Funkce usnadnění
Nástroje
Výběr jazyka
Cesta
V zájmu rychlé reakce na problémy v ekonomické oblasti, jako je např. současná hospodářská a finanční krize, koordinují státy Evropské unie své vnitrostátní hospodářské politiky. Sedmnáct zemí tuto koordinaci ještě prohloubilo tím, že přijaly euro jako svou společnou měnu.
Všechny státy EU jsou součástí hospodářské a měnové unie (HMU), která tvoří rámec pro hospodářskou spolupráci. Společným cílem je:

Poslat peníze dětem studujícím v zahraničí je díky EU levnější.
Od začátku stávající finanční a hospodářské krize v říjnu 2008 vlády členských států, Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise spolupracují na:
Členské státy EU doposud v rámci záchranných snah investovaly přes 1,6 bilionu eur.
V zájmu zachování finanční stability EU a vyřešení napětí na trzích se státními dluhopisy eurozóny Unie rovněž vytvořila záchrannou síť pro členské státy v obtížích: Evropský mechanismus stability (ESM). Ten nahradil předchozí časově omezené nástroje a v současnosti je největším mezinárodním finančním mechanismem na světě. Společně s příspěvky z Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje jeho finanční kapacita objemu až 750 miliard eur. Stal se stálou a nedílnou součástí ucelené strategie EU zajišťující finanční stabilitu v eurozóně.

Díky tomu, že je euro společnou měnou pro velkou část Evropy, bylo pro EU jednodušší reagovat na globální úvěrovou krizi koordinovaným způsobem, a udržet tak větší stabilitu. Evropská centrální banka mohla například snížit úrokové sazby v celé eurozóně (tudíž k tomu nemuselo docházet v jednotlivých zemích zvlášť). Banky v celé EU si tak nyní mohou mezi sebou finanční prostředky půjčovat za stejných podmínek.
Denně používá euro více než 60 % obyvatel EU. Jednotná měna přináší výhody všem:
Eurozóna je také zárukou cenové stability. Evropská centrální banka stanovuje základní úrokové sazby tak, aby inflace v eurozóně zůstala ve střednědobém výhledu pod 2 %. ECB také spravuje devizové rezervy EU a může zasahovat na devizových trzích s cílem ovlivnit směnný kurz eura.
Očekává se, že do eurozóny vstoupí všechny státy EU, jakmile na to budou jejich ekonomiky připraveny. Státy, které přistoupily k Unii v roce 2004 a 2007, se postupně na přijetí eura připravují. Dánsko a Spojené království zatím na základně politické dohody do eurozóny vstoupit nehodlají.
Jednou z podmínek členství v eurozóně je stabilní směnný kurz měny daného státu po dobu dvou let. Další podmínky se týkají úrokových sazeb, schodku rozpočtu, míry inflace a výše státního dluhu.
Úkolem Evropské centrální banky je nejenom udržovat stabilní ceny, ale také zajistit, aby přeshraniční převod eur byl co nejlevnější jak pro banky, tak pro jejich klienty.
Pro účely převodu větších objemů peněz provozují Evropská centrální banka a centrální banky členských států systém plateb v reálném čase TARGET2. V budoucnu nabídne tento systém stejné výhody i pro obchodování s cennými papíry.
Evropská centrální banka a Komise společně vytvářejí jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA), aby mohly být výhody efektivnějších a levnějších plateb používány u většího počtu transakcí. Po jejím dokončení by měly všechny platby v eurech, ať už bankovním převodem, přímým inkasem nebo platební kartou, probíhat stejným způsobem, aniž by se rozlišovalo, zda se jedná o platby v rámci jednoho státu nebo do zahraničí. Unie v současné době rozšiřuje tyto výhody na platby přímým inkasem.
Stabilita, růst a blahobyt v celé Evropě ![]()
Zveřejněno v dubnu 2013
Publikace je součástí edice Politiky Evropské unie