Hospodářské a měnové záležitosti


V zájmu rychlé reakce na problémy v ekonomické oblasti, jako je např. hospodářská a finanční krize, koordinují státy Evropské unie své vnitrostátní hospodářské politiky. Tato koordinace je ještě hlubší u 19 zemí, které jako svoji měnu používají euro.

Všechny členské státy Unie (v eurozóně i mimo ni) jsou součástí Hospodářské a měnové unie (HMU), v jejímž rámci koordinují své hospodářské politiky, aby podporovaly vytváření nových pracovních míst a udržitelný růst a koordinovaly reakci na světové ekonomické a finanční výzvy.

Koordinovaná reakce na krizi z roku 2008

Hned od samého začátku finanční a hospodářské krize v říjnu 2008 spojily vlády členských států, Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise své síly, aby:

  • obnovily finanční stabilitu a vytvořily ty správné podmínky pro růst a tvorbu pracovních míst – z tohoto důvodu koordinují bankovní dohled a intervence a podporu bank
  • chránily úspory střadatelů – proto se zvýšila minimální částka, do které státy garantují náhrady vkladů, na 100 000 eur na jednoho klienta v jedné bance
  • udržely přísun úvěrových prostředků za přijatelné náklady pro podniky i domácnosti
  • zavedly lepší systém hospodářské a finanční správy EU.

Jelikož bylo nutné zabránit závažnému narušení bankovního systému, rozhodla se řada zemí Unie své banky zachránit a poskytla jim naléhavou finanční pomoc nebývalého rozsahu. V letech 2008 až 2011 byly do bankovního systému ve formě záruk nebo přímého kapitálu vloženy prostředky ve výši 1,6 bilionu eur, což odpovídá 13 % ročního HDP Unie.

V zájmu zachování finanční stability EU a uvolnění napětí na trzích se státními dluhopisy v eurozóně musela Unie rovněž vytvořit záchrannou síť pro státy eurozóny v potížích: Evropský mechanismus stability (ESM) English. Tato největší mnohostranná finanční instituce na světě, která nahradila předchozí časově omezené nástroje, disponuje reálnou úvěrovou kapacitou ve výši až 500 miliard eur.

V letech 2011 až 2013 Unie rovněž zavedla nová přísnější pravidla (včetně nové mezinárodní smlouvy), díky nimž bedlivě kontroluje veřejné zadlužení a schodky a dohlíží na to, aby jednotlivé státy neutrácely více, než kolik si mohou dovolit.

Tato nová pravidla vycházejí z Paktu o stabilitě a růstu, hlavního nástroje EU pro udržení hospodářské stability a fiskální kázně, a komplexním způsobem posilují jeho uplatňování:

  • kladou větší důraz na snižování vysokých dluhů jednotlivých států
  • upřesňují postup při nadměrném schodku English, aby mohl být použit nejen v případě schodku v daném roce, ale také v případě problematického vývoje veřejného zadlužení
  • zřizují roční cyklus koordinace hospodářských politik English (en) řízený Komisí. Ta každoročně provádí podrobnou analýzu plánů hospodářských reforem států EU a vydává jim doporučení pro příštích 12 až 18 měsíců.
  • vyžadují striktní dodržování fiskálních pravidel, což zahrnuje i významné pokuty pro státy eurozóny, které tato pravidla poruší
  • zavádí nová opatření pro monitorování riskantní ekonomické nerovnováhy – např. přemrštěné ceny aktiv (nemovitostí, akcií apod.) a pokles konkurenceschopnosti – a opatření, díky nimž se začne řešit dříve, než ohrozí hospodářskou stabilitu země, případně celé eurozóny či EU.

Více o reakci EU na krizi z roku 2008.

Jaké výhody má jednotná měna?

Euro, které používá téměř než 340 milionů obyvatel EU, přináší výhody všem:

  • Při cestě na dovolenou nebo služební cestu již není v rámci eurozóny nutné měnit peníze – šetří to čas a odpadají náklady na směnu.
  • Platby do ostatních států Unie jsou mnohem levnější (případně jsou zcela zdarma).
  • Spotřebitelé a podnikatelé mohou snadněji porovnávat ceny zboží a služeb v různých zemích – firmy, které mají ceny vyšší, jsou pak motivovány k jejich snížení.

Eurozóna také zajišťuje stabilní ceny. Evropská centrální banka stanovuje základní úrokové sazby tak, aby se inflace pohybovala těsně pod hranicí 2 %. ECB také spravuje část devizových rezerv eurozóny a může zasahovat na devizových trzích a ovlivňovat tak směnný kurz eura.

Kombinace velikosti a síly eurozóny rovněž vytváří silnější a stabilnější měnu. Eurozóna je tak schopna chránit své členy před vnějšími šoky a turbulencemi na měnovém trhu lépe, než by to dokázaly jednotlivé země samy.

Zavádění eura ve státech Unie

Euro by postupně měly přijmout všechny státy EU, jakmile na to bude jejich ekonomika připravena. Výjimku tvoří Dánsko a Spojené království, které se rozhodly do eurozóny nevstoupit.

Jednou z podmínek členství v eurozóně je stabilní směnný kurz měny daného státu po dobu dvou let. Další přísné podmínky pro vstup se týkají:

  • úrokových sazeb
  • rozpočtových schodků
  • míry veřejného zadlužení
  • míry inflace.

Levnější přeshraniční platby

Úkolem Evropské centrální banky je nejenom udržovat stabilní ceny, ale také zajistit, aby byly přeshraniční převody eur adresátům v jiných zemích eurozóny co nejlevnější jak pro banky, tak pro jejich klienty.

Pro účely převodu velkých objemů peněz provozují Evropská centrální banka a centrální banky členských států systém plateb v reálném čase TARGET2. V červnu 2015 bude spuštěn systém TARGET2-Securities určený pro transakce s cennými papíry v rámci Evropy (tento systém bude bezpečnější a efektivnější). Transakce budou probíhat na jedné platformě provozované Eurosystémem (centrální banky států eurozóny a ECB).

Evropská centrální banka a Komise také spolupracují na rozšíření výhod efektivnějších a levnějších plateb na celý kontinent. To přináší jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) Deutsch (de) English (en) français (fr) .

V praxi to znamená, že ve 34 evropských zemích English jsou všechny platby v eurech (bankovní převody, inkasa, platební karty apod.) zpracovávány naprosto stejným způsobem bez ohledu na to, zda k převodu dochází mezi stranami ve stejné zemi nebo v různých zemích.

Začátek stránky

Hospodářská a měnová unie a euro

Rukopis aktualizován v Listopad 2014

Publikace je součástí edice Politiky Evropské unie


Začátek stránky



Zůstaňte ve spojení

Twitter

  • Evropská komise – Hospodářské a finanční záležitostiEnglish (en)

Začátek stránky

KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Související oblasti politiky

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?