EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Posílení spolupráce se Švýcarskem, Norskem a Islandem: Luganská úmluva

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Úmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Rozhodnutí Rady 2009/430/ES – podpis Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

CO JE CÍLEM ÚMLUVY A ROZHODNUTÍ?

Cílem úmluvy je dosáhnout stejné úrovně oběhu soudních rozhodnutí mezi zeměmi EU a Švýcarskem, Norskem a Islandem. Úmluva je známá jako nová Luganská úmluva a nahrazuje Luganskou úmluvu z roku 1988.

Rozhodnutí uzavírá úmluvu jménem Evropského společenství (nyní EU). Stanovuje také prohlášení, která se mají učinit při uložení ratifikačních listin (v příloze tohoto rozhodnutí).

KLÍČOVÉ BODY

Uplatňování

Úmluva se vztahuje na příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

Nevztahuje se na:

  • daňové, celní a správní věci,
  • věci osobního stavu a způsobilost fyzických osob k právním úkonům,
  • majetková práva plynoucí z manželských vztahů,
  • závěti a dědění,
  • konkurzy nebo vyrovnání,
  • sociální zabezpečení nebo rozhodčí řízení.

Dosažení vysoké úrovně pohybu soudních rozhodnutí

Úmluva, podepsaná Evropským společenstvím a Dánskem, Islandem, Norskem a Švýcarskem, měla vstoupit v platnost, jakmile ji její signatáři ratifikují. Dánsko bylo samostatnou smluvní stranou této úmluvy, protože nepřistoupilo k nařízení Brusel I (nařízení Rady (ES) č. 44/2001) – následně nahrazenému nařízením (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

Smluvní strany ukládají své ratifikační listiny u Švýcarské spolkové rady, která je depozitářem této úmluvy. Po svém vstupu v platnost je tato úmluva otevřena k přistoupení:

  • budoucích členů Evropského sdružení volného obchodu,
  • zemí EU jednajících jménem některých mimoevropských území, která jsou součástí jejich území (např. francouzská zámořská území, jako je Nouméa) nebo za jejichž vnější vztahy odpovídají,
  • jakýchkoli jiných států, obdrží-li jednohlasný souhlas smluvních stran.

Pravidla platná mezi zeměmi EU

Úmluva dodržuje současná pravidla EU o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech mezi zeměmi EU. To znamená, že v EU a ve Švýcarsku, Norsku a Islandu platí podobná pravidla. Úmluva také usnadňuje vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí vydaných vnitrostátními soudy těchto zemí.

Úmluva požaduje, aby osoby, které mají bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou (jsou zákonní rezidenti), budou bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Úmluva však také stanoví zvláštní pravidla týkající se příslušnosti v některých věcech, například:

  • smlouvy: příslušné jsou soudy země, kde je závazek vymáhán,
  • výživné: příslušné jsou soudy místa, kde má věřitel v souvislosti s výživným (oprávněná osoba k platbám, které stanovuje soudní rozhodnutí) bydliště nebo místo obvyklého pobytu,
  • trestný čin (protiprávní čin nebo porušení práva způsobující újmu nebo škodu), delikt (protiprávní čin, v jehož souvislosti má poškozená osoba právo na občanskoprávní nápravu) nebo kvazidelikt (nedbalostní čin nebo opomenutí, které způsobí osobní nebo majetkovou újmu jiné osobě, a tím vystaví osobu občanskoprávní odpovědnosti v občanskoprávních řízeních): příslušné jsou soudy místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.

Úmluva stanovuje i specifickou příslušnost ve věcech týkajících se:

  • pojištění,
  • spotřebitelských smluv, a
  • individuálních pracovních smluv.

Ve věcech týkajících se nájmu (držba pozemku nebo nemovitosti jakožto nájemce) a majetkových práv mají výhradní příslušnost soudy smluvního státu, ve kterém se nemovitost nachází.

Úmluva má v příloze celou řadu protokolů, mimo jiné věci, které zajišťují to, aby byla interpretována co nejjednotněji.

ODKDY TOTO ROZHODNUTÍ A ÚMLUVA PLATÍ?

Rozhodnutí platí ode dne 27. listopadu 2009. V souladu s čl. 69 odst. 5 úmluvy vstoupila úmluva v platnost mezi EU a Norskem 1. ledna 2010, mezi EU a Švýcarskem 1. ledna 2011 a mezi EU a Islandem 1. května 2011.

KONTEXT

Podpis úmluvy představoval významný institucionální posun. Ve svém stanovisku 1/03 Soudní dvůr potvrdil, že Evropské společenství mělo výhradní příslušnost uzavřít novou Luganskou úmluvu. Úmluva, která byla podepsána 30. října 2007, je klíčovou součástí práva EU a je uzavřena na dobu neurčitou.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Úmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 147, 10.6.2009, s. 5–43)

Postupné změny této dohody byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Rozhodnutí Rady 2009/430 ze dne 27. listopadu 2008 o uzavření Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 147, 10.6.2009, s. 1–4)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Úmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsaná v Luganu dne 30. října 2007 – Důvodová zpráva profesora Fausta Pocara (vedoucího katedry mezinárodního práva na milánské univerzitě) (Úř. věst. C 319, 23.12.2009, s. 1–56)

Zápis o opravě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Luganu dne 30. října 2007 (Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 70–71)

Zápis o opravě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané v Luganu dne 30. října 2007 (Úř. věst. L 147, 10.6.2009, s. 44)

Poslední aktualizace 31.07.2018

Top