EUROPA

PŘEHLED

Komise může poskytnout jednotlivé výjimky některým dohodám, rozhodnutím a jednáním ve vzájemné shodě, které odpovídají podmínkám čl. 81 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouvy o ES) (nyní čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)). Může také poskytovat blokové výjimky formou nařízení. Toto nařízení umožňuje Komisi poskytnout výjimky některým dohodám, rozhodnutím a jednáním ve vzájemné shodě na základě blokové výjimky.

Rozsah působnosti

Toto nařízení umožňuje Komisi použít čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES formou nařízení na některé dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž předmětem je:

• výzkum a vývoj výrobků nebo postupů, jakož i využití výsledků, včetně ustanovení o právech na ochranu průmyslového vlastnictví a tajné technické znalosti;
• specializace, včetně dohod nezbytných k jejímu provádění.

Podmínky pro nařízení o výjimce

Nařízení o výjimce ustanovené Komisí musí odpovídat řadě podmínek. Musí:

• obsahovat popis kategorií dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se použijí, a stanovit omezení, ustanovení nebo jiné podmínky, které v nich mohou být obsaženy;
• platit na dobu určitou, i když je možné je zrušit nebo změnit;
• platit se zpětnou působností na dohody, pro které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost by bývalo mohlo být podáno prohlášení se zpětnou působností podle článku 6 nařízení č. 17 (EHS) (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV). Neplatí na dohody, které existovaly před 13. březnem 1962 nebo které bylo nutno oznámit před 1. únorem 1963.

Příslušná nařízení musí dodržet tento schvalovací postup:

• musí být zveřejněn návrh, aby všechny dotčené osoby a organizace mohly sdělit své připomínky Komisi;
• před zveřejněním návrhu nebo před přijetím nařízení Komise musí konzultovat Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení;
• pokud Komise z moci úřední nebo na žádost země Evropské unie (EU) nebo fyzických či právnických osob zjistí, že v konkrétním případě mají dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje přijaté nařízení, přesto účinky neslučitelné s podmínkami stanovenými v čl. 81 odst. 3, může přijmout rozhodnutí o odejmutí výhody tohoto nařízení.

V kandidátských zemích toto nařízení vstoupí v platnost v den přistoupení země do EU.