Regionální politika

Přestože je Evropská unie jednou z nejbohatších částí světa, existují v prosperitě členských zemí i regionů výrazné rozdíly. Nejbohatší země, Lucembursko, je více než sedmkrát bohatší než Rumunsko a Bulharsko, které jsou nejnovějšími a zároveň i nejchudšími členskými státy EU.

Dynamický přínos členství v EU ve spojení s aktivní a cílenou regionální politikou však přinášejí hmatatelné výsledky.

Zobrazit celý článekZobrazit celý článek

Solidarita a soudržnost

Cíle evropské regionální politiky jsou tyto:

pomáhat všem regionům při dosahování jejich plného potenciálu
investovat do zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni v oblastech s vysokým potenciálem růstu, což bude mít přínos i pro EU jako celek
co nejrychleji zvýšit životní úroveň v zemích, které se k EU připojily od roku 2004, na průměr EU.

Příčiny rozdílů

Příčiny regionálních nerovností jsou různé. Patří mezi ně například:

dlouhodobé znevýhodnění v důsledku zeměpisné odlehlosti regionu nebo řídkého osídlení
nedávné sociální a hospodářské změny
dědictví po systému centrálně plánovaného hospodářství
kombinace těchto příčin a dalších faktorů.

Dopad znevýhodnění se často projevuje v těchto formách:

sociální strádání
nekvalitní školy
vyšší míra nezaměstnanosti
nedostatečná infrastruktura.

Podpora růstu a zaměstnanosti

Prostřednictvím regionální politiky investuje EU do svých občanů.

Regionální politika má doplňovat program EU na podporu růstu a zaměstnanosti:

zvyšováním atraktivity zemí a regionů pro investory – zajišťováním lepší dopravní dostupnosti, poskytováním kvalitních služeb (jako je třeba vysokorychlostní internet) a ochranou přírody
podporou inovací, podnikání a znalostní ekonomiky – motivováním regionů, aby využívaly své silné stránky a aby účinněji a lépe kombinovaly evropské, státní i regionální veřejné fondy, a vytvářely specializované strategie pro hospodářský růst
vytvářením více pracovních míst s lepšími podmínkami – přilákáním většího počtu lidí na pracovní trh, zastavením tzv. „odlivu mozků“, zlepšováním adaptability pracovníků a zvyšováním investic do lidského kapitálu.

Dostupné finanční prostředky

Výdaje určené na regionální rozvoj v letech 2007–2013 představují více než třetinu rozpočtu EU – přibližně 347 miliard eur.

Podle toho, co se financuje a v které zemi či regionu, pocházejí finanční prostředky ze třech různých zdrojů:

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – obecná infrastruktura, inovace a investice
Evropský sociální fond (ESF) – projekty odborné přípravy, další druhy pomoci v oblasti zaměstnanosti a programy pro vytváření pracovních míst
Fond soudržnosti – projekty ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury a vývoj výroby energie z obnovitelných zdrojů. Tyto finanční prostředky směřují do 15 zemí, jejichž hospodářská produkce je nižší než 90 % průměru EU (12 nových členských zemí EU plus Portugalsko, Řecko a Španělsko).

Kde a na co se finanční prostředky vynakládají

Regionální politika směřuje prostředky do všech regionů EU, a to v souladu s cíli strategie Evropa 2020.

Nejvíce se investuje v členských zemích střední a východní Evropy a v regionech se speciálními potřebami rozvoje v ostatních zemích EU. Cílem této politiky je pomoci s překonáním krize a zajistit rychlejší distribuci dostupných finančních prostředků.

Politika se zaměřuje zejména na podporu inovací, výzkumu a udržitelného rozvoje a na vytváření příhodného prostředí pro malé podniky, jež jsou páteří evropského hospodářství. Část prostředků je určena i na přeshraniční a meziregionální kooperační projekty.

Začátek stránky

Orgány a instituce EU

Evropská komise
- Regionální politika
Evropský parlament
- Výbor pro regionální rozvoj
Rada Evropské unie
- Všeobecné záležitosti
Evropský hospodářský a sociální výbor
- Sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Výbor regionů
- Komise pro politiku územní soudržnosti (COTER)
Evropská investiční banka
- JASPERS
- JEREMIE