Humanitární pomoc a civilní ochrana

Evropská unie pomáhá v krizových oblastech po celém světě, včetně Libye, Afgánistánu, okupovaného palestinského území, v mnoha oblastech Afriky a severovýchodní Asie. Angažuje se i v oblastech zmítaných dlouhodobější krizí či poválečnou nestabilitou. Mezinárodní komunita má morální povinnost pomoci těm nejzranitelnějším. Evropská komise proto přijala dlouhodobý závazek poskytovat pomoc obětem katastrof a válečných konfliktů. Generální ředitelství ECHO zabývající se humanitární pomocí poskytuje přímou podporu osobám, které se ocitly v tísni, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, vyznání, pohlaví či etnický původ.

Generální ředitelství ECHO

Humanitární pomoc Komise je spravována generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO). To svou činností reaguje na nárůst závažných krizí ve světě a ztělesňuje vůli EU hrát vedoucí úlohu při poskytování nezbytné humanitární pomoci a civilní ochrany, bez ohledu na to, zda ke katastrově či konfliktu došlo na území Unie či nikoli. Průměrný rozpočet tohoto generálního ředitelství za poslední roky činil okolo 900 milionů eur.

Nejdůležitějším úkolem generálního ředitelství ECHO je zachraňovat lidské životy, snižovat strádání osob zasažených katastrofou a chránit jejich důstojnost i tělesnou a duševní integritu. Okamžitá pomoc obvykle zahrnuje poskytnutí přístřeší, zpravidla stanů, přikrývek a dalších základních potřeb, jako jsou potraviny, léky, lékařské vybavení, zařízení na čištění vody a paliva. Útvar ECHO také financuje týmy lékařů, experty na odstraňování min, dopravu a logistickou podporu. Od roku 1992 působil už ve více než 130 zemích.

Kromě humanitární pomoci ECHO rovněž usnadňuje koordinaci činností souvisejících s civilní ochranou v rámci celé Unie. Provozuje Monitorovací a informační středisko, které má na starosti chod Mechanismu civilní ochrany EU a je v provozu 24 hodin denně. Prostřednictvím tohoto střediska může kterákoli členská země EU, která byla postižena závažnou katastrofou, požádat o pomoc. Středisko funguje jako komunikační centrála mezi 31 zeměmi (tj. 27 členských států a dále Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Chorvatsko), postiženou zemí a odborníky vyslanými do terénu. Středisko pak poskytuje aktuální informace o stavu věcí. Zároveň sehrává středisko důležitou úlohu při koordinaci pomoci nabízené účastnickými státy a konkrétních potřeb katastrofou postižené země.

Partnerská síť

EU a ECHO samy nemohou mobilizovat nezbytné zdroje k poskytování okamžité humanitární pomoci, k nasazování záchranných týmů, budování polních nemocnic a zřizování nouzových komunikačních systémů. Tyto operace jsou generálním ředitelstvím ECHO financovány a koordinovány, civilní ochranu však musí zajistit členské státy EU. Při humanitárních operacích se však u řízení krizových programů ECHO spoléhá na pomoc nevládních organizací, specializovaných agentur OSN a Červeného kříže či Červeného půlměsíce.

Každý z partnerů plní specifickou úlohu. Nevládní organizace hrají často důležitou roli v regionech postižených občanskou válkou. Totéž platí pro Červený kříž. Ve složitých krizích zasahujících velké oblasti, při nichž dochází k rozsáhlým přesunům obyvatelstva, mohou velký objem pomoci všem obětem poskytovat pouze velké agentury OSN jako Světový potravinový program či Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Mezinárodní výbor Červeného kříže, který disponuje sítí poboček po celém světě, je obvykle nejrychleji schopen poskytnout pomoc oblastem zasaženým náhlými přírodními pohromami.

Pomocná ruka

Humanitární pomoc EU může mít tuto formu:

• Okamžitá pomoc se poskytuje ve formě hotovosti na nákup základních potřeb, jako jsou léky, potraviny a přístřeší, nebo na financování prací na rekonstrukci a obnovu oblasti po přírodní pohromě.
• Potravinová pomoc, a to financováním potravin v regionech postižených hladomorem či suchem, s cílem zabezpečit dostatek zásob do té doby, než se stabilizuje místní produkce, nebo financováním nouzového zásobování potravinami v případě nečekaného nedostatku v důsledku přírodní či člověkem způsobené katastrofy.
• Pomoc poskytovaná uprchlíkům, kteří byli nuceni odejít ze své země, a vysídleným osobám, které odešli ze svého domova, ale zůstali na území dané země. Tato pomoc jim má poskytnout podporu v době nouze, dokud se nebudou moci vrátit domů či se usídlit v nové zemi.
• Snižování rizika vzniku katastrof, jímž se myslí předcházení katastrofám díky připravenosti a zohledňování cíle snížit riziko vzniku katastrof ve všech oblastech humanitární pomoci.

Strategie ukončování pomoci

Humanitární pomoc při mimořádných událostech je ze své podstaty krátkodobá. Operace financované EU obvykle netrvají déle než šest měsíců. Unie však chce zajistit, aby při ukončení humanitární pomoci osoby, kterým byla poskytována, již byly schopny situaci zvládnout samy, nebo že prostředky EU vystřídá jiná forma dlouhodobější rozvojové pomoci. Existuje však riziko, že situace nebude pod kontrolou ani po ukončení poskytování humanitární pomoci.

S cílem minimalizovat toto riziko požaduje EU od svých partnerů, aby při přípravě projektů stanovili tzv. ukončovací strategii, podle které při ukončení projektu buď předají kontrolu místním úřadům, nebo není-li to možné, zajistí za svou činnost náhradu.

V současné době se Unie při poskytování okamžité pomoci soustřeďuje na Blízký východ, Asii a zejména Afriku.

Začátek stránky

Orgány a instituce EU

• Evropská komise
  • Humanitární pomoc a civilní ochrana
  • Evropská služba pro vnější činnost
• Evropský parlament
  • Výbor pro zahraniční věci
• Rada Evropské unie
  • Zahraniční věci
• Evropský hospodářský a sociální výbor
  • Sekce Vnější vztahy
• Výbor regionů
  • Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci (CIVEX)

Možnosti financování

• Granty
• Výzvy k předkládaní návrhů (veřejné zakázky)

Publikace, zpravodaje a statistiky

• Publikace
• Zpravodaje
• Statistiky

Právní předpisy

• Shrnutí právních předpisů EU týkajících se humanitární pomoci
• Platné právní předpisy týkající se humanitární pomoci
• Smlouva o fungování Evropské unie (článek 214)