RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Připravenost na pandemie chřipky a jiné zdravotní hrozby

Evropská komise přijala dva akční plány, které mají pomoci Společenství a členským státům čelit přeshraničním krizovým situacím v oblasti veřejného zdraví a případné pandemii chřipky.

AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2005 o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU (KOM(2005) 605 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2005 o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství (KOM(2005) 607 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

PŘIPRAVENOST NA KRIZOVÉ SITUACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ NA ÚROVNI EU

Účel a rozsah

Obecným cílem sdělení Komise zaměřeného na evropskou koordinaci v případě krizové situace v oblasti veřejného zdraví je pomoci členským státům vypracovat všeobecné plány použitelné pro všechny možné krizové situace s ohledem na evropský rozměr. Toto sdělení společně s technickým orientačním dokumentem tvoří základ, z něhož mohou členské státy vycházet při definování vlastních plánů, a popisuje klíčové prvky, které je třeba brát v úvahu při přípravě na krizové situace v oblasti veřejného zdraví.

Pokud jde o přípravu národních operativních nouzových plánů pro oblast veřejného zdraví, Komise uvádí opatření, která je do nich třeba začlenit nebo v nich zohlednit pro každý z těchto důležitých prvků: správa informací, komunikace, vědecké poradenství, styčné, řídicí a kontrolní struktury, připravenost zdravotnického sektoru a připravenost ve všech ostatních sektorech a z mezisektorového pohledu.

Správa informací

Správa informací zahrnuje shromažďování, zpracování, používání a rozšiřování informací o krizových situacích. Cílem je odhalení a stanovení hrozeb a rizik, sledování stavu a vývoje krizových situací a zjištění dostupných prostředků a zdrojů.

Je nezbytné zorganizovat dostatečný zdravotní, resp. zdravotnický dohled na úrovni členských států před krizovou událostí. Proto musejí být standardy dohledu pro jednotlivé oblasti komplexní a musejí být nekompromisně uplatňovány. Mimoto je důležité zajistit spolupráci s různými zdroji informací (zdravotnický sektor, ale také vnější zdroje, jako jsou sdělovací prostředky, veterinární služby či bezpečnostní složky) i mezi těmito zdroji navzájem.

Komunikace

Správa informací předpokládá včasné rozšiřování přesných informací na všech úrovních. Infrastruktura, která umožňuje jejich přenos, musí být co nespolehlivější, aby komunikační cesty zůstaly zachovány i v krizových situacích, kdy mohou být některé formy komunikace znemožněny.

Veřejné orgány musí provádět účinnou komunikační politiku s ohledem na veřejné mínění a sdělovací prostředky. To předpokládá správné vyhodnocování situace, ještě než krizová situace nastane; státní orgány by si měly zajistit postavení hlavního, ne-li jediného zdroje autorizovaných informací o události.

Koordinace je rozhodující pro dosažení konzistentnosti a přesnosti zpráv poskytovaných veřejnosti. Členské státy, Komise a příslušné agentury Společenství koordinují svá sdělení v období krize, aby jimi poskytované zprávy byly přesné a ucelené.

Vědecké poradenství

Součástí krizového řízení musí být zajištění vědeckého poradenství. To zahrnuje dva prvky:

  • zavedení struktur, jako jsou odborné skupiny nebo výbory, na všech úrovních a ve všech oblastech;
  • rychlé konzultace ohledně hodnocení rizik a posouzení vědeckých a technických východisek pro možné reakce.

Na úrovni Společenství existují mechanismy a struktury pro jednotlivé sektory důležité pro krizové situace v oblasti veřejného zdraví:

  • Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC);
  • Evropská agentura pro hodnocení léčivých přípravků (EMEA);
  • Společné výzkumné středisko (JRC) (EN);
  • Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA);
  • Evropská agentura pro životní prostředí (EEA (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV));
  • Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA);
  • Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA).

V oblasti přenosných chorob je zaváděno a financováno celoevropsky koordinované prognostické modelování v reálném čase. To by mělo pomáhat při vyhledávání nejvhodnějších opatření zabraňujících šíření chorob a činitelů a poskytovat úřadům s předstihem informace pro účely přípravy politik a plánování v oblasti veřejného zdraví.

Styčné, řídicí a kontrolní struktury

Řízení a kontrola postihují všechny funkce a operace plánování a reakce. Struktury řízení a kontroly mají zejména náročný úkol dostat šíření choroby nebo kontaminace v populaci a životním prostředí pod kontrolu.

Pro dobré řízení a kontrolu jsou zapotřebí zejména:

  • znalost situace, pokud jde o oběti a zdroje;
  • koordinace reakce a komunikace;
  • analýza a správa informací.

Struktury řízení a kontroly operací pomáhají odpovědným osobám účinně reagovat i přes složitost situace (nejistota, protichůdné nebo neúplné informace atd.). Jako cenný nástroj umožňující řešit složitost a předvídat různé výsledky lze využít simulaci.

Řídicí a kontrolní střediska v členských státech musejí mít dobré styčné systémy zajišťující součinnost s ostatními členskými státy, Komisí, agenturami Společenství i mezinárodními organizacemi, zejména Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Společenství má mnoho styčných systémů; většina z nich se zaměřuje na potřeby včasného varování. Zdravotní hrozby hlášené podle dohodnutých kritérií systémem včasného varování a reakce nebo systémem rychlého varování Společenství pro biologické, chemické a jaderné útoky a hrozby mohou vést k uznání krizové situace v oblasti veřejného zdraví a aktivaci příslušných styčných a koordinačních struktur na úrovni EU i v rámci Komise. Komise zavádí bezpečný všeobecný systém rychlého varování ARGUS, který propojuje všechny systémy rychlé reakce Společenství a ústřední krizové centrum s příslušnými koordinačními strukturami.

Připravenost zdravotnického sektoru

Stav připravenosti zdravotnického sektoru se dotýká několika aspektů:

  • výměna informací mezi členskými státy o vnitrostátních zásadách plánování (mimo jiné výměna informací o plánovaných aktivitách a pomoc při vývoji plánů);
  • shromažďování a sdílení zdrojů pro epidemiologická a laboratorní šetření;
  • rozšíření postupů pro přesun pacientů mezi členskými státy;
  • zavedení postupů pro izolaci pacientů;
  • vývoj nových léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. V této oblasti je zapotřebí celoevropské úsilí, aby se zajistil spravedlivý přístup k existujícím základním léčivým přípravkům a vytváření jejich zásob. Také je nutná celoevropská strategie vývoje a výroby prioritních léčivých přípravků proti hlavním zdravotním hrozbám ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Společenství již navíc přijalo řadu podnětů zaměřených na antivirové přípravky a očkovací látky pro případ chřipkové pandemie.

Připravenost ve všech ostatních sektorech a z mezisektorového pohledu

Postupy potřebné ke zvládání krizových situací v oblasti veřejného zdraví mimo rámec zdravotnického sektoru mají dva rozměry:

  • připravují ostatní sektory na pomoc orgánům veřejného zdraví při zdravotnických zásazích;
  • slouží k zavádění a uplatňování opatření v jiných sektorech, jako jsou logistika, dekontaminace, doprava, telekomunikace, operace civilní ochrany a obrany, udržování pořádku apod.

Použití některých opatření vyžaduje zásah jiných orgánů, než jsou zdravotnické služby, a proto je nutná dobrá vzájemná koordinace.

Má-li být Evropská unie chráněna před zdravotními riziky, která by se mohla do EU rozšířit z jiných zemí, je nezbytné zajistit připravenost i v těchto dalších zemích. Pro ochranu občanů EU před již známými i neočekávanými zdravotními hrozbami je tedy zapotřebí zaujmout koordinovaný přístup uvnitř i vně EU.

PŘIPRAVENOST A REAKCE EU NA PANDEMII CHŘIPKY

V březnu 2004 Evropská komise přijala první plán připravenosti a reakce na pandemii chřipky EU (KOM(2004) 201 v konečném znění). Tato strategie stanoví úlohu Komise a členských států v připravenosti na pandemii a definuje klíčové aktivity, které je třeba provádět v určitých fázích a na předem stanovených úrovních v hlavních oblastech, jako je řízení a koordinace, dohled, prevence, zmírnění dopadu a intervence, komunikace, civilní ochrana a výzkum. Tato strategie je založena zejména na doporučeních WHO.

Cílem sdělení ze dne 28. listopadu 2005 o připravenosti v případě pandemie chřipky je revidovat tuto strategii tak, aby se přizpůsobila novému vývoji v oblasti, a to:

  • uveřejněním revidovaných doporučení Světové zdravotnické organizace, týkajících se pandemie chřipky;
  • zřízením Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Šest fází pandemie chřipky

Akční plán představuje návrh reakce Unie na každou z šesti fází pandemie chřipky, jak je definuje WHO:

  • fáze 1 – interpandemické období: v této fázi nejsou zjištěny žádné nové podtypy chřipkového viru u lidí;
  • fáze 2 – interpandemické období: žádné nové podtypy chřipkového viru u lidí, ale cirkulující podtyp chřipkového viru u zvířat představuje značné riziko nemoci u člověka;
  • fáze 3 – období pohotovosti v souvislosti s pandemií: nákaza člověka novým podtypem, nedochází však k přenosu z člověka na člověka;
  • fáze 4 – období pohotovosti v souvislosti s pandemií: malá ohniska s omezeným přenosem nákazy z člověka na člověka. Šíření je vysoce lokalizováno, což naznačuje, že virus není patřičně přizpůsoben pro přenos na člověka;
  • fáze 5 – období pohotovosti v souvislosti s pandemií: větší ohniska, ale šíření nákazy z člověka na člověka je dosud lokalizováno, což naznačuje, že virus se stále lépe přizpůsobuje k nákaze člověka, ale dosud snad není plně přenosný (značné riziko pandemie);
  • fáze 6 – pandemické období: zvýšený a trvalý přenos v celé populaci. Několik případů propuknutí chřipky v nejméně jedné zemi mimo EU s trvalým přenosem z člověka na člověka a šíření do ostatních zemí.

Definice povinností na úrovni Společenství a členských států

Pro každou fázi pandemie akční plán podrobně uvádí odpovědnosti členských států, Komise a ECDC. Na operativní úrovni jsou uvedeny předpokládané činnosti, pokud jde o:

  • plánování a koordinaci;
  • sledování a vyhodnocení;
  • prevenci a omezení šíření;
  • reakci zdravotnických systémů;
  • komunikaci mezi členskými státy a EU, informování veřejnosti.

KONTEXT

Teroristické útoky, ke kterým došlo v USA v září 2001, poukázaly na nutnost přezkoumat a posílit politiky v oblasti zdraví, krizové plány a zdroje pro prevenci a mírnění dopadů takových útoků.

Epidemie SARS z roku 2003 otevřela nový rozměr v oblasti veřejného zdraví, protože vyústila v rozsáhlé přehodnocení mechanismů ochrany proti přenosným chorobám. Prověřila koordinaci v Unii na základě systému včasného varování a reakce. Díky tomuto systému byly členské státy informovány o situaci a mohly se připravit na zastavení jakéhokoli případného šíření choroby.

Dvacáté století také zažilo tři pandemie chřipky. V poslední době bylo v souvislosti s propuknutím influenzy ptáků („ptačí chřipky“) v Asii a jejím šířením do světa zapotřebí přehodnotit riziko zničující celosvětové pandemie chřipky. I když není možné předvídat, kdy by se mohla rozpoutat příští pandemie, byly by její důsledky závažné nejenom pokud jde o mobilizaci zdravotnických služeb, ale také z hlediska sociálních a hospodářských problémů. Metodické plánování připravenosti a reakce na úrovni Společenství a členských států může pomoci zmírnit rozsah a důsledky pandemie.

Proto Komise přijala dva akční plány s cílem připravit Společenství a členské státy na zdravotní hrozby na evropské úrovni. Cílem jednoho je posílit evropskou koordinaci v případě krizových situací v oblasti veřejného zdraví vytyčením všeobecné strategie použitelné na různé typy zdravotního ohrožení, ať se jedná o hrozby očekávané (jako např. pandemie chřipky), nebo hrozby neočekávané (jako byla epidemie SARS). Druhý plán se podrobněji věnuje připravenosti a intervenčním plánům v případě pandemie chřipky.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Závěry Rady ze dne 18. října 2005 o influenze ptáků a pandemii chřipky (nebyly zveřejněny v Úředním věstníku)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úřední věstník L 142 ze dne 30.4.2004)

Commission working document of 26 March 2004 on Community Influenza Pandemic Preparedness and Response Planning [COM(2004)201 final – not published in the Official Journal] (Pracovní dokument Komise ze dne 26. března 2004 o připravenosti a reakci Společenství na pandemii chřipky (KOM(2004)201 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku))

Rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (Úřední věstník L 21 ze dne 26.1.2000)

Poslední aktualizace: 10.03.2006

Viz také

  • Další informace najdete na stránce Veřejné zdraví (EN) Evropské komise.
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky