Audiovizuální oblast a média


Stejně jako zboží a ostatní služby podléhají audiovizuální média – tedy film, televizní a rozhlasové vysílání, video- a audionahrávky – určitým celoevropským pravidlům, aby bylo zajištěn jejich volný oběh na jednotném evropském trhu za spravedlivých podmínek bez ohledu na způsob jejich přenosu (tradiční televizní vysílání, video na vyžádání, internet apod.).

To je cílem politiky EU v oblasti audiovizuálních děl a sdělovacích prostředků English, konkrétně směrnice o audiovizuálních mediálních službách English. Unie navíc poskytla na audiovizuální oblast a kulturu finanční prostředky ve výši přibližně 1,4 miliard eur investing some €1.4bn, a to prostřednictvím programu Tvůrčí Evropa .

Základní pravidla

Child watching TV © Shutterstock

Předpisy EU chrání děti před škodlivým obsahem.

Cíle

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách po členských státech požaduje vzájemnou koordinaci právních předpisů s cílem:

  • vytvořit ve všech zemích pro vznikající audiovizuální média srovnatelné podmínky
  • zajistit ochranu dětí a plnit zásady ochrany spotřebitelů
  • chránit pluralitu sdělovacích prostředků English
  • potírat rasovou a náboženskou nesnášenlivost
  • uchovávat kulturní rozmanitost
  • zajistit nezávislost vnitrostátních mediálních regulačních orgánů.

Metody

Každá členská země by proto měla dodržovat minimální standardy v těchto oblastech:

  • Reklama a propagace – dodržovat základní i specifická pravidla a omezení pro určité výrobky (např. alkohol, tabák, léky) a omezit reklamu během vysílání na maximálně 12 minut za hodinu.
  • Významné události (např. olympijské hry či mistrovství světa ve fotbale) by měly být zprostředkovávány široké veřejnosti, tedy nejen na placených televizních stanicích.
  • Ochrana dětí – vysílat násilný nebo pornografický obsah až v pozdních hodinách, popř. zajistit omezený přístup k tomuto vysílání pomocí nástrojů rodičovské kontroly.
  • Propagace evropských filmů a evropského audiovizuálního obsahu – alespoň polovina vysílacího času v televizi by měla být věnována filmům a programům evropské provenience. Prosazovat evropskou produkci také u služby video na vyžádání.
  • Lidé se zdravotním postižením – mediální společnosti by měly umožnit přístup k audiovizuálnímu obsahu i zrakově a sluchově postiženým.

V roce 2013 uspořádala Komise veřejnou konzultaci, v níž zkoumala možný dopad přechodu z tradičního televizního vysílání na internetové vysílání English.

Propagace evropských děl

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách English prosazuje kulturní rozmanitost podporou produkce a distribuce evropských filmů a jiného evropského audiovizuálního obsahu:

  • stanovila požadavek, aby provozovatelé vysílání vyčlenili nejméně polovinu vysílacího času evropským filmům a programům (s výjimkou zpráv, sportovních událostí, soutěží, reklam, teletextové služby a teleshoppingu).
  • Služby video na vyžádání by také měly přispět k propagaci evropské produkce: země EU mohou vyhradit určitý podíl obsahu uváděném v evropských katalozích služeb videa na vyžádání evropské produkci nebo jinak zajistit, aby takový obsah byl v katalozích zřetelně uveden. Mohou rovněž subvencovat poskytovatele těchto služeb, tedy poskytnout jim finanční příspěvek na produkci nebo koupi těchto děl.

Na mezinárodní scéně je Evropská unie členem Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů a má zajištěnu výjimku z pravidla volného obchodu pravidel WTO (tzv. „kulturní výjimku“), která opravňuje země EU k omezování dovoz kulturních děl, např. filmů.

Veřejnoprávní vysílání

Členské státy EU se zavázaly k podpoře služeb veřejnoprávního vysílání. Amsterodamská smlouva z roku 1999 uznala jeho úlohu při dodržování zásad demokracie a uspokojování sociálních a kulturních potřeb, které nejsou dodávány trhem, a při zajišťování toho, aby nebyl tento průmysl ovládán jedním nebo několika velkými subjekty.

Za tímto účelem se na provozovatele veřejnoprávního vysílání nevztahují přísná pravidla EU pro státní podpory – poskytované finanční prostředky jsou užívány pro veřejně prospěšné cíle a neznevýhodňují soukromé televizní společnosti.

Program Tvůrčí Evropa

Sedmiletý program EU s názvem Tvůrčí Evropa má za cíl podpořit evropská kulturní a tvůrčí odvětví tím, že poskytne za dané období finanční prostředky na podporu:

  • 250 000 umělců a profesionálů z odvětví kultury
  • 2 000 kin
  • 800 filmů
  • 4 500 literárních překladů.

Také byl vytvořen nový finanční nástroj, který umožňuje malým podnikům v těchto odvětvích získat celkem až 750 milionů eur formou bankovní půjčky.

Film studio © Shutterstock

EU podporuje evropské filmaře.

Cíle programu

  • Chránit a prosazovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a bohatství.
  • Stimulovat hospodářský růst.
  • Pomoci kulturnímu a tvůrčímu odvětví přizpůsobit se digitálnímu věku a globalizaci.
  • Otevřít nové mezinárodní příležitosti, trhy a získat nové publikum.

Filmové dědictví

EU podporuje členské státy, aby spolupracovaly na zachování a ochraně kulturních děl zásadního významu – tedy i filmů. Za tímto účelem vydala Komise doporučení, v němž vyzývá k metodickému sběru, katalogizaci, restauraci a ochraně evropského filmového dědictví English, aby mohlo být předáno příštím generacím.

Začátek stránky

Začátek stránky



KONTAKT

Informační služba – všeobecné dotazy

Volejte na
00 800 6 7 8 9 10 11 Více informací o službě

Pošlete svůj dotaz e-mailem

Kontakty, informace o prohlídkách institucí, kontakty pro novináře

Máte nápad, jak tyto stránky vylepšit?

Nalezli jste informace, které jste hledali?

AnoNe

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?