Veřejné zdraví

Strategie a program EU v oblasti zdraví

Politika EU v této oblasti se opírá o strategii v oblasti zdraví [123 KB] , jejímž cílem je, abychom žili déle, ale rovněž zdravěji. Strategie stanoví 3 cíle:

• podporu dobrého zdravotního stavu stárnoucí evropské populace
• ochranu občanů před zdravotními riziky
• prosazování dynamických zdravotních systémů a nových technologií

K dosažení cílů uvedené strategie přispívá program EU v oblasti zdraví a doplňuje tak politiky jednotlivých členských zemí, zejména pokud jde o:

• ochranu veřejného zdraví a propagaci zdravého životního stylu – včetně snižování rozdílů péči o zdraví
• poskytování více informací o zdraví
• úzkou spolupráci se zúčastněnými stranami

Program spravuje Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele se sídlem v Lucemburku.

Zdravotní prevence

Pečovat o své zdraví a předcházet tak mnoha nemocem můžeme různými způsoby:

• Je nutné sledovat, co a hlavně kolik toho jíme, pijeme a zda vyvíjíme fyzickou aktivitu. Obezita je jednou z hlavních příčin srdečních onemocnění, cukrovky a některých typů rakoviny. Evropská unie se snaží propagovat zodpovědný přístup k označování potravin, aby byli spotřebitelé informováni, co jedí.
• Dále je třeba využívat preventivních programů, díky nimž dochází k včasnému zjištění výskytu nemoci. Komise se zasazuje o to, aby byly programy preventivní kontroly rakoviny prsu, děložního čípku a konečníku zavedeny v Unii plošně. Dále se snaží o organizaci společných setkání odborníků z celé EU s cílem sdílet poznatky, zamezit nekoordinované činnosti či duplikaci práce a zajistit účinné využívání zdrojů v této oblasti.
• Omezit spotřebu alkoholu a kouření. EU jde především o to, aby byli občané informováni o zdravotních problémech, které mají spojitost s kouřením, stravovacími návyky a nadměrnou spotřebou alkoholu a které mohou vyústit v chronické nemoci.
• Využívat očkování vhodným způsobem. EU a orgány jednotlivých států hledají způsob, jak zvýšit dopad očkování proti sezónní chřipce.

Včasné varování a reakce

Orgány pro oblast zdraví bedlivě sledují ve světě výskyt zdravotních rizik, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. EU a její členské státy usilují o to, abychom byli na takové hrozby dobře připraveni a dokázali na ně reagovat jako v případě pandemie viru H1N1 v roce 2009 (tzv. prasečí chřipky). Připravenost a akceschopnost zajišťují zejména systémy včasného varování.

Hrozby, které se objevují, vyhodnocuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu. EU díky němu může rychleji reagovat v případě nouzových situací.

Středisko shromažďuje a předává poznatky o stávajících a nových hrozbách a buduje společně se svými protějšky v jednotlivých členských státech celoevropský systém monitorování (odborně nazývaného „surveillance“ chorob).

Léčiva

Před uvedením na trh EU musejí všechna léčiva projít postupem schvalování.

Po celou dobu, co je schválené léčivo na trhu, se monitoruje jeho bezpečnost. Díky systému EU pro dozor nad léčivy (tzv. farmakovigilance) lze v případě potřeby (tzn. pokud léčivo způsobuje nepřípustné nežádoucí účinky) rychle zasáhnout, např. pozastavit povolení léčiva k uvedení na trh nebo dané léčivo z trhu stáhnout.

Odborné hodnocení kvality, bezpečnosti a účinnosti léčiv koordinuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) se sídlem v Londýně.

Výzkum a inovace

V období 2007–2013 vynaloží EU 6 miliard eur na zdravotnický výzkum v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Důraz se při tom klade na:

• využití vědeckých poznatků ke klinickým aplikacím
• vývoj a schvalování nových léčebných postupů
• strategie zdravotní osvěty a prevence
• zdokonalení diagnostických nástrojů a lékařských technologií
• udržitelnost a účinnost zdravotnictví

Dostupnost zdravotní péče v celé EU

Lidé většinou dávají přednost tomu, aby jim zdravotní péče byla poskytována tam, kde bydlí. Někdy je nicméně snazší nebo nutné se za tímto účelem vydat do jiné země EU. Např. vhodné zdravotnické zařízení se může nacházet hned za hranicí nebo pacient potřebuje specializovanou péči a ta v jeho zemi není k dispozici.

Právní akt EU (v jednotlivých zemích EU má být proveden do roku 2013) týkající se práv pacientů v případě přeshraniční zdravotní péče stanoví, za jakých podmínek mají Evropané v EU právo na zdravotní péči mimo svou zemi a jak se jim tato péče má proplácet. Tento akt dále:

• umožní zdravotnickým orgánům jednotlivých států užší spolupráci a výměnu informací, pokud jde o kvalitativní a bezpečnostní standardy zdravotní péče
• zajistí platnost lékařských receptů z jedné země v ostatních zemích EU
• připravuje vznik „evropských referenčních sítí“ specializovaných center, jejichž prostřednictvím si zdravotničtí odborníci z celé Evropy budou moci předávat osvědčené postupy ze svých oblastí

Další iniciativou je již používaný evropský průkaz zdravotního pojištění Lidem, kteří jsou na cestách, umožňuje uplatnit jejich právo na zdravotní péči, pokud onemocní nebo mají úraz v jiné zemi EU i jinde v Evropě.

Globální přístup k problematice zdraví

Mnoho otázek z problematiky zdraví překračuje rozměr jednotlivých zemí a lze je řešit, pouze pokud jsou brány v potaz faktory, které je ovlivňují z celosvětového hlediska, jako např. obchod, migrace, bezpečnost, nezávadnost potravin nebo změna klimatu.

Ve spolupráci se strategickými partnery (např. organizací WHO) Evropská komise vytipovala šest hlavních oblastí, kterými je se třeba zabývat při tvorbě politického rámce pro celosvětové otázky zdraví. Jsou to:

• spravedlnost
• vzájemná provázanost opatření reagujících na globalizaci
• dostupnost a inovace
• zdraví jako jedno z lidských práv
• správa
• výzkum

Dalšími důležitými tématy jsou:

• globální solidarita – nejen pokud jde o rozvojovou pomoc, ale také v souvislosti s politikami týkajícími se pracovních sil a dostupnosti léčiv
• vzájemná návaznost vnitřní a vnější politiky EU