Aktuality

Dne 23. března schválil Evropský parlament změnu Smlouvy, která umožňuje zavedení Evropského mechanismu stability. Poslanci Parlamentu vyjádřili spokojenost nad „pozitivními signály“ přicházejícími z členských států ohledně sbližování tohoto mezivládního mechanismu a společného evropského rámce. 

Nová pravidla projednávání ve výborech

Dne 1. března 2011 vstoupila v platnost nová pravidla pro projednávání ve výborech, která určují, jak mají členské státy kontrolovat Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Nové nařízení stanoví pro tento účel dva postupy: poradní a přezkumný.

Zavedení evropské občanské iniciativy

Dne 16. února přijala Rada nařízení, podle kterého mohou od roku 2012 občané EU žádat Evropskou komisi o předkládání konkrétních legislativních návrhů. Iniciativa musí být podpořena alespoň jedním milionem podpisů občanů z významného počtu členských států Unie.

Evropská komise souhlasí s omezenou změnou Smlouvy

Dne 15. ledna se Evropská komise kladně vyjádřila k rozhodnutí Evropské rady, podle kterého by do roku 2013 měla být pozměněna Lisabonská smlouva, aby bylo možné zavést evropský mechanismus stability na ochranu finanční stability eurozóny.

Towards a permanent stability mechanism

On December 17, the heads of state and government of the 27 EU countries agreed on a limited amendment to the Treaty on the establishment of a future permanent mechanism to safeguard the financial stability of the euro area as a whole. This amendment should enter into force on 1 January 2013.

Dne 28. října 2010 se vedoucí představitelé členských států dohodli na zavedení stálého krizového mechanismu, aby se zajistila finanční stabilita eurozóny. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy bude za tím účelem s členskými státy konzultovat dílčí změnu Smlouvy. Ke konečnému rozhodnutí by se mělo dospět na příštím zasedání Evropské rady, které se bude konat ve dnech 16.–17. prosince 2010. Případná změna by se tak mohla ratifikovat nejpozději do poloviny roku 2013.

Po Španělsku přebírá předsednictví Evropské unie od 1. července 2010 Belgie, která si na druhé pololetí tohoto roku připravila ambiciózní program.

Již brzy snad bude moci 18 poslanců EP převzít svůj mandát

Ke svému konci se blíží schvalování změny Lisabonské smlouvy, která 18 poslancům Evropského parlamentu umožní, aby se ujali svých povinností. Tuto změnu již odsouhlasil Evropský parlament a také se na ní shodli zástupci vlád členských států, kteří se 23. června sešli na mezivládní konferenci. Jelikož během posledních voleb do Evropského parlamentu nebyla Lisabonská smlouva ještě v platnosti, mohlo být zvoleno pouze 736 poslanců. Dalším krokem je ratifikace této změny členskými státy.

Ministři zahraničních věcí dosáhli dne 26. dubna politické dohody ohledně návrhu na zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Bude se jednat o diplomatickou službu EU, jejíž součástí budou delegace Unie v třetích zemích.

Evropská občanská iniciativa, jež byla zavedena Lisabonskou smlouvou, má za cíl dále zvýšit podíl demokracie v Unii tím, že občané dostanou možnost se k unijním politikám vyjadřovat příměji.

Nový Barrosův tým získal podporu Parlamentu

Priority španělského předsednictví: hospodářská obnova, postavení EU na světové scéně a práva občanů

Lisabonská smlouva poskytuje Evropskému parlamentu více pravomocí při schvalování evropské legislativy. Parlament má nyní v postupu spolurozhodování, který byl rozšířen na takové oblasti, jako je přistěhovalectví, rozpočet EU a energetika, stejné postavení jako Rada. Tím by se mělo dosáhnout větší odpovědnosti EU vůči občanům.

Novou smlouvu EU uvítali v místě jejího zrodu velkolepým ohňostrojem.

Do funkce předesedy Rady EU vybrali nejvyšší představitelé Unie předsedu belgické vlády. Zahraniční politiky se ujme Britka Catherine Ashtonová, dosavadní členka Komise.

Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost

Poté, co Česká republika uložila své ratifikační listiny v Římě, byl dokončen poslední formální krok k tomu, aby mohla Lisabonská smlouva k 1. prosinci 2009 vstoupit v platnost. Dne 19. listopadu 2009 se bude konat mimořádný neformální summit, který rozhodne o obsazení vrcholných funkcí EU, jež na základě smlouvy vznikají. Jedná se o místa předsedy Evropské rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Evropané budou mít brzy k dispozici novou možnost, jak iniciovat zásah Komise v záležitostech, které se jich týkají. Jak však tato nová občanská iniciativa bude v praxi fungovat?

Poslední kus skládanky je na svém místě

Podpisem prezidenta České republiky Václava Klause je Lisabonská smlouva přijata všemi členskými zeměmi EU. České ratifikační listiny budou převezeny do Itálie, kde budou uloženy a spravovány. Pokud k tomuto kroku dojde v listopadu, vstoupí Smlouva v platnost dne 1. prosince tohoto roku. Švédské předsednictví může pro účely přípravy implementace Smlouvy svolat summit EU.

Cesta směrem k Lisabonské smlouvě

Vedoucí představitelé členských států Unie se na zasedání Evropské rady v Bruselu dohodli, že nabídnou České republice možnost výjimky z Listiny základních práv a svobod EU. Stejná výjimka byla udělena i Polsku a Spojenému království. Ústavní soud České republiky dospěl k závěru, že Lisabonská smlouva je v souladu s ústavou tohoto státu. Smlouva byla poté podepsána prezidentem Václavem Klausem. Může tak vstoupit v platnost nejdříve v prosinci tohoto roku.

O krok blíže k dokončení ratifikace

Polský prezident Lech Kaczyński ratifikoval Lisabonskou smlouvu. Učinil tak během slavnostního aktu ve Varšavě za přítomnosti předsedy Rady Fredrika Reinfeldta, předsedy Komise Josého Manuela Barrosa a předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka. Nyní ke vstupu smlouvy v platnost chybí už jen podpis českého prezidenta.

Irští občané se v druhém referendu vyslovili pro schválení Lisabonské smlouvy. K ratifikaci smlouvy v Irsku tak již schází jen podpis prezidentky Mary McAleesové. Irský výsledek znamená, že smlouva již byla schválena ve všech členských státech, přičemž ratifikační proces byl ukončen v 24 z nich.

Irská prezidentka Mary McAleesová podepsala dne 16. října Lisabonskou smlouvu. Stalo se tak dva týdny poté, co irští občané dokument schválili v referendu. Uložením listiny o ratifikaci v Římě byl nyní ratifikační proces v Irsku oficiálně dokončen. Aby však smlouva mohla vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat všechny členské státy. Dvacet šest zemí již řeklo ano a jedinou zemí, kde ratifikační proces dosud dokončen nebyl, tak zůstává Česká republika.

Dne 2. října se v Irsku uskuteční druhé referendum o Lisabonské smlouvě. Průběžné výsledky sčítání hlasů můžete sledovat zde.

Poslední tečka za ratifikačním procesem v Německu

Německý prezident Köhler podepsal zákony, které byly nutné k ukončení ratifikačního procesu, a také samotnou ratifikační listinu. Tím byla ukončena ratifikace Lisabonské smlouvy v Německu. Znamená to, že smlouvu již schválilo 26 členských států a 24 z nich uložilo v Římě své ratifikační listiny.

Německá Spolková rada jednohlasně schválila nové právní předpisy, které Německu umožňují plně ratifikovat Lisabonskou smlouvu. Dalším a již posledním krokem tak bude podpis aktu ratifikace prezidentem Horstem Köhlerem.

Německý Spolkový sněm schválil 4 vnitrostátní předpisy ohledně parlamentního dohledu ve věcech EU. Zákony byly přijaty 446 hlasy, 46 bylo proti, 2 nepřítomni. Dalším krokem je hlasování ve Spolkové radě plánované na 18. září. Ratifikační proces bude dokončen podpisem prezidenta Köhlera.

Právě byl zveřejněn přehledný letáček o Lisabonské smlouvě. Jeho účelem je objasnit občanům, jaký vliv bude mít tato smlouva na jejich životy. Zejména jsou zde vysvětlena hlavní ustanovení Smlouvy, jako jsou např. nové postupy při rozhodování, změny ve fungování orgánů a institucí EU či role Unie ve světě.

Irský premiér Brian Cowen vyhlásil 2. říjen jako oficiální datum druhého irského referenda o Lisabonské smlouvě. Irská vláda navíc zveřejnila Bílou knihu, ve které vysvětlila, jaké změny ve fungování EU Smlouva přinese a jaké právně závazné záruky a garance si Irsko zajistilo. Tento dokument by měl občanům Irska Smlouvu objasnit a pomoci jim lépe ji pochopit.

Švédsko převzalo šestiměsíční rotující předsednictví v Radě EU, jehož hlavními tématy jsou Lisabonská smlouva, obnova ekonomiky a změna klimatu.

Ústavní soud SRN potvrdil slučitelnost Lisabonské smlouvy s německou ústavou. Soud však také prohlásil, že poslední krok ratifikace je třeba odložit, dokud nebude přijat doprovodný německý zákon o právu parlamentu na spoluúčast. O tomto zákonu se bude jednat a hlasovat v obou komorách německého parlamentu (Bundestagu a Bundesratu) na podzim.

Na svém červnovém zasedání v Bruselu vedoucí představitelé členských států dali právní záruky Irsku v oblasti daní, vojenské neutrality a potratů. Tyto záruky mají Irsku zajistit státní svrchovanost v těchto oblastech. To Irsku umožní na podzim uspořádat druhé referendum o Lisabonské smlouvě.

Úkoly nového Parlamentu: finanční a hospodářská krize, Lisabonská smlouva a změna klimatu.

Horní komora Parlamentu ČR schválila Lisabonskou smlouvu, když se z přítomných 79 senátorů vyslovilo 54 pro. Aby byl ratifikační proces v České republice dokončen, musí smlouvu ještě podepsat prezident Václav Klaus. Doposud schválilo Lisabonskou smlouvu 26 členských států.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila poměrem hlasů 125 ku 61 Lisabonskou smlouvu. Ratifikační proces však bude dokončen, až dokument schválí také Senát a podepíše jej prezident Václav Klaus. Senát by měl o Smlouvě jednat v dubnu.

Česká republika se na příštích šest měsíců ujala předsednictví Evropské unie. Česko je jedinou zemí EU, která ještě musí hlasovat o Lisabonské smlouvě. Učinit tak má v následujících měsících. Celý ratifikační proces ke Smlouvě doposud dokončilo 23 členských států.

Během summitu v Bruselu diskutovali ministři členských států EU o dalším vývoji Lisabonské smlouvy. Dohodli se na tom, že jakmile vstoupí smlouva v platnost, bude každému členskému státu dovoleno jmenovat jednoho člena Evropské komise. Dále se irská vláda zavázala, že výměnou za záruky od ostatních členských států uspořádá do konce listopadu 2009 nové referendum ke smlouvě.

Ústavní soud České republiky rozhodl, že Lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Proces jejího schvalování proto může v Česku pokračovat. Česká republika převezme od 1. ledna 2009 předsednictví v Radě EU.

Švédsko schválilo Lisabonskou smlouvu poté, co ji přezkoumaly vnitrostátní orgány a organizace občanské společnosti. Konečné slovo pak měl švédský parlament – Riksdag. Švédsko bude předsedat Radě EU v druhé polovině roku 2009. Smlouvu už schválilo 25 členských států.

Evropská rada bude o Lisabonské smlouvě jednat v prosinci

Irský premiér představil analýzu irského referenda o smlouvě. Rada se dohodla, že se k této otázce vrátí na svém prosincovém zasedání, kdy nastíní možná řešení pro rok 2009.

Setkání Nicolase Sarkozyho s Brianem Cowenem

Irský premiér Brian Cowen a současný předseda Evropské rady a francouzský prezident Nicolas Sarkozy diskutovali o situaci okolo Lisabonské smlouvy s ohledem na nadcházející zasedání Evropské rady. Brian Cowen uvedl, že na tomto zasedání představí zprávu, kterou si nechala vypracovat irská vláda a která analyzuje výsledky referenda, a závěry, jež z ní vyvodil.

Schválením v parlamentu učinila Itálie další krok k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Před více než 50 lety (v roce 1957) byl v Římě slavnostně podepsán jiný slavný dokument (tzv. Římská smlouva), na základě něhož byla postupně vybudována EU. 

Francouzský prezident Sarkozy na návštěvě v Irsku

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy diskutoval s irským premiérem Brianem Cowenem o Lisabonské smlouvě a o nedávném irském referendu, v němž byla smlouva odmítnuta.

Španělsko se stalo další zemí, která schválila Lisabonskou smlouvu. Španělští poslanci v červnovém hlasování vyslovili Lisabonské smlouvě jednoznačnou podporu, když pro smlouvu jich hlasovalo 322 a proti pouze 6. Smlouvě již dal zelenou i španělský senát.

Průzkum veřejného mínění o irském referendu

Po irském referendu o Lisabonské smlouvě, které se konalo 12. června 2008, byl proveden průzkum veřejného mínění s cílem zjistit důvody těch, kdo hlasovali pro i proti, jakož i těch, kteří k volebním urnám nepřišli. Podobné průzkumy byly v minulosti provedeny i v jiných zemích.

Belgie, jedna ze šesti zakládajících zemí EU, dokončila v parlamentu ratifikaci Lisabonské smlouvy. Tím se počet členských států, které smlouvu schválily, zvýšil na 22.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy hovořil k poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Obě komory nizozemského parlamentu schválily Lisabonskou smlouvu. Země, ve které byla v roce 1992 v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, tak potvrdila svůj souhlas s navrhovanou reformou EU.

Kypr – jeden z deseti států, které vstoupily do EU v roce 2004 – schválil Lisabonskou smlouvu. „Rozšířená a reformovaná Evropská unie, která díky této smlouvě vznikne, dostane nový hospodářský, politický a strategický rozměr. Tento rozměr posílí všechny členské státy,“ uvedl nedávno předseda Evropské komise José Manuel Barosso.

Francie se ujímá správy evropských záležitostí, ale irské odmítnutí Lisabonské smlouvy ji staví do nelehké pozice.

Evropská rada bude jednat o Lisabonské smlouvě opět v říjnu; ratifikační proces mezitím pokračuje

Na zasedání Evropské rady se vedly rozsáhlé diskuze o výsledku referenda, ve kterém občané Irska zamítli Lisabonskou smlouvu. Vedoucí představitelé EU se rozhodli pokračovat v ratifikačním procesu v těch zemích, kde ještě nebyla smlouva schválena, a znovu se zabývat touto otázkou na svém summitu v říjnu. Doposud byla tato smlouva schválena v 19 členských státech.

Britské ano Lisabonské smlouvě

Sněmovna lordů vyslovila souhlas s novou smlouvou EU, čímž dokončila ratifikační proces v britském parlamentu. Dolní sněmovna smlouvu schválila již v březnu.

Prohlášení předsedy EP Hanse-Gerta Pötteringa
Prohlášení předsedy Evropské rady Janeze Janšy [EN]
Prohlášení předsedy Komise José Manuela Barrosa [EN]

Estonsko hlasuje pro novou smlouvu

Estonsko se zařadilo k zemím, jež ratifikovaly Lisabonskou smlouvu parlamentní cestou. Jak nedávno uvedl ministr zahraničí Estonska Urmas Paet, cílem smlouvy je zefektivnit rozhodovací proces EU a tato smlouva unii „více sjednotí a přiblíží občanům“.

Řecko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu

Řecký jednokomorový parlament vyslovil souhlas s novou smlouvou. Pokud smlouvu včas ratifikují všechny země EU, měla by vstoupit v platnost 1. ledna 2009.

Finsko uvítalo schválení Lisabonské smlouvy

Lisabonskou smlouvu nyní schválil i finský parlament. Smlouva podle finského premiéra Mattiho Vanhanena obsahuje „téměř všechny reformy, které Finsko považuje za důležité,“ a umožňuje posílit „akceschopnost unie na mezinárodní úrovni a zvýšit efektivitu jejích rozhodovacích postupů“.

Lucembursko dává smlouvě zelenou

Poslanecká sněmovna Lucemburského velkovévodství dnes schválila Lisabonskou smlouvu. Lucembursko dlouhodobě podporuje evropskou integraci a spolu s Německem, Francií, Itálií, Nizozemskem a Belgií je jedním z šesti zakládajících států EU.

Německo dává Lisabonské smlouvě zelenou

Schválením v německém parlamentu se další země EU přihlásila k podpoře Lisabonské smlouvy. Německá spolková kancléřka Angela Merkelová uvedla, že „smlouva bude přínosem pro Evropu a výhrou pro Německo“. Kancléřce byla nedávno udělena Cena Karla Velikého za mimořádný přínos k překonání krize EU. V průběhu šestiměsíčního předsednictví Německa v minulém roce se díky její iniciativě vedoucí představitelé EU dohodli na znění Lisabonské smlouvy.

V tištěné verzi Úředního věstníku EU je nyní k dispozici konsolidované znění dvou hlavních smluv EU – Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství (přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie) – ve znění Lisabonské smlouvy.

Litevský parlament schválil Lisabonskou smlouvu

Schválení Lisabonské smlouvy litevským parlamentem je dalším krokem na cestě k její ratifikaci. Nedávno se Litva společně s Českou republikou, Estonskem, Lotyšskem, Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Slovinskem stala členem takzvaného schengenského prostoru, v jehož rámci platí volný pohyb osob bez kontrol na vnitřních hranicích.

Lotyšsko schválilo Lisabonskou smlouvu

Lotyšsko se schválením v parlamentu připojuje k ostatním zemím, které již přijaly Lisabonskou smlouvu. Ministr zahraničních věcí Maris Riekstins ve svém projevu v lotyšském parlamentu uvedl, že přijetí Lisabonské smlouvy zvýší efektivitu institucí EU a že občané získají vůbec poprvé možnost přímo vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

Irsko zahájilo proces ratifikace Lisabonské smlouvy schválením v parlamentu. Smlouva bude nyní předložena irským občanům, kteří o ní 12. června rozhodnou v referendu.

Rakousko dává smlouvě zelenou

Rakousko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu hlasováním v obou komorách parlamentu. Většina poslanců uvítala změny, jež smlouva zavádí s cílem zefektivnit fungování unie a posílit její demokratičnost.

Dánské ano Lisabonské smlouvě

Souhlas dánského parlamentu s novou smlouvou znamená, že smlouvu již ratifikovalo 10 zemí. Dánsko vstoupilo do EU (přesněji do EHS) společně s Irskem a Spojeným královstvím při historicky prvním rozšíření, které se uskutečnilo v roce 1973.

Portugalsko vyslovilo podporu nové smlouvě

Země, v níž byla Lisabonská smlouva 13. prosince 2007 podepsána zástupci 27 zemí EU, nyní tento dokument ratifikovala. Dohoda o smlouvě reformující instituce EU byla hlavní prioritou portugalského předsednictví v druhé polovině roku 2007.

Tři důvody, proč potřebujeme Lisabonskou smlouvu

Předseda Komise José Manuel Barroso se během návštěvy Irska zúčastnil v Dublinu Irského národního fóra o Evropě, na kterém zdůraznil tři hlavní důvody, proč EU potřebuje Lisabonskou smlouvu: ke zvýšení efektivity unie, k posílení její demokratičnosti a transparentnosti a k posílení jejího vlivu ve světě.

Na internetových stránkách je k dispozici konsolidované znění dvou hlavních smluv EU – Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství (přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie) – ve znění Lisabonské smlouvy. Do 9. května bude rovněž zveřejněno v tištěné podobě v Úředním věstníku EU.

Slovensko schválilo novou smlouvu

Slovenský parlament dnes ratifikoval text Lisabonské smlouvy. Slovensko je jednou z 10 zemí, které vstoupily do EU v roce 2004. Má jednokomorový parlament, jenž se skládá ze 150 poslanců volených na čtyřleté období.

Hans-Gert Pöttering přijel do Irska na dvoudenní návštěvu, aby podpořil kampaň pro schválení nové smlouvy o EU v referendu. Ve svém projevu v Senátu řekl, že hlasování o smlouvě v referendu je samozřejmě především záležitostí Irů, "je to rozhodnutí, které mohou učinit jen samotní Irové." Poděkoval Irsku za příspěvek k evropskému sjednocení a sešel se s irskou prezidentkou Mary McAleese, s premiérem (Taoiseach) Bertie Ahernem a s předsedy politických stran, zastoupených v irském parlamentu.

Evropská unie a její místo ve světě

Evropská komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství Benita Ferrero-Waldnerová promluvila ke studentům na Evropské univerzitě v belgických Bruggách a představila jim své hlavní priority pro nadcházející měsíce. Jedním z hlavních úkolů bude příprava na provádění Lisabonské smlouvy a na změny, které smlouva přinese v oblasti vnějších vztahů.

Mýty a fakta o Lisabonské smlouvě

Při svém projevu v irském institutu pro evropské záležitosti (Irish Institute of European Affairs) vyzvala místopředsedkyně Komise Margot Wallströmová irské voliče k tomu, aby se při červnovém referendu o Lisabonské smlouvě rozhodovali na základě skutečností a znalosti smlouvy.

Polský parlament dává smlouvě zelenou

Polsko, největší z deseti zemí, jež vstoupily do EU v roce 2004, ratifikovalo Lisabonskou smlouvu. Jak nedávno uvedl předseda Komise Barroso, „tato smlouva je první smlouvou EU po rozšíření z roku 2004. Je to poprvé, co země, které dlouho patřily ke dvěma úplně jiným ‚Evropám‘, svorně podporují společně vyjednanou a podepsanou smlouvu.“

Podle výsledků nedávného průzkumu jsou si Evropané vědomi důležitosti ochrany životního prostředí a dávají přednost tomu, aby se politická rozhodnutí v této oblasti činila na úrovni EU. Lisabonská smlouva splní očekávání občanů a zajistí vysokou úroveň norem životního prostředí jak v rámci unie, tak mimo ni díky tomu, že řadí ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj mezi nejdůležitější cíle EU.

Bulharsko schválilo novou smlouvu

Evropská unie je o krok blíže rychlé ratifikaci Lisabonské smlouvy poté, co ji schválil bulharský parlament. Bulharsko vstoupilo do EU v lednu 2007 společně s Rumunskem, které smlouvu ratifikovalo již 4. února tohoto roku.

Evropský parlament slaví 50. výročí svého prvního zasedání (ještě pod názvem Evropské parlamentní shromáždění), které se uskutečnilo ve Štrasburku 19. března 1958. Pravomoci parlamentu pak byly postupně posilovány s každou novou evropskou smlouvou. Výjimkou není ani Lisabonská smlouva, která rozšiřuje jeho pravomoci, pokud jde o tvorbu právních předpisů, rozpočet a mezinárodní dohody.

Dvanáct důvodů, proč schválit Lisabonskou smlouvu

Místopředsedkyně Komise Margot Wallströmová na dublinské konferenci „Lisabonská smlouva: posílení demokracie" představila irskému publiku dvanáct důvodů pro novou smlouvu.

Na konferenci nazvané „Regiony pro hospodářskou změnu- sdílení zkušeností“ se setká přes 600 účastníků z regionů v celé EU, aby se podělili o myšlenky a zkušenosti v oblasti udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti. S cílem posílit evropskou regionální politiku stanoví Smlouva jako jeden z hlavních cílů EU „hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy“.

Podle zprávy z vlastního podnětu, kterou dnes poslanci přijali poměrem hlasů 525:115:29, přispěje Lisabonská smlouva k posílení demokratické odpovědnosti, k lepší ochraně občanských práv a k efektivnějšímu fungování evropských institucí. Členské státy by ji proto měly schválit v průběhu tohoto roku před příštími volbami do EP v roce 2009. Poslanci vyjádřili nicméně určité obavy, zejména pokud jde o výjimky, jež byly poskytnuty některým členským státům.
Zpráva o Lisabonské smlouvě

Priority Komise na rok 2009 se zaměřují na konkrétní výsledky pro občany EU

„Politická strategie Komise bude v příštím roce zaměřena na hospodářské reformy, tvorbu pracovních příležitostí, otázky změny klimatu a energetické bezpečnosti, migraci a zvyšování bezpečnosti pro občany EU,“ uvedl předseda Komise José Manuel Barroso. Rok 2009 bude pro EU významný, jelikož budeme mít nový Evropský parlament i novou Evropskou komisi a také možná vstoupí v platnost Lisabonská smlouva.

Francie schválila Lisabonskou smlouvu

Po kladném hlasování v národním shromáždění a po dnešním schválení senátem dokončila Francie ratifikační proces nové smlouvy. V červenci 2008 vystřídá Francie Slovinsko v předsednictví Rady EU. Tyto dvě země spolupracují na tom, aby zajistily vstup Lisabonské smlouvy v platnost do ledna 2009.
prohlášení předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa
ukázky z tiskové konference předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa (rm)

Přihlaste se do nového diskuzního fóra „Debate Europe“ a zúčastněte se diskuze on-line s evropskými komisaři.

