You are here:

Audiovizuální oblast a média

Stejně jako zboží a ostatní služby podléhají audiovizuální média – tedy film, televizní vysílání, video- a audionahrávky – určitým celoevropským pravidlům, aby byl zajištěn jejich volný oběh na jednotném evropském trhu za spravedlivých podmínek bez ohledu na způsob jejich přenosu (tradiční televizní vysílání, video na vyžádání, internet apod.).

To je cílem politiky EU v oblasti audiovizuálních děl a sdělovacích prostředků Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) , konkrétně směrnice o audiovizuálních mediálních službách Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) .

Unie navíc vyčlenila na audiovizuální oblast a kulturu finanční prostředky ve výši 1, 4 miliard eur, a to prostřednictvím programu Kreativní Evropa Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) .

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách

Cíle

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách po členských státech požaduje vzájemnou koordinaci právních předpisů s cílem:

  • vytvořit ve všech zemích pro vznikající audiovizuální média srovnatelné podmínky
  • zajistit ochranu dětí a plnit zásady ochrany spotřebitelů
  • chránit pluralitu sdělovacích prostředků Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en)
  • potírat rasovou a náboženskou nesnášenlivost
  • uchovávat kulturní rozmanitost
  • zajistit nezávislost vnitrostátních mediálních regulačních orgánů.

Metody

Každá členská země by proto měla dodržovat minimální standardy v těchto oblastech:

  • Reklama a propagace – dodržovat základní i specifická pravidla a omezení pro určité výrobky (např.alkohol, tabák, léky) a omezit reklamu během vysílání na maximálně 12 minut za hodinu.
  • Významné události (např.olympijské hry či mistrovství světa ve fotbale) by měly být zprostředkovávány široké veřejnosti, tedy nejen na placených televizních stanicích.
  • Ochrana dětí – vysílat programy s násilným nebo pornografickým obsahem až v pozdních hodinách, popř.zajistit omezený přístup k tomuto vysílání pomocí nástrojů rodičovské kontroly.
  • Propagace evropských filmů a evropského audiovizuálního obsahu – alespoň polovina vysílacího času v televizi by měla být věnována filmům a programům evropské provenience.Prosazovat evropskou produkci také u služby video na vyžádání.
  • Přístupnost – mediální společnosti by měly umožnit přístup k audiovizuálnímu obsahu osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením. 

V roce 2013 uspořádala Komise veřejnou konzultaci, v níž zkoumala možný dopad přechodu z tradičního televizního vysílání na internetové vysílání Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) . Výsledky konzultace Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) již byly zveřejněny a dalším krokem je provést u dané směrnice tzv.hodnocení REFIT, tedy posoudit ji z hlediska účelnosti a účinnosti. 

Propagace evropských filmů a programů

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách prosazuje kulturní rozmanitost podporou produkce a distribuce evropských filmů a jiného evropského audiovizuálního obsahu:

  • stanovila požadavek, aby provozovatelé vysílání vyčlenili nejméně polovinu vysílacího času evropským filmům a programům (s výjimkou zpráv, sportovních událostí, soutěží, reklam, teletextové služby a teleshoppingu).
  • K propagaci evropské produkce by také měla přispět služba video na vyžádání, a to vyčleněním určitého prostoru evropskému obsahu v katalozích, popř.jiným typem propagace. 

Na mezinárodní scéně je Evropská unie členem Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů a má zajištěnu výjimku z pravidla volného obchodu pravidel WTO (tzv.„kulturní výjimku“), která země EU opravňuje k omezování dovoz kulturních děl, např. filmů.

Veřejnoprávní vysílání

Členské státy EU se zavázaly k podpoře služeb veřejnoprávního vysílání.Amsterodamská smlouva z roku 1999 uznala jeho úlohu při dodržování zásad demokracie a uspokojování sociálních a kulturních potřeb, které nejsou dodávány trhem, a při zajišťování toho, aby nebyl tento průmysl ovládán jedním nebo několika velkými subjekty.

Za tímto účelem se na provozovatele veřejnoprávního vysílání nevztahují přísná pravidla EU pro státní podporu, a to za předpokladu, že poskytnuté finanční prostředky jsou využívány pro veřejně prospěšné cíle a neznevýhodňují soukromé televizní společnosti.

Program Kreativní Evropa

Sedmiletý program EU s názvem Kreativní Evropa má za cíl podpořit evropské kulturní a audiovizuální odvětví tím, že poskytne v daném období finanční prostředky na podporu:

  • 250 000 umělců a profesionálů z odvětví kultury
  • 2 000 kin
  • 800 filmů
  • 4 500 literárních překladů.

Zároveň dá k dispozici až 750 milionů eur malým podnikům působícím v těchto odvětvích ve formě zajištěných bankovních úvěrů.

Hlavní cíle programu Kreativní Evropa jsou:

  • propagovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost
  • stimulovat hospodářský růst a konkurenceschopnost v kreativních odvětvích
  • podporovat kreativní a kulturní odvětví při efektivním využívání digitálních technologií a rozvoji nových obchodních modelů
  • přiblížit tvůrčí díla širšímu publiku v Evropě i ve světě.

Ochrana evropského filmového dědictví

Evropská unie chce chránit nejvýznamnější díla kulturního významu a pečovat o ně.K nim patří i film. Za tímto účelem vydala doporučení týkající se evropského filmového dědictví Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu   English (en) , v němž apeluje na členské země, aby filmy vlastní provenience shromažďovaly, katalogizovaly, uchovávaly a případně restaurovaly.Díky tomu se budou moci z těchto děl těšit i budoucí generace.