Význam ochrany rybolovných zdrojů
Rybářské odvětví v Evropské unii je čtvrté největší na světě. Každým rokem zpracovává okolo 6,4 milionu tun ryb. Rybolov a zpracování jeho produktů poskytují práci více než 350 000 lidí.
Prioritou rybářské politiky EU je zajistit udržitelnost rybolovu. Potřebám současného rybářského odvětví by se mělo vyhovět, pouze pokud neohrozí populace ryb pro budoucí generace.
Dalším cílem je udržet tyto ekosystémy zdravé a zajistit, aby rybářský průmysl poskytoval slušnou životní úroveň svým pracovníkům a jejich rodinám. V úvahu je však také třeba brát zájmy spotřebitelů.
Pro období 2007-2013 má evropský rybářský fond k dispozici 4,3 miliardy eur, které může vynaložit na podporu restrukturalizace rybářského odvětví a pomoc zemím EU s realizací reformy společné rybářské politiky (SRP) z roku 2002. Tyto peníze lze použít na udržitelný rozvoj rybolovu, podnikání v oblasti akvakultury, zpracování ryb a jejich uvádění na trh a na ekonomickou diverzifikaci rybářských komunit.
Zachovat rybí populace pro budoucnost – hlavní cíl rybářské politiky EU
Mezinárodní spolupráce a pomoc
Evropská unie uzavřela dohody o partnerství v oblasti rybolovu se zeměmi mimo EU. Je také aktivní v regionálních i mezinárodních rybářských organizacích, kde se snaží zajistit, aby moře a oceány na celém světě byly spravovány transparentním a udržitelným způsobem a nedocházelo v nich k nadměrnému rybolovu.
Těmito ujednáními je zároveň rybářům z EU umožněn přístup do vod ve vzdálených oblastech, čímž je evropský trh zásoben mořskými výrobky. Unie těmto zemím, mj. i rozvojovým, platí za právo vstupu do jejich teritoriálních vod. Takto získané peníze pak tyto země mohou investovat do rybářského průmyslu a do rozvoje populací ryb.
Ropný průmysl je významným zdrojem pracovních míst v námořním hospodářství.
Rozvoj akvakultury
Poptávka po rybách a ostatních produktech rybolovu ve světě roste. S uspokojováním této poptávky může pomoci akvakultura EU. Již nyní čtvrtina úlovků ryb a mořských potravin vyráběných v EU pochází z rybníků a dalších forem akvakultury. Nejdůležitějšími produkty akvakultury v EU jsou co do objemu slávky, pstruh duhový, losos obecný, ústřice, mořen zlatý, kapr obecný, tapesky a mořčák evropský.
Akvakultura je v celosvětovém měřítku důležitým a rychle rostoucím odvětvím potravinového průmyslu (v letech 2006–2008 rostla v průměru o 5 % ročně). V Evropské unii jako celku však akvakultura stagnuje. Evropská komise proto tento průmysl podporuje a propaguje.
Námořní rozměr
Evropská unie má největší námořní území na světě (1 200 přístavů) a také největší obchodní loďstvo na světě. Téměř 90 % zahraničního obchodu a 40 % vnitřního obchodu se uskutečňuje po moři.
Rybářská politika EU odjakživa brala v úvahu otázky životního prostředí. V poslední době se záběr námořní politiky rozšířil a zaměřuje se nyní na všechny aspekty využívání námořního prostoru. Cílem je využít silných stránek a tradice Evropy v námořním výzkumu, technologiích a inovacích, a přispět tak k plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
Integrovaná námořní politika se zabývá námořní dopravou, konkurenceschopností námořních firem, zaměstnaností, vědeckým výzkumem, rybolovem a ochranou mořského prostředí. Celkovým cílem je zajistit hospodářský rozvoj a současně zabezpečit udržitelnost životního prostředí.
Každý rok 20. května slaví EU „Evropský den moře“, aby tak upozornila na důležitost moří a oceánů jako nezbytné součástí naší společnosti a hospodářství.
