RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Nařízení Dublin II

Toto nařízení má v co možná nejkratší době určit členský stát příslušný k posouzení žádosti o azyl a zabránit zneužívání azylového řízení.

AKT

Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států

PŘEHLED

Nařízením se stanovuje zásada, že příslušný k posouzení žádosti o azyl je jediný členský stát. Cílem je zamezit tomu, aby byli žadatelé o azyl posíláni z jedné země do druhé, ale také zamezit zneužívání systému, ke kterému dochází tím, že jediná osoba podá několik žádostí o azyl.

Jsou tak stanovena objektivní a uspořádaná kritéria, která každé žádosti o azyl umožňují určit příslušný členský stát.

Kritéria

Stanovená kritéria musí být uplatňována v uvedeném pořadí na základě stavu v době prvního podání žádosti o azyl u některého členského státu.

  • Zásada celistvosti rodiny

Pokud je žadatel o azyl nezletilá osoba bez doprovodu, je členským státem příslušným k posouzení žádosti ten členský stát, ve kterém oprávněně pobývá její rodinný příslušník, pokud je to v nejlepším zájmu nezletilého. V případě, že není přítomen žádný rodinný příslušník, je členským státem příslušným k posouzení žádosti ten členský stát, ve kterém nezletilý podal žádost o azyl.

Pro zletilé platí, že pokud má žadatel o azyl rodinného příslušníka, kterému je již v některém členském státě přiznáno právní postavení uprchlíka, nebo pokud se žádost této osoby posuzuje, je tento členský stát příslušný k posouzení žádosti o azyl za předpokladu, že si to dotčené osoby přejí.

Kromě toho žádosti o azyl podané současně nebo brzy po sobě několika rodinnými příslušníky mohou být zkoumány společně.

  • Vydávání povolení a víz

Členský stát, který žadateli vydal platné povolení k pobytu nebo vízum, je příslušný k posouzení žádosti o azyl. Pokud je žadatel držitelem několika povolení nebo víz, je členským státem příslušným k žádosti o azyl ten členský stát, který vydal dokument, jehož doba platnosti skončí jako poslední.

Stejná pravidla platí, pokud má žadatel o azyl jedno nebo několik povolení k pobytu, jejichž platnost skončila před méně než dvěma roky, nebo jedno nebo několik víz, jejichž platnost skončila před méně než šesti měsíci, a žadatel neopustil území členských států.

  • Nezákonný vstup nebo pobyt v členském státě

Pokud žadatel překročil nedovoleným způsobem hranice některého členského státu, je k posouzení žádosti o azyl příslušný tento členský stát. Tato příslušnost končí po 12 měsících ode dne, kdy k nedovolenému překročení hranice došlo.

Pokud žadatel o azyl žil v některém členském státě v době podání žádosti o azyl nepřetržitě nejméně pět měsíců, stává se tento členský stát příslušným k posouzení žádosti. Pokud žadatel žil po dobu nejméně pěti měsíců ve více členských státech, je k posouzení žádosti o azyl příslušný členský stát, ve kterém žil naposledy.

  • Zákonný vstup do členského státu

Pokud státní příslušník třetí země podává žádost o azyl v členském státě, ve kterém není podroben vízové povinnosti, je k posouzení žádosti příslušný členský stát, ve kterém byla žádost podána.

  • Žádost v mezinárodní tranzitní oblasti letiště

Pokud státní příslušník třetí země podává žádost o azyl v mezinárodní tranzitní oblasti letiště členského státu, je k posouzení žádosti příslušný tento členský stát.

Výjimky

Pokud nemůže být na základě stanovených kritérií určen žádný členský stát, je k posouzení žádosti o azyl příslušný první členský stát, kterému byla žádost adresována.

Na žádost jiného členského státu může každý členský stát souhlasit s tím, že posoudí žádost o azyl, ke které není příslušný, a to z humanitárních důvodů, které vyplývají zejména z rodinných nebo kulturních důvodů za předpokladu, že si to dotčené osoby přejí.

Převzetí žadatele o azyl

Členský stát určený jako příslušný k žádosti o azyl musí žadatele převzít a vyřídit žádost.

Pokud se členský stát, ve kterém byla podána žádost o azyl, domnívá, že k posouzení žádosti je příslušná jiná země EU, může tento členský stát požádat, aby žádost převzal. Žádost o převzetí nebo o přijetí zpět bude muset poukázat na všechny prvky umožňující dožadovanému členskému státu určit, zda je skutečně příslušný. Pokud dožadovaný stát souhlasí s převzetím dotčené osoby nebo s jejím přijetím zpět, je žadatel uvědoměn o odůvodněném rozhodnutí, jímž se oznamuje, že žádost je ve státě, ve kterém byla podána, nepřípustná, a že je zde povinnost přemístit žadatele o azyl do příslušného členského státu.

Kontext

Nařízení Dublin II nahrazuje Dublinskou úmluvu z roku 1990, která stanovila kritéria týkající se země příslušné k vyřizování žádosti o azyl. Nařízení uplatňují všechny členské státy EU spolu s Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Nařízení (ES) č. 343/2003

17. 3. 2003

Úř. věst. L 50 ze dne 25. 2. 2003

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (KOM(2008) 820 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku)
Cílem tohoto návrhu na změnu nařízení Dublin II je zlepšit účinnost systému a zajistit komplexní řešení potřeb žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci řízení o určení příslušnosti. Navíc je v souladu s Plánem politiky pro azyl cílem návrhu nalézt řešení mimořádné zátěže přijímacích kapacit a azylových systémů členských států a nedostatečné úrovně ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu.
Postup spolurozhodování (COD/2008/0243)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení dublinského systému (KOM(2007) 299 v konečném znění – Úř. věst. C 191 ze dne 17.8.2007)
Komise uvádí, že cíle dublinského systému byly obecně splněny. Z důvodu nedostatku přesných údajů poskytnutých členskými státy Komise upřesňuje, že nemohla zhodnotit náklady systému. Dodává, že přetrvávají některé problémy týkající se jak použití, tak účinnosti daného systému.

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 18.11.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky