Hospodářské a měnové záležitosti


V zájmu rychlé reakce na problémy v ekonomické oblasti, jako je např. současná hospodářská a finanční krize, koordinují státy Evropské unie své vnitrostátní hospodářské politiky. Celkem 18 zemí tuto koordinaci ještě prohloubilo tím, že přijaly euro jako svou společnou měnu.

Všechny státy EU jsou součástí Hospodářské a měnové unie (HMU), která tvoří rámec pro hospodářskou spolupráci. Společným cílem je:

  • podporovat udržitelný růst, zaměstnanost a vysokou úroveň sociálního zabezpečení pro všechny obyvatele
  • koordinovaně reagovat na celosvětové hospodářské a finanční problémy
  • zvýšit odolnost států EU vůči vnějším otřesům.

Poslat peníze dětem studujícím v zahraničí je díky EU levnější.

Koordinovaná reakce na krizi

Hned od samého začátku finanční a hospodářské krize v říjnu 2008 se vlády členských států, Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise spojily, aby:

  • obnovily stabilitu a vytvořily podmínky pro růst a zvýšení zaměstnanosti – z tohoto důvodu koordinují bankovní dohled a intervence a podporu bank
  • chránily úspory střadatelů – proto se částka, kterou státy garantují při výplatě vkladů jednoho klienta u jedné banky, zvýšila na maximálně 100 000 eur
  • udržely přísun dostupných úvěrových prostředků pro podniky i domácnosti 
  • zavedly lepší systém hospodářské a finanční správy EU.

Jelikož státy EU chtěly zabránit úplnému zhroucení bankovního systému, rozhodly se své banky zachránit a poskytly jim naléhavou finanční pomoc nebývalého rozsahu. V letech 2008 až 2011 byly do bankovního systému ve formě záruk nebo přímého kapitálu vloženy prostředky ve výši 1,6 bilionu eur, což odpovídá 13 % ročního HDP Unie. 

V zájmu zachování finanční stability EU a uvolnění napětí na trzích se státními dluhopisy v eurozóně musela Unie rovněž napnout záchrannou síť pro státy eurozóny v potížích – Evropský mechanismus stability (ESM). Ten nahradil předchozí časově omezené nástroje a v současnosti je největším mezinárodním finančním mechanismem na světě. S reálnou úvěrovou kapacitou ve výši až 500 miliard eur se stal neodmyslitelnou součástí ucelené strategie EU zajišťující finanční stabilitu v eurozóně.

Více informací o tom, jak Unie reagovala na krizi a zlepšila správu jednotné měny euro a Hospodářské a měnové unie (HMU), najdete na internetových stránkách Finanční a hospodářská krize.

Jaké výhody má jednotná měna?

To, že ve velké části Evropy platí společná měna euro, Unii usnadnilo reagovat na globální úvěrovou krizi koordinovaně. Tato skutečnost rovněž pomohla zajistit vyšší míru stabilitu, než kdyby se o to snažil každý stát EU jednotlivě. Evropská centrální banka mohla například snížit úrokové sazby v celé eurozóně (tudíž k tomu nemuselo docházet v jednotlivých zemích zvlášť). Banky v celé EU si tak nyní mohou mezi sebou finanční prostředky půjčovat za stejných podmínek.

Euro, které používá více než 333 milionů obyvatel EU, přináší výhody všem:

  • Při cestě na dovolenou nebo služební cestu již není v rámci eurozóny nutné měnit peníze – šetří to čas a odpadají náklady na směnu.
  • Platby do ostatních států Unie jsou mnohem levnější (případně jsou zcela zdarma).
  • Spotřebitelé a podnikatelé mohou snadněji porovnávat ceny v různých zemích – firmy, které mají ceny vyšší jsou pak motivovány k jejich snížení.

Eurozóna je také zárukou cenové stability. Evropská centrální banka stanovuje základní úrokové sazby tak, aby inflace v eurozóně zůstala ve střednědobém výhledu pod úrovní 2 %. ECB také spravuje devizové rezervy EU a může zasahovat na devizových trzích a ovlivňovat tak směnný kurz eura.

Zavádění eura ve státech Unie

Očekává se, že do eurozóny postupně vstoupí všechny státy EU, jakmile na to budou jejich ekonomiky připraveny. Některé ze států, které přistoupily k Unii v roce 2004, 2007 a 2013, se na přijetí eura připravují nebo na společnou měnu již přešly. Dánsko a Spojené království zatím na základně politické dohody do eurozóny vstoupit nehodlají.

Jednou z podmínek členství v eurozóně je stabilní směnný kurz měny daného státu po dobu dvou let. Další přísné podmínky pro vstup se týkají:

  • úrokových sazeb
  • rozpočtových schodků
  • míry veřejného zadlužení
  • míry inflace. 

Levnější přeshraniční platby

Úkolem Evropské centrální banky je nejenom udržovat stabilní ceny, ale také zajistit, aby byl přeshraniční převod eur co nejlevnější jak pro banky, tak pro jejich klienty.

Pro účely převodu větších objemů peněz provozují Evropská centrální banka a centrální banky členských států systém plateb v reálném čase TARGET2. V červnu 2015 bude spuštěn systém TARGET2-Securities určený pro přeshraniční transakce s cennými papíry mezi evropskými zeměmi, které budou probíhat na jedné platformě provozované Eurosystémem. Vypořádání obchodů s cennými papíry tak bude bezpečnější a efektivnější.

Evropská centrální banka a Komise společně vytvářejí jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA), aby mohly být výhody efektivnějších a levnějších plateb využívány u většího počtu transakcí. Po jejím dokončení by měly všechny platby v eurech, ať už bankovním převodem, přímým inkasem nebo platební kartou, probíhat stejným způsobem, aniž by se rozlišovalo mezi vnitrostátními nebo přeshraničními platbami. Unie v současné době rozšiřuje tyto výhody na platby úhrad a přímého inkasa.

Začátek stránky

Hospodářská a měnová unie a euro

Zveřejněno v dubnu 2013

Publikace je součástí edice Politiky Evropské unie


Začátek stránky


Video


Zůstaňte ve spojení

Twitter

  • Evropská komise – Hospodářské a finanční záležitostiEnglish (en)

Začátek stránky

KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Související oblasti politiky

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?