Slovinský parlament schválil novou smlouvu

Slovinský parlament dnes schválil Lisabonskou smlouvu. Slovinsko v prvním pololetí letošního roku předsedá Radě EU, přičemž tuto funkci zastává jako první z deseti zemí, jež do EU vstoupily v roce 2004.

Malta schválila novou smlouvu

Malta, která vstoupila do EU spolu s dalšími devíti státy v roce 2004, ratifikovala Lisabonskou smlouvu. Spolu s Kyprem přijala Malta letos též euro, čímž se počet zemí eurozóny zvýšil na 15.

Nová smlouva posiluje schopnost EU řešit problémy, jež jsou pro občany velmi důležité – například tím, že stanovuje cíle v oblasti boje proti změně klimatu, úspory energie, zvyšování energetické účinnosti a podpory obnovitelných zdrojů energie. V souladu s touto strategií představila Evropská komise nový soubor opatření, která mají EU pomoci dosáhnout těchto ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí.

Prostřednictvím stránek EU bookshop si nyní můžete objednat výtisky Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv. Kromě toho si tyto tituly můžete zdarma stáhnout ve formátu PDF. Konsolidované znění Smlouvy bude zveřejněno po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Slovinský premiér a předseda Rady EU Janez Janša představil poslancům Evropského parlamentu priority slovinského předsednictví a potvrdil, že jedním z hlavních cílů předsednictví je, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost 1. ledna 2009.
Projev předsedy Komise Josého Manuela Barrosa

Předseda Komise José Manuel Barroso: Upevnění evropské integrace v podmínkách globalizace, Bruggy

„Lisabonská smlouva umožní EU čelit výzvám globalizace a snižovat sociální nerovnováhu,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso při své návštěvě Evropské univerzity v Parmě (Fondazione Collegio Europeo di Parma).

Slovinsko a Francie doufají, že smlouva bude ratifikována do konce roku 2008

Slovinsko, které teď po dobu šesti měsíců předsedá Radě EU, a Francie, která převezme tuto zodpovědnost v druhé polovině roku, doufají, že Lisabonská smlouva bude ratifikována do konce roku 2008. Obě země začaly spolupracovat na urychlení tohoto procesu a samy hodlají smlouvu schválit do února 2008.

Maďarský parlament smlouvu schválil v pondělí 17. prosince. Jen pár dní poté, co ji podepsali vedoucí představitelé 27 zemí EU, se tak Maďarsko stalo první zemí, kde byla ratifikována.

Poslanci EP si na posledním letošním plenárním zasedání v Bruselu vyslechli zástupce Rady a Komise, kteří je seznámili s výsledky zasedání Evropské rady 13. a 14. prosince. Úřadující předseda Rady José SÓCRATES rovněž zhodnotil portugalské předsednictví, které za několik málo dní končí. Předseda EP Hans-Gert PÖTTERING poblahopřál portugalskému předsednictví, které vyvinulo značné úsilí ke splnění vytyčených cílů.
Speech by Commission President José Manuel Barroso

Vedoucí představitelé zemí EU se po podpisu Lisabonské smlouvy v hlavním městě Portugalska setkali v Bruselu na jednodenním summitu, který je v roce 2007 posledním.

27 podpisů pro reformu EU

Čtvrtek 13. prosince je opravdu svátečním dnem. Zástupci sedmadvaceti států Evropské unie se totiž v tento den scházejí v portugalském hlavním městě, aby zde podepsali Lisabonskou smlouvu. Díky této nové smlouvě, kterou 19. října schválili vedoucí představitelé Evropské unie, bude Evropa schopna čelit výzvám 21. století. Po podpisu bude muset být ještě ratifikována všemi členskými státy. Přímý přenos této slavnostní události

Důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita a spravedlnost – to jsou hodnoty EU, které vyhlásili předsedové jejích tří institucí dne 12. prosince, den před podepsáním Lisabonské smlouvy. Díky této nové smlouvě se Listina základních práv, která v jediném textu vymezuje všechna osobní, občanská, politická, ekonomická a sociální práva, stává závaznou a získává stejné právní postavení jako zakládající smlouvy EU.

Poslanci z celé EU diskutovali o budoucnosti Evropy a o Lisabonské smlouvě na společném zasedání s poslanci Evropského parlamentu, které se konalo 3. a 4. prosince v Bruselu. Jednalo se mimo jiné o tom, jak nová smlouva naplní očekávání občanů a jak posílí pravomoci národních parlamentů a EP.