Zemědělství

Prioritou je kvalita, nikoli pouze množství

Zaměření zemědělské politiky EU se spolu s měnícími se podmínkami v průběhu let posunulo. Její současnými prioritami je:

• Umožnit zemědělcům produkovat dostatečné množství bezpečných a vysoce kvalitních potravin (obilovin, masa, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, vína...) pro evropské spotřebitele, přispívat do diverzifikovaného hospodářství venkovských oblastí a pečovat o životní prostředí a hospodářská zvířata podle nejvyšších standardů.
• Podporovat informovaná rozhodnutí spotřebitelů o tom, jaké potraviny budou nakupovat – prostřednictvím dobrovolných evropských programů označení kvality. Takové označení (zeměpisného původu, použití tradičních složek či metod včetně ekologických) také pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů na světových trzích.
• Podporovat inovace v zemědělství a v potravinářském průmyslu (s pomocí výzkumných projektů EU) zaměřené na zvýšení produktivity a snížení dopadů na životní prostředí, např. využíváním vedlejších a odpadních produktů k výrobě energie.
• Podporovat spravedlivé obchodní vztahy s rozvojovými zeměmi — konkrétně snižováním vývozních dotací, což rozvojovým zemím usnadňuje odbyt jejich produktů.

Budoucnost zemědělské politiky EU

Do roku 2050 bude například nutné zdvojnásobit světovou produkci potravin, aby se zohlednil nárůst světové populace a uspokojila zvýšená poptávka po mase ze strany movitějších spotřebitelů. Zároveň s tím bude třeba řešit dopady změny klimatu (ztrátu biologické rozmanitosti a zhoršující se kvalitu vody a půdy).

V tomto kontextu a v reakci na přání evropských občanů se zaměření zemědělské politiky EU od roku 2013 přesouvá více na:

• udržitelnost zemědělské praxe
• inovace, výzkum a šíření poznatků
• spravedlivější systém podpory pro evropské zemědělce.

Proč jde velká část rozpočtu právě na podporu zemědělských podniků

Zemědělská politika je řízena centrálně, a to více, než ostatní politické oblasti. To znamená, že zemědělské výdaje, které by jinak vynakládaly vlády jednotlivých států, jsou řízeny na evropské úrovni.

Podíl zemědělských výdajů na rozpočtu EU se nicméně výrazně snížil (z téměř 70 % v 70. letech 20. století na dnešních přibližně 40 %). Tento pokles odráží jednak rozšíření odpovědnosti EU na další oblasti a jednak úspory vyplývající z reforem. Od roku 2004 se navíc k EU připojilo 12 nových členských zemí, aniž by to v oblasti zemědělství způsobilo nárůst výdajů.

Začátek stránky

Orgány a instituce EU

• Evropská komise
  • Zemědělství a rozvoj venkova
• Evropský parlament
  • Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
• Rada Evropské unie
  • Zemědělství a rybolov
• Evropský hospodářský a sociální výbor
  • Sekce Zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí
• Výbor regionů
  • Komise pro přírodní zdroje (NAT)
• Agentury EU
  • Evropský úřad pro bezpečnost potravin
  • Odrůdový úřad Společenství
  • Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

Možnosti financování

• Granty
• Výzvy k předkládání nabídek (veřejné zakázky)

Publikace, zpravodaje a statistiky

• Publikace
• Zpravodaje
• Statistiky

Právní předpisy

• Shrnutí právních předpisů EU týkajících se zemědělství
• Platné právní předpisy týkající se zemědělství (plná znění)
• Smlouva o fungování Evropské unie – články 38–44 (zemědělství a rybolov)