RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Rozhodnutí, kterým se zavádí Eurojust

Evropská unie (EU) by chtěla zlepšit spolupráci v boji proti trestné činnosti. Proto Rada zřizuje Eurojust. Tento orgán Unie je příslušný při vyšetřování a stíhání v souvislosti se závažnou trestnou činností týkající se nejméně dvou členských států. Jeho úlohou je podporovat koordinaci mezi příslušnými orgány v členských státech a usnadňovat jejich soudní spolupráci. Eurojust má také klíčovou úlohu v boji proti terorismu.

AKT

Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Za účelem posílení boje proti trestné činnosti Evropská rada na svém zasedání v Tampere rozhodla (v bodě 46 svých závěrů) o zřízení jednotky nazvané Eurojust, která by koordinovala činnost prováděnou vnitrostátními orgány zodpovědnými za stíhání. Během roku 2000 bylo na toto téma předloženo několik dokumentů:

  • podnět (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV) Spolkové republiky Německo;
  • podnět (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV) Portugalské republiky, Francouzské republiky, Švédského království a Belgického království;
  • sdělení (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV), kterým Komise objasňovala svůj postoj ke zřízení Eurojustu.

Následně se na mezivládní konferenci konané v Nice v prosinci 2000 hlavy států a předsedové vlád rozhodli změnit čl. 31 Smlouvy o Evropské unii (EU), do kterého zavedli odkaz na úkoly Eurojustu a jejich popis. Na zasedání Evropské rady v Laekenu v prosinci 2001 se členské státy rozhodly (v bodě 57 svých závěrů), že Eurojust bude mít dočasné sídlo v Haagu, dokud nebude učiněno rozhodnutí o sídlech některých institucí a útvarů. Na zasedání Evropské rady v prosinci 2003 členské státy rozhodly, že Eurojust bude mít sídlo v Haagu definitivně.

Složení, pravomoci a úkoly Eurojustu

Toto rozhodnutí zřizuje Eurojust jako instituci Unie s právní subjektivitou. Každý členský stát musí do sídla Eurojustu jmenovat národního člena: státního zástupce, soudce nebo policistu (policista musí mít pravomoci jako soudce nebo státní zástupce). Těmto národním členům mají pomáhat zástupci a asistenti. Všichni podléhají vnitrostátnímu právu členského státu, který je jmenoval. Délka funkčního období národního člena je nejméně čtyři roky. Členský stát, který jej jmenoval, může funkční období obnovit. Tento stát také určí povahu soudních pravomocí, které propůjčí svému národnímu členovi. Národní členové by však měli dostat nejméně určité běžné pravomoci a také další pravomoci, které mohou vykonávat podle dohody s příslušným národním orgánem nebo v naléhavých případech podle definice v tomto rozhodnutí.

Pokud jde o vyšetřování a stíhání (v souvislosti s nejméně dvěma členskými státy) v oblasti závažné trestné činnosti, Eurojust má pravomoc:

  • podporovat koordinaci příslušných orgánů různých členských států;
  • usnadňovat výkon požadavků a rozhodnutí v souvislosti se soudní spoluprací.

K pravomocem Eurojustu mimo jinépatří všechny formy trestné činnosti a přestupků, pro které je Europol vždy příslušný.

Je třeba zřídit stálou koordinaci s jedním zástupcem z každého členského státu a s kontaktním místem v Eurojustu. Stálá koordinace má být nepřetržitě k dispozici, aby Eurojust mohl plnit své úkoly neustále.

Eurojust plní své úkoly prostřednictvím jednoho nebo více národních členů nebo jako kolegium. Eurojust může požádat orgány dotyčných členských států mimo jiné o to, aby:

Vnitrostátní orgány mají na tyto žádosti reagovat bez prodlení.

Kolegium vydává nezávazná stanoviska v případech, kdy dva nebo více národních členů nemůže vyřešit kompetenční spory a také kdy příslušné orgány podávají zprávu o opakovaných odmítnutích soudní spolupráce nebo o jiných potížích týkajících se soudní spolupráce.

Komise, která se plně účastní práce Eurojustu, bude společně schvalovat nezbytná praktická opatření s Eurojustem.

Každý členský stát by měl jmenovat jednoho nebo více národních zpravodajů pro Eurojust. V členských státech by také měly být zavedeny národní koordinační systémy Eurojustu, které budou koordinovat práci národních zpravodajů pro Eurojust, národního zpravodaje pro Eurojust pro otázky terorismu, národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť a kontaktních míst Evropské soudní sítě, jakož i zástupců sítí pro společné vyšetřovací týmy, válečné zločiny, vyhledávání majetku z trestné činnosti a korupci.

Osobní údaje

Pro realizaci svých cílů musí být Eurojust schopen vyměňovat si relevantní údaje s příslušnými orgány. Proto musí být zaručeno uplatňování zásad Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů.

