Institucionální záležitosti


Evropská unie je ojedinělý politický subjekt, jehož členské státy sdílejí v klíčových oblastech svou svrchovanost k dosažení společných cílů. Všem občanům členských států náleží kromě státní příslušnosti jejich domovského členského státu také občanství EU, které jim dává právo podílet se na demokratickém chodu Unie.

Podobně jako každá vláda má i Unie svůj zákonodárný orgán (Parlament), orgán výkonné moci (Komise) a orgán nezávislého soudnictví (Soudní dvůr).

Pravomoci orgánů EU vyplývají ze zakládajících smluv, které mezi sebou členské státy uzavřely a které každý z nich ratifikoval. V oblastech, které nejsou upraveny ve smlouvách, si státy ponechávají svrchovanost.

Dvěma nejdůležitějšími smlouvami jsou:

  • Římská smlouva (1958), kterou bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS)
  • Maastrichtská smlouva (1993), rovněž známá jako Smlouva o Evropské unii.
Tlumočník EU při práci © EU

Tlumočníci EU tlumočí do 24 úředních jazyků Unie.

K dalším smlouvám patří Jednotný evropský akt (1987), kterým se vytvořil jednotný trh, a Amsterodamská (1999) a Niceská (2003) smlouva. Nejnovější je Lisabonská smlouva (2009), která pozměňuje některé předchozí smlouvy.

Institucionální trojúhelník

Za tvorbu politiky a přijímání rozhodnutí jsou v EU odpovědné tři orgány:

  • Evropský parlament
  • Rada Evropské unie
  • Evropská komise.

Čtvrtým hlavním orgánem je Evropská rada, která definuje politické priority, ale nemá zákonodárnou funkci.

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku © Van Parys Media

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku

Evropský parlament

Evropský parlament zastupuje v EU občany Unie. Jeho pravomoci byly rozšířeny několika změnami základních smluv EU. Poprvé byl zvolen přímo občany v roce 1979. Současný Parlament, zvolený v květnu 2014 na 5 let, má 751 poslanců ze všech 28 zemí EU.

Hlavním úkolem Parlamentu je přijímat společně s Radou návrhy právních předpisů, které předkládá Komise. Další jeho funkcí je kontrola a schvalování rozpočtu Unie. Parlament rovněž vykonává demokratický dohled nad Komisí, což kromě jiného obnáší i pravomoc vyjádřit Komisi nedůvěru a odvolat ji.

Evropská rada

Hlavy států a vlád členských zemí se scházejí k jednání minimálně čtyřikrát do roka na tzv. Evropské radě. Další jednání Rady může předseda svolat kdykoli to uzná za vhodné. Schůze slouží k projednávání politických priorit. Rozhodnutí se obvykle přijímá na základě shody.

Roli orgánu EU a funkci voleného předsedy dostala Rada poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.

Rada Evropské unie

Představuje hlas vlád členských států. Ministři každého z nich zasedají v Radě několikrát za měsíc. Má jak zákonodárnou funkci, kterou vykonává spolu s Evropským parlamentem, tak i funkci výkonnou, kterou sdílí s Evropskou komisí. Ministři příslušných resortů zasedají v různém složení. Projednávají a rozhodují o jednotlivých politikách týkajících se například vnějších vztahů, hospodářských a finančních věcí, dopravy, energetiky, zemědělství atd. Radě se také říká Rada ministrů.

Rozhodnutí obvykle může přijmout kvalifikovaná většina, avšak v řadě oblastí – např. daně, azyl a přistěhovalectví nebo zahraniční a bezpečnostní politika – se vyžaduje jednomyslnost.

Evropská komise

Komise je nezávislá na vládách členských států a jejím úkolem je hájit zájmy Unie jako celku. Vykonává čtyři hlavní funkce:

  • navrhuje politiky a právní předpisy EU
  • dohlíží nad dodržováním smluv EU (funkce „strážkyně smluv“)
  • řídí a provádí politiky EU a související rozpočet
  • reprezentuje EU ve světě.

Komise je jmenována každých pět let, po volbách do Evropského parlamentu. Předseda komise je volen Parlamentem na základě návrhu Evropské rady. Členy Komise – z každého členského státu je jmenován jeden, včetně předsedy Komise a místopředsedů – musí před nástupem do úřadu schválit Evropský parlament.

Prosazování práva

Úkolem Soudního dvora Evropské unie je zajišťovat, aby bylo právo EU vykládáno a uplatňováno stejným způsobem ve všech členských státech.

Soudnímu dvoru rovněž přísluší rozhodovat v právních sporech mezi členskými státy, orgány EU, podniky a jednotlivci. Sídlí v Lucemburku a tvoří jej soudci ze všech zemí EU.

Ostatní orgány a instituce

EU má 8 dalších hlavních orgánů pověřených konkrétními úkoly:

Na provádění evropských právních předpisů v příslušných oblastech dohlíží 40 agentur různého charakteru a velikosti, které se nacházejí na různých místech Unie.

Začátek stránky

Začátek stránky



KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?