RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

Využívání Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) se řídí cíli a strategickým rámcem politiky rozvoje venkova prováděné Společenstvím, jak jsou definovány v tomto nařízení.

AKT

Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Viz pozměňovací akty)

PŘEHLED

Reforma společné zemědělské politiky (SZP) z června 2003 a dubna 2004 klade důraz na rozvoj venkova zavedením jednotného finančního a programového nástroje: Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Tento nástroj, který byl zřízen nařízením (ES) č. 1290/2005, si klade za cíl posílit politiku rozvoje venkova Evropské unie a zjednodušit její provádění. Zlepšuje zejména řízení a kontrolu nové politiky rozvoje venkova na období 2007–2013.

Cíle a obecná pravidla pomoci

Toto nařízení stanovuje obecná pravidla pro podporu Společenství věnovanou rozvoji venkova financovanému EZRFV. Rovněž definuje cíle politiky rozvoje venkova a rámec, do nějž tato politika spadá.

Fond pomáhá zlepšovat:

  • konkurenceschopnost odvětví zemědělství a lesnictví;
  • životní prostředí a stav krajiny;
  • kvalitu života ve venkovských oblastech a podporu diverzifikace venkovského hospodářství.

Pomoc fondu doplňuje národní, regionální a místní opatření, která přispívají k plnění priorit Společenství. Komise a členské státy také dbají na soudržnost a slučitelnost fondu s ostatními podpůrnými opatřeními Společenství.

Strategický přístup

Každý členský stát vypracuje národní strategický plán v souladu se strategickými směry, které byly přijaty Společenstvím. Následně, než představí svůj plán rozvoje venkova, každý členský stát předloží svůj národní strategický plán Komisi. Národní strategický plán se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 a zahrnuje:

  • hodnocení hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí a potenciálu pro rozvoj;
  • strategii přijatou pro společnou akci Společenství a členského státu v souladu se strategickými směry Společenství;
  • tematické a územní priority;
  • seznam programů pro rozvoj venkova, kterými se provádí národní strategický plán, a orientační částku přidělenou z EZFRV pro každý program;
  • prostředky k zajištění koordinace s ostatními nástroji společné zemědělské politiky, EFRR, ESF, Fondem soudržnosti, Evropským rybářským fondem a Evropskou investiční bankou;
  • v případě potřeby rozpočet pro dosažení konvergenčního cíle *;
  • popis opatření a uvedení částky vyčleněné pro vytvoření vnitrostátní sítě v oblasti venkova, která sdružuje organizace a správní orgány působící v oblasti rozvoje venkova.

Provádění národních strategických plánů probíhá prostřednictvím programů pro rozvoj venkova, které představují soubor opatření seskupených okolo čtyř os *.

Osa 1: zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

Podpora zaměřená na konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví se týká:

  • opatření zaměřených na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu prostřednictvím:
    • informačních akcí a odborného vzdělávání,
    • kroků usnadňujících nástup mladých zemědělců (osob mladších 40 let zahajujících poprvé činnost jako vedoucí zemědělského hospodářství) a strukturální úpravy jejich hospodářství,
    • předčasného odchodu do důchodu u zemědělců, kteří se rozhodnou ukončit činnost za účelem převodu zemědělského hospodářství na jiné zemědělce, a u zemědělských pracovníků, kteří se rozhodnou zcela ukončit veškerou zemědělskou činnost. Příjemci musí mimo jiné dosahovat věku nejméně 55 let, ale nesmí ještě být ve věku odchodu do důchodu, který je běžný v dotyčném členském státě,
    • využívání poradenských služeb zemědělci a držiteli lesů a zavedení řídicích, konzultačních a zástupných služeb pro zemědělské podniky. Využívání těchto služeb musí přispět k vyhodnocení a zlepšení fungování jejich hospodářství;
  • opatření zaměřených na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu:
    • modernizace zemědělských a lesnických hospodářství a zlepšování jejich hospodářského fungování zaváděním mimo jiné nových technologií,
    • přidávání hodnoty primárním zemědělským a lesnickým produktům. Jedná se o podporu investic zaměřených na posílení efektivity odvětví zpracování primárních produktů a jejich uvádění na trh a zároveň o zjednodušení podmínek způsobilosti pro podporu investic vzhledem ke stávajícím platným podmínkám,
    • zdokonalení a rozvoj infrastruktury související s rozvojem a přizpůsobováním zemědělství a lesnictví,
    • obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavádění vhodných preventivních akcí;
  • opatření zaměřená na zlepšení kvality zemědělské produkce a produktů:
    • pomoc zemědělcům přizpůsobit se náročným normám stanoveným právními předpisy Společenství částečným pokrytím dodatečných nákladů či ušlých příjmů v důsledku těchto nových závazků,
    • podpora zemědělců, kteří se účastní programů jakosti potravin,
    • podpora seskupení producentů pro informační a propagační akce týkající se produktů v rámci programů jakosti potravin;
  • pro nové členské státy se zároveň počítá s přechodnými opatřeními ohledně:
    • podpory pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství * procházející restrukturalizací,
    • podpory na zřizování seskupení producentů,
    • podpory pro zemědělská hospodářství procházející restrukturalizací, včetně diverzifikace ve prospěch nezemědělských činností.

Osa 2: zlepšování životního prostředí a krajiny

Pokud jde o úpravu krajiny, podpora musí přispívat k udržitelnému rozvoji a zároveň stimulovat zejména zemědělce a lesníky, aby svou půdu využívali metodami slučitelnými s potřebou ochrany krajiny a přírodního prostředí a s potřebou ochrany a zlepšování přírodních zdrojů. Mezi klíčové otázky, které je třeba řešit, patří biologická rozmanitost, správa lokalit Natura 2000, ochrana vody a půdy a zmírnění změn klimatu. V tomto rámci nařízení počítá zejména s platbami za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v jiných znevýhodněných oblastech (stanoví je členské státy na základě společných objektivních kritérií) nebo platbami agroenvironmentálními či lesnicko-environmentálními, které se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem. Pomoc zahrnuje rovněž podporu nevýnosných investic spojených s plněním agroenvironmentálních či lesnicko-environmentálních závazků a s dosažením jiných agroenvironmentálních cílů, jakož i opatření zaměřená na zkvalitnění lesních zdrojů v rámci environmentálního cíle (pomoc při prvním zalesňování půdy, zavádění zemědělsko-lesnických systémů či obnově lesního potenciálu a prevenci přírodních katastrof).

Každý příjemce pomoci na zlepšování životního prostředí a venkovské krajiny je povinen dodržovat v rámci celého hospodářství právní požadavky na řízení (v oblastech zdraví, životního prostředí a životních podmínek zvířat) a dobré zemědělské podmínky a podmínky životního prostředí podle nařízení o jednotné platbě (nařízení č. 73/2009).

Osa 3: kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

S cílem diverzifikovat hospodářství venkova nařízení počítá s opatřeními týkajícími se:

  • diverzifikace činností nezemědělské povahy, podpory zakládání a rozvoje mikropodniků, podpory cestovního ruchu, jakož i ochrany, zhodnocení a správy přírodního dědictví přispívajícího k udržitelnému hospodářskému rozvoji;
  • zlepšování kvality života ve venkovských oblastech především obnovou a rozvojem vesnic, ochranou a rozvojem dědictví venkova;
  • odborného vzdělávání hospodářských aktérů ve výše uvedených oblastech;
  • získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje.

Osa 4: LEADER

Pomoc udělovaná v rámci osy LEADER se týká:

  • provádění strategií místního rozvoje prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zvaných „místní akční skupiny“. Strategie aplikované na jasně vymezená venkovská území musí dosáhnout cílů nejméně jednoho ze tří předchozích os;
  • místní akční skupiny mají zároveň možnost realizovat projekty v oblasti meziteritoriální či nadnárodní spolupráce.

Příspěvky z EZFRV

EZFRV má na období 2007–2013 k dispozici rozpočet ve výši 96,319 miliard EUR (běžné ceny), tj. 20 % finančních prostředků věnovaných na SZP. Na podnět členských států může Fond v rámci limitu ve výši 4 % celkové částky na každý program financovat činnosti související s přípravou, řízením, sledováním, hodnocením, informováním a kontrolou týkající se pomoci programu.

Částku podpory Společenství pro rozvoj venkova, její roční rozdělení a minimální částku, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle, stanoví Rada, a to na návrh Komise kvalifikovanou většinou v souladu s finančním výhledem na období 2007–2013 a interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu. Členské státy rovněž pro účely plánování zohledňují částky vyplývající z jeho úpravy *. Komise navíc dbá na to, aby celkové roční příděly z EZFRV a jiných fondů Společenství, jako jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti, splňovaly jisté hospodářské parametry.

V rámci řízení sdíleného Komisí a členskými státy musí členské státy pro každý program rozvoje venkova určit: řídící orgán, akreditovanou platební agenturu a certifikační subjekt. Zároveň mají na starost informovanost a propagaci týkající se spolufinancovaných operací. Každý členský stát musí rovněž vytvořit monitorovací výbor, který ověří účinnost provádění programu. Řídící orgán každého programu navíc musí Komisi předkládat výroční zprávu o provádění programu.

Politika a programy rozvoje venkova jsou hodnoceny ex ante, v polovině období a ex post; tato hodnocení slouží k posílení kvality, účinnosti a efektivity provádění programů rozvoje venkova. Cílem těchto hodnocení je vyvodit závěry pro politiku rozvoje venkova tím, že určí faktory, které přispěly k úspěšnému či neúspěšnému provádění programů, socioekonomické dopady a dopady na priority Společenství.

