Zahraniční a bezpečnostní politika


Evropská unie má svou vlastní zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou již řadu let rozvíjí. Tato politika Unii umožňuje vystupovat v mezinárodních otázkách jednotně.

Skutečnost, že všech 28 členských států vystupuje jako jeden celek, dodává jejich názorům mnohem větší váhu a dopad, než kdyby na mezinárodní scéně vystupovaly jednotlivě s 28 různými politickými koncepcemi.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU byla posílena přijetím Lisabonské smlouvy z roku 2009. Smlouva zavedla funkci vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. V této souvislosti byla vytvořena i evropská diplomatická služba – Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

Mír a bezpečnost

Úkolem zahraniční a bezpečnostní politiky EU je zachovat mír a posílit mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci a rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i prosazovat dodržování lidských práv a základních svobod.

Volební pozorovatelé EU ve volební místnosti v Sieře Leone © EU

Volební pozorovatelé EU v Sieře Leone, 2012. Evropská unie podporuje rozvoj demokracie a dodržování lidských práv po celém světě.

Diplomacie a partnerství

Evropská unie je na mezinárodní scéně klíčovým aktérem v řadě otázek: od globálního oteplování až po blízkovýchodní konflikt. Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU se snaží řešit konflikty a dosáhnout mezinárodního konsenzu především pomocí diplomacie, kterou případně doplňují nástroje obchodní politiky, rozvojové pomoci a bezpečnostní a obranné politiky. Unie je největším světovým dárcem rozvojové pomoci, a proto má jedinečné postavení při navazování spolupráce s rozvojovými zeměmi.

Z hlediska své hospodářské, obchodní a finanční síly sehrává Evropská unie se svými 28 členy na mezinárodní scéně velmi důležitou roli. Je největší světovou obchodní velmocí a používá druhou nejdůležitější měnu světa – euro. V mezinárodních otázkách je Unie nezastupitelným aktérem. Její vliv se zvyšuje, jelikož členské státy čím dál častěji přijímají rozhodnutí o zahraničních otázkách společně.

Unie udržuje partnerské vztahy s dalšími světovými velmocemi, včetně těch nových, z nichž každá má svůj vlastní pohled na svět a své vlastní zájmy. EU se snaží, aby se tato partnerství opírala o společné zájmy a pro každou ze stran z nich vyplývaly práva i povinnosti.

Unie organizuje pravidelná setkání na nejvyšší úrovni se Spojenými státy, Japonskem, Kanadou, Ruskem, Indií a Čínou. Vztahy EU s těmito a dalšími zeměmi se týkají mnoha oblastí, mimo jiné vzdělávání, životního prostředí, bezpečnosti, obrany, kriminality a lidských práv.

Mírové mise

Mírové mise EU působí v několika ohniscích napětí ve světě. Například v srpnu 2008 zprostředkovala Unie příměří mezi Gruzií a Ruskem. Do oblasti vyslala své pozorovatele, aby monitorovali situaci (pozorovatelská mise EU v Gruzii English), a poskytla humanitární pomoc lidem, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy.

Unie se rovněž významně angažuje na Balkáně, kde financuje projekty na podporu budování stabilní společnosti v sedmi zemích. V prosinci 2008 vyslala do Kosova justiční a policejní misi o síle 1900 příslušníků, jež pomáhá zajišťovat veřejný pořádek (EULEX Kosovo English).

Příslušník mise EULEX v Kosovu podává leták řidiči automobilu © EU

Příslušník mise EULEX v Kosovu rozšiřuje informace o úloze EU při pomoci západnímu Balkánu.

Prostředky intervence

Evropská unie nemá vlastní stálou armádu. V rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) se spoléhá na jednotky, které ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU. Stává se tak v těchto případech:

  • společné akce v oblasti odzbrojení
  • humanitární a záchranné mise
  • poradní a pomocné vojenské mise
  • mise pro předcházení konfliktům a na udržení míru
  • mise bojových sil nasazované při vzniku krizí, např. mise pro prosazování míru a stabilizační operace po ukončení konfliktů.

Všechny tyto mise mohou přispívat k potírání terorismu, někdy zajišťují podporu třetím zemím, které proti terorismu bojují na svém území.

Příslušníci mise EUPOL v rozhovoru s chlapcem z Afghánistánu © EU

Evropská unie podporuje v Afghánistánu vzdělávací programy pro soudní úředníky a policisty.

Unie v posledních deseti letech zahájila 23 civilních misí a vojenských operací na 3 kontinentech. Cílem bylo reagovat na krizové situace: nastolení míru v indonéské provincii Aceh postižené tsunami, ochrana uprchlíků v Čadu nebo boj proti pirátství v Somálsku a zemích Afrického rohu English (en) français (fr) . Úloha EU v oblasti bezpečnosti se neustále zvyšuje.

Od ledna 2007 může EU podnikat operace rychlé reakce se dvěma bojovými uskupeními o síle 1500 příslušníků, a pokud to situace vyžaduje, mohou obě operace proběhnout prakticky současně. Rozhodnutí o nasazení těchto uskupení přijímají ministři členských států EU na zasedání v Radě EU.

Pohled na východ

Podobně jako s Ruskem usiluje Unie o posílení vztahů s Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem, Moldavskem, Ukrajinou a Běloruskem. Zajímá se především o stabilitu tohoto regionu, kterou v srpnu 2008 narušila rusko-gruzínská válka. Válka skončila příměřím, jehož uzavření zprostředkovala právě Evropská unie, a nasazením pozorovatelské mise EU v Gruzii. Pokud tyto země provedou politické a hospodářské reformy vedoucí k upevnění demokracie, budou moci do značné míry čerpat z finančních prostředků Unie a uzavřít s EU dohody o volném obchodu.

Středomoří a Blízký východ: těsnější vztahy

V důsledku arabského jara roku 2011 obnovila Evropská unie evropskou politiku sousedství Deutsch (de) English (en) español (es) français (fr) hrvatski (hr) , aby vyjádřila solidaritu s lidmi, kteří se domáhají nastolení demokracie. Koncepce této politiky usiluje o posílení vztahů EU se sousedními zeměmi na východních a jižních hranicích a nabízí politické přidružení, hospodářskou integraci a zvýšenou mobilitu. V obnovené politice bude Unie poskytovat více podpory sousedním zemím, které se zaváží provést politické a hospodářské reformy, a větší interakci s obyvateli žijícími v těchto zemích.

Byla vytvořena pracovní skupina EU-Tunisko, která mu má pomoci na jeho cestě k demokracii a hospodářské obnově. Podobná pracovní skupina vznikla v listopadu 2012 i pro vztahy EU-Egypt.

Unie podporuje různé druhy mezinárodních snah o nastolení míru na Blízkém východě. Zastává představu vytvoření dvou samostatných států – vedle sebe by tak existovaly palestinský a izraelský stát. Ve spolupráci s OSN, USA a Ruskem (tzv. Kvartet) se EU snaží o dosažení dohody na obou stranách.

Unie také sehrává aktivní úlohu v Íránu, se kterým vede jednání o omezení jeho jaderného programu.

Asie a Latinská Amerika

Evropská unie posiluje vztahy s regionálními uskupeními, zejména v Asii a Latinské Americe. S rychle se rozvíjejícími asijskými zeměmi uzavřela Unie tzv. „posílená partnerství“ – dohody, které nastolují rovnováhu mezi hospodářskými, politickými, sociálními a kulturními prvky vzájemných vztahů.

Balkánský poloostrov: potenciální členské státy

Chorvatsko se v červenci 2013 stalo 28. členským státem Evropské unie. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko jsou oficiálními kandidáty na členství v EU. Albánie a Bosna a Hercegovina podali žádost o členství.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Ohledně jeho statusu však zatím nepanuje mezinárodní shoda. Evropská unie se aktivně snaží nalézt diplomatické řešení. Vede proto dialog mezi Prištinou a Bělehradem a současně poskytuje konkrétní pomoc.

Rozhodovací postupy v zahraniční politice EU

Nejpodstatnějším rozhodovacím orgánem Evropské unie je Evropská rada, v níž se k jednání scházejí vedoucí představitelé států a vlád 28 členských zemí. Rada se schází čtyřikrát ročně a definuje zásady a obecné směry, jimiž se bude politika EU v dalším období ubírat.

Vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová podává ruku generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-Munovi © EU

Vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová na setkání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Munem – podpora míru prostřednictvím multilaterální spolupráce.

Úkolem vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové je zajistit soudržnost zahraniční politiky EU. Z tohoto důvodu předsedá každý měsíc zasedáním Rady pro zahraniční věci, ve které se schází 28 ministrů zahraničních věcí členských států EU. Vysoká představitelka se rovněž účastní zasedání Evropské rady, na nichž předkládá zprávu o zahraničněpolitických otázkách.

Většina rozhodnutí v zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách je přijímána jednomyslně – tj. všechny státy EU musejí s rozhodnutím souhlasit.

Úkolem Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) je napomáhat vysokému představiteli při plnění jeho úkolů. Působí jako diplomatická služba EU se strukturou více než 140 delegací a kanceláří rozmístěných po celém světě, jejichž úkolem je prosazovat a chránit evropské zájmy.

Začátek stránky

Začátek stránky



Zůstaňte ve spojení

Facebook

  • Informační centrum nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI)English (en)

Twitter

  • Informační centrum nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI)English (en)

Začátek stránky

KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Související oblasti politiky

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?