Eurojust může zpracovávat pouze údaje o osobách, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Eurojustu, nebo které byly za tento trestný čin odsouzeny, a také o obětech a svědcích. Mezi údaje, které je možné použít, patří totožnost dané osoby (jména a příjmení, data a místo narození, státní příslušnost, kontaktní údaje, profese, čísla sociálního pojištění, průkazy totožnosti, profily DNA, fotografie, otisky prstů atd.) a druh údajných trestných činů (trestní kvalifikace, datum a místo spáchání, druh vyšetřování atd.). Eurojust má zřídit systém řízení případů s časnými pracovními soubory a rejstříkem obsahujícím osobní a jiné údaje. Osobní údaje jsou dostupné pouze národním členům a jejich zástupcům a ům, osobám zapojeným do národních koordinačních systémů Eurojustu, které jsou připojeny k systému řízení případů, a také oprávněným pracovníkům Eurojustu. Je třeba poznamenat, že povinnost dodržovat důvěrnost údajů platí i po skončení jejich činností v Eurojustu.

V Eurojustu je jeden pracovník zvláště jmenován jako zodpovědný za ochranu údajů. K jeho úkolům patří dbát na to, aby zpracovávání bylo zákonné a zachovávaly písemné záznamy o předávání a přijímání údajů.

Obecně vzato, každý jednotlivec může konzultovat údaje, které se ho týkají, a požádat o opravu nebo vymazání údajů, pokud jsou nepřesné nebo neúplné. Jakákoli osoba, která se domnívá, že utrpěla škodu v důsledku nesprávného zpracování údajů, má právo podat žalobu. Eurojust odpovídá za škodu v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž má sídlo, a členské státy odpovídají za škodu podle svého vnitrostátního práva. Rozhodnutí stanoví omezení, pokud jde o konzultace týkající se činností Eurojustu (například aby nedošlo k ohrožení vyšetřování).

Údaje se po uzavření činností Eurojustu zachovávají jen tak dlouho, jak je to nezbytně nutné. V každém případě by každé tři roky měla proběhnout pravidelná kontrola.

Eurojust a členské státy chrání údaje zejména před zničením, ztrátou, vyzrazením, pozměněním a neoprávněným přístupem.

Nezávislý orgán sleduje všechny činnosti Eurojustu, aby bylo zajištěno, že zpracovávání osobních údajů se provádí v souladu s tímto rozhodnutím. Společný kontrolní orgán se schází pravidelně a když jej svolá jeho předseda. Předseda je jmenován ze stálých členů, kteří svou funkci zastávají třetím rokem.

Vztahy s dalšími orgány

Pro provádění svých úkolů Eurojust udržuje úzké vztahy s Evropskou soudní sítí, Evropským policejním úřadem (Europol), Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskou agenturou pro vnějších hranice (Frontex) a Společným situačním střediskem Rady. Po schválení Radou bude Eurojust také moci uzavírat dohody o spolupráci v souvislosti s výměnou informací se zeměmi mimo EU, mezinárodními organizacemi nebo orgány a árodní organizací kriminální policie (Interpol). Eurojust může dále koordinovat soudní spolupráci se zeměmi mimo EU a také vysílat styčné zástupce do těchto států za účelem usnadnění této spolupráce.

Závěrečná ustanovení

Toto rozhodnutí obsahuje ustanovení o organizaci a činnosti Eurojustu (organizace sekretariátu, jmenování a délka funkčního období správního ředitele, postavení zaměstnanců, jazykové uspořádání atd.).

Rada a Evropský parlament jsou pravidelně informovány o činnosti Eurojustu a o situaci, pokud jde o trestné činy v EU. Ve výroční zprávě Radě může Eurojust navrhnout zlepšení soudní spolupráce v trestních věcech.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Rozhodnutí 2002/187/SVV

6. 3. 2002

6. 9. 2003

Úř. věst. L 63

ze dne 6. 3. 2002

Pozměňovací akt(y)Vstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Rozhodnutí 2003/659/SVV

1. 10. 2003

-

Úř. věst. L 245

ze dne 29. 9. 2003

Rozhodnutí 2009/426/SVV

4. 6. 2009

4. 6. 2011

Úř. věst. L 138

ze dne 4. 6. 2009

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Zpráva Komise ze dne 6. července 2004 o provádění rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (KOM(2004) 457 v konečném znění – nebyla zveřejněna v Úředním věstníku).
V této zprávě Komise analyzuje provádění rozhodnutí o Eurojustu, které je zklamáním: do konce termínu (září 2003) přijal veškeré právní předpisy, které jsou nutné k plnění rozhodnutí o Eurojustu, pouze jeden členský stát (Portugalsko). Ačkoliv do dubna 2004 přijaly příslušné právní předpisy tři další členské státy (Rakousko, Francie a Německo), šest členských států musí sladit své vnitrostátní právní předpisy s rozhodnutím (Belgie, Finsko, Řecko, Itálie, Lucembursko a Španělsko). Ostatní členské státy došly k závěru, že nepotřebují své vnitrostátní právo měnit. Komise proto neví, zda jsou současné právní normy v členských státech dostatečné k úplnému uplatňování rozhodnutí o Eurojustu a k tomu, aby byl z Eurojustu účinný a í ástroj. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vyzývá všechny členské státy, aby zajistily urychlené a úplné provádění rozhodnutí o Eurojustu. V této souvislosti doporučuje vytvoření zásad nebo oběžníků, které objasní některé zásadní otázky, i když nejsou právní předpisy nezbytné; podporu dostatečně rychlého toku informací; a přenesení nezbytných soudních a/nebo vyšetřovacích pravomocí na národní členy Eurojustu.

Poslední aktualizace: 26.08.2009

Viz také

  • Internetové stránky Eurojustu (EN)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky