I když jsou evropské podniky a průmysl moderní a často úspěšné, nemohou si tváří v tvář inovacím a globalizaci dovolit zůstat stát na místě. Politika podnikání EU napomáhá dosažení větší konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst. Zvláštní pozornost je věnována potřebám výrobního průmyslu a malých a středních podniků.
Podpora růstu v odvětvích založených na znalostech a inovativních odvětvích, která se stanou motorem ekonomiky EU a vytvoří pracovní příležitosti, vyžaduje zdravou průmyslovou základnu a prostředky ke zvládnutí nejnovějších technologií. V uplynulých desetiletích došlo k rychlému růstu odvětví služeb, ale základem evropské ekonomiky stále zůstává výroba, která představuje tři čtvrtiny vývozu EU.
Nejnovější technologie je důležitá pro průmysl i podniky.
Politika podnikání EU se zaměřuje na vytvoření správného prostředí pro investice do konkurenceschopnosti a inovací, prostředí, v němž strategicky důležitá odvětví, jako jsou letecký a kosmický průmysl a biotechnologie, ale i tradiční odvětví, jako jsou textilní a automobilový průmysl, mohou těžit ze svého předního postavení v oblasti technologického vývoje.
Avšak předpokladem pro inovace je dosažení kritického množství. V praxi často nedochází k propojení mezi vzdělávacími a výzkumnými institucemi a podniky, které je nezbytné proto, aby se z dobrého nápadu v laboratoři stal světově úspěšný výrobek. Úkolem nového Evropského inovačního a technologického institutu je pomoci toto propojení vytvořit prostřednictvím „znalostních a inovačních společenství“ – vysoce integrovaných veřejno-soukromých sítí univerzit, výzkumných organizací a podniků, včetně malých a středních podniků (MSP).
Dvě třetiny všech pracovních míst v EU jsou v MSP. 99 % všech podniků v EU jsou MSP. Z toho vychází heslo Komise k její politice podnikání: „Mysli nejdříve v malém“.
Existují zvláštní programy a možnosti financování zaměřené na podporu podnikání a dovedností, zlepšení přístupu MSP na trhy a zlepšení růstového potenciálu (posílením jejich kapacit v oblasti výzkumu a inovací). MSP jsou například nejdůležitější součástí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) s rozpočtem 3,6 miliardy EUR na období 2007–2013. CIP se zaměřuje na financování investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, environmentálních technologií a informačních a komunikačních technologií.
Zvláštní pozornost věnuje MSP také hlavní program EU pro financování vědeckého výzkumu, takzvaný 7. rámcový program. EU je díky tomuto programu s každoročním rozpočtem přesahujícím 7 miliard EUR hlavním zdrojem financování akademického a průmyslového výzkumu a vývoje.
MSP se mohou se žádostmi o informace a radu obrátit na síť Enterprise Europe Network, kterou tvoří přibližně 500 kontaktních míst v celé EU a která poskytuje rady týkající se podnikání a je částečně financována z prostředků EU.
Jednou z priorit EU je snižování administrativní zátěže podniků.
Jedním z nezbytných předpokladů úspěchu těchto politik je zajištění toho, aby fungoval vnitřní trh. Vnitřní trh, zejména volný pohyb zboží přes hranice, znamená, že všechny podniky mají přístup k většímu počtu potenciálních zákazníků a zároveň jsou vystaveny větší konkurenci. Výsledkem jsou nižší ceny, větší výběr pro spotřebitele a další hospodářský růst.
Právní předpisy týkající se jednotného trhu však musí být neustále dolaďovány, aby držely krok s technologickým vývojem. Jestliže mají být pro podniky v EU i nadále zachovány stejné podmínky, je nutno usměrnit ty členské státy, u kterých se projevují tendence vrátit se zpět a chránit svůj domácí průmysl.
Stále ještě zbývá dokončit integraci trhu v klíčových službách pro podporu podniků, jako jsou komunikace, doprava a dodávka energie a plynu. Konkurence a nižší ceny v těchto službách se projeví v nižších cenách zboží na trhu.
Je rovněž nutno najít rovnováhu mezi potřebou pravidel pro zachování otevřenosti trhů, zajištění ochrany spotřebitelů a udržení vysoké úrovně ochrany životního prostředí a sociálních opatření na jedné straně a související administrativní zátěží na straně druhé. Této rovnováhy není v současné době dosaženo a Evropská komise má v plánu do roku 2012 snížit administrativní zátěž podniků o 25 %.
Příkladem toho, jak lze zjednodušit složité administrativní postupy, když všech 27 členských států spojí své síly, je systém REACH pro registraci, hodnocení a povolování chemických látek. EU buduje jednotnou databázi registrovaných chemických látek jako nástroj, který je efektivní jak pro podniky, tak pro odpovědné činitele, jejichž cílem je ochrana životního prostředí.
Orientace na tvorbu pracovních míst a růst neznamená, že sociální otázky a otázky týkající se životního prostředí byly odsunuty do pozadí. EU stejně vytrvale podporuje odpovědné podnikání včetně rozvoje dovedností, respektování sociálních a lidských práv a racionálnější využívání přírodních zdrojů.
