Audiovizuální oblast a média

Vysoká úroveň a pestrá nabídka

V audiovizuální politice se střetávají nemalé obchodní zájmy a otázky kulturní rozmanitosti, veřejné služby a sociální odpovědnosti. Každý stát však má svou vlastní politiku v této oblasti. Evropská unie stanovuje pouze základní pravidla a postupy na obranu společných zájmů, jakými jsou otevřené evropské trhy a spravedlivá hospodářská soutěž.

Zobrazit celý článekZobrazit celý článek

Televize a mediální služby na vyžádání

Evropská unie již od roku 1989 úspěšně reguluje přeshraniční televizní vysílání. Od té doby však musela revidovat předpisy s ohledem na rozšiřující se spektrum televizních služeb (včetně služeb na vyžádání) nabízených na celé řadě zařízení, jako jsou například mobilní telefony a tablety (viz směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Předpisy EU chrání děti před škodlivým obsahem.

Tato směrnice od členských států vyžaduje koordinaci jejich právních předpisů, aby:

se s televizními programy a mediálními službami na vyžádání dalo volně obchodovat na trhu EU
vždy, kdy je to možné, televizní stanice vyhradily nejméně polovinu vysílacího času pro evropské filmy a pořady a aby služby na vyžádání také podporovaly evropskou produkci
se chránila kulturní rozmanitost a další důležité cíle veřejného zájmu
významné události (jako jsou např. olympijské hry či mistrovství světa ve fotbale) byly k dispozici široké veřejnosti, nejen na placených televizních stanicích
děti a mládež byly chráněny před násilím či pornografií zařazením těchto programů do pozdních hodin nebo blokováním jejich sledování prostřednictvím zařízení zabudovaného do dálkového ovladače
osoby a organizace, o nichž byly v televizním vysílání šířeny nepravdivé informace, měly možnost reagovat
všechny audiovizuální mediální služby respektovaly určitá základní pravidla týkající se reklamy (respektování lidské důstojnosti, omezení ohledně alkoholu, tabákových výrobků a léků apod.)
aby stanice nepřekračovaly povolené maximum pro reklamu – 12 minut za hodinu.

EU podporuje evropské filmaře.

Veřejnoprávní vysílání

Členské státy EU se zavázaly k podpoře služeb veřejnoprávního vysílání. Amsterodamská smlouva z roku 1999 uznává jeho úlohu, pokud jde o uspokojování demokratických, sociálních a kulturních potřeb a zabránění toho, aby byl tento průmysl ovládán jedním nebo několika velkými subjekty.

Státy mohou rovněž veřejnoprávní vysílání finančně podporovat, avšak pod podmínkou, že poskytované finanční prostředky jsou užívány ve prospěch veřejné služby a nenarušují běžné obchodní operace nebo hospodářskou soutěž mezi provozovateli vysílání.

Evropský obsah (kulturní výjimka)

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách vyžaduje, aby provozovatelé vysílání vykazovali minimální kvótu evropských programů. Tato kvóta odráží obavy, že americká produkce by jinak na evropském trhu získala dominantní podíl. Přestože se v zemích EU točí více filmů než v USA, 75 % příjmu evropských kin pochází z amerických filmů.

Evropská unie je členem Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. S cílem chránit vlastní kulturní rozmanitost a podporovat místní produkci vyjednala Unie ve Světové obchodní organizaci výjimku z pravidel volného obchodu. Tato tzv. „kulturní výjimka“ členským státům umožňuje omezovat dovoz kulturních děl, např. filmů.

MEDIA 2007–2013

Program MEDIA poskytuje finanční podporu kvalitním evropským filmům a televizním pořadům. Jeho cílem je zvýšit produkci a distribuci v Evropě a propagovat evropské filmy, další audiovizuální díla a nové digitální technologie.

Nový program MEDIA Mundus (2011–2013) s rozpočtem 15 milionů eur se zaměřuje na rostoucí zájem audiovizuálního odvětví o globální spolupráci a příležitosti, které tato spolupráce nabízí. Tím, že přináší kulturně rozmanitější produkty na evropské a mezinárodní trhy, nabízí spotřebitelům větší výběr. Vytváří také nové obchodní příležitosti pro odborníky z audiovizuálního odvětví v Evropě i na celém světě.