Podnikání

I když jsou evropské podniky moderní a často velmi úspěšné, nemohou opomíjet rychlý vývoj technologií a vyostřující se zahraniční konkurenci.

Politika podnikání EU si klade za cíl držet s našimi konkurenty krok a zvyšovat zaměstnanost. Zvláštní pozornost pak věnuje potřebám zpracovatelského průmyslu a malých firem.

Zobrazit celý článekZobrazit celý článek

Podíl sektoru služeb se v posledních desetiletích sice zvyšuje, základem evropské ekonomiky však zůstává zpracovatelský průmysl. Představuje 75 % celkového vývozu EU.

Politika podnikání se soustřeďuje na vytvoření prostředí příznivého pro investice, a to nejen ve strategicky důležitých odvětvích, jako je letecký a kosmický průmysl a biotechnologie, ale i v tradičních oborech, např. v textilním a automobilovém průmyslu.

Pro podnikání a průmysl jsou nesmírně důležité špičkové technologie.

Průmyslové obory budoucnosti

Růst evropské ekonomiky bude v budoucnu stimulován hlavně znalostními a inovačními obory. Ty ale vyžadují fungující průmyslové zázemí a prostředky, díky nimž bude možné nově vznikající technologie používat.

Proto je nutné sblížit akademický svět a průmysl, aby se dobré nápady, jež se zrodí v laboratořích, dále vyvíjely a vznikly z nich výrobky, které budou převyšovat konkurenci.

O to se snaží Evropský inovační a technologický institut , který vytváří tzv. znalostní a informační komunity. Jedná se o vysoce integrované veřejno-soukromé sítě vysokých škol, výzkumných středisek a podniků všech velikostí.

Pomoc malým podnikům

I když si většina lidí pod pojmem podnik představí velké nadnárodní společnosti, jsou ve skutečnosti podniky v EU většinou malé firmy zaměstnávající méně než 10 lidí (92 %).

Jelikož v těchto podnicích pracují dvě třetiny pracovní síly EU, je přirozené, že jim Unie ve svých programech a fondech na podporu podnikání věnuje mimořádnou pozornost. Jedná se zejména o:

program pro konkurenceschopnost a inovace, který v období 2007–2013 investuje 3,6 miliard eur především do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a informačních a komunikačních technologií
Sedmý rámcový program (FP7), nejdůležitější program EU pro financování vědeckého výzkumu (akademického i průmyslového), který disponuje 7 miliardami eur ročně.

Cílem je podporovat podnikání a odbornou přípravu, pomoci malým firmám pronikat na trhy a zvýšit jejich vědeckovýzkumnou kapacitu.

Malé podniky se mohou se žádostí o informace a poradenství obrátit na síť Enterprise Europe Network, kterou tvoří zhruba 500 kontaktních míst v celé EU a jejíž provoz je částečně financován z prostředků Unie.

Žena hledící na velký stoh papírů © Imageselect

Jednou z priorit EU je snížit administrativní zátěž podniků.

Výhody Evropy bez hranic

Jedním ze základních předpokladů úspěšnosti těchto politik je evropský trh bez hranic a především volný pohyb zboží.

Podnikatelé mohou díky němu oslovit více zákazníků, což v sobě skrývá potenciál vyššího růstu. Zároveň však musí čelit i větší konkurenci – a tedy být stále ve střehu.

Nicméně udržet to, čeho se již dosáhlo, a rozšířit tyto výhody do dalších odvětví, vyžaduje daleko více úsilí.

Právní předpisy, na nichž je založen volný trh EU, se musejí neustále upravovat. Je třeba zohlednit technický pokrok a bránit členským státům v opětovném zavádění protekcionistických opatření ve prospěch vlastního průmyslu.

Zbývá dokončit úplnou integraci trhu se službami klíčovými pro podnikání, jakými jsou např. telekomunikace, doprava, dodávky elektřiny a plynu. Konkurence a nižší ceny v těchto službách se projeví v nižších cenách zboží na trhu.

Pravidla EU – najít správnou rovnováhu

V neposlední řadě je také důležité najít správnou rovnováhu mezi potřebou stanovit pravidla (aby trhy zůstaly otevřené a existovala ochrana spotřebitele, životního prostředí, pracovníků atd.) a tím, jak tato pravidla omezují podnikání.

Rovnováha mezi oběma složkami není v současnosti nastavena správně, a proto hodlá Evropská komise do roku 2012 snížit administrativní zátěž podniků o 25 %.

Avšak pravidla, která byla v EU přijata plošně, představují pro průmyslová odvětví i řadu výhod. Podniky jsou ušetřeny zátěže, kterou v minulosti představovaly rozdílné administrativní postupy v každém státě. Příkladem je systém REACH , jednotná databáze, v níž mohou firmy nechat zaregistrovat své chemické přípravky najednou pro celou Unii.

Začátek stránky

Orgány a instituce EU

Evropská komise
- Generální ředitelství pro podnikání a průmysl
Evropský parlament
- Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Rada EU
- Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum)
Evropský hospodářský a sociální výbor
- Sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba
Výbor regionů
- Komise pro hospodářskou a sociální politiku (ECOS)
Evropská investiční banka
- Evropská investiční banka
- Evropský investiční fond
Agentury EU
- Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace (EACI)
- Enterprise Europe Network (celoevropská síť pro podporu podnikání)
- Výkonná agentura pro výzkum (REA)
- Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
- Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA)
- Evropská kosmická agentura (ESA)
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
- Evropský výbor pro normalizaci (CEN)
- Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC)
- Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI)
- Evropská obranná agentura (EDA)