Kontext

EZFRV je po EZOZF (Evropský zemědělský a orientační záruční fond) jedním z nástrojů financování společné zemědělské politiky (SZP) zřízených nařízením (ES) č. 1290/2005. Tyto dva fondy od 1. ledna 2007 nahrazují orientační sekci EZOZF a záruční sekci EZOZF.

EZFRV podporuje rozvoj venkova, druhý pilíř SZP, který byl postupně zaváděn od sedmdesátých let a institucionalizován Agendou 2000 v roce 1997.

Klíčové pojmy aktu
  • Konvergenční cíl: cíl opatření pro nejméně rozvinuté členské státy a regiony v souladu s právními předpisy Společenství, jimiž se řídí Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS) v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
  • Částečně soběstačná zemědělská hospodářství: zemědělská hospodářství, která produkují zejména pro vlastní spotřebu a část své produkce také prodávají.
  • Osa: ucelená skupina opatření se specifickými cíli vyplývajícími přímo z jejich provádění a přispívajícími k plnění jednoho nebo více cílů stanovených v článku 4.
  • Úprava: jedná se o progresivní mechanismus zaměřený na omezení přímých plateb zemědělcům a převedení odpovídajících příspěvků do oblasti rozvoje venkova.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník

Nařízení (ES) č. 1698/2005

22. 10. 2005

-

Úř. věst. L 277 

ze dne 21. 10. 2005

Pozměňovací akt(y) Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník

Nařízení (ES) č. 1463/2006

1. 1. 2007

-

Úř. věst. L 277 

ze dne 9. 10. 2006

Nařízení (ES) č. 1944/2006

29. 12. 2006

-

Úř. věst. L 367 

ze dne 22. 12. 2006

Nařízení (ES) č. 2012/2006

1. 1. 2007

-

Úř. věst. L 384 

ze dne 29. 12. 2006

Nařízení (ES) č. 146/2008

28. 2. 2008

-

Úř. věst. L 46 

ze dne 21. 2. 2008

Nařízení (ES) č. 74/2009

3. 2. 2009

-

Úř. věst. L 30 

ze dne 31. 1. 2009

Nařízení (ES) č. 473/2009

9. 6. 2009

-

Úř. věst. L 144 

ze dne 9. 6. 2009

Nařízení (ES) č. 1312/2011

21. 12. 2011

-

Úř. věst. L 339 

ze dne 21. 12. 2011

Postupné změny a opravy nařízení (ES) č. 1698/2005 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Podpora Společenství pro rozvoj venkova

Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. L 25 ze dne 28.1.2011).
Toto nařízení stanovuje pravidla pro použití nařízení č. 1698/2005, pokud jde o zásady a obecná pravidla pro podporu rozvoje venkova, společná a zvláštní ustanovení pro opatření pro rozvoj venkova, předpisy o způsobilosti a správní předpisy.

Rozhodnutí Komise 2008/168/ES ze dne 20. února 2008, kterým se zřizuje organizační struktura Evropské sítě pro rozvoj venkova (Úř. věst. L 56 ze dne 29.2.2008).
Evropská síť pro rozvoj venkova se skládá z koordinačního výboru, tematické pracovní skupiny, podvýboru LEADER a výboru odborníků pověřených hodnocením. Tyto orgány se řídí pravidly stanovenými tímto rozhodnutím.

Rozhodnutí Komise 2006/636/ES ze dne 12. září 2006, kterým se stanoví roční rozdělení částky podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 podle jednotlivých členských států (Úř. věst. L 261 ze dne 22.9.2006).
Tento akt stanovuje rozdělení podpory Společenství pro rozvoj venkova na období 2007–2013 podle jednotlivých členských států.

Rozhodnutí Rady 2006/493/ES ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví částka podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částka, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle (Úř. věst. L 195 ze dne 15.7.2006).
Tento akt stanovuje částku položek závazků na rozvoj venkova v období 2007–2013.

Právní a finanční rámec Společenství

Rozhodnutí Rady 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) (Úř. věst. L 55 ze dne 25.2.2006).
Tento akt stanovuje strategické směry Společenství pro rozvoj venkova.

Prováděcí pravidla a přechodná pravidla

Nařízení (ES) č. 1975/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. L 368 ze dne 23.12.2006).
Toto nařízení stanovuje prováděcí pravidla k nařízení č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova.

Nařízení Komise (ES) č. 1320/2006 ze dne 5. září 2006, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 243 ze dne 6.9.2006).
Toto nařízení stanoví konkrétní pravidla pro usnadnění přechodu programů pro rozvoj venkova v rámci nařízení (ES) č. 1257/1999 a (ES) č. 1268/1999 na programy zřízené nařízením (ES) č. 1698/2005.

Poslední aktualizace: 05.01.2012
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky