RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Posílení schengenského prostoru

Komise navrhuje opatření určená k zajištění soudržného provádění předpisů o schengenském prostoru členskými státy. Také chce zajistit, aby prostor volného pohybu dokázal reagovat na mimořádné situace díky mechanismu, který umožňuje dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic Evropské unie (EU).

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 16. září 2011 nazvané „Správa Schengenu – posílení prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích“ (KOM(2011) 561 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Revoluce, které se odehrály v jižním středomoří na jaře 2011, vyvolaly silný příliv přistěhovalců do některých členských států Evropské unie (EU). Tyto události poukázaly na nutnost posílit schopnost schengenského prostoru, území EU, na němž dochází k volnému pohybu osob, reagovat na mimořádné situace.

Je jasné, že vnější hranice Evropy musí být spravovány účinným a soudržným způsobem na základě společné odpovědnosti, solidarity a posílené spolupráce v praxi.

Posílit správu schengenského prostoru

Již byla zavedena některá opatření, která mají pomoci členským státům zvládat kritické situace a umožnit jim plnit své závazky. Členské státy mohou zejména získat finanční pomoc a praktickou podporu prostřednictvím fondů EU a obracet se na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu nebo na agenturu Frontex, která může nasadit pohraniční jednotky rychlé reakce.

Kromě toho Komise navrhla posílit schengenský hodnotící mechanismus. Tento mechanismus umožňuje dohlížet na to, aby státy EU správně prováděly předpisy týkající se schengenského prostoru. Podle tohoto nově navrženého přístupu by se dohled uskutečňoval na evropské úrovni prostřednictvím kontrol prováděných týmy Komise a členských států. Na základě těchto kontrol by byly vypracovány zprávy obsahující opatření, která má hodnocený členský stát přijmout. Byl by zaveden systém monitorování, který by zaručil provedení doporučené nápravy.

Kromě toho Komise hodlá každé dva roky předkládat přehled o fungování schengenského prostoru. To poskytne základ pro posílení spolupráce v schengenském prostoru a umožní prohloubit vzájemnou důvěru mezi členskými státy, jejichž povinností je zaručit účinné provádění celého schengenského acquis.

V případě, že by hodnocení členského státu odhalilo závažné nedostatky v oblasti kontroly vnějších hranic nebo řízení o navracení migrantů do jejich země původu, navrhnou se zvláštní podpůrná opatření. Pokud nedostatky budou přetrvávat, je jako krajní možnost navržen evropský mechanismus, jehož cílem je dočasně znovu zavést ochranu vnitřních hranic.

Zavést evropský mechanismus v případě mimořádných okolností

Podle Schengenského hraničního kodexu může členský stát za mimořádných okolností dočasně znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic, pokud existuje závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Jedná se však o rozhodnutí přijímané pouze na vnitrostátní úrovni.

Lidské a hospodářské dopady takového rozhodnutí, které se týká všech osob žijících v schengenském prostoru, jsou však pociťovány i mimo stát, který se k němu uchýlil. Aby byly zohledněny zájmy celé Unie, navrhuje Komise zavést evropský mechanismus, díky němuž by takové rozhodnutí přijímala EU, a ne jednostranně pouze členský stát.

Rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic členského státu by bylo přijímáno Komisí na období 30 dnů s možností tuto dobu prodlužovat a s maximální délkou 6 měsíců. Musí jít o opatření přijímané jako poslední možnost, poté co všechna ostatní opatření selžou. Rozhodnutí bude přijímáno pouze tehdy, bude-li členský stát čelit vážnému ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Může se také jednat o:

  • situaci s krátkodobým a do velké míry lokalizovaným dopadem (například velké sportovní akce, politická setkání na vysoké úrovni, teroristické útoky);
  • situaci s širším a trvalejším dopadem, zejména v případě závažných nedostatků při ochraně vnějších hranic členského státu.

V naléhavých situacích si však státy EU ponechají možnost jednostranně znovu zavést ochranu vnitřních hranic na dobu maximálně pěti dnů.

V případě opětovného zavedení ochrany hranic však musí dotčený stát nebo státy zaručit občanům EU a státním příslušníkům třetích zemí, kteří legálně pobývají v schengenském prostoru, právo na volný pohyb a pobyt na území EU. Příslušníci třetích zemí legálně pobývající v schengenském prostoru budou také moci nadále cestovat na základě svého cestovního dokladu či případně platného víza nebo povolení k pobytu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006 s cílem stanovit společná pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích (KOM(2011) 560 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku)

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2011 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis (KOM(2011) 559 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. května 2011 nazvané „Sdělení o migraci“ (KOM(2011) 248 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Poslední aktualizace: 21.02.2012
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky