RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Vízový kodex

Toto nařízení stanoví postupy a podmínky pro udělování víz pro krátkodobé pobyty na území členských států a průjezd přes tato území. Toto nařízení rovněž uvádí třetí země, po jejichž státních příslušnících se vyžaduje, aby měli letištní průjezdní vízum, když cestují přes mezinárodní tranzitní prostory letišť členských států, a stanoví postupy a podmínky udělování těchto víz.

AKT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)

PŘEHLED

Účelem tohoto nařízení je stanovit podmínky a postupy pro udělování víz pro krátkodobé pobyty (maximálně tři měsíce během šestiměsíčního období) a průjezd přes členské státy Evropské unie (EU) a přidružené státy plně uplatňující schengenskéacquis. Vztahuje se na státní příslušníky třetích zemí, kteří musí mít při překračování vnějších hranic Unie vízum podle nařízení Rady (ES) č. 539/2001.

Toto nařízení rovněž uvádí třetí země, po jejichž státních příslušnících se vyžaduje, aby pro účely průjezdu přes mezinárodní tranzitní prostory letišť členských států měli letištní průjezdní vízum (příloha IV). V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou členské státy uložit takovou povinnost i státním příslušníkům jiných třetích zemí.

Postupy a podmínky pro udělování víz

Členský stát, jehož území představuje jediný nebo hlavní cíl návštěvy, je zodpovědný za posouzení žádosti o vízum. Pokud nelze určit hlavní cíl, je příslušný členský stát vstupu do Unie. V případě průjezdu je zodpovědný členský stát, na jehož území k průjezdu dochází, nebo v případě více průjezdů členský stát, v němž došlo k prvnímu průjezdu. Obecně platí, že žádost o vízum musí být předložena konzulátu příslušného členského státu.

Členské státy mohou uzavřít dvoustranná ujednání o vzájemném zastupování za účelem výběru žádostí o vízum nebo vydávání víz. Spolupracovat mohou také prostřednictvím společného umístění a společného střediska pro žádosti o udělení víza.

Žádost o vízum může být podána žadatelem nebo akreditovaným obchodním zprostředkovatelem nejdříve tři měsíce před předpokládanou návštěvou. Při podávání žádosti se žadatel dostaví osobně, pokud není od této povinnosti upuštěno. Při podávání žádosti je nutné předložit:

  • formulář žádosti podle přílohy I;
  • platný cestovní doklad;
  • fotografii;
  • podpůrné doklady podle přílohy II a také doklad o převzetí finančních nákladů anebo ubytování, pokud to členský stát požaduje;
  • doklad o cestovním zdravotním pojištění, pokud tato povinnost platí.

Kromě určitých výjimek musí žadatel umožnit odebrání svých otisků prstů a zaplatit vízový poplatek. Vízový poplatek může být v jednotlivých případech zrušen nebo snížen, například z důvodů kulturní, zahraniční a rozvojové politiky. Externí poskytovatel služeb může účtovat dodatečný poplatek za služby.

Po ověření přípustnosti žádosti musí příslušný orgán vytvořit spis žádosti ve Vízovém informačním systému (VIS), a to na základě postupů stanovených v nařízení o VIS. Provedeno musí být další posouzení žádosti s cílem ověřit, zda žadatel splňuje podmínky vstupu stanovené v Schengenském hraničním kodexu, nepředstavuje riziko nedovoleného přistěhovalectví ani riziko pro bezpečnost členského státu a zda zamýšlí opustit území členského státu před uplynutím platnosti víza.

Rozhodnutí o přípustné žádosti musí být učiněno do 15 kalendářních dnů od podání žádosti. Ve výjimečných případech lze tuto lhůtu prodloužit. Je přijato rozhodnutí, zda vydat nebo zamítnout jednotné vízum nebo vízum s omezenou územní platností nebo, v případě zastoupení jiného členského státu, zda přerušit posuzování žádosti a předat ji příslušným orgánům zastupovaného členského státu.

Jednotné vízum může být vydáno pro jeden, dva nebo více vstupů s platností nejvýše pět let. U průjezdních víz (včetně letištního průjezdního víza) musí doba platnosti odpovídat délce pobytu nezbytné pro průjezd. Obvykle je přidána „odkladná lhůta“ v délce 15 dnů. V určitých případech může být doba platnosti víza prodloužena. Za určitých okolností může být vízum prohlášeno za neplatné či zrušeno.

Jednotné vízum nebo vízum s omezenou územní platností držitele víza automaticky neopravňuje ke vstupu.

Udělení víza se zamítne, pokud žadatel:

  • předloží padělaný cestovní doklad;
  • nezdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu;
  • neprokáže dostatečné finanční prostředky jak na obživu po dobu pobytu, tak na návrat do země původu nebo svého bydliště;
  • již vyčerpal tři měsíce ze stávajícího šestiměsíčního období;
  • je osobou, na niž je v Schengenském informačním systému (SIS) veden záznam pro účely odepření vstupu;
  • je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví některého ze členských států;
  • nemá doklad o cestovním zdravotním pojištění, pokud tato povinnost platí;
  • předložil podpůrné doklady nebo prohlášení, jejichž pravost a spolehlivost je nejistá.

Žadatel musí být informován o rozhodnutí o zamítnutí víza, prohlášení víza za neplatné nebo zrušení víza prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI. Proti takovému rozhodnutí je možné se odvolat v členském státě, který toto rozhodnutí přijal, a to v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.

Ve výjimečných případech může být žádost o vízum předložena orgánu zodpovědnému za kontroly osob na vnějších hranicích členského státu určení. Vízum vydané na hraničním přechodu může opravňovat k pobytu na maximální dobu 15 dnů nebo zahrnovat dobu nezbytnou pro účely průjezdu.

Použití

Toto nařízení pozměňuje nařízení o VIS a Schengenský hraniční kodex. Také ruší čl. 9–17 Úmluvy k provedení Schengenské dohody a Společné konzulární instrukce.

Nařízení platí od 5. dubna 2010. Čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 34 odst. 6 a 7 a čl. 35 odst. 7 platí od 5. dubna 2011.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Nařízení (ES) č. 810/2009

5. 10. 2009

-

Úř. věst. L 243

 ze dne 15. 9. 2009

Poslední aktualizace: 30.11.2009
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky