EUROPA

PŘEHLED

Zásadu předběžné opatrnosti zmiňuje článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Zásada má zaručit vysokou úroveň ochrany životního prostředí díky preventivním rozhodnutím v případě nebezpečí. V praxi je však působnost zásady mnohem větší a vztahuje se rovněž na spotřebitelskou politiku, na evropské právní předpisy týkající se potravin, na zdraví lidí, zvířat a rostlin.

Toto sdělení tak stanovuje společné pokyny týkající se uplatňování zásady předběžné opatrnosti.

Vymezení zásady musí mít rovněž příznivý účinek na mezinárodní úrovni, aby otázka zajištění vhodné úrovně ochrany životního prostředí a zdraví byla prosazována i v mezinárodních jednáních. Hlásí se k ní již různé mezinárodní úmluvy a objevuje se zejména v Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření (SPS) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Využívání zásady předběžné opatrnosti

Podle Komise se zásady předběžné opatrnosti lze dovolávat, jestliže určitý jev, produkt či postup může mít potenciálně nebezpečné účinky, zjištěné odborným a objektivním hodnocením, pokud takové hodnocení neumožňuje riziko stanovit s dostatečnou jistotou.

Využití zásady tak spadá do obecného rámce analýzy rizik (která kromě vyhodnocení rizik zahrnuje jejich řízení a oznamování), konkrétněji do rámce řízení rizik, které odpovídá rozhodovací fázi.

Komise zdůrazňuje, že zásady předběžné opatrnosti se lze dovolávat pouze v případě potenciálního rizika a že tato zásada nikdy nemůže být důvodem pro arbitrární rozhodnutí.

Zásada předběžné opatrnosti tedy může být využita, pouze pokud jsou splněny tři předběžné podmínky:

• stanovení potenciálně nepříznivých účinků;
• vyhodnocení dostupných vědeckých údajů;
• rozsah vědecké nejistoty.

Opatření předběžné opatrnosti

Orgány pověřené řízením rizik mohou rozhodnout, zda vzhledem k míře rizika podniknou, či nepodniknou určité kroky. Pokud je míra rizika vysoká, může být přijato několik kategorií opatření. Může se jednat o odpovídající právní akty, financování výzkumných programů, opatření v oblasti informovanosti veřejnosti atd.

Společné pokyny

Využívání zásady předběžné opatrnosti se musí řídit třemi specifickými zásadami:

• co nejúplnější odborné hodnocení a co nejpřesnější stanovení míry vědecké nejistoty;
• hodnocení rizik a potenciálních důsledků nečinnosti;
• účast všech zainteresovaných stran na zkoumání opatření předběžné opatrnosti, jakmile jsou k dispozici výsledky odborného hodnocení a/nebo hodnocení rizik.

Při využití zásady předběžné opatrnosti navíc zůstávají v platnosti obecné zásady řízení rizik. Jedná se o následujících pět zásad:

• úměrnost učiněných opatření vzhledem k požadované úrovni ochrany;
• nediskriminace při uplatňování opatření;
• konzistentnost opatření s opatřeními již učiněnými v podobných situacích či využívajícími podobných přístupů;
• posouzení přínosů a nákladů v případě, že budou opatření učiněna, a v případě, že učiněna nebudou;
• přezkoumání opatření vzhledem k vědeckému vývoji.

Důkazní břemeno

S výjimkou léčiv, pesticidů a potravinářských přídatných látek musí ve většině případů evropští spotřebitelé a sdružení, která je zastupují, nebezpečí spojené s postupem či produktem uvedeným na trh prokázat.

V případě, že jsou učiněny kroky v rámci zásady předběžné opatrnosti, však může být požadováno, aby výrobce nebo dovozce prokázal absenci nebezpečí. Tuto možnost je třeba zvážit v každém případě zvlášť. Nelze ji obecně uplatňovat na všechny produkty a postupy uvedené na trh.