Vesmír


Řada aspektů naší civilizace (od telekomunikací, televizního vysílání, přes předpověď počasí až po světové finanční systémy) spoléhá na vesmírné systémy a technologie.

Vesmírné projekty jsou natolik rozsáhlé, že většina zemí se do nich nemůže pouštět sama. Evropské státy proto spojily své technologické a finanční zdroje a svou politiku pro oblast vesmíru nyní řídí prostřednictvím Evropské komise ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou English (mezivládní agenturou, kterou spravuje 20 evropských zemí).

Evropská politika pro oblast vesmíru má 3 hlavní směry:

  • systém monitorování Země Copernicus a satelitní navigační systémy Galileo a EGNOS 
  • průzkum vesmíru
  • pomoc evropským podnikům zapojit se do vesmírného průmyslu a mít z toho zisk.

Copernicus – monitorování životního prostředí

Copernicus English (en) je soubor komplexních systémů, jež pomocí satelitů a senzorů na zemi, ve vzduchu a na moři shromažďují údaje o Zemi. Tyto údaje poskytují institucím, podnikům i občanům víceméně aktuální a spolehlivé informace o tom, jak se naše planeta a její podnebí mění.

Výtvarné ztvárnění družice Sentinel-2 nad Zemí

Tato družice systému Copernicus s názvem Sentinel-2 bude poskytovat snímky vegetace, půdy, vodních ploch, vnitrozemských vodních cest i pobřežních oblastí, a to ve vysokém rozlišení.

Informace jsou pak využívány pro různé účely, jako například:

  • územní plánování
  • ochrana přírody
  • zemědělství a lesnictví
  • zdravotní péče
  • řízení krizových situací
  • doprava
  • cestovní ruch.

Program Copernicus koordinuje a spravuje Evropská komise. Satelitní infrastrukturu řídí Evropská kosmická agentura English a senzory vyvíjí Evropská agentura pro životní prostředí a jednotlivé země EU.

Galileo – globální služba pro určování polohy

Galileo English (en) je evropský program pro globální satelitní navigační systém (GNSS). Na rozdíl od svých amerických a ruských protějšků je Galileo pod civilní kontrolou a tak tomu bude i v budoucnu.

Družice na oběžné dráze Země © ESA – J. Huart

Evropský satelitní navigační systém Galileo poskytuje globální polohovací údaje pro nevojenské účely.

Jakmile bude systém plně funkční, bude vysoce přesné globální polohovací údaje pro civilní použití v celé Evropě poskytovat 30 družic (včetně 6 náhradních). Díky nejmodernějším technologiím a interoperabilitě s ostatními systémy satelitní navigace umožní Galileo mnohem přesnější určení polohy než ostatní služby, které jsou v současné době k dispozici.

V roce 2013 dosáhl program významného mezníku, když se poprvé v historii podařilo určit místo jen pomocí signálů z Galilea. Jelikož se do vesmíru stále vysílají další družice, začne systém poskytovat první služby pravděpodobně začátkem roku 2015.

Možných využití English (en) systému Galileo je celá řada. Patří k nim například:

  • řízení dopravy
  • záchranné operace
  • zemědělství
  • civilní ochrana
  • časová razítka a časová synchronizace.

Očekává se, že investice EU do programu se vrátí v podobě nových tržních příležitostí a pracovních míst v odvětví přijímačů satelitních signálů a aplikací fungujících na základě těchto signálů.

Partnery v rámci programu Galileo jsou:

  • Evropská komise – řídí a plně financuje fázi vedoucí k plné provozní kapacitě.
  • Evropská kosmická agentura English – zajišťuje projektování, vývoj, veřejné zakázky a schvalování. ESA spolufinancovala fázi formulace, vývoje a ověření programu Galileo na oběžné dráze.
  • Agentura pro evropský GNSS English (GSA) – bude odpovídat za provoz, jakmile bude systém dokončen.

EGNOS – systém s družicovým rozšířením

Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací English (en) je systém, který zvyšuje kvalitu stávajících družicových navigačních systémů (jako je třeba americký GPS) a zlepšuje jejich přesnost z přibližně 10 metrů na asi 2 metry. Zasílá také varování v případě selhání systému.

V roce 2014 byla z evropského kosmodromu v Kourou English vypuštěna náhradní družice, která bude v příštích 12 letech zajišťovat kontinuitu služby EGNOS. To dokazuje odhodlání EU zajišťovat vysokou kvalitu družicových navigačních systémů.

Průzkum vesmíru

Průzkum vesmíru je hnací silou inovací, technologického rozvoje a vědeckých poznatků. Avšak vzhledem k tomu, že tyto programy jdou nad rámec schopností většiny zemí, je třeba mezinárodní spolupráce.

Evropská komise je proto jménem všech členských států EU aktivně zapojena do mezinárodních diskusí ohledně průzkumu vesmíru zejména se strategickými partnery, jako jsou USA, Rusko a Čína.

Výzkum

Cílem projektů výzkumu vesmíru financovaných EU je zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a vědy. Část finančních prostředků pochází ze stěžejního evropského výzkumného programu Horizont 2020 English. Tato podpora je pro další vývoj vesmírného odvětví zásadní. Jde zejména o to, jak:

  • motivovat výzkumné pracovníky ve veřejném i soukromém sektoru, aby v této souvislosti zintenzivnili své úsilí a aby se zvýšily investice
  • pomáhat udržovat konkurenceschopnost vesmírného odvětví (a to výrobců, poskytovatelů služeb i operátorů)
  • poskytovat odpovídající služby a infrastrukturu, které jsou potřebné k vytvoření a využívání nových technologií.

Začátek stránky

Podniky

Vydáno v březnu 2013

Publikace je součástí edice Politiky Evropské unie


Začátek stránky



KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Související oblasti politiky

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?