You are here:

Výzkum a využití vesmíru

Řada aspektů naší civilizace (od telekomunikací, televizního vysílání, přes předpověď počasí až po světové finanční systémy) spoléhá na vesmírné systémy a technologie.

Vesmírné projekty jsou natolik rozsáhlé, že většina zemí se do nich nemůže pouštět sama. Evropské státy proto spojily své technologické a finanční zdroje a svou politiku pro oblast vesmíru nyní řídí prostřednictvím Evropské komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) (mezivládní agenturou, kterou spravuje 20 evropských zemí).

Evropská politika pro oblast vesmíru má 4 hlavní směry:

  • systém monitorování Země Copernicus
  • satelitní systémy Galileo a EGNOS
  • průzkum vesmíru
  • výzkum vesmíru

Program Copernicus – monitorování Země

Copernicus je doposud nejambicióznějším programem pro monitorování Země.

Jedná se o soubor komplexních systémů, jež pomocí satelitů a senzorů na zemi, ve vzduchu a na moři shromažďují údaje o Zemi.

Program bude poskytovat institucím, podnikům i občanům aktuální a spolehlivé informace o tom, jak se naše planeta a její podnebí mění. Tyto údaje pomohou předvídat budoucí změny klimatu.

Údaje z programu Copernicus najdou uplatnění i v jiných oborech, jako např.:

  • územní plánování
  • ochrana přírody
  • zemědělství a lesnictví
  • zdravotní péče
  • odstraňování následků katastrof
  • doprava
  • cestovní ruch.

Celý program koordinuje a spravuje Evropská komise. Satelitní infrastrukturu řídí Evropská kosmická agentura Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) a senzory vyvíjí Evropská agentura pro životní prostředí a jednotlivé země EU.

Operativní podporu službám programu Copernicus, které se zabývají monitorováním moří a oceánů, atmosféry a změny klimatu, bude poskytovat agentura pro satelitní údaje o počasí EUMETSAT Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) .

Systém Galileo – družicová navigace

Galileo je evropský systém pro globální satelitní navigaci. Jedná se o evropskou verzi amerického globálního polohového systému (GPS) a ruského GLONASS.

Je to první satelitní navigační systém, který je plně pod civilní kontrolou. Galileo sice bude s americkým a ruským systémem kompatibilní, bude však na nich nezávislý.

Díky určování polohy v reálném čase s přesností do 1 metru bude tento systém mnohem přesnější než GPS.

Celá síť, která by měla být dokončena do roku 2020, bude zahrnovat 30 družic (včetně 6 náhradních v aktivním stavu). První služby začne systém poskytovat v roce 2016.

Možných využití systému Galileo je celá řada. Patří k nim například:

  • řízení dopravy
  • záchranné operace
  • zemědělství
  • civilní ochrana
  • časová razítka a časová synchronizace.

Investice EU do tohoto programu by měly vytvořit nové tržní příležitosti a pracovní místa v odvětví přijímačů satelitních signálů a aplikací fungujících na základě těchto signálů.

Partnery v rámci programu Galileo jsou:

  • Evropská komise – celý program řídí a plně financuje.
  • Evropská kosmická agentura Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) – zajišťuje projektování, vývoj, veřejné zakázky a schvalování. ESA spolufinancovala fázi formulace, vývoje a ověření programu Galileo na oběžné dráze.
  • Agentura pro evropský GNSS Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) (GSA) – bude po dokončení systému odpovídat za jeho provoz.

EGNOS – systém s družicovým rozšířením

EGNOS je evropský družicový systém, který zvyšuje přesnost GPS z běžných 10 metrů na asi 2 metry (v 95 % případů). Upozorňuje rovněž uživatele na problémy se signálem GPS. Jedná se o předchůdce programu Galileo.

K nápravě chyb GPS využívá tento systém 3 družice a umožňuje tak mnohem přesnější určení polohy.

Na rozdíl od systému Galileo je EGNOS panevropským (ne globálním) programem a je závislý na GPS.

Jedná se o společný projekt Evropské komise, Evropské kosmické agentury Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) a Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) ).

Příklady využití systému EGNOS:

  • letecký provoz – díky přesnější navigaci je možné najít efektivnější trasy
  • pátrací a záchranné akce – snadnější přistávání helikoptér za špatného počasí
  • řízení dopravy – rychlejší reakce záchranných služeb
  • železniční doprava – přesná lokalizace vlaků
  • precizní zemědělství – virtuální oplocení, detekce reprodukční schopnosti krav apod.

Průzkum vesmíru

Průzkum vesmíru je hnací silou technologických inovací a vědeckých objevů v takových oblastech, jako je recyklace, zdravotní péče, biotechnologie, energetika či monitorování životního prostředí.

Jelikož jsou vesmírné programy velmi nákladné, je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Evropská unie se aktivně podílí na mezinárodních diskusích o průzkumu vesmíru, zejména s USA, Ruskem a Čínou.

Je rovněž zapojena do Mezinárodního fóra o průzkumu vesmíru, což je série setkání na úrovni ministrů ohledně mezinárodní koordinace a spolupráce v této oblasti.

Výzkum vesmíru

Evropská unie chce vybudovat konkurenceschopný a nezávislý vesmírný průmysl s globálním dopadem.

Má-li si Evropa udržet přístup do vesmíru a ochránit své operace v něm, musí posílit evropské vesmírné odvětví tím, že podpoří vesmírný výzkum a inovace.

Financovat projekty výzkumu vesmíru lze prostřednictvím programu Horizont 2020 Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) , a to v rámci pracovního programu Leadership in Enabling & Industrial Technologies Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) , který má k dispozici 13,5 miliardy eur.

Cílové oblasti:

  • využití satelitní navigace – Galileo
  • monitorování Země
  • ochrana evropských investic a zájmů ve vesmíru
  • konkurenceschopnost evropského vesmírného odvětví: věda a technologie
  • nástroj pro MSP (zvláštní pomoc malým a středním podnikům).