Evropa je hrdá na svou kulturní rozmanitost. Jazyk, literatura, divadlo, výtvarné umění, architektura, umělecká řemesla, film, rozhlas a televize jsou sice spojeny s určitou zemí či regionem, zároveň jsou však i součástí společného evropského kulturního dědictví. Evropská unie hodlá tuto rozmanitost zachovat a podporovat a zpřístupnit ji ostatním.
Tyto cíle byly zakotveny v Maastrichtské smlouvě z roku 1992, jež poprvé formálně uznala kulturní rozměr evropské integrace. Kulturní iniciativy však začaly již dříve. Například program, v jehož rámci se na každý rok vybírá „Evropské hlavní město kultury“, byl zahájen v roce 1985.
Mladá houslistka na mezinárodním hudebním festivalu v bulharské Varně.
Kulturní průmysl v EU (filmová a audiovizuální produkce, vydavatelská činnost, hudba a umělecká řemesla) je rovněž důležitým zdrojem příjmů a pracovních míst a zaměstnává více než sedm milionů lidí. Unie provádí programy na podporu určitých odvětví kulturního průmyslu, jež jim pomáhají využívat příležitostí, které nabízí jednotný trh a digitální technologie. Rovněž usiluje o vytvoření dynamického prostředí pro tato odvětví pomocí odstraňování byrokracie, poskytování lepšího přístupu k financím a podporování výzkumných projektů a spolupráce s partnery v rámci unie i mimo ni.
Evropská unie rovněž zohledňuje kulturní rozměr v mnoha jiných oblastech, jako jsou například vzdělávání (včetně jazykového), vědecký výzkum, podpora informačních a komunikačních technologií a sociální a regionální rozvoj.
V rámci své regionální politiky EU například finančně podporuje provoz hudebních škol, koncertních síní a nahrávacích studií. Rovněž financovala restaurování historických divadel Teatro del Liceu v Barceloně a Fenice v Benátkách, která v letech 1994 a 1996 poškodily požáry.
Ve svých pokynech pro regionální fondy Evropská komise vyzývá vlády členských států, aby podporovaly kulturní rozvoj v chudších regionech a pomohly jim tak prosazovat vlastní identitu, přilákat turisty a vytvořit pracovní místa v oblastech jako například on-line služby a média.
EU pomáhá restaurovat evropské kulturní dědictví.
Program Kultura je jedním z předních, dobře zavedených programů EU. Ve své stávající podobě platí pro období 2007 až 2013 a jeho celkový rozpočet činí přibližně 400 milionů eur. Vztahuje se na veškeré kulturní činnosti mimo audiovizuální oblast.
Konkrétními cíli stávajícího programu Kultura je:
Program „Hlavní města kultury“ má za cíl zdůrazňovat rozmanitost evropské kultury, aniž by zapomínal na její společné základy.
Každý rok jsou vybrána jedno nebo dvě města jako „Evropská hlavní města kultury“, což je opravňuje k získání finanční podpory z programu Kultura. Z těchto prostředků se financují výstavy a akce zdůrazňující kulturní dědictví daného města a jeho regionu, spolu s celou řadou koncertů, divadelních a jiných představení, jichž se účastní umělci z celé EU. Zkušenosti ukazují, že program má ve vybraných městech dlouhodobý vliv na rozvoj kultury a turistického ruchu.
Tento program měl původně skončit v roce 2004, ale vzhledem k jeho úspěchu byl prodloužen na dalších 15 let. V roce 2008 jsou hlavními městy kultury anglický Liverpool a norský Stavanger.
Rok 2008 byl vyhlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu. Cílem je podporovat komunikaci mezi kulturami ve vzdělávání a na pracovišti a také při zábavě a sportu.
Jazyková rozmanitost je kulturním a demokratickým základem Evropské unie. Jazyk nejen otvírá dveře ostatním kulturám, ale i praktickým způsobem obohacuje naši schopnost využívat kulturních kontaktů, když cestujeme nebo pracujeme v jiných zemích EU. Dlouhodobým cílem je povzbuzovat občany, aby mluvili kromě své mateřštiny dvěma dalšími jazyky.
Podpora jazykové rozmanitosti je jednou ze zásad činnosti EU. Vstupem nových členských států v letech 2004 a 2007 se počet úředních jazyků unie zvýšil z 11 na 23. Evropská unie vyžaduje, aby byly její právní předpisy dostupné ve všech jazycích, a tak přístupné všem občanům. Rovněž každému občanu zaručuje právo obrátit se písemně ve svém jazyce na jakoukoli instituci nebo orgán EU a obdržet odpověď v tomtéž jazyce. Stejně tak mají poslanci Evropského parlamentu právo pronášet své příspěvky ve svém jazyce.
