RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zvláštní program „Spolupráce“

Tento zvláštní program se zaměřuje hlavně na posílení spolupráce různých aktérů ze světa výzkumu za účelem podpory konkrétního využívání technologií a znalostí v evropské společnosti. To umožní účinněji reagovat na současné i budoucí výzvy v sociální a hospodářské oblasti, v otázkách ochrany životního prostředí i v průmyslu. Tento dokument předkládá charakteristiky, cíle a hlavní pokyny, na kterých program spočívá. Konkrétní cíle, přístupy a činnosti jsou podrobně uvedeny po jednotlivých tématech.

AKT

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)

PŘEHLED

Jedním z hlavních cílů sedmého rámcového programu je učinit z Evropy vedoucí světové centrum vědy a technologií. Za tím účelem chce zvláštní program „Spolupráce“ podporovat spolupráci mezi vysokými školami, průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a veřejnými orgány jak v Evropské unii (EU), tak ve zbytku světa.

Tento zvláštní program obsahuje devět témat, která odpovídají hlavním oblastem znalostí a technologií, v nichž je třeba podporovat nadnárodní spolupráci s cílem řešit výzvy na poli sociální, hospodářské, environmentální a průmyslové problematiky:

  • zdraví;
  • potraviny, zemědělství a biotechnologie;
  • informační a komunikační technologie;
  • nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie;
  • energetika;
  • životní prostředí (včetně změny klimatu);
  • doprava (včetně letectví);
  • sociálně-ekonomické a humanitní vědy;
  • bezpečnost a vesmír.

Pokud jde o rozpočet, částka potřebná k provádění zvláštního programu na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se odhaduje na 32 413 milionů EUR.

HLAVNÍ RYSY A OBECNÉ CÍLE

Zvláštní program „Spolupráce“ je určený k uskutečnění různých víceméně dlouhodobých cílů, jejichž naplnění umožní posílit konkurenceschopnost EU v oblastech vědy a technologií.

Smyslem těchto cílů je:

  • přispívat k udržitelnému rozvoji v kontextu podpory výzkumu na nejvyšší úrovni excelence;
  • podporovat ambiciózní panevropská partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, která umožní rozvoj zásadních technologií spuštěním společných technologických iniciativ;
  • zlepšit koordinaci národních výzkumných programů, zvláště posílením projektu ERA-NET a prováděním projektu ERA-NET PLUS;
  • uskutečňovat v úzké spolupráci s členskými státy čtyři zvláštní iniciativy, první tři v oblastech asistovaného žití, výzkumu v Baltském moři a metrologii, čtvrtou usilující o spojení národních výzkumných programů zaměřených na MSP;
  • lépe zacílit přístup k mezinárodní spolupráci;
  • rozvíjet v rámci každého tématu adekvátní reakce na vznikající potřeby a nepředvídané politické potřeby.

Podstatný přínos tohoto zvláštního programu bude spočívat v prvé řadě ve sjednocení zdrojů, oborů a excelence na poli vědy. Mimoto co nejlepší koordinace vnitrostátních politik, šíření výsledků do celé Unie, vytvoření panevropských výzkumných týmů a sítí a uskutečňování společných prací souvisejících s panevropskými výzvami posílí integraci výzkumu a vývoje na evropské úrovni.

K optimalizaci monitorování provádění programu se předpokládá zavedení ukazatelů výkonnosti, a to na třech úrovních:

  • kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro určování směru vědeckého a technického pokroku (normy, nástroje, postupy, techniky, služby atd.);
  • ukazatele řízení pro interní sledování výkonnosti a pro usnadnění rozhodování na úrovni vrcholového vedení (plnění rozpočtu, doba do uzavření smlouvy, doba do platby atd.);
  • ukazatele výstupů pro posouzení celkové účinnosti výzkumu ve srovnání s globálními cíli EU (účinek na dosažení cílů z Lisabonu, z Göteborgu, Barcelony a jiných cílů) či posouzení na úrovni zvláštního programu (např. příspěvek k vědecké, technologické a hospodářské výkonnosti EU).

TÉMATA: POKYNY

Provádění devíti témat (viz výše), na něž se činnost EU zaměří, s sebou nese tyto důsledky:

  • podporu víceoborovosti společnými přístupy přesahujícími hranice jednotlivých témat k předmětům výzkumu a rozvoje technologií;
  • přizpůsobení programu vyvíjejícím se potřebám a příležitostem („vznikající potřeby“ a „nepředvídané politické potřeby“);
  • posílení koordinace na úrovni přenosu znalostí a předávání výsledků výzkumu zvláště prostřednictvím financování iniciativ pro vytváření sítí nebo zprostředkování, seminářů a akcí, za pomoci externích odborníků a elektronických informačních služeb;
  • usnadnění účasti malých a středních podniků (MSP), mimo jiné díky zdokonalení postupů financování a správních postupů, lepšímu zohlednění jejich potřeb a provádění podpůrných akcí;
  • dodržování základních etických zásad, k nimž patří zásady zakotvené v Listině základních práv EU, ale také aspektů sociálních, právních, socioekonomických, kulturních a aspektů rovnosti pohlaví;
  • podporu společného výzkumu s cílem zvýšit renomé evropského know-how ve světovém měřítku;
  • za určitých podmínek (přidaná hodnota, stupeň závazku, nemožnost dosáhnout cíle pomocí stávajících nástrojů atd.) vytváření společných technologických iniciativ slučováním investic soukromého sektoru a vnitrostátního a evropského veřejného financování;
  • koordinaci výzkumných programů, které nejsou programy Společenství (národních a regionálních) prostřednictvím projektu ERA-NET a účasti Společenství;
  • podporu mezinárodní politiky v oblasti vědy a technologie prostřednictvím akcí mezinárodní spolupráce, jako jsou strategická výzkumná partnerství se třetími zeměmi nebo řešení problémů v souladu se zásadou společného zájmu a prospěchu.

Zdraví

V oblasti zdraví má program dvojí cíl. Spočívá na jedné straně v zlepšení zdravotních podmínek jak na evropské, tak na světové úrovni, a na druhé straně ve zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a podniků působících v této oblasti.

Pokud jde o přístup, bude kladen důraz na:

  • translační výzkum (klinické využití základních objevů);
  • vývoj a validaci nových terapií;
  • informování o výsledcích výzkumu;
  • prosazování metod pro podporu zdraví, prevenci a boj proti šíření nemocí, diagnostických nástrojů a technologií, jakož i udržitelných a účinných systémů zdravotní péče (zdraví dětí a zdravé stárnutí).

Toto téma bude zahrnovat tři hlavní oblasti činnosti:

  • rozvoj biotechnologií, generických a technologických nástrojů pro lidské zdraví;
  • podporu translačního výzkumu;
  • optimalizaci poskytování zdravotní péče.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 6 100 milionů EUR.

Potraviny, zemědělství a biotechnologie

V této oblasti je cílem vybudování evropského biohospodářství založeného na znalostech, a to propojením vědecké obce, průmyslu a dalších účastníků. Půjde hlavně o to, přizpůsobení výzkumu vývoji současných problémů v sociálních a hospodářských otázkách (zdravé potraviny, udržitelný rozvoj, výroba a změna klimatu atd.).

Pokud jde o přístup, bude kladen důraz zvláště na:

  • udržitelné řízení, produkci a využívání biologických zdrojů;
  • ekologickou efektivnost a konkurenceschopnost MSP (které představují 90 % zemědělsko-potravinářského odvětví).

Budou podniknuty tyto činnosti:

  • udržitelná produkce a řízení biologických zdrojů z půdního, lesního a vodního prostředí;
  • dosažení optimální rovnováhy mezi potravinami, zdravím a dobrými životními podmínkami;
  • využití věd o živé přírodě a biotechnologií pro nepotravinářské účely (energetika, průmysl atd.).

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 1 935 milionů EUR.

Informační a komunikační technologie

Cílem tohoto tématu je zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a adaptabilitu informačních a komunikačních technologií (IKT) tak, aby bylo možné čelit vývoji potřeb evropské společnosti a hospodářství.

Přijatý přístup vyzdvihuje:

  • posílení vědecké a technologické základny Evropy v oblasti IKT;
  • podněcování inovací používáním IKT;
  • konkrétní využití pokroku pro evropské občany, podniky, průmyslová odvětví a orgány veřejné moci.

Různé plánované činnosti se zaměří na:

  • strategický výzkum inovativních aplikací IKT;
  • integraci technologií do všech oblastí společnosti prostřednictvím spolupráce a vytváření sítí, podporou společných technologických iniciativ a koordinací národních programů.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 9 050 milionů EUR.

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

V této oblasti cíl spočívá v zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zajištění jeho transformace z průmyslu založeného na zdrojích na průmysl založený na znalostech.

Pro uskutečnění tohoto cíle se předpokládají dva druhy přístupu:

  • z hlediska krátkodobého přístupu jde o zaměření se na sblížení znalostí a dovedností;
  • dlouhodobě se téma zaměří na využití potenciálu nanověd a nanotechnologií pro vytvoření znalostního průmyslu a hospodářství.

Pokud jde o činnosti, přednostně bude prosazován mezioborový vývoj nových produktů a materiálů a nových postupů a technik.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 3 475 milionů EUR.

Energetika

Přetvoření stávajícího energetického systému založeného na fosilních palivech na systém, který je udržitelný, různorodý a ekonomicky výnosný, schopný čelit naléhavým výzvám (energetická závislost, změna klimatu, konkurenceschopnost), bude tvořit prvořadý cíl tohoto tématu.

Pokud jde o přístup, výzkum se zaměří na vývoj hospodárných technologií, aby se zlepšila rentabilita a konkurenceschopnost energetického hospodářství v Evropě.

Činnosti jsou tyto:

  • provádění programu „vodíkové a palivové články“;
  • rozvoj technologií umožňujících výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů;
  • zavádění technologií na výrobu obnovitelných paliv;
  • optimalizace využití obnovitelných zdrojů energie pro ohřev a chlazení;
  • rozvoj technologií pro zachycování a skladování CO2;
  • rozvoj technologií čistého uhlí;
  • zavádění inteligentních energetických sítí (účinnost, pružnost, bezpečnost, spolehlivost);
  • zvýšení energetické účinnosti;
  • využití znalostí pro vytváření energetické politiky.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 2 350 milionů EUR.

Životní prostředí

Na této úrovni je hlavní výzvou rozvoj potřebných technologií, které umožní nastolit rovnováhu mezi lidskou činností a udržitelným řízením životního prostředí a jeho zdrojů.

Za tím účelem bude kladen důraz na:

  • zavádění nástrojů pro prevenci a zmírnění změny klimatu;
  • provádění mezinárodních závazků EU a členských států;
  • podporu inovativních environmentálních technologií;
  • koordinaci národních programů;
  • posílení šíření výstupů výzkumu.

Pokud jde o činnosti, které se budou provádět, zvláštní program předpokládá vedení výzkumu v různých oblastech, aby bylo možné adekvátně reagovat na výzvy budoucnosti:

  • fungování klimatického a zemského systému;
  • vzájemné působení environmentálních rizikových faktorů a lidského zdraví;
  • řízení přírodních pohrom;
  • zachování a udržitelné řízení přírodních zdrojů a zdrojů vytvořených člověkem;
  • řízení mořských prostředí;
  • využití environmentálních technologií pro udržitelné řízení a zachování životního prostředí;
  • hodnocení, ověřování a zkoušení technologií;
  • pozorování Země;
  • rozvoj nástrojů pro hodnocení.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 1 890 milionů EUR.

Doprava

V oblasti dopravy je cílem především zavádět konkurenceschopné, bezpečnější a ekologičtější dopravní systémy.

Pokud jde o přístup, bude se upřednostňovat vytvoření a provádění nových politik, které dají technologický pokrok do služeb udržitelné dopravy v Evropě. V tomto ohledu nabízí velký potenciál k využití evropský globální družicový navigační systém zahrnující systémy Galileo a EGNOS.

Jak v oblasti letecké dopravy, tak v oblasti dopravy pozemní (železniční, silniční, vodní) se předpokládají různé činnosti.

Pro leteckou dopravu:

  • ekologizace dopravních sítí;
  • zvyšování časové efektivity (přesnost, řízení letového provozu atd.);
  • zlepšení spokojenosti a bezpečnosti cestujících;
  • zvyšování nákladové efektivnosti;
  • posílení ochrany letadel a cestujících;
  • zkoumání nových technologií.

Pro pozemní dopravu:

  • ekologizace dopravních sítí;
  • podporování veřejné dopravy a odlehčení dopravních koridorů;
  • zajištění udržitelné městské mobility;
  • zlepšení bezpečnosti a ochrany;
  • posílení konkurenceschopnosti.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 4 160 milionů EUR.

Sociálně-ekonomické a humanitní vědy

Zlepšení znalostí o různých socioekonomických problémech, před nimiž Evropa stojí (růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost atd.), se jeví jako cíl, kterého je třeba dosáhnout k prosazení politik v této oblasti.

Proto kromě socioekonomického výzkumu a výzkumu v oblasti humanitních věd bude práce vycházet rovněž z příslušných národních výzkumných programů. Výzkum bude usnadněn zaváděním vhodných výzkumných infrastruktur. Budou prováděny specifické akce v oblasti šíření informací, zaměřené na konkrétní skupiny (zvláště tvůrce politiky) a širokou veřejnost (semináře, konference, média atd.).

Hlavní činnosti budou spočívat ve vedení výzkumu v otázkách:

  • problematiky růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti;
  • kompromisů nebo součinností mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními cíli v celosvětové souvislosti;
  • udržitelného rozvoje;
  • hlavních trendů ve společnosti a jejich důsledků;
  • Evropy ve světě;
  • občanů v Evropské unii;
  • využití socioekonomických a vědeckých ukazatelů v provádění politik;
  • včasného určení dlouhodobých výzev a oblastí společného zájmu.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 623 milionů EUR.

Bezpečnost a vesmír

V těchto dvou oblastech se sleduje několik různých cílů:

  • rozvíjet technologie a znalosti zaměřené na civilní využití s cílem zajistit bezpečnost občanů před hrozbami (terorismus, trestná činnost, přírodní pohromy, průmyslové nehody atd.);
  • umožnit optimální a koordinované využívání dostupných a vyvíjených technologií ve prospěch bezpečnosti a dodržování základních lidských práv;
  • podněcovat spolupráci poskytovatelů a uživatelů řešení v oblasti bezpečnosti;
  • zlepšovat technologickou základnu a konkurenceschopnost evropského bezpečnostního průmyslu;
  • podporovat evropský kosmický program se zaměřením na aplikace, jako je systém GMES, s přínosem pro občany a pro konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu.

Pokud jde o bezpečnost, prioritou bude bezpečnost civilní. Výzkum bude víceoborový. Bude spočívat na dvojím přístupu: rozvoj metodik a integrace, demonstrace a ověřování technologií. Činnosti se zaměří na čtyři oblasti úkolů v rámci bezpečnosti, které představují evropskou přidanou hodnotu (ochrana před terorismem a trestnou činností, bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb, bezpečnost hranic, obnovení bezpečnosti v případě krize) a na tři oblasti průřezového zájmu (integrace a interoperabilita bezpečnostních systémů, bezpečnost a společnost, koordinace a strukturování výzkumu).

V oblasti vesmíru půjde o to, dát satelitní technologie do služeb evropské společnosti (bezpečnost, životní prostředí, komunikace), ale také podporovat činnosti v oblasti průzkumu vesmíru.

Tématům vesmíru a bezpečnosti bude přidělen rozpočet ve výši 1 430 a 1 400 milionů EUR.

Kontext

Od roku 1984 provádí EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje politiku založenou na víceletých rámcových programech. Sedmý rámcový program je už druhý od vytvoření Lisabonské strategie v roce 2000 a má v příštích letech sehrát rozhodující roli při růstu a zaměstnanosti v Evropě. Přáním Komise je rozvíjet „trojúhelník znalostí“ tvořený politikami výzkumu, vzdělávání a inovace, který umožní předat vědění do služeb hospodářského rozvoje a sociálního a environmentálního pokroku.

ODKAZY

AktVstup v platnost – Datum ukončení platnostiLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník

Rozhodnutí 2006/971/ES

1. 1. 2007–31. 12. 2013

-

Úř. věst. L 400 

ze dne 30. 12. 2006

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum ze dne 29. dubna 2009 (KOM(2009) 209 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Nástroje společného výzkumu programu „Spolupráce“ umožňují podnikům a vysokým školám spolupracovat v prostředí „otevřené inovace“ a podporují volný pohyb znalostí a technologií. Rozhodujícími kritérii výběru prioritních témat je evropská přidaná hodnota a strukturální účinky s ohledem na Evropský výzkumný prostor (EVP) nezávisle na velikosti a rozsahu působnosti nástroje.

Poslední aktualizace: 15.01.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky