Zahraniční a bezpečnostní politika


Evropská unie má svou vlastní zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou již řadu let rozvíjí. Tato politika Unii umožňuje vystupovat v mezinárodních otázkách jednotně. To dává 28 členským zemím EU mnohem větší vliv, než kdyby každý stát sledoval své vlastní zájmy zvlášť.

Lisabonská smlouva přijatá v roce 2009 tuto politickou oblast ještě posílila.

Mír a bezpečnost

Cílem zahraniční a bezpečnostní politiky EU je

  • zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost
  • podporovat mezinárodní spolupráci
  • rozvíjet a konsolidovat
    – demokracii
    – Unie jako právní společenství
    – dodržování lidských práv a základních svobod

Diplomacie a partnerství

Pozorovatel EU ve volební místnosti v Pákistánu © EU

Pozorovatelé EU u všeobecných voleb v Pákistánu v roce 2013

Evropská unie je klíčovým aktérem v otázkách sahajících od íránského jaderného programu, přes stabilizaci v Somálsku a Africkém rohu až po globálními oteplování. Její společná zahraniční a bezpečnostní politika zaměřená na řešení konfliktů a porozumění mezi národy je založena na diplomacii. Doplňující roli často plní obchod, humanitární pomoc, bezpečnost a obrana.

Jakožto největší světový dárce rozvojové pomoci má Evropská unie jedinečné předpoklady pro spolupráci s rozvojovými zeměmi.

Již demografický a ekonomický blok jejích 28 členů je silou sám o sobě. EU je největší světovou obchodní velmocí a používá druhou nejdůležitější měnu světa – euro. Trend společné zahraniční politiky její pozice dále posiluje.

Unie udržuje partnerské vztahy s dalšími světovými velmocemi, včetně velmocí vznikajících. Cílem je zajistit, aby tyto vztahy byly budovány na společných zájmech a prospěchu a aby pro obě strany platila práva a povinnosti.

Unie organizuje pravidelná setkání na nejvyšší úrovni se Spojenými státy, Japonskem, Kanadou, Ruskem, Indií a Čínou. Její mezinárodní vztahy zahrnují oblasti

  • vzdělávání
  • životního prostředí
  • bezpečnosti a obrany
  • trestné činnosti
  • lidských práv

Mírové mise

Mírové mise EU působí v několika světových ohniscích napětí. Například v srpnu 2008 zprostředkovala Unie příměří mezi Gruzií a Ruskem. Do oblasti vyslala své pozorovatele, aby (pozorovatelská mise EU v Gruzii RUEnglish), a poskytla humanitární pomoc lidem, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy.

Na Balkáně byly finanční prostředky EU využity v 7 zemích k posílení stability tamější společnosti. K ochraně práva a pořádku slouží Unii policejní a justiční útvary EULEX v Kosovu SREnglish).

Prostředky intervence

Příslušník mise EULEX v Kosovu podává leták řidiči automobilu © EU

Příslušník jednotek EULEX rozdává na veřejnosti informace o úloze EU při rekonstrukci Balkánu

Evropská unie nemá vlastní stálou armádu. V rámci společné bezpečnostní a obranné politiky françaisEnglish (SBOP) se spoléhá na jednotky, které ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU. Stává se tak v těchto případech:

  • společné akce v oblasti odzbrojení
  • humanitární a záchranné mise
  • poradní a pomocné vojenské mise
  • předcházení konfliktům a udržování míru
  • krizové řízení (např. budování míru a stabilizace po ukončení konfliktů)

Od roku 2003 provedla EU kolem 30 civilních misí a vojenských operací na 3 kontinentech. Všechny byly reakcí na krize:

  • budování míru po tsunami v Indonésii
  • ochrana uprchlíků na Mali a ve Středoafrické republice
  • boj proti pirátství v Somálsku a v Africkém rohu françaisEnglish

Úloha EU v oblasti bezpečnosti neustále nabývá na významu.

Od ledna 2007 EU provedla rychlé reakce se 2 vojenskými skupinami, z nichž každá čítá 1500 vojáků. Je-li to nezbytné, prakticky souběžně mohou být zahájeny 2 operace . Rozhodnutí o nasazení těchto uskupení přijímají ministři členských států EU na zasedání v Radě EU.

Partnerství směrem na východ

Po rozšíření EU se blízkými sousedy staly země východní Evropy a jižního Kavkazu. Jejich bezpečnost, stabilita a prosperita tak nutně ovlivňuje situaci Unie. Užší spolupráce mezi EU a jejími východoevropskými partnery – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou – je klíčovým prvkem vnějších vztahů Unie.

Úzká spolupráce: Středomoří a Střední východ

Budoucí afghánské policistky při rozhovoru s policistkou jednotek EUPOL během školení – © EU

Školení policistek na policejní škole v Afghánistánu

V důsledku arabského jara roku 2011 obnovila Evropská unie evropskou politiku sousedství DeutschEnglishfrançais, aby vyjádřila solidaritu s lidmi, kteří se domáhají nastolení demokracie. Koncepce této politiky usiluje o posílení vztahů EU se sousedními zeměmi na východních a jižních hranicích a nabízí:

  • politické přidružení
  • hospodářskou integraci
  • vyšší mobilitu pro občany

Navzdory značné politické nestabilitě a neutěšené ekonomické situaci EU i nadále podporuje přechod k demokracii v severní Africe a na Blízkém východě.

Pracovní skupina EU-Tunisko koordinuje evropskou a mezinárodní pomoc, jejíž cílem je pomoci této zemi při přechodu na demokracii na při posilování tamější ekonomiky. Podobná pracovní skupina vznikla v listopadu 2012 i pro vztahy EU-Egypt.

Na Středním východě podporuje EU mezinárodní mírotvorné úsilí podle jiné strategie. Upřednostňuje řešení dvou států – koexistenci palestinského státu a Izraele. EU, OSN, USA a Rusko (dále jen „Kvarteto“) se společně snaží o dosažení dohody na obou stranách.

Počátkem roku 2013 byl zdrojem mezinárodního napětí íránský nukleární program. V listopadu došlo k přelomové dohodě s mezinárodním společenstvím, což představovalo první krok k vyřešení problému. Jednalo se o nemalý úspěch EU při mírových rozhovorech vedených jménem mezinárodního společenství.

Asie a Latinská Amerika

Evropská unie posiluje vztahy i s regionálními uskupeními v Asii a Latinské Americe. S rychle se rozvíjejícími asijskými zeměmi uzavřela Unie tzv. „posílená partnerství“ – dohody, které kombinují hospodářské, politické, sociální a kulturní prvky vzájemných vztahů.

Budoucí členové EU: Balkán

Chorvatsko se v červenci 2013 stalo 28. členským státem Evropské unie. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko jsou oficiálně vedeni jako potenciální členové EU. Žádost o členství podaly Albánie a Bosna a Hercegovina.

V roce 2013 došlo k průlomovému dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Přestože Kosovo vyhlásilo v roce 2008 na Srbsku nezávislost, jeho mezinárodní status nebyl rozhodnut. Díky závazku EU podporovat zprostředkovací jednání uzavřely obě strany v dubnu 2013 zásadní dohodu. Stalo se tak díky úsilí vysoké představitelky Catherine Ashtonové a předsedů vlád Srbska a Kosova a jednoznačnému závazku EU k budování míru a usmíření v této oblasti. Rovněž se potvrdilo, že národy a země Evropy nadále usilují o sblížení s EU.

Rozhodovací postupy v zahraniční politice EU

Nejdůležitějším rozhodovacím orgánem Evropské unie je Evropská rada, v níž se k jednání scházejí vedoucí představitelé států a vlád 28 členských zemí. Rada se schází čtyřikrát ročně a definuje zásady a obecné směry, jimiž se bude politika EU v dalším období ubírat.

Vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová podává ruku generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-Munovi © EU

Vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová na setkání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Munem – podpora míru prostřednictvím multilaterální spolupráce.

Úlohou vysokého představitele je konsolidace evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. Z tohoto důvodu předsedá každý měsíc zasedáním Rady pro zahraniční věci, ve které se schází všech 28 ministrů zahraničních věcí členských států EU. Vysoký představitelk se rovněž účastní zasedání Evropské rady, na nichž předkládá zprávu o zahraničněpolitických otázkách.

Většina rozhodnutí v zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách vyžaduje souhlas všech zemí EU.

Úkolem Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) je napomáhat vysokému představiteli při plnění jeho úkolů. Působí jako diplomatický sbor EU. Evropské hodnoty a zájmy pomáhá dále hájit síť 139 delegací a kanceláří po celém světě.

Začátek stránky

Začátek stránky



Zůstaňte ve spojení

Facebook

  • Informační centrum nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI)English (en)

Twitter

  • Informační centrum nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI)English (en)

Začátek stránky

KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Související oblasti politiky

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?