, a poté konstatoval, že zvýhodnění, které kinematografickému průmyslu poskytuje dotčené opatření, není v daném případě poskytnuto přímo státem či prostřednictvím veřejné nebo soukromé organizace, která byla určena nebo zřízena tímto státem. Takové zvýhodnění totiž vyplývá z obecné právní úpravy, která se vztahuje na všechny subjekty, ať již veřejné či soukromé. Kromě toho, pokud se dotčené opatření použije na subjekty veřejného televizního vysílání, nenasvědčuje nic tomu, že dotčené zvýhodnění závisí na kontrole takových subjektů ze strany veřejné moci nebo na pokynech dávaných veřejnou mocí těmto subjektům.

Soudní dvůr shledal, že opatření přijatá v tomto případě nepředstavují státní podporu kinematografickému průmyslu.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Dostupné jazyky: ES, CS, DE, EL, EN, FR, IT, HU, NL, PL, SK

Úplný text rozsudku se nachází na internetové stránce Soudního dvora

http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=CS&Submit=rechercher&numaff=C-

Obecně ho lze konzultovat od 12 hod SEČ v den vydání.

Pro více informací kontaktujte prosím Balázse Lehoczkého Tel.: (00352) 4303 5499 Fax: (00352) 4303 2028

Filmové nahrávky z vyhlášení rozsudku jsou k dispozici prostřednictvím Europe by Satellite (EbS), služby poskytované Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro tisk a informace, L-2920 Lucemburk, Tel: (00352) 4301 35177 Fax: (00352) 4301 35249 nebo B-1049 Brusel, Tel: (0032) 2 2964106 Fax: (0032) 2 2965956


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website