EUROPA

PŘEHLED

Schengenský informační systém (SIS 1+) bude nahrazen Schengenským informačním systémem druhé generace (SIS II). V nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008, dále jen jako „nástroje přechodu“, se stanovují povinnosti Komise a členských států, které se podílejí na SIS 1+, během příprav až do vstupu nového systému do provozu (včetně dalšího vývoje, testování a přenosu dat ze SIS 1+ na SIS II). Z důvodu struktury zahrnující všechny pilíře, která v prostoru svobody, bezpečnosti a práva existovala před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, kde společně existovaly politiky Společenství a policejní a soudní spolupráce, byly přijaty dva nástroje přechodu: nařízení (právo Společenství, původní první pilíř) a rozhodnutí (právo Unie, původní třetí pilíř).

SIS 1+ a SIS II se skládají z centrálního systému, C.SIS resp. centrální SIS II, vnitrostátních systémů (N.SIS resp. N.SIS II) a z komunikační infrastruktury, která spojuje centrální a vnitrostátní systémy.

Úkoly formulované v nástrojích přechodu se týkají zejména:

• dalšího vývoje (v případě potřeby i včetně alternativního technického scénáře) a údržby SIS II;
• souhrnného testu SIS II;
• testu mezi centrálami SIRENE pro výměnu doplňujících informací;
• vývoje a testování převodníku, který umožní komunikaci mezi centrálními systémy SIS 1+ a SIS II;
• vytvoření a testování provizorní architektury přechodu;
• přechod v užším smyslu ze SIS 1+ na SIS II, tj. operace přechodu ze SIS 1+ na SIS II.

Komise odpovídá za vývoj centrálního SIS II, jeho komunikační infrastruktury a převodníku. Mezitím, jak stanovuje Schengenská dohoda, zůstává za C.SIS. odpovědná Francie. Navíc jsou příslušné členské státy odpovědné za N.SIS a komunikační infrastrukturu SIS 1+, jakož i za vývoj N.SIS II.

Komise a příslušné členské státy mají za úkol provést souhrnný test systému SIS II, a to podle testů, na něž odkazuje nařízení (ES) č. 189/2008 a rozhodnutí 2008/173/SVV. Členské státy, které se podílejí na SIS 1+, odpovídají též ze provedení testu SIRENE o výměně doplňujících informací. Těchto testů se mohou zúčastnit i členské státy, které se na SIS 1+ nepodílejí; jejich výsledky však nebudou při obecných validacích brány v úvahu. Analýzy testů provádějí příslušné členské státy a Komise.

Provizorní architekturu přechodu SIS má vytvořit a otestovat Komise společně s Francií a dalšími příslušnými členskými státy. Centrální SIS II a C.SIS budou po přechodné období v rámci prozatímní architektury propojené s převodníkem. Centrální SIS II, jeho komunikační infrastruktura a převodník spadají do oblasti působnosti Komise, zatímco test komunikace mezi převodníkem a C.SIS patří do kompetence Francie. Komise i Francie mají provést komunikační test a propojit centrální SIS II a C.SIS s převodníkem.

Přechod ze SIS 1+ na SIS II mají podle společně sestaveného harmonogramu uskutečnit Komise a členské státy, které se podílejí na SIS 1+. Přepojení bude provedeno, jakmile bude ověřen souhrnný test SIS II.

S cílem ověřit, zda vyhledávání a zpracování dat v systému SIS II jsou zákonná a zda centrální SIS II a vnitrostátní systémy fungují řádně, jakož i s cílem zaručit neporušenost údajů a jejich zabezpečení, budou muset být všechny přístupy k osobním údajům a všechny výměny osobních údajů v rámci centrálního SIS II zaznamenány. Údaje budou muset být uchovávány minimálně jeden rok a maximálně tři roky od vytvoření záznamu.

Náklady související s přechodem, souhrnným testem, testem doplňujících informací, údržbou a vývojem na úrovni centrálního SIS II nebo s komunikační infrastrukturou jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Náklady související s přechodem, testováním, údržbou a rozvojem vnitrostátních systémů nese každý dotyčný členský stát. Náklady související s činnostmi na úrovni SIS 1+ (včetně doplňkových činností Francie jménem členských států, které se účastní SIS 1+) jsou hrazeny v souladu s článkem 119 Schengenské úmluvy.

Jako poradní orgán byla zřízena Rada pro řízení globálního programu, která poskytuje pomoc projektu centrálního SIS II a usnadňuje konzistentnost mezi ním a vnitrostátními projekty SIS II. Je složená maximálně z deseti technických odborníků, z nichž maximálně osm může být jmenováno z členských států a maximálně dva z Komise. Konají se pravidelné schůze, jichž se mohou účastnit i jiní odborníci z členských států. Rada předkládá pravidelné písemné zprávy o pokroku pojednávající o projektu centrálního SIS II.

Přechod musí být dokončen do 31. března 2013 nebo, pokud bude použit alternativní technický scénář, do 31. prosince 2013.