Vnější vztahy


Rozsáhlý hospodářský, obchodní a finanční potenciál činí z Evropské unie jednoho z hlavních aktérů na poli světové politiky. Jakožto největší obchodní blok na světě disponující druhou nejvýznamnější světovou měnou pamatuje Evropská unie i na zahraniční pomoc. Ročně vynakládá více než 7 miliard eur na pomoc rozvojovým zemím. S většinou zemí a regionů světa uzavřela Unie obchodní a partnerské dohody.

Jako hospodářská velmoc čítající téměř půl miliardy obyvatel má Evropská unie významnou úlohu na světové scéně. Členské státy stále častěji vystupují v zahraniční politice jednotně, a váha Unie ve světě tím dále roste.

Chlapci ve střední Asii © EuropeAid

Evropská unie buduje vztahy se středoasijskými republikami.

Evropská unie organizuje pravidelná setkání na nejvyšší úrovni se Spojenými státy, Japonskem a Kanadou a nyní také s Ruskem, Indií a Čínou. Vztahy EU s těmito a dalšími zeměmi se týkají mnoha oblastí, mimo jiné vzdělávání, životního prostředí, boje s trestnou činností a lidských práv.

Spojené státy: nejvýznamnější obchodní partner

EU usiluje o efektivní a vyvážené partnerství se Spojenými státy, jež jsou jejím největším obchodním partnerem. V roce 2007 obě strany společně vytvořily Transatlantickou hospodářskou radu, politický orgán dohlížející na posilování hospodářských vztahů. V nedávné době společně přijaly plán těsnější spolupráce na řešení krizí a prevenci konfliktů. EU usiluje rovněž o spolupráci v oblasti boje proti změně klimatu a na reformě bankovního systému v reakci na finanční krizi.

Rusko: ropa a zemní plyn

Evropská unie a Rusko jednají o nové smlouvě, která poskytne rámec jejich vztahům. Jednání začala v červenci 2008, avšak po rusko-gruzínském konfliktu byla na několik měsíců pozastavena. Obě strany si jsou vědomy rostoucí vzájemné provázanosti a mají zájem na posílení spolupráce ve všech oblastech. Cílem EU je zejména užší spolupráce s Ruskem na zajištění dodávek energetických surovin. Z Ruska pochází významná část ropy a plynu pro evropský trh, dodávky však opakovaně narušují spory mezi Ruskem a tranzitními zeměmi, zejména Ukrajinou.

Muž ve volební místnosti © ECHO

EU podporuje lidská práva například vysíláním volebních pozorovatelů do celého světa.

Pohled na východ

Podobně jako s Ruskem usiluje Unie o posílení vztahů s šesti dalšími východoevropskými zeměmi: Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem, Moldavskem, Ukrajinou a Běloruskem. Toto tzv. Východní partnerství by mělo uvedeným zemím pod podmínkou politických a ekonomických reforem poskytnout přístup k většímu množství finančních prostředků a umožnit uzavření dohod o volném obchodu. Země zapojené do projektu jsou tranzitní země pro dovoz ropy a plynu do EU. Všechny se však potýkají s problémy, pokud jde o demokracii a právní stát. Evropská unie má rovněž zájem na stabilitě regionu, již narušila rusko-gruzínská válka ze srpna 2008. Válka skončila příměřím, jehož uzavření Unie zprostředkovala.

Středomoří a Blízký východ: těsnější vztahy

V červenci 2008 zahájila činnost Unie pro Středomoří, která by měla EU umožnit posílení vztahů s blízkovýchodními a severoafrickými zeměmi. Toto nové fórum zahrnuje 27 členských států EU a 16 dalších zemí od Izraele přes Turecko po Sýrii, které mají celkem téměř 800 milionů obyvatel. V jeho rámci se budou uskutečňovat společné projekty revitalizace Středozemního moře, například odstraňování znečištění, renovace přístavů, optimalizace lodní dopravy a rozvoj solární energie. Zastoupeny budou i Liga arabských států a Palestinská samospráva.

Asie a Latinská Amerika: regionální partnerství

Vedle bilaterálních vztahů posiluje Evropská unie také své vztahy s regionálními uskupeními, zejména v Asii a Latinské Americe. S rychle se rozvíjejícími asijskými zeměmi uzavřela Unie dohody o tzv. „posíleném partnerství“, jež usilují o rovnováhu mezi hospodářskými, politickými, sociálními a kulturními aspekty vzájemných vztahů.

Balkánský poloostrov: potenciální členské státy

Sedm balkánských zemí aspiruje na členství v Evropské unii. Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) byly oficiálně uznány jako kandidátské země. Dalších pět států západního Balkánu považuje EU za potenciální kandidáty: Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou horu, Kosovo a Srbsko. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, ohledně jeho statusu však zatím nepanuje mezinárodní shoda. Evropská unie aktivně hledá diplomatické řešení a současně poskytuje konkrétní pomoc. K posílení právního státu vyslala do země okolo 1 900 policistů a expertů z oblasti justice.

Začátek stránky

Začátek stránky

Začátek stránky



KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?