You are here:

Námořní záležitosti a rybolov

Živobytí mnoha občanů EU závisí na moři a jeho zdrojích. Nejedná se jen o ryby, ale také o získávání energie z podmořských nalezišť ropy a plynu či pobřežních větrných elektráren. Obchodní loďstvo EU zase přepravuje zboží napříč oceány světa. Pobřežní oblasti jsou také magnetem pro turisty. Cestovní ruch je tak dalším významným zdrojem příjmů místních obyvatel.

Mořské zdroje musíme využívat se vší odpovědností tak, abychom zabránili nadměrnému rybolovu a zajistili, aby těžba ropy a zemního plynu nepoškozovala mořské prostředí ani pobřeží.

Rybolov – Význam zachování rybolovných zdrojů

Rybářské odvětví v Evropské unii je čtvrté největší na světě. Každoročně dodává na trh asi 6,4 milionu tun ryb. Rybolov a zpracování ryb poskytuje práci pro více než 350 000 lidí.

EU vyvíjí veškeré úsilí, aby zajistila udržitelnost rybolovu – jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska životního prostředí – a zároveň chránila zájmy spotřebitelů a brala v úvahu i potřeby rybářů.

Reforma společné rybářské politiky, která začala platit v lednu 2014, má konkrétně tyto cíle: zajistit rybářům živobytí, aniž by se pokračovalo v nadměrném rybolovu a decimování rybích populací.

Nová právní úprava počítá s finančními zdroji z Evropského námořního a rybářského fondu. V letech 2014 až 2020 se budou tyto prostředky využívat k financování projektů, jejichž účelem je:

  • zavést inovativní metody rybolovu
  • vytvořit nová odbytiště pro produkty rybolovu
  • zlepšit kvalitu života v pobřežních oblastech.

To rybářům usnadní přechod na udržitelný způsob rybolovu a pobřežním komunitám umožní diverzifikovat jejich hospodářství.

Mezinárodní spolupráce

Evropská unie spolupracuje s orgány OSN, jedná s regionálními i mezinárodními rybářskými organizacemi a snaží se zajistit, aby bylo využívání moří a oceánů všude regulováno transparentním a udržitelným způsobem a aby nedocházelo k nadměrnému rybolovu.

Dvoustranné dohody se třetími zeměmi umožňují rybářům z Unie přístup do vzdálených vod za stejných podmínek týkajících se udržitelnosti, které platí v EU. To pomáhá udržovat dodávky na trh EU. Partnerské země (včetně rozvojových zemí) dostávají na oplátku finanční příspěvek, který mohou investovat do rozvoje svého rybolovného odvětví nebo použít k udržování rybích populací.

Udržitelný chov ryb a plodů moře

Množství ryb a plodů moře, které se v EU zkonzumují, čím dál více převyšuje množství dodávané odvětvím rybolovu. Tento rozdíl lze do určité míry překlenout dodávkami z akvakultury. Již nyní čtvrtina objemu ryb a dalších vodních organismů produkovaných v EU pochází z rybníků, rybí farem a dalších forem akvakultury. Nejdůležitějšími produkty akvakultury v EU jsou co do objemu slávky, pstruh duhový a losos obecný. Za nimi následují ústřice, mořan zlatý, kapr obecný, tapesky a mořčák evropský.

Evropská akvakultura vyhovuje vysokým nárokům na ochranu životního prostředí, zdraví zvířat i ochranu spotřebitele. Tento sektor však v posledních letech stagnuje. Pro to, aby se podařilo tento trend zvrátit, byly zavedeny nové právní předpisy, díky nimž by se měla zvýšit nabídka čerstvých, zdravých a lokálně vyprodukovaných potravin.

Nelegální rybolov

Nelegální, přesněji nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov decimuje populace ryb, ničí mořské prostředí, narušuje hospodářskou soutěž, znevýhodňuje poctivé rybáře a oslabuje pobřežní komunity, zejména v rozvojových zemích.

EU pracuje na tom, aby se odstranily nedůslednosti a mezery v předpisech, jejichž vinou mohou subjekty provozující nelegální rybolov z této činnosti ekonomicky těžit: V rámci EU nebo mimo ni lze na trh uvádět pouze produkty mořského rybolovu, které byly potvrzeny jako legální příslušným státem vlajky nebo státem vyvážejícím. A na hospodářské subjekty EU, které se kdekoli na světě, pod jakoukoli vlajkou dopustí nelegálního rybolovu, čekají výrazné sankce. Jejich rozsah je přiměřený hospodářské hodnotě úlovku, takže se těmto hospodářským subjektům nemůže nelegální úlovek žádným způsobem vyplatit.

Udržitelná spotřeba ryb

Udržitelný charakter rybolovu rovněž souvisí s tím, jaké produkty rybolovu konzumujeme – EU a vlády jednotlivých členských států usilovně pracují na tom, aby byli spotřebitelé informováni o tomto tématu.

Spotřebitelé mohou výrazně situaci výrazně ovlivnit tím, co si kupují. Proto je důležité, aby s jejich snahami šly ruku v ruce všechny ostatní složky v dodavatelském řetězci.

Například podle nových pravidel pro označování ryb, měkkýšů, korýšů a řas musejí být na všech výrobcích prodávaných spotřebitelům v EU nebo v zařízeních společného stravování uvedeny tyto informace:

  • obchodní a odborný název druhu,
  • zda byly produkty uloveny v moři nebo ve sladké vodě či pocházejí z chovu,
  • oblast odlovu nebo produkce a druhu použitého lovného zařízení
  • zda byl produkt rozmrazen, a minimální nebo maximální trvanlivost s příslušným datem v souladu s obecnými pravidly pro označování potravin.

Ekonomické přínosy

Moře a oceány jsou jednou z nejvýznamnějších hybných sil evropského hospodářství. Evropská unie má k dispozici největší počet obchodních přístavů (1 200) a největší obchodní loďstvo. Přibližně 90 % obchodu se třetími zeměmi a 40 % obchodu uvnitř EU se uskutečňuje po moři. V tomto odvětví se nachází přibližně 5,4 milionu pracovních míst. Odvětví vytváří hrubou přidanou hodnotu ve výši necelých 500 miliard EUR ročně.

Nicméně stále existuje obrovský nevyužitý potenciál pro inovace a růst, zejména v některých oblastech. V důsledku toho rozšířila EU v posledních letech oblast působnosti své námořní politiky tak, aby se vztahovala na veškeré využití námořního prostoru.

Dlouhodobé cíle této politiky vytyčuje strategie modrého růstu EU:

  • rozvoj odvětví s vysokým potenciálem jako akvakultura, cestovní ruch v pobřežních oblastech, mořské biotechnologie, využití energie oceánů a těžba surovin z mořského dna
  • poskytování poznatků a nastolení právní jistoty na základě digitální mapy mořského dna v evropském námořním prostoru, námořního územního plánování (čímž se námořních aktivity zefektivňují a získávají udržitelný charakter) a integrovaného námořního dohledu (orgány, které se na něm podílejí, získají nové nástroje ke sdílení informací, čímž se tento dohled zlevní a zefektivní)
  • strategie pro jednotlivé oblastí moří a oceánů (Jaderské a Jónské moře, Severní ledový oceán, Atlantský oceán, Baltské moře, Černé moře, Středozemní moře, Severní moře), v jejichž rámci se podporuje spolupráce mezi sousedícími zeměmi.

Vždy 20. května slaví EU Evropský den moře Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) , aby tak upozornila na důležitost moří a oceánů pro život i pro naše zdraví.