RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zvláštní program „Kapacity“

Cílem tohoto zvláštního programu je posílení výzkumných infrastruktur v Evropě. Provedená opatření budou směřovat ke sblížení malých a středních podniků (MSP), regionů, občanské společnosti i třetích zemí s vědeckou obcí, ale i k posílení výzkumného potenciálu těchto různých aktérů a k souladu mezi jednotlivými politikami. Tento dokument nabízí podrobný popis zvláštního programu (zvláštní cíle, charakteristiky, přístupy, oblasti činností apod.)

AKT

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

PŘEHLED

Zvláštní program „Kapacity“ navazuje na předchozí opatření a zaměřuje se především na vytváření nových výzkumných a inovačních infrastruktur v celé Evropě.

K tomuto účelu program využívá strategického přístupu rozděleného do dvou fází: přípravné fáze a realizační fáze. Zvolený přístup se týká následujících oblastí:

  • výzkumných infrastruktur;
  • výzkumu ve prospěch MSP;
  • regionů znalostí;
  • výzkumného potenciálu;
  • vědy ve společnosti;
  • „horizontálních“ činností v rámci mezinárodní spolupráce.

Pokud jde o rozpočet, částka potřebná k provádění zvláštního programu v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se odhaduje na 4 097 milionů EUR.

CHARAKTERISTIKY A OBECNÉ CÍLE

Všechny prostředky uvolněné programem odpovídají zvláštním cílům jednotlivých oblastí:

  • optimalizaci využití a rozvoje výzkumných infrastruktur;
  • posílení inovačních kapacit MSP a jejich schopností k užitečnému využívání výzkumu;
  • prosazování a podpora vývoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum;
  • uvolnění výzkumného potenciálu v regionech Evropské unie, jichž se týká konvergenční cíl, a nejvzdálenějších regionech;
  • sblížení vědy a společnosti;
  • povzbuzování mezinárodní spolupráce;
  • podpoře soudržnosti politik výzkumu i součinnosti s dalšími politikami a programy Společenství.

Je třeba si uvědomit, že při provádění 7. rámcového programu včetně různých zvláštních programů a všech s nimi spojených výzkumných činností je nutné brát ohled na základní etické principy i na společenské, právní, sociálně-ekonomickéa kulturní aspekty a na rovnost žen a mužů.

TÉMATA: CÍLE, PŘÍSTUPY, OPATŘENÍ

Pro každé téma zvláštního programu se určuje:

  • zvláštní cíl;
  • odpovídající přístup;
  • konkrétní opatření.

Výzkumné infrastruktury

V této oblasti se zvláštní program snaží o optimalizaci využití a rozvoje evropských výzkumných infrastruktur *, ale i o podporu při jejich vytváření a modernizaci. Kromě toho lze zvážit také podpůrná opatření, která by reagovala na případné nově vznikající potřeby. Na obecnější úrovni jde o posílení technologického know-how v zájmu konkurenceschopnější a dynamičtější znalostní ekonomiky.

Opatření týkající se výzkumných infrastruktur (stávajících nebo nově vytvořených) i nových požadavků jsou následující:

  • podpora nadnárodního přístupu ke stávajícím strukturám;
  • zlepšení koordinace díky ucelené modernizaci;
  • rozvoj elektronických infrastruktur založených na IKT;
  • podpora koncepce, například budováním nových infrastruktur;
  • podpora spolupráce v rámci evropského prostoru i na mezinárodní úrovni.

Rozpočet přidělený této výzkumné oblasti dosahuje výše 1 715 milionů EUR.

Výzkum ve prospěch malých a středních podniků

Na podporu MSP a sdružení MSP v lepším využívání výzkumných poznatků ve prospěch jejich růstu, know-how a inovační kapacity jsou naplánovány dva zvláštní režimy:

  • jeden je určen na pomoc malým sdružením podniků při rychlém řešení společných nebo doplňkových technologických problémů;
  • druhý by měl umožnit technická řešení problémů společných pro velký počet MSP v dlouhodobějším měřítku (např. dodržování evropských norem nebo předpisů v oblastech jako je zdraví, bezpečnost a ochrana životního prostředí).

Na oba režimy budou přiděleny finanční prostředky v celkové výši 1 336 milionů EUR.

Regiony znalostí

Prvotním cílem tohoto zvláštního programu je posílení výzkumného potenciálu evropských regionů. V celé Evropě se proto bude přednostně podporovat rozvoj „regionálních uskupení“, jejichž členy budou regionální orgány, vysoké školy, výzkumná střediska, podniky a další zúčastněné strany. K prioritám programu patří i lepší koordinace mezi regionální politikou a politikami zaměřenými na výzkum.

Různé projekty této tematické oblasti budou zahrnovat následující činnosti:

  • analýzu, vypracování a provádění výzkumných plánů regionálních uskupení (plán kapacit a priorit v oblasti výzkumu a vývoje);
  • „instruktáž“ regionů s méně rozvinutým výzkumným profilem prostřednictvím regionů, kde je výzkum na vysoké úrovni, zejména prostřednictvím regionálních konsorcií s nadnárodním dosahem;
  • iniciativy určené k výraznějšímu zapojení výzkumných subjektů a institucí do regionální ekonomiky (např.: nadnárodní opatření organizovaná v rámci regionálních uskupení);
  • opatření směřující k podpoře systematické výměny informací a spolupráce mezi podobnými projekty (např.: analytické a syntetické pracovní semináře, kulaté stoly, publikace).

Rozpočet přidělený regionům znalostí bude činit 126 milionů EUR.

Výzkumný potenciál

Program by se měl zaměřit na nejméně rozvinuté a nejvzdálenější regiony Evropské unie (EU) a pomoci jim v plném využití jejich kapacit v oblasti výzkumu. To by pak mělo vést k výraznému zvýšení výzkumného potenciálu (posílení znalostí, rozvoj nových schopností, větší zviditelnění) rozšířené Unie.

Pokud jde o konkrétní činnosti, příslušná opatření se zaměří zejména na strategická partnerství včetně twinningu mezi výzkumnými skupinami (z veřejného i soukromého sektoru) z těchto regionů a špičkovými výzkumnými skupinami z jiných regionů Evropy. Tato partnerství i twinning poskytnou výzkumným skupinám z nejméně rozvinutých regionů, vybraným na základě jejich kvality a potenciálu, možnost:

  • výměny znalostí a zkušeností;
  • náboru zkušených výzkumných pracovníků pro předávání znalostí a odbornou přípravu;
  • získávání a rozvoje určitého vybavení pro výzkum;
  • organizování seminářů a konferencí;
  • realizace činností směřujících k šíření informací a propagaci s cílem zajistit lepší zviditelnění vybraných středisek.

Na rozvoj výzkumného potenciálu je určena částka 340 milionů EUR.

Věda ve společnosti

Budování efektivní a demokratické evropské znalostní společnosti je nevyhnutelně spojeno se zařazením tématu vědy do evropské sociální sítě.

I když je vědecký výzkum motorem inovace a tedy růstu, blahobytu a udržitelného rozvoje, stále ještě není společností přijímán zcela bez výhrad. Může to mít několik příčin:

  • nedostatečné zapojení veřejnosti do diskuzí týkajících se priorit a směrů vědecké politiky;
  • poměrně negativní obraz některých směrů vědeckého vývoje (nedostatečná kontrola, zpochybňování základních hodnot apod.);
  • dojem odtrženosti vědy od každodenní reality hospodářského a sociálního života;
  • zpochybňování objektivity vědeckých poznatků zpřístupněných tvůrcům veřejné politiky.

Ve společnosti navíc existuje určitý rozpor. Na jedné straně je stále rostoucí snaha o posunutí hranic vědy jako odpovědi na velké společenské problémy (nemoci, znečištění životního prostředí, epidemie, nezaměstnanost, klimatické změny, stárnutí obyvatelstva apod.), na straně druhé stojí stále rostoucí obavy z možného zneužití vědy.

Vzhledem k nebezpečí vzniku vědecké propasti uvnitř jednotlivých společností je nejdůležitější:

  • zajistit větší otevřenost, transparentnost a etiku vědeckého výzkumu;
  • umožnit, aby Evropa hrála na světové úrovni aktivnější roli v diskuzích o sdílených hodnotách, rovných příležitostech a společenském dialogu;
  • překlenout propast mezi těmi, kdo mají vědecké vzdělání, a těmi, kdo je nemají;
  • podporovat zájem o vědeckou kulturu;
  • podnítit společenský dialog o politice výzkumu;
  • zpřístupnit svět vědy tak, aby byl srozumitelný všem;
  • dát větší prostor ženám, které se věnují vědecké kariéře;
  • přizpůsobit vědeckou komunikaci současnosti (využít nových komunikačních prostředků, které osloví větší počet lidí).

Při provádění této části se budou sledovat tři hlavní směry činnosti:

  • řízení vztahů mezi vědou a společností: posílení a zlepšení evropského systému vědy, předvídání a řešení politických, etických a společenských problémů, lepší pochopení místa vědy a technologií ve společnosti, rozvoj poslání vysokých škol;
  • potenciál a budoucnost vědeckého světa: upevnění úlohy žen a mladých lidí;
  • vědecká komunikace: obnovení vztahu mezi vědou a společností.

Pokud jde o evropský systém vědy, má program tři úkoly:

  • větší zohlednění vědeckých názorů a posudků při vytváření různých evropských politik a hodnocení jejich dopadu;
  • podpora důvěry a samoregulace v rámci vědecké obce;
  • podpora diskuze o šíření informací.

Na úrovni předvídání a řešení politických, etických a společenských problémů hrají důležitou roli dva následující faktory:

  • širší zapojení v otázkách souvisejících s vědou;
  • zahájení fundované diskuze o etice a vědě.

Za účelem lepšího pochopení místa vědy a technologií ve společnosti plánuje program vytváření speciálních vysokoškolských sítí. Jejich úkolem by bylo jasně ukázat skutečný přínos vědy pro budování evropské společnosti a identity. K tomu je třeba zdůraznit následující aspekty:

  • vztahy mezi vědou, demokracií a právem;
  • výzkum etiky ve vědě a technologiích;
  • vzájemný vliv vědy a kultury;
  • úloha a obraz vědců.

Pokud jde o měnící se úlohu vysokých škol, program zdůrazňuje zejména:

  • vymezení lepších rámcových podmínek pro efektivnější vysokoškolský výzkum;
  • podporu strukturovaných partnerství s podnikovou sférou;
  • větší sdílení znalostí mezi vysokými školami a společností obecně.

Kromě toho budou přijata opatření, jejichž cílem bude posílení úlohy žen, stejně jako zohlednění rovnosti žen a mužů ve vědeckém výzkumu.

Opatření určená mladým lidem se soustředí na:

  • pomoc při vědeckém vzdělávání ve školách;
  • posílení vazeb mezi vědeckým vzděláváním a vědeckou profesní dráhou;
  • výzkum a koordinaci nových metod ve vzdělávání v oblasti vědy.

V oblasti vědecké komunikace se úsilí zaměří na následující hlediska:

  • spolehlivost informací vědeckého tisku;
  • vytvoření evropského informačního střediska;
  • školení a výměnu osvědčených postupů pro sblížení médií a vědecké obce;
  • posílení evropského rozměru vědeckých akcí určených veřejnosti;
  • lepší zviditelnění vědy pomocí audiovizuálních prostředků;
  • podporu nadnárodní komunikace (např. udělování cen známých široké veřejnosti);
  • hledání nových metod a produktů vědecké komunikace.

Rozpočet přidělený této oblasti dosahuje výše 330 milionů EUR.

Mezinárodní spolupráce

Rozvojem mezinárodní politiky prvořadého významu v oblasti vědy a technologií EU sleduje:

  • podporu evropské konkurenceschopnosti uzavíráním strategických partnerství s třetími zeměmi a přijímáním jejich nejlepších vědců;
  • vyřešení problémů mezinárodního dosahu, s kterými se potýkají, nebo by se mohly potýkat, třetí země.

Spolupráce s třetími zeměmi bude zaměřena zejména na kandidátské země, partnerské země Středomoří (MPC), západobalkánské země (WBC), jakož i země střední a východní Evropy, oblasti Kavkazu a střední Asie (EECCA), rozvojové země i rozvíjející se ekonomiky.

Tato spolupráce bude probíhat na základě:

  • stanovení priorit a vytvoření příslušných politik;
  • zlepšení a rozvoje partnerství;
  • zlepšení koordinace vnitrostátních politik a činností.

Rozpočet na rozvoj mezinárodní spolupráce činí 180 milionů EUR.

Soudržný rozvoj výzkumných politik

Vedle posílení účinnosti a soudržného rozvoje vnitrostátních politik a politiky Společenství v oblasti výzkumu je cílem EU:

  • zdůraznění koordinace s jinými politikami;
  • zlepšení vlivu výzkumu z veřejné sféry a jeho vazeb s podniky;
  • zvýšení veřejné podpory a jejího pákového efektu na investice ze strany soukromého sektoru.

V této souvislosti budou přijaty dva směry činností:

  • průběžná kontrola a analýza veřejných politik a strategií soukromého sektoru v oblasti výzkumu včetně jejich dopadu;
  • podpora iniciativ otevřené koordinace a nadnárodní spolupráce.

Tato část programu bude financována 70 miliony EUR.

Kontext

Od roku 1984 provádí EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje politiku založenou na víceletých rámcových programech. Sedmý rámcový program je už druhý od vytvoření Lisabonské strategie v roce 2000 a v příštích letech má sehrát rozhodující roli, pokud jde o růst a zaměstnanost v Evropě.

Klíčové pojmy aktu
  • Výzkumné infrastruktury: zařízení, zdroje nebo služby, které vědecká obec potřebuje k výzkumné práci ve všech oblastech vědy a technologií. Tato definice zahrnuje lidské zdroje, vybavení, zdroje založené na znalostech, informační a komunikační technologie a všechny další prvky používané při vědeckém výzkumu.

ODKAZY

AktVstup v platnost - Datum ukončení platnostiLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Rozhodnutí 2006/974/ES

1. 1. 2007–31. 12. 2013

Úř. věst. L 400

ze dne 30. 12. 2006

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. dubna 2009 o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro evropský výzkum (KOM(2009) 209 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Opatření související s programem „Kapacity“ vzbuzují velký zájem, zejména ta, která podporují výzkum ve prospěch malých a středních podniků a sdružení malých a středních podniků.
Realizaci 44 prioritních infrastrukturních projektů se strategickým významem pro Evropu, které určilo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), ale zpomaluje nedostatek zdrojů na úrovni Společenství i států. Přijetí nového právního rámce pro evropské výzkumné infrastruktury v roce 2009 by mělo zajistit další rozmach a bezpečnost finančního plánování díky využití dalších finančních zdrojů (EIB, strukturální fondy).
Akce „Výzkumný potenciál“ a „Regiony znalostí“, které sdružují vědecké kapacity jednotlivých regionů, nepřinesly očekávané výsledky (především v konvergenčních regionech), protože i jim chybí potřebné zdroje. Účinnější a přesnější využívání strukturálních fondů by pomohlo zvýšit vědeckou a technickou úroveň v EU.
Nový finanční režim podporuje především vytvoření evropského partnerství mezi výzkumem a společností.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 743/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky (Úřední věstník L 201 ze dne 30.7.2008).
Program Eurostars podporuje MSP, které se věnují výzkumu a vývoji. Tento program se opírá o článek 169 Smlouvy o EU, který se týká účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděného společně několika členskými státy. Cílem programu Eurostars je sladění a synchronizace vnitrostátních výzkumných a inovativních programů tak, aby vznikl společný program, který bude představovat vědeckou, řídicí a finanční integraci a bude důležitým příspěvkem k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.
Eurostars je společným programem mezi programem Eureka a sedmým rámcovým programem pro výzkum a technologický rozvoj (Kapacity).
Spolufinancují ho členské státy, další zúčastněné třetí země a Společenství. Finanční příspěvek Společenství dosahuje 100 milionů EUR, 22 členských států EU a 5 zemí přidružených k 7. rámcovému programu pro výzkum a vývoj poskytne dalších 300 milionů EUR. Soukromé finanční prostředky dosáhnou částky 400 milionů EUR. Evropské MSP tak mají v oblasti výzkumu na období šesti let k dispozici 800 milionů EUR.

Poslední aktualizace: 30.05